Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
10letá puberťačka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.6.20 06:13
@Anonymní píše:
Ahoj, přiznám se že z toho co se u nás již delší čas jsem dost špatný. Máme doma skoro 11letou dceru a její chování je spatne. Je drzá, odmlouva, posmiva se, neposlouchá. Pokud něco potřebuji, stále říká NE…kdyz to řekne poněkolikáté začnu křičet. Kricim na ni doma každý den. Někdy dostane na zadek. Zpětně jsem z toho dosti špatný. Do toho máme skoro 2 letou holčičku, která zase vyžaduje dost pozornosti. Jaké je to u vás? Máte to podobné? Děkuji
Ja byla hodna, musela jsem pomahat s uklidem a nadobim, se slovem „ne“jsem se mohla.jit vyfotit a nebo na lamparnu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.20 06:17
I desetiletá puberťačka může žárlit na malou ségru, které se dostává dost pozitivní pozornosti.
Každopádně puberta je záhul, taky to kolikrát u syna nedávám v klidu a to je mu 13 a nejhorší máme ještě daleko před sebou předpokládám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.20 06:18
@lilith1 u mě jako dítěte to bylo to samé. Nemohl jsem si to dovolit. Proto mě to trápí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.20 06:19
Jezdí k nám dcery od muže (9 a 13) a tohle fakt nee. On ten problém asi budete mít dýl nee? Přece nemůže najednou dítě v 10-11 se takhle chovat, chápu že puberta a tak. Já jsem třeba dost tvrdá. Dcera má 4 roky. Ale nevím kdy dostala na zadek naposledy, do těch 2-2,5 let dostávala, ale ted není třeba. Ale poslouchat musí stojím si za svým. A holky od chlapa prostě taky. Ta mladší bych řekla že puberta tříská pomalu, ale protočí očí a jde dělat co má. Neumím si představit dávat na zadek desetileté dceři. Možná mín toho křiku, bitky a spíše se domluvit. Sedni si s ní, povykládejte. Zajděte spolu na pohár, at si koupí tričko třeba. Udělejte si dámské odpoledne, jen vy dvě. Nežárli na mladší sestru, že potřebuje moc pozornosti? I ta desetiletá potřebuje pozornost…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.20 06:30
Davanim na zadek u 11 leteho dotete nic nevyresis, tedy ne, ze by u douleteho ano, ale tam je to takove prijatelnejsi. jake ma dcera doma povinnosti s domacnosti? A co plyne z jejich nesplneni?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.20 06:55
@Veru1987 ano, je to dyl. Máte pravdu. Vždycky to s ní bylo složité
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.20 07:04
Tam bude asi chyba uz ve výchově v rannem veku, ted budeš tezko prevychovavat.
A davat 11lete na zadek mi nepřijde jako dobry napad.
Co si s ni nekam vyjet sama a opatrne sni promluvit, co ji trápí? Prestat kricet apod.. Dite se uci chovat podle tvého vzoru.
Zkus na to jit jinak..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.20 07:33
No, podobné to fakt nemám. Mám 13 letou puberťačku, občas na sebe štěkáme, ale když je něco potřeba udělat, tak jde a udělá to. Občas v pohodě, občas s koulením očí, občas s lehkým odmlouváním, ale udělá.
U vás to bude dlouhodobý problém a nějaké podcenění výchovy v mladším věku. A také podle mě žárlivost. I ta moje 13 letá občas žárlí na mladšího bráchu, a to je mezi nimi rozdíl „jen“ 4 roky na rozdíl od situace u vás. Místo křiku a bití (to v tomto věku fakt efekt mít nebude) se zaměřte na lepší komunikaci, vysvětlení si pozic a systém trestů - stylem nebude TV, nebude mobil atd. A možná zvažte nějakou návštěvu psychologické poradny. Možná by Vám to pomohlo nadefinovat problém a najít jeho řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.20 07:47
A co následuje od tebe, když řekne NE? Tady je asi víc než kde jinde jasná hranice, co je přes čáru. Má nějaké povinnosti, dodržuje jiná pravidla?
Dávat jedenáctiletý holce po zadku už mi přijde taky mimo…to už spíš sofistikovanější tresty (heslo wifi nebo telefon jen když jsou splněny povinnosti atp.), a zároveň mluvit, mluvit, mluvit. Takhle velká žába už by měla pochopit, co se po ní chce a proč a že to není z tvýho plezíru, ale protože…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.20 08:01
Pridej pozornost, cas venovany jen ji a povinnosti. Pokud bude vzdorovat, seber ji, co ma rada.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.20 08:12
@TomPitlik píše:
@Veru1987 ano, je to dyl. Máte pravdu. Vždycky to s ní bylo složité
Tak třeba asi změnit přístup. Víš co já s holkama i od chlapa jdeme sami na nákup, i když třeba dvakrat třikrát ročně… Vem ji jednou za měsíc dva do cukrárny, udělaejte si svůj den. Přestan ji dávat na zadek, je to ponižující u tak velké dcery. Vem ji dneska bokem, popovídejte si. At ti řekne co ji trápi, co by třeba ona chtěla. Udělejte kompromis. že ona něco udělá, ale i ty něco změníš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.20 10:06
Může mít poruchu opozičního vzdoru. Tyto poruchy můžou a nemusí mít kořeny v rané výchově. Taky bys měla změnit způsob komunikace. Bylo by dobré to probrat s odborníkem nebo Ti později bude skákat po hlavě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.20 10:14
@Anonymní píše:
Ahoj, přiznám se že z toho co se u nás již delší čas jsem dost špatný. Máme doma skoro 11letou dceru a její chování je spatne. Je drzá, odmlouva, posmiva se, neposlouchá. Pokud něco potřebuji, stále říká NE…kdyz to řekne poněkolikáté začnu křičet. Kricim na ni doma každý den. Někdy dostane na zadek. Zpětně jsem z toho dosti špatný. Do toho máme skoro 2 letou holčičku, která zase vyžaduje dost pozornosti. Jaké je to u vás? Máte to podobné? Děkuji
To jsi u nás doma, ne 
Jen já tedy nekřičímtak brzo a mám k ní cácory dvě. A obě chytají její manýry 
Jo a u nás se hodně koulí očima. Ale tedy co má udělat, udělá. Jen s hromadou keců a ksichtu.
Všichni se stejně starými dětmi v okolí mají to samé.
A bude hůř 😭
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.20 11:12
Tak dost pozornosti zcela jistě potřebují obě. V deseti ještě není dost samostatná ani rozumově vyspělá, aby se zabavila (smysluplně) po svém a nepotřebovala vás a nebo aby pochopila, proč by měla sestra pozitivního zájmu rodičů dostávat víc než ona (pokud tedy sestra není nějak zásadně postižená). Jestli pro ni sestřicka znamená jen povinnosti, různá omezení (což mladší sourozenec samozřejmě přináší), méně pozornosti, křik rodičů a sem tam na zadek, tak se nediv, že se chová, jak se chová. To, jak to doma skutečně máte víte jen vy, možná si to ani neuvědomujete a dcerka vám jen nastavuje zrcadlo. Nevím, nejsem si ani jistá, že by řvaní a někdy (co to je za četnost?!) na zadek měla být ta správná cesta na zlepšování jakýchkoliv vztahů (s kýmkoliv)…? Zkuste se nad tím zamyslet, jestli by více (pozitivní) pozornosti a vstřícnosti nepřineslo požadovanou reakci. Jestli jim tu lásku a péči umíte co nejvíc spravedlivě rozdělit. Já i chápu, že někdy má rodič k jednomu dítěti blíž (i když je jeho vlastní) a že nemusí mít nutně rád obě děti stejně, ale měl by proto (o to víc) hledat cesty, aby to to druhé dítě zas tak nepociťovalo. Ono se to totiž podepíše úplně na všem. Třeba to není váš případ, třeba jo. Jak to opravdu máte doma víte jen vy. Možná by stálo za to se zamyslet, jestli by to spíš nechtělo s holkou víc mluvit. Třeba to ani ona sama přesně neví (je ještě malá, aby se vyznala ve svých pocitech, ani my dospělí to někdy neumíme ), ale třeba byste se dozvěděli něco, z čeho byste ten „zádrhel“ mohli odhalit a nějak se k němu postavit..? Ale to musíte chtít vy, na to rady nejsou… A možná je už i pozdě, kdo ví (ale ani tam to facky a řvaní nevyřeší)
Hele, já sama jsem „druhořadé“ dítě.. Moje výchova bylo z velké části řvaní, facky, zákazy a příkazy. Dost jsem podle nich svou sestru nemilovala (je mladší o šest let), otravovala jsem když se to nehodilo. Já už teď, jako dospělá, chápu, že to lépe neuměli, že toho s prací a dalšími starostmi mohli mít dost, že jsem je s mými potřebami otravovala a štvala, ale myslíš že jejich výchova něco pozitivního přinesla? Že máme dobré vztahy? Že to upevnilo můj vztah se sestrou? Ne, žádný není. Nestýkam se s nimi, ani se sestrou, neznají ani své vnouče. Jediné, čeho dosáhli bylo, že jsem se už jako mladá zatvrdila a v dospělosti ještě víc. Ono když zjistíš, že pro někoho nejsi dost dobrý a i když se snažíš (dobře, ne vždy dítě svůj výkon vnímá stejně realisticky jako rodiče), tak to k ničemu není, tak se na to hodně rychle - v rámci zachování duševního zdraví - vyprdneš.. Paradoxně nejsem žádný prudič, ani jako dítě jsem nebyla nějaký spratek, prostě normální a prý i klidné a citlivé dítě, jen neměli chuť /potřebu /zájem (těžko říct co) se se mnou víc zabývat a neměli na mě trpělivost… Čímž chci říct, že bys mohl začít na dcerce zkusit hledat i to lepší, to jaká je je i vaší výchovou. Dobře, někdy to jde z tuha a člověk má chuť jim urazit hlavu, ale jsou jen naším otiskem, takže bychom s řešením „zlobivosti“ měli myslím začínat nejdřív u sebe.. Navíc od koho bys čekal víc sebekontroly - od dospělého, nebo od školáka? Od starší dcerky také čekáš, že se bude chovat rozuměji než dvouletá. U té starší je míček na tvé/vaší straně hřiště…
Každopádně vám držím palce ať se vám to podaří s láskou ustát! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Ahoj, přiznám se že z toho co se u nás již delší čas jsem dost špatný. Máme doma skoro 11letou dceru a její chování je spatne. Je drzá, odmlouva, posmiva se, neposlouchá. Pokud něco potřebuji, stále říká NE…kdyz to řekne poněkolikáté začnu křičet. Kricim na ni doma každý den. Někdy dostane na zadek. Zpětně jsem z toho dosti špatný. Do toho máme skoro 2 letou holčičku, která zase vyžaduje dost pozornosti. Jaké je to u vás? Máte to podobné? Děkuji