3.dítě - ano/ne

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2 3

Napsat příspěvek

Velikost písma:

tartaletka

17.12.23 09:53

načítám...

Já myslím, že nikdy nevíš, co ti přinese osud a jaké zrovna u vás budou ty tři děti :nevim: Z praktického hlediska pociťuji finančně rozhodně tři děti, blbé to je, když chceme někam na akce, rodinná vstupenka je často jen 2+2. Hůř se shání ubytování, víc se tísníme v autě… A u nás se tedy vždy spolčí 2 děti a 1 je vždy bokem. Ale zase jsou věci, které jsou super :nevim: Mají navzájem hodně přátel, pomáhají si. Když si někdo od někoho chce odpočinout, tak se prostřídají, kdo se zrovna komu bude věnovat, mohou spolu hrát hry, které ve dvou nelze atd. Děti mám rychle za sebou.

Já osobně jsem nejmladší ze tří s větším věkovým odstupem a nejvíc mi vadilo, že už mi naši nevěnovali tolik pozornosti. Jakmile jsem trochu povyrostla, byli rádi, že už mají klid. Sourozenci s nimi třeba do 20 jezdili na dovolenou. Mně odbylo 15 a naši už pak chtěli klid a jezdit sami. A taky jsem poměrně brzy byla vlastně jedináček, protože šli sourozenci studovat od střední mimo domov, takže jsem byla doma věčně sama, zároveň už naši ale měli „odchováno“, tak jsem byla takový samorost..

Kamarádka má třetí dítě taky později od těch dvou, ještě je malé a vnímá to stejně. Pořád mi říká, jak už ji nebaví zas absolvovat ježdění na kroužky, chození po akcích, taky už se vidí spíš na dovolené ve dvou než vymýšlet dětský program :nevim:

Jenže každý jsme jiný. Mám v okolí lidi, co mají 4-8 dětí a i v důchodovém věku se nadšeně obklopují vnoučaty a ta pra-rodičovská role je to, co je nejvíc naplňuje

Citovat
Upravit

Anett.taa

2377

1236

17.12.23 10:26

načítám...

S vaším věkovým rozestupem bych to toho možná šla (ještě záleží, kolik vám je let). Já bych třetí chtěla, ale určitě s rozestupem, ale manžel už je starší, takže do toho asi nepůjdeme. Jinak bych nemohla s čistým svědomím říct, že jsem se dětem věnovala. Už teď cítím, že by to starší potřebovalo víc mojí pozornosti, kterou mu nezvládám skrz to mladší dát. Vůbec nechápu, jak to maminky více dětí s menšími rozestupy dělají, asi musí snížit nároky na sebe. Já jsem v takovém mlžném oparu únavy z mladšího dítěte, že kolikrát když jsem výjimečně odpočatá a trávím čas jen s tím starším a zjistím, jak moc mu to dává, že ho třeba během jedné půlhodiny něco naučím, tak mám pak výčitky, co všechno už by mohl umět, kdybych neměla to mladší. Ale zároveň si myslím, že asi nikdo nelituje, když už to dítě má. Ale moct si vybrat, jestli ano, nebo ne… tak to zatím (a možná napořád) zůstaneme u dvou.

načítám...
Citovat
Zmínit

Janča_6

15216

11868

17.12.23 10:52

načítám...

@Anonymní píše:
Já třetí neplanuju, ale dost jsem to řešila a řeším s kamarádkou která ho nakonec má. Když pominu jasně praktické věci jako je bydlení, auto a běžná logistika, s tím musí každý počítat, ten problém nastává když se něco stane. Úraz některého, nemoc, nemoc její. Teď jsou v situaci, kdy nejstarší a nějaké dlouhodobě problémy, jsou potřeba různé terapie a práce doma, a do toho ona bude muset na operaci. No jako bez pomoci z vnějšku by to nedali. Dokud jsou děti dvě, tak přesně, jsou dva rodiče, každý může zajistit jedno. Jak je jedno navíc, může to by problém. Oni mají babičky na které sice nadávají ale když je zle tak přijedou, sourozence kam v nejhorším taky nějaké dítě mohou dát na hlídání, dokonce i jedny kamarády, kteří bydlí přes ulici a v nouzi minimálně u dětí mohou počkat nebo ony u nich. Takže to jde. My tohle nemáme, takže sami bychom do toho nešli ani náhodou.

My v tomto problem nemame. Jak jsem psala, druha dcera je po tezkem urazu a ma posttraumatickou stresovou poruchu. Jezdim s ni na psychologii, neurologii, drive take na rehabilitace.

Navstevy lekaru (nektere ve vzdalenych mestech) si domlouvam tak, ze stiham odvezt deti do skoly a skolky, manzel je na home office a dohlizi na nejmladsi. A kdyz nemuze, tak beru nejmladsi s sebou.

Babicka uz hlida, ale poprve hlidala byt jen jedno dite, byt na par minut, kdyz jsme meli deti 3 ve veku necelych 6, necele 4 a 2,5 roku. Nemocne by nehlidala nikdy. Navic jsme jeste vloni bydleli 100 km od ni.

Kdyz je nejaka krizovka - napr. necekany kolaps dcery s hospitalizaci, nutny akutni zakrok pod narkozou, tak to zvladame s manzelem. Proste se nejak domluvime, zaridime. On ma nastesti flexibilni praci. Pri tom vaznem urazu dcery byl manzel 100 km od domova a nebral telefon. To si 3 deti vzala k sobe cizi pani, kterou jsem tehdy videla prvne v zivote. Ale bylo to pod dohledem policie. Manzel pak cca za 2 hodiny prijel a deti si prevzal.

Kdyz starsi rozvazim na krouzky, tak casto s sebou beru nejmladsi. Na atleticke treninky musim chodit s druhou dcerou, protoze trenerky nezvladaji jeji panicke zachvaty. Bylo mi to blbe vuci dalsim detem, ze musi na ty zachvaty koukat. Ale dcera je na atletiku velmi sikovna, takze trenerka rekla, at chodi dal, ale ja s ni. No a v tu dobu bud malou hlida manzel, nebo je tam mala s nami

Kdyz rozvazi starsi do skoly a skolky, tak nejmladsi nekdy jede s nami, nekdy je doma s tatinkem. Logistiku vzdy nejak vyresime. Jen tento tyden jsem bohuzel nemohla na skolkovou besidku, protoze druha dcera mohla po vice nez 2 mesicich konecne na trenink (predtim mela zlomenou klicni kost a dalsi potize), kde navic meli vyjimecnou cinnost. Takze jsem tam byla s ni, nejmladsi s nami. A na besidku sel manzel.

Bezne nemoci, vcetne covidu cele rodiny s 40 horeckami nebo sileneho zvraceni cele rodiny, zvladame dobre.

Nejak nechapu, proc by na kazde dite byl potreba jeden rodic. Proste jeden je treba s ditetem u lekare a druhy zajisti skolu, skolky, krouzky. A to uz je jedno s kolika detmi.

načítám...
Citovat
Zmínit

kralicinka19

1614

1033

17.12.23 11:12

načítám...

@pomnenka118 já mám 5 dětí…tedy čekám 5 té.
4 jsem měla během 4 let/každý rok jedno.
Teď 5 čekám 12 let po tom posledním.
Ty 4 už mě moc nepotřebuji..
Syn už je na střední a pracuje u MC Donald.
A ty další v pubertě.
Spíš spolu uvaříme.. koukneme na film…jdeme se projít…popovídáme..jako přátelé.
To 5 bude snad taková radůstka.
Finančně to znát je.
A na jídle.
To je mazec..hodně vaříme.
A pak i hodně cestujeme…plus školy.
Syn chodí na soukromou.
Ale když je rozumný věkový rozdíl tak se to dá.
Nedala bych jich asi víc…za mě jsem rada za tento počet.
Máme velký dům.
Každý má své soukromí což je taky velké plus.
5 těhotensví…tělo je opouživanější a asi je to pro mě náročnější než ty minulé.
Zase ty 4 pečují..pomohou uklízet…vařit…tak je to fajn.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

17.12.23 12:55

načítám...

@pomnenka118 píše:
Ahojky všem, poslední dobou řešíme téma třetí dítě. Pořád se nějak nemůžeme rozhodnout. Vím, že je to jen a jen na nás, ale chtěla bych slyšet názory/pocity ostatních. Vy, které jste se rozhodly pro, litujete? Pociťujete velký rozdíl mezi 2 a 3 dětmi? Jak to zvládáte psychicky a fyzicky? Říkáme si, že buď teď nebo nikdy, protože už nejsme nejmladší Třeba vaše příspěvky pomohou k rozhodování

Pokud se jedná o 3 zdravé děti, pak je to v pohodě. Ale nikdy nevíš co kdy a kde budeš muset řešit. Nám momentálně dává zabrat jedno dítě, protože další dvě už máme dospělé - byť jeden ještě studuje, ale je dost samostatný. A k tomu jednomu (13 let) mít ještě 2, tak skončím na antidepresivech. To nejmladší dítě má nějaké potíže - s pubertou přišly lehké depreš stavy - vozíme docela daleko k psychoterapeutce - 50 min/1000,–kč, dále problémy s učením - doučování a je toho celkem dost, byť nic závažného/neřešitelného. Ale i tak nás to dost vycucá. Nikdo ti nikdy nemůže předpovědět, jaké to budeš mít ty. Záleží na mnoho proměnných

Citovat
Upravit

anavi13

24808

6295

17.12.23 19:37

načítám...

@hospodki píše:
@anavi13 já měla dost náročné druhé, takže jsem ze tři vylecena. Mám šesti, ze jsou oba zdraví, ale první rok byla vylozene ukázková nemocnost takže xmesicu doma a mimino několikrát na atb. Nespaci a nějak normalneji to vypadá až teď v roce a půl. Sice neměla žádné zdravotni problémy ani kolíky, ale spánková deprivace a neustálý kolotoč mi stacil

Já měla ty dva první taky náročné. První nespavec, chtěl hodně pozornosti. Druhý potravinové alergie, takže jsme nespaly vůbec. Ale přes den byl úžasný. Třetí nic moc spánek, druhé ATB, třikrát píchané uši, potravinové alergie, vojtovka, chce stoprocentní pozornost. Mám problém i uvařit. To se mi předtím nestalo.