Zlá ženská
- O životě
- lúlinek
- 27.11.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Příběh o tom, jak mi tchyně otravovala život a ničila manželství. S manželem jsem se seznámila, když jsem nastupovala do posledního ročníku střední školy, on už pracoval. Po maturitě jsme se rozhodli pro společné bydlení, a jelikož jeho rodiče měli dvoupatrový dům, zařídili jsme si 1+1. A to byl velmi špatný krok.
Užívala jsem si poslední prázdniny před nástupem do práce a tchyně mě častovala svými návštěvami, aby mi ukázala, jak se myje nádobí, pere v pračce. No bylo mi 19 a byla jsem čerstvá přítelkyně jejího syna, tak jsem si vše s pokorou vyslechla.
Poučky se stupňovaly, jak si mám uklízet, jak vytřít, jaký mít servis do kuchyně. Třeba mě pozvala na oběd, dojedla jsem a ona mi řekla, že nebýt jí, tak nemám co jíst. Někam jsme jeli, přijeli domů a tam uklizeno. Jednou dokonce přestěhovaná kuchyň, že se jí to tak víc líbí. A tady už jsem si měla dupnout, bohužel, nedupla.
Po dvou letech jsme se rozhodli, že se budeme brát a šli jsme to oznámit. Žádná reakce. Až když na ni manžel houkl, jestli na to může něco říci, odtrhla se od televize a řekla, že jsem na to moc mladá. Manžel se naštval a šli jsme pryč. Když jsme jim dali vytisknuté oznámení, kde bylo napsáno: Oznamujeme všem přátelům a známým…, prý je to jak na pohřeb.
Čas plynul, a soužití se zhoršovalo. Neustále do nás kérovala, já jsem prudila manžela a on „občas“ mámu. Kolikrát jsem si vyslechla, že to tak nemyslí. Ale ona jela pořád a pořád. Dokonce začala rozhlašovat, že si neuklízím a neumím vařit. To samé i o švagrové.
Pravda je taková, že ona je paní učitelka, má titul, je paní někdo. A do toho vychovala tři syny, takže borka největší. To, že když studovala, jí děti hlídala babička nebo manžel, o tom se nemluví. Vařit neumí, má v ledničce samé zkažené a prošlé věci. Špinavý koberec překryje jiným kobercem. Prostě vůbec nechápu, jak může někde něco říkat o jiných.
Časem jsem otěhotněla, to už bylo v baráku k nevydržení. Taky proto, že jsme tam bydleli s manželem, švagr se švagrovou a malým dítětem a ještě třetí syn. No šílenost největší, zatvrdlí mamánci, ani jeden nechtěl z baráku. Když jsem porodila, byla jsem rozhodnutá odejít. S manželem nebo bez. Její reakce: Jestli se tady někomu něco nelíbí, může jít. Manžel by si nevzal na triko, že ho opustila manželka se synem, kvůli mamince, tak jsme se odstěhovali.
Bydlíme rok sami, a já se dozvídám, že mě tchyně pomlouvá, že měla tenkrát manželovi říci, ať si mě nebere, že kdyby si našel jinou, lepší, mohli spokojeně bydlet u nich. Že to já jsem ho odtáhla, on by sám nešel, a jaká jsem mladá a neschopná (je mi 26). A tak jsem řekla dost!
Už to zkrátím, řekla jsem, že tam jezdit nebudu a ani syn ne, nevím, proč by měl znát takovou zlou ženskou. Ta sehrála manželovi divadlo, kde brečela (to dělá pořád), jak jí to ublížilo. Manžel jí říká, tak se jí omluv! No 3 dny nic, a pak že se tedy omluví. Kdo čeká happyend, bohužel. „Tak já se ti omlouvám, nevím tedy za co, nic špatného jsem o tobě nikdy neřekla.“ Heh!
Konec. Tchyně pro mě neexistuje, manžel tam samozřejmě jezdí, je to jeho máma. Co bude dál, nevím a upřímně, je mi to jedno. Já ji k ničemu nepotřebuji. Ale mrzí mě to, že celý život bude v našem manželství „něco ve vzduchu“.
Přečtěte si také
Už aby byla pořádná zima. Sousedi konečně přestanou hulit na balkonech
- Anonymní
- 22.10.26
- 743
Bydlíme v přízemí a celoročně se potýkáme s jednou nepříjemnou věcí. Oba byty nad námi obývají kuřáci. Nejen, že nám věčně smrdí do oken, když si chce člověk trochu vyvětrat, ale když trochu...
Manžel se mnou už vůbec nespí. Mám se smířit s tím, že už mě nechce?
- Anonymní
- 22.10.26
- 843
Jsme spolu dvanáct let. Na začátku jsme se od sebe skoro nemohli odtrhnout. Stačil letmý dotek a oba jsme věděli, kam večer povede. Dnes si vedle sebe leháme, manžel mi dá pusu na dobrou noc, otočí...
„Mami, zamkla jsi domeček?“ Měla bych být pyšná, ale spíš mu kazím dětství
- Anonymní
- 22.10.26
- 536
Všude kolem sebe vídám mámy, které ráno napomínají své děti, kontrolují jim batůžky, třikrát připomínají rukavice a vedou je pomyslně za ruku po celý den. U nás je to přesně naopak. Já jsem totiž...
Rozplývám se nad Hemsworthem, kolegou i poslíčkem. Manžel mě nechává chladnou
- Anonymní
- 22.10.26
- 455
Je mi skoro čtyřicet a jsem nadržená. Cítím se tak už alespoň rok. Nevím, jestli je to nějaká známka přechodu, nebo mi jen po letech manželství definitivně přeskočilo, ale vzrušuje mě téměř každý...
Manžel mi tvrdil, že nemáme peníze. Pak jsem zjistila, kam mizí jeho výplata
- Anonymní
- 22.10.26
- 1613
Můj muž se vždycky tvářil jako velký šetřílek. A poté, co všechno neuvěřitelně zdražilo, neřeší prakticky nic jiného než peníze. Musela jsem nakupovat ve slevách, otáčet každou korunu, abychom...
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 9040
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 1628
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 814
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 3292
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 1421
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...