Můj druhý porod
- Porod
- lúlinek
- 14.11.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Na prvního syna jsme si počkali dlouhé 2 roky. Proto jsme si při snažení o druhé dítko nedělali žádné iluze a řekli si, až to vyjde, tak to výjde. A ono to vyšlo na poprvé. :)
Tak jako u prvního těhotenství mi bylo první čtyři měsíce špatně. Sice jsem nezvracela jako poprvé, ale žaludek na vodě a následná žravost mi nepřidaly. O únavě ani nemluvě a do toho starost o téměř tříletého syna. Ale potom, jak když utne, a mně bylo až do porodu prostě skvěle.
Byla jsem dva dny po termínu a šla na prohlídku do porodnice. Verdikt zněl na 2 cm otevřená a vše pěkně připravené. „Proč už nerodíte?“ Hmm, to kdybych věděla. Doktorka mi udělala Hamiltona (všude čtu, jak to bolí, a já nic necítila) s tím, že jestli se to samo nerozjede, tak ve čtvrtek mám přijít na vyvolání. Bylo úterý.
Už když jsem šla do auta, pobolívalo mě břicho. Doma jsem se najedla a šla si lehnout. V duchu jsem nadávala doktorce, co mi to udělala, protože to bolíí. 
Odpoledne jsem vstala a bolest nikde. Tak nic, říkala jsem si pro sebe. Poklidila jsem a jela pro syna do školky. A bolístky se zase objevily. Řekla jsem si, že tomu pomůžu a půjdu se synem na delší procházku. Manžel přijel z práce a šel s náma. Než jsem sešla kopec, musela jsem 3× zastavit a prodýchat. Během procházky jsem musela zastavovat častěji a častěji. Usoudili jsme, že procházka zase tak dlouhá nebude.
Přišli jsme domů a já už věděla, že se něco děje. Bylo 17 hodin, tak říkám, že si půjdu dobalit tašku a osprchovat se. Ale syn začal protestovat, že budeme ještě chvíli venku. Začala jsem mu vysvětlovat, že budu muset odjet do porodnice a dovezu miminko. Začal srdceryvný pláč, že dnes ještě ne, až zítra. 
Bylo po 1 hodin a já začala přemýšlet, jestli to vydržím do půl deváté, kdy syn chodí spát. Volala jsem mamce kvůli hlídání. Ta byla za 5 minut u nás. Začala mě vyhánět, ať už jedem, že druhé porody nejsou sranda. Řekla jsem jí, že zkusím vydržet, než syn půjde spát. No to byl pohled! Ve 20 hodin už mi bylo fakt ouzko, kontrakce sílily, měla jsem šílenej hlad, ale zároveň nebyla schopná nic sníst. Když syn konečně usnul, v rychlosti jsem si namazala pidi chlebík s medem a mamka už mě strkala ze dveří.
Když jsem vystoupila z auta s kontrakcemi po 5 minutách, do smíchu už mi vážně nebylo. Než jsem vyšla jedno poschodí, musela jsem prodýchávat snad čtyřikrát. Zazvonila jsem na příjmu a otevřela mi milá PA, co že se děje. Říkám, že podruhé rodím a mám kontrakce po 5 minutách. „Dobře, tak si tady chvíli sedněte“ a zavřela dveře. Manžel mi začal nadávat, že dostanu pěstí (sranda, samozřejmě), proč říkám kontrakce po pěti, když jsem nemohla ani vyjít schody.
Při natáčení chodily kontrakce sotva co 5 minut. Říkala jsem si, o jéje, tak budu za plašanku, co bude na 2 cm a ztvrdnu tu pár hodin. Přišla doktorka, šáhla do mě a s úsměvěm povídá: „Pěkné, to máme na 6 volně.“ Koukám jak vyoraná myš. Nemůžu uvěřit tomu, že je víc jak polovina za mnou.
Poslaly mě se převléct a rovnou na sál. Jakmile jsem si stoupla, byly kontrakce co 2 minut. Pa mě ještě poslala na velkou, že přípravu už nestihneme. Mně se ale vůbec nechtělo. „Tak to aspoň zkuste, jinak to půjde ven při porodu.“ No ani prd, věděla jsem, že ze sebe momentálně nic nevytlačím.
Kontrakce přicházely co 2 minuty a když jsem si lehla na natáčení ozev, tak se vždy prodloužily. Pa mi tedy dovolila stát. Tak si tak prodýchávám, když najednou cítím, jak se všechno sune dolů. Nevěděla jsem, jestli se dřív po*eru, nebo ze mě vypadne mimino. Zařvala jsem na manžela, ať okamžitě sežene Pa. Ta mě prohmátla a já se při kontrakci víte co.
Říkám: „Né, teď ze mě určitě něco vyjelo.“ A ona: „To teď vůbec neřešte, nález krásně postupuje. Ještě si pojďte stoupnout.“ Tak jsem slezla a kontrakce chodily snad každou minutu. Jak byly časté, zpotila jsem se, jak kdyby na mě někdo vyšplech kýbl vody. A zase ten tlak, do prčic. Volám na manžela, ten kluše pro PA.
„Výborně, až se vám bude chtít tlačit, můžete.“
„Mně se ale nechce, necítím žádný tlak.“
„Ale už vidím vlásky. Tak až bude kontrakce, tlačte.“
Ale kontrakce se mi jak na potvoru zkrátí. Vše probíhá jako u prvního porodu. Kruci, říkám si. Snažím se tlačit, ale nutí mě to půlku té kraťoučké kontrakce prodýchat. Najednou přijde zlom. Ostrá bolest, při které si musím nahlas ulevit. Tělo si tlačí, kdy a jak se mu zachce, v kontrakci nebo bez. PA mě nechává, že si tělo poradí. A poradilo. Na tři nebo čtyři nekontrolované zatlačení bylo miminko venku.
Nenechali jsme si říct pohlaví a jelikož jsem měla malý pupík, všichni mi tipovali holčičku. Nahnula jsem se, abych se podívala, jak vypadá a šok. Pinďos! „My máme kluka. My máme kluka.“ Byla jsem dost překvapená, když vám každý povídá, že to bude určitě holčička. Manžel mi pak říkal, že jsem byla jak zaseknutá gramofonová deska. Řekla jsem to prý snad 20×.
Na sále si mysleli, že jsem asi zklamaná, protože doktorka povídá: „Tak zkuste ještě třetí, třeba to bude ta holčička.“ „Ale já jsem ráda, že máme kluka, já bych holku nechtěla.“
Dne 7.10. ve 23.10 se narodil můj druhý syn Samuel. ♥ Vážil 3,66 kg a 52 cm. Žádná malinká holčička, kus chlapa to je!
Přečtěte si také
„Podle numerologie se k sobě nehodíte.“ Babička ničí neteři první lásku
- Anonymní
- 16.10.26
- 2162
Moje patnáctiletá neteř Lucie nedávno prožila to nejkrásnější, co věk dospívání nabízí – poprvé se zamilovala. Kluk se jmenuje Filip, chodí spolu na gymnázium, učí se velmi dobře a chová se k ní...
On chtěl sex bez kondomu. Já řekla ne a najednou jsem byla ta, která prudí
- Anonymní
- 16.10.26
- 2410
„S kondomem mě to prostě nebaví.“ Řekl mi přítel při našem asi čtvrtém milování. Dosud to toleroval, protože jsem mu několikrát vysvětlovala, že antikoncepci užívat nemůžu a nechci.
Učitelka kreslí prvňáčkovi do sešitu prasátka. Po 6 týdnech školu nesnáší
- Anonymní
- 16.10.26
- 4013
Před dvěma měsíci zářil nadšením, do batohu si natěšeně chystal penál a nemohl se dočkat, až z něj bude velký školák. Dnes? Ranní slzy, otrávený výraz a neustálé opakování: „Maminko, já už tam...
Trapas na letišti mě stál místo v letadle. Klidně bych si to ale zopakovala
- Anonymní
- 16.10.26
- 4282
Někdy se dějí věci, které možná ze začátku vypadají jako světové neštěstí, mě se ale jedna taková nehoda opravdu vyplatila. Dnes té katastrofě říkám miláčku.
Manžel už má čtyři vánoční večírky, já nejsem zvaná. Jsem totiž na mateřské
- Anonymní
- 16.10.26
- 5389
Je teprve říjen a já už mám od manžela v kalendáři čtyři termíny vánočních večírků, na které nejsem zvaná. Čtyři! Do Vánoc zbývají dva měsíce, takže se těším, co dalšího se ještě dozvím. Třeba že...
Je mi skoro 40, mám dvě malé děti. Přesto toužím po diskotéce jako za mlada
- Anonymní
- 15.10.26
- 1361
Tak moc mi chybí bezhlavé trsání na diskotékách, že mám chuť si to zopakovat. Ale copak to jde, když je vám skoro 40 a máte dvě malé děti?
Štvalo mě, že mi manželka furt kecá do života. Když odešla, byl jsem ztracený
- Anonymní
- 15.10.26
- 3436
Když mě žena opustila, první týdny jsem si říkal, že jsem konečně svobodný. Nikdo mi nebude říkat, kdy mám přijít domů, co mám koupit ani proč zase nechávám ponožky vedle postele. Kamarádům jsem...
Pozvali mě na grilovačku a pak se mi smáli za mou postavu. Už tam nejdu
- Anonymní
- 15.10.26
- 2239
Slíbila jsem si, že tam strávím příjemné odpoledne. Místo toho jsem si odnesla lekci z rodinné „laskavosti“. Moje sestra mě pozvala na oslavu narozenin svého syna a já jsem nadšeně souhlasila....
Sousedova kočka mi zmrzačila psa. Ten odmítá převzít zodpovědnost
- Anonymní
- 15.10.26
- 2565
Je to rok, co se u sousedů narodila koťata. Ze začátku mi kočky v okolí nijak nevadily. Ano, nenesla jsem dobře, že občas na naší zahradě najdu jejich exkrement. Díky tomu, že máme psa, se ale...
Návod na šťastné manželství. Tohle jsou věci, které u nás fungují
- Anonymní
- 15.10.26
- 2512
Nejsem manželská poradkyně a rozhodně nemám recept na šťastné manželství. Po letech společného života jsem ale vypozorovala několik pravidel, díky kterým se doma hádáme o něco méně. A některá jsou...
