Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
A ještě, když jsme u toho plašení se mnou tam přišla nějaká holka, která byla v 36 týdnu a té rovnou říkala, to je ještě hrozně brzy, to ne to je špatný. Sestra na recepci. Místo aby to nechala na doktora. Nakonec jsem jen zaslechla, ono to podle UTZ vypadá na 38 tak to jste mě uklidnila. Jako kdyby šlo o ní nebo co ![]()
Myslím, že je to o lidech, ale kdyby radši mlčeli a nic neříkali, udělali by lépe…
Musím říct, že se mi stýská po Strašnicích, bylo tam všechno tak nějak kousek a za ty roky, už člověk měl svá zajímavá místa a obchody a samozřejmě pár známých
Ale život jde dál a tak si člověk zvyká zase jinde…
mamkasl píše:
Myslím, že je to o lidech, ale kdyby radši mlčeli a nic neříkali, udělali by lépe…
Musím říct, že se mi stýská po Strašnicích, bylo tam všechno tak nějak kousek a za ty roky, už člověk měl svá zajímavá místa a obchody a samozřejmě pár známýchAle život jde dál a tak si člověk zvyká zase jinde…
já už bydlím v Praze asi na 5. místě. ale jo tady si nestěžuji. ven z prahy to není daleko, dá se jet úplně mimo auta rovnou na kolo a do centra kousek, klidně i pěšky
ale u mě hlavně, jsem vyvdala byt, takže darovanýmu koni…
Holky, mně je 20 a pokud se mimčo bude držet, tak porodím ve 21… Taky na mě lidi koukají jak na blázna a všude se ptají, 91 ročník? Opravdu? ![]()
Myrha píše:mamkasl píše:já už bydlím v Praze asi na 5. místě. ale jo tady si nestěžuji. ven z prahy to není daleko, dá se jet úplně mimo auta rovnou na kolo a do centra kousek, klidně i pěšky
Myslím, že je to o lidech, ale kdyby radši mlčeli a nic neříkali, udělali by lépe…
Musím říct, že se mi stýská po Strašnicích, bylo tam všechno tak nějak kousek a za ty roky, už člověk měl svá zajímavá místa a obchody a samozřejmě pár známýchAle život jde dál a tak si člověk zvyká zase jinde…
ale u mě hlavně, jsem vyvdala byt, takže darovanýmu koni…
jasný, takový dar jako byt se nedá odmítnout
My bydleli v nájemním a už to nebylo únosné, ale jinak strategické místo a nikam daleko
Ale pamatuji si, kdy se dalo v pohodě zaparkovat, aniž by člověk čekal pár minut, než může vylézt bezpečně z auta…a co mě teda dávalo zabrat, bylo tahání kočáru s klukem do druhého patra, ale všude je něco
LadyTommy píše:
Holky, mně je 20 a pokud se mimčo bude držet, tak porodím ve 21… Taky na mě lidi koukají jak na blázna a všude se ptají, 91 ročník? Opravdu?
chichi, ono se může lidem stávat, pokud jsou třeba stejně starý jako já, že když vidí 91 mají pocit, že to nutně musí být ještě dítě
. Pro mě třeba filmy co byly v kině v 95-98 tak mi připadají nové. Mám pocit, že od té doby uběhli 3-4 roky. Ale hlavně se nenech vykolejit. Koneckonců chceš hodně dětí, tak je třeba na tom pracovat ![]()
LadyTommy píše:
Holky, mně je 20 a pokud se mimčo bude držet, tak porodím ve 21… Taky na mě lidi koukají jak na blázna a všude se ptají, 91 ročník? Opravdu?
Tak jsi mlaďoučká a třeba je výhoda, že budeš brzy babička
Já si ve 20ti nepřála rodinu a připadala si vyzrálá, takže to tak mělo být…ale Ty máš jasno a tak to příroda prostě zařídila a je to správné ![]()
mamkasl píše:LadyTommy píše:Tak jsi mlaďoučká a třeba je výhoda, že budeš brzy babička
Holky, mně je 20 a pokud se mimčo bude držet, tak porodím ve 21… Taky na mě lidi koukají jak na blázna a všude se ptají, 91 ročník? Opravdu?Já si ve 20ti nepřála rodinu a připadala si vyzrálá, takže to tak mělo být…ale Ty máš jasno a tak to příroda prostě zařídila a je to správné
No ehm u mě by to ve 20 bylo ještě neposkvrněné početí ![]()
Mě je 21
v lednu mi bude 22 a o miminku jsem snila už dlouho. Přítel je o dost starší, tak si myslím, že tahle doba je pro nás absolutně ideální, až na ostatní věci, které nám to možná trošku zkomplikují
ale nějak to určitě zvládnem
Tubinka píše:
Mě je 21v lednu mi bude 22 a o miminku jsem snila už dlouho. Přítel je o dost starší, tak si myslím, že tahle doba je pro nás absolutně ideální, až na ostatní věci, které nám to možná trošku zkomplikují
ale nějak to určitě zvládnem
Můj přítel je o 10 let starší… Nejsme spolu ani moc dlouho, ale prostě jsme od začátku měli pocit, že k sobě patříme. Bydlíme spolu v domečku, jsme zajištění… A já vážně nestojím se ještě pár let někde ochlastávat a chodit na diskotéky a cestovat se dá i s dětma, tak co můžu ztratit. Taky už po dítěti toužím dlouho.
Jen mě štve, že třeba zrovna táta je ten typ, že „20“ není žádný věk… Tak se mu bojím o miminku říct ![]()
Lady Tommy, jestli tvůj táta nemá strach, že mu někdo bude říkat dědečku
Když táta slavil 40 (mě bylo 20), tak mu kamarádka řekla, že by brzy mohl být dědečkem - měla bys vidět, jak prskal. A o 10 let později se nás pořád ptal, kdy konečně bude dědečkem. Chlapi jsou ješitní.
orlik píše:
Lady Tommy, jestli tvůj táta nemá strach, že mu někdo bude říkat dědečkuKdyž táta slavil 40 (mě bylo 20), tak mu kamarádka řekla, že by brzy mohl být dědečkem - měla bys vidět, jak prskal. A o 10 let později se nás pořád ptal, kdy konečně bude dědečkem. Chlapi jsou ješitní.
Neee, to neee, on už je dědečkem 7× a je mu 61, takže z toho strach určitě nemá
Spíš že jsem nejmladší z jeho 6 dětí a on má pořád představu, že půjdu na výšku… Teď ségře vykládal, že se ze mě stala domácí slepice
Nedávno mi říkal, že všechny jeho děti mají zkažený život… Protože jedna ségra kvůli drogové minulosti nemůže mít děti, jedna ségra zase děti nechce, další je svobodnou matkou, oba bráchové mají nemocné manželky… no a teď já až příjdu, tak ho klepne. Teda já osobně si myslím, že naše životy moc řeší. Každý má nějaké problémy, ale všichni si podle mě žijeme šťastně, i když ne podle jeho ideí…
Mám trochu strach, že místo kladné reakce, že bude dědečkem, nastane spíš řev ![]()
Myrho nemyslím,že by mi něco uteklo,navíc s manžou jsem od svých 15 let,tak to bylo už jasné,že to chce změnu a hodně manžel po miminku toužil,tak jsem se nechala ukecat
,jen mě mrzí ,že nemám výšku mám střední chemickou a vůbec jsem odmítla dělat přijímačky kvůli matice,tak jsem šla na vyšší zdravotní,ta mě nechytla,tak jsem jí nechala a pak přišel malý,ale pořád si zahrávám s myšlenkou,že si výšku udělám,ikdyž to bude daleko náročnější než když člověk nemá povinosti ![]()
martiska píše:
Myrho nemyslím,že by mi něco uteklo,navíc s manžou jsem od svých 15 let,tak to bylo už jasné,že to chce změnu a hodně manžel po miminku toužil,tak jsem se nechala ukecat,jen mě mrzí ,že nemám výšku mám střední chemickou a vůbec jsem odmítla dělat přijímačky kvůli matice,tak jsem šla na vyšší zdravotní,ta mě nechytla,tak jsem jí nechala a pak přišel malý,ale pořád si zahrávám s myšlenkou,že si výšku udělám,ikdyž to bude daleko náročnější než když člověk nemá povinosti
hele já výšku taky nemám. dělala jsem několikrát přijímačky, ale nějak jsem to nedotáhla. ale nakonec mi nijak nechybí. takže v klidu. nemůže být zas každý vysokoškolák. No jinak já jsem se svým manželem vlastně stejně dlouho jako ty (2003?). Takže to bude tím. Holt jsem trochu pomalejší, než jsem si našla toho pravýho, musela jsem mít pár nepravých
. Taky ty biologický hodiny jsou u každýho jinak. A hlavně když mám pocit, že je to tak maximálně 5 let, co jsem vyšla ze střední, tak je to pak těžký
. Já jako vím kolik mi je. A musím říct, že po 30. se cítím mnohem líp a mám se víc ráda a vím co chci, což dřív nebylo. Ale nadruhou stranu, když mám spontáně říct kolik mi je, tak bych řekla možná 25 a navíc na to i vypadám
. Teď v tý nemocnici si o mě mysleli, že jdu na interupci, protože mi je 20 a ještě nechci dítě (spolubydlící na pokoji).
Příspěvek upraven 04.12.11 v 22:33
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat