Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám čtyřletého syna. Za poslední rok jsme si prošli opravdu náročným obdobím. Před rokem jsme měli autonehodu a syn byl se mnou v autě. Naštěstí se mu nic nestalo, ale pro mě to byl obrovský šok. Před 14 dny měl manžel vážný úraz oka a na jedno oko skoro nevidí. A před týdnem jsme jeli z jeho vyšetření a na dálnici nás nabouralo jiné auto (malý tentokrát naštěstí s námi nebyl).
Teď přišli tchán s tchyní, že by chtěli vzít malého na týdenní dovolenou. Syn je na ně zvyklý, ale vždycky tam spí třeba jen jednu noc. Já mám po tom všem prostě strašný strach. Jen když si představím, že budou někde daleko autem a něco se stane, je mi fyzicky špatně.
Říkám si říkám, jestli už nejsem moc úzkostná a nepromítám si do toho všechny ty nehody a zážitky.
Jak byste to udělaly vy? Pustily byste čtyřleté dítě na týdenní dovolenou s prarodiči, nebo byste nejdřív zkoušely kratší pobyty?
![]()
Chápu Tvojí obavu, ale začala bych tím, že se zeptám syna, zda chce, či nikoliv. Od toho by se vše odvíjelo..
za mne, pustila bych ho, ale obav se jen tak nezbavíš..
Příspěvek upraven 25.06.26 v 11:17
@Michelle27 píše: Více
Nenechala bych se ovládat úzkostí a syna bych pustila.
Jedině bych se snažila možná s rodiči domluvit nějaký kompromis, třeba, že by jeli jen na 4 dny. Nebo prostě na týden a kdyby se to už bylo na malého moc, tak by se vrátili dřív.
Malý chce jet?
Dcera byla ve 3 letech s prarodiči na pár dní a po cestě zpět do nich narazila paní. Ale nic se nestalo a nemám obavy ji kamkoliv pustit. Stát se může cokoliv kdekoliv.
Nedivím se ti, že máš strach a obavy.
Jak daleko od domova by jeli? Dovezli by syna zpátky, kdyby se mu stýskalo? Máš v ně důvěru, že si dokážou poradit?
Je syn stýskaci typ, nebo by to mohl zvládnout v pohodě.
Musíš se rozhodnout dle svých pocitů, pokud to cítíš, že ano, budeš mít pár dní pro sebe, relaxovat, nabrat síly.
Pokud to cítíš, tak, že bys byla jako na trní, nesvá, tak je to v pořádku a zkuste to později.
No a ať už se vám smůla přestane lepit na paty ![]()
@ivašot. píše: Více
Děkuju za názor. Já se právě snažím, aby o tom nerozhodovala jen moje úzkost. Jenže nejde jen o ni. Syn u tchánovcú spí vždy na jednu noc, takže mi týden přijde jako velký skok. Tchán pak navrhl, že bychom si pro něj přijeli třeba už ve středu, ale to je právě další problém - jsou 300 km daleko a já po tom všem nejsem psychicky schopná takovou cestu řídit a ještě jsem v prvním trimestru
. A manžel po úrazu oka taky ne.
@Menton píše: Více
Děkuju za hezkou odpověď. ❤️ Důvěru v ně jako takové mám, bydlíme prakticky vedle sebe, máme propojené zahrady a malý je u nich skoro denně. Když se mu zasteskne, prostě přijde domů. Myslím, že 3–4 noci by nejspíš zvládl, ale týden mi přijde na první delší odloučení už dost. Navíc jsou od nás asi 300 km. Přiznávám, že se ve mně podepsal poslední rok. Měla jsem jednu vážnější autonehodu a pak ještě dvě nehody na dálnici, vždycky jako poškozená. Snažím se s tou úzkostí pracovat a vím, že je to hlavně můj boj, nechci, aby řídila náš život. Jen mám pocit, že je na to všechno ještě moc čerstvé. Možná tomu nepřidává ani to, že jsem těhotná a všechno teď prožívám intenzivněji.
Úzkost se tvými zkušenostmi chápu, ale neměla bys ses jí nechat ovládat. Podstatné je, jestli myslíš, že syn ve 4 letech týdenní dovolenou s babi a dědou zvládne sám. Nebude se mu stýskat? A když ano - co udělají prarodiče? Mně osobně přijde na takhle staré dítě týden dost, když není zvyklý být bez rodičů takhle dlouho. Zkusila bych se domluvit na kompromisu v podobě prodlouženého víkendu a za rok třeba i zvládne ten týden.
Pokud máš obavu z důvodu možné další nehody, tak to chápu (taky jsem měla nehodu). Nicméně o to víc je důležité nenechat, aby tě ten strach/úzkost pohltila. Ono se totiž někomu může něco stát i na chodníku před domem, nikdy nevíš a sebevětší kontrola/ochrana nemusí být 100%.
Taky mne napadlo prijet pro nej v pulce pobytu vlakem. My tohle resili minuly rok u ctyrlete dcery. Byla moznost, ze by ji tchyne vzala na tyden letecky k mori. Nakonec jsme to zamitli, protoze taky tak dlouho beze me nikde nebyla a neslo by kdyztak pro ni v pulce prijet.
@Michelle27 píše: Více
Poprvé bych zkusila pobyt kratší. A po takové smršti nepříjemností bych byla plná strachu taky.
Maly byl poprve v cerstvych trech na tyden pryc a zvladl to luxusne. Mala to same, a to byla docela mamanek. Ale na dovolene s babickou si na maminku ani nevzpomnela.
@Michelle27 píše: Více
A nemohli by jet někam blíž aby jste si pro něj mohli dojet? Týden se mi zdá taky moc napoprvé. Tři, čtyři dny.
Tak jestli tam doteď spal jen jednu noc, tak na týden bych jim ho nedala. To bude pro něj moc.