Můj druhý porod
- Porod
- lúlinek
- 14.11.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Na prvního syna jsme si počkali dlouhé 2 roky. Proto jsme si při snažení o druhé dítko nedělali žádné iluze a řekli si, až to vyjde, tak to výjde. A ono to vyšlo na poprvé. :)
Tak jako u prvního těhotenství mi bylo první čtyři měsíce špatně. Sice jsem nezvracela jako poprvé, ale žaludek na vodě a následná žravost mi nepřidaly. O únavě ani nemluvě a do toho starost o téměř tříletého syna. Ale potom, jak když utne, a mně bylo až do porodu prostě skvěle.
Byla jsem dva dny po termínu a šla na prohlídku do porodnice. Verdikt zněl na 2 cm otevřená a vše pěkně připravené. „Proč už nerodíte?“ Hmm, to kdybych věděla. Doktorka mi udělala Hamiltona (všude čtu, jak to bolí, a já nic necítila) s tím, že jestli se to samo nerozjede, tak ve čtvrtek mám přijít na vyvolání. Bylo úterý.
Už když jsem šla do auta, pobolívalo mě břicho. Doma jsem se najedla a šla si lehnout. V duchu jsem nadávala doktorce, co mi to udělala, protože to bolíí.
Odpoledne jsem vstala a bolest nikde. Tak nic, říkala jsem si pro sebe. Poklidila jsem a jela pro syna do školky. A bolístky se zase objevily. Řekla jsem si, že tomu pomůžu a půjdu se synem na delší procházku. Manžel přijel z práce a šel s náma. Než jsem sešla kopec, musela jsem 3× zastavit a prodýchat. Během procházky jsem musela zastavovat častěji a častěji. Usoudili jsme, že procházka zase tak dlouhá nebude.
Přišli jsme domů a já už věděla, že se něco děje. Bylo 17 hodin, tak říkám, že si půjdu dobalit tašku a osprchovat se. Ale syn začal protestovat, že budeme ještě chvíli venku. Začala jsem mu vysvětlovat, že budu muset odjet do porodnice a dovezu miminko. Začal srdceryvný pláč, že dnes ještě ne, až zítra. ![]()
Bylo po 1 hodin a já začala přemýšlet, jestli to vydržím do půl deváté, kdy syn chodí spát. Volala jsem mamce kvůli hlídání. Ta byla za 5 minut u nás. Začala mě vyhánět, ať už jedem, že druhé porody nejsou sranda. Řekla jsem jí, že zkusím vydržet, než syn půjde spát. No to byl pohled! Ve 20 hodin už mi bylo fakt ouzko, kontrakce sílily, měla jsem šílenej hlad, ale zároveň nebyla schopná nic sníst. Když syn konečně usnul, v rychlosti jsem si namazala pidi chlebík s medem a mamka už mě strkala ze dveří.
Když jsem vystoupila z auta s kontrakcemi po 5 minutách, do smíchu už mi vážně nebylo. Než jsem vyšla jedno poschodí, musela jsem prodýchávat snad čtyřikrát. Zazvonila jsem na příjmu a otevřela mi milá PA, co že se děje. Říkám, že podruhé rodím a mám kontrakce po 5 minutách. „Dobře, tak si tady chvíli sedněte“ a zavřela dveře. Manžel mi začal nadávat, že dostanu pěstí (sranda, samozřejmě), proč říkám kontrakce po pěti, když jsem nemohla ani vyjít schody.
Při natáčení chodily kontrakce sotva co 5 minut. Říkala jsem si, o jéje, tak budu za plašanku, co bude na 2 cm a ztvrdnu tu pár hodin. Přišla doktorka, šáhla do mě a s úsměvěm povídá: „Pěkné, to máme na 6 volně.“ Koukám jak vyoraná myš. Nemůžu uvěřit tomu, že je víc jak polovina za mnou.
Poslaly mě se převléct a rovnou na sál. Jakmile jsem si stoupla, byly kontrakce co 2 minut. Pa mě ještě poslala na velkou, že přípravu už nestihneme. Mně se ale vůbec nechtělo. „Tak to aspoň zkuste, jinak to půjde ven při porodu.“ No ani prd, věděla jsem, že ze sebe momentálně nic nevytlačím.
Kontrakce přicházely co 2 minuty a když jsem si lehla na natáčení ozev, tak se vždy prodloužily. Pa mi tedy dovolila stát. Tak si tak prodýchávám, když najednou cítím, jak se všechno sune dolů. Nevěděla jsem, jestli se dřív po*eru, nebo ze mě vypadne mimino. Zařvala jsem na manžela, ať okamžitě sežene Pa. Ta mě prohmátla a já se při kontrakci víte co.
Říkám: „Né, teď ze mě určitě něco vyjelo.“ A ona: „To teď vůbec neřešte, nález krásně postupuje. Ještě si pojďte stoupnout.“ Tak jsem slezla a kontrakce chodily snad každou minutu. Jak byly časté, zpotila jsem se, jak kdyby na mě někdo vyšplech kýbl vody. A zase ten tlak, do prčic. Volám na manžela, ten kluše pro PA.
„Výborně, až se vám bude chtít tlačit, můžete.“
„Mně se ale nechce, necítím žádný tlak.“
„Ale už vidím vlásky. Tak až bude kontrakce, tlačte.“
Ale kontrakce se mi jak na potvoru zkrátí. Vše probíhá jako u prvního porodu. Kruci, říkám si. Snažím se tlačit, ale nutí mě to půlku té kraťoučké kontrakce prodýchat. Najednou přijde zlom. Ostrá bolest, při které si musím nahlas ulevit. Tělo si tlačí, kdy a jak se mu zachce, v kontrakci nebo bez. PA mě nechává, že si tělo poradí. A poradilo. Na tři nebo čtyři nekontrolované zatlačení bylo miminko venku.
Nenechali jsme si říct pohlaví a jelikož jsem měla malý pupík, všichni mi tipovali holčičku. Nahnula jsem se, abych se podívala, jak vypadá a šok. Pinďos! „My máme kluka. My máme kluka.“ Byla jsem dost překvapená, když vám každý povídá, že to bude určitě holčička. Manžel mi pak říkal, že jsem byla jak zaseknutá gramofonová deska.
Řekla jsem to prý snad 20×.
Na sále si mysleli, že jsem asi zklamaná, protože doktorka povídá: „Tak zkuste ještě třetí, třeba to bude ta holčička.“ „Ale já jsem ráda, že máme kluka, já bych holku nechtěla.“
Dne 7.10. ve 23.10 se narodil můj druhý syn Samuel. ♥ Vážil 3,66 kg a 52 cm. Žádná malinká holčička, kus chlapa to je! ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1185
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 702
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1229
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 510
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 312
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19135
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2528
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2755
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2476
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1657
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....