Život se má prožít
- O životě
- markyt653
- 26.07.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak nějak můj příběh :))
Bylo mi let, když jsem se zamilovala až po uši do kluka tehdy o pár měsíců mladšího, ale to nám tehdy nevadilo a byla z toho láska jako trám. Drželo nám to rok…dva…v osmnácti jsem měla pocit, že mi narostla křídla a protože jsme měli neshody v rodině, utekla jsem k přítelovi a bydlela s ním u jeho rodičů. Respektive jen u maminky a sestry (rodiče byli rozvedení) v krásném rodinném domečku. Ze začátku mi volnost a svoboda odloučení od rodičů vyhovovala. Nikdy jsem nelitovala, že jsem odešla-i přes to, že jsem měla nad sebou bdělou ruku přítelovi maminky, naučila jsem se starat sama o sobe.
Jak to tak ale bývá, časem to začalo skřípat a tak jsme udělali přesun zpátky z vesnice do města a našli jsme si podnájem. Bohužel mě nikdy nenapadlo, že přítel je takový mamánek a nevydrží to. Tudíž rozchod na sebe nenechal dlouho čekat a po třech letech jsme se rozešli. To by ale nebyla ironie osudu, abychom se k sobě po pár měsících nevrátili a po dalším půl roce se skoro zabili nenávistí. Byli jsme již každý jinde. A tak jsem ve dvaceti letech a pár měsících zůstala stát a bilancovala nad svojí situací. Když jsem byla s přítelem, nikam jsem moc nechodila, držela se starých známých, nic moc hezkého si nekoupila-vše jsme investovali do auta.
Rozhodla jsem se změnit si život. Nastoupila jsem do práce, poznala nové lidi a začala si užívat
Nějaká ta párty, opilecké bláznění, zhubla jsem na váhu, kdy jsem si připadala sexy a za zasloužené peníze obnovila šatník a vzhled jsem pozměnila. Nikdy by mě však nenapadlo, že právě v té době přichází i další láska. V práci jsem poznala hromadu lidí, na jednoho jsem však měla vyloženě alergii. Ani teď sama nevím, proč vlastně. Každopádně při jedné akci jsme se potkali, strasně opili a ráno se vzbudili spolu. No bylo z toho docela fópá, ale přešlo se to a nic se nedělo. Pár týdnů jsme se sem tam zapovídali a podobně, až jsme se zase potkali na akci a dali jsme to dohromady. Po dvouch měsících jsem zjistila, že díky zhýralému životu a nákaze mi selhala antikoncepce a já na testu objevila dvě čárky. Jásala bych, kdybych si byla jistá i přítelovou reakcí…byli jsme spolu krátce a tohle je závazek na celý život…Zachoval se skvěle. Podpořil mě a já vím, že po všech těch mých životních strastech mám konečně lásku, na kterou se můžu spolehnout a přítele co mě podrží. Už brzy budeme tři a začínám z toho být nervózní.....ale kdo ví co mi ještě osud připraví…třeba budu mít porod jako brnkačku a budu už jen šťastná ![]()
Možná je to jako telenovela, ovšem tak se to opravdu stalo.....proto všem, kteří se potýkají s láskou…nic se nemá lámat přes rameno…když to tam není tak to tam není. Já myslela, že už je to v háji a objevil se týpek, kterému je dvacetosm, nemohla sem ho vystát a teď bez něj neumím existovat.....všem takovým držím palečky a přeju z takových lásek jako trám spoustu mumínků ![]()
Přečtěte si také
Najednou jsem zjistila, že si vlastně nic neužívám. Jen pořád něco řeším
- Anonymní
- 17.09.26
- 626
Nedávno jsem si uvědomila něco, co mě docela vyděsilo. Mám v podstatě všechno, co jsem si kdysi přála. Mám rodinu, děti, práci, domov. Nic zásadního se neděje. A přesto mám poslední dobou pocit, že...
Moje máma nechce hlídat vnoučata. Tak ať jednou nečeká, že se o ni postarám já
- Anonymní
- 17.09.26
- 636
Vím, že to zní hrozně. A možná mě teď část lidí označí za nevděčnou dceru. Jenže čím déle nad tím přemýšlím, tím víc si říkám, že některé věci v rodině prostě nejsou jen o tom, co kdo „musí“.
Kolegyně chodila do práce nemocná. Chytla jsem to já i mé děti
- Anonymní
- 17.09.26
- 330
Asi jako každý rodič jsem se na začátek školního roku tajně těšila. Mít doma děti celé dva měsíce je pro pracujícího člověka opravdu náročné, i v případě, že děti jsou celkem samostatné. Když měli...
Syn už nechce, abych ho před školou objímala. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 17.09.26
- 244
Ještě nedávno se mě syn držel za ruku a před odchodem do školy mi dával pusu. Teď mě žádá, abych ho vysadila o ulici dřív a před spolužáky na něj nemluvila. Vím, že dospívá a osamostatňuje se....
„Dejte ho do speciální školy,“ říkají všichni. Autistický syn půjde do klasické
- Anonymní
- 17.09.26
- 347
Ještě před pár lety bych vůbec nevěřila, že budu muset někomu vysvětlovat, proč chci, aby moje dítě chodilo do běžné školy. Teď to řeším skoro pořád. Táhne se to s námi už nějakou dobu a čím víc se...
Nechci na teambuilding o víkendu. Podle šéfa jsem prý nekolegiální
- Anonymní
- 16.09.26
- 4053
Nikdy jsem nebyla člověk, který potřebuje mít v práci nejlepší kamarády. S kolegy vycházím normálně. Pozdravíme se, pomůžeme si, prohodíme pár vět u kávy a když je potřeba, zaskočíme za sebe....
Můj předškolák se odmítá učit. Na školu je nezralý, ale odklad nedostane
- Angelika741993
- 16.09.26
- 4330
Můj syn letos nastoupil do předškoláků. A zatímco někteří rodiče už řeší aktovku, zápis a to, která základní škola bude nejlepší, já si čím dál častěji pokládám úplně jinou otázku. Je moje dítě...
Sestra říká dceři, že je tlustá. Jedenáctiletá neteř se bojí normálně jíst
- Anonymní
- 16.09.26
- 848
Nikdy bych si nemyslela, že budu mít strach o dítě kvůli tomu, co mu říká vlastní máma. Moje sestra byla vždycky hodně zaměřená na vzhled. Vždy řešila váhu, diety a to, co kdo jí. Brala jsem to...
Našla jsem kameru v ložnici. Manžel si nás při „tom“ tajně nahrával
- Anonymní
- 16.09.26
- 957
Nikdy by mě nenapadlo, že budu o svém manželovi přemýšlet jako o člověku, kterému nemůžu věřit.
Kamarádka mi řekla, že od porodu mluvím jen o dítěti. Měla pravdu
- Anonymní
- 16.09.26
- 813
S Klárou jsme byly nejlepší kamarádky od střední školy. Věřila jsem, že naše přátelství vydrží úplně všechno. Po narození mého syna jsme se ale začaly vzdalovat. Dlouho jsem si myslela, že mi jen...
Gratuluji ke //. V kolikatem jsi tydnu? Preji hodne stesti!