Asistent pedagoga na SŠ
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Citovat
- Upravit
@Svistice píše:
Do práce pak bude s daným jedincem také chodit asistent?
Nejsi úplně vedle, existuje něco jako tranzitní program, je to projekt pro zařazení lidí se speciálními vzdělávacími potřebami do pracovního procesu. Něco jako zácvik na pracovišti pod vedením asistenta, trvající několik týdnů, měsíců.
Nevím, jak to funguje v praxi jinde nebo na běžném pracovišti, ale u nás máme celou takovou velkou firmu, která tyto lidi zaměstnává. Upřednostňuje lidi s ID a osoby zdravotně znevýhodněné. Pozice jsou různé, ty nejlepší jsou kancelářské a překlady z AJ, dále rozvážení zásilek mimo poštu, využívají toho úřady, banky, je to levnější než ČP, úklidy. Skoro všechna místa jsou na různě zkrácené úvazky. A počítá se se zácvikem, jedinec se nemusí stresovat, že ho vyhodí hned na začátku zkušební doby, protože mu to nepůjde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
@SAJ Já jsem měla na střední škole přesně tyhle úlevy a nebyl to problém. Poznámky - většinou jsem je nepsala, protože jsem je nepotřebovala. Když jsem je psala, tak velmi minimalisticky. Hodně látky jsem si pamatovala a doma jsem se učila z učebnic. Měla jsem vlastní učebnice, takže v některých předmětech jsem si dělala poznámky přímo do nich (třeba do čítanky v literatuře). V případě nutnosti jsem si mohla kopírovat sešity od spolužáků, ale to jsem nakonec využívala jen když jsem chyběla. Myslím si, že minimálně to kopírování by v dnešní dnešní době neměl být problém nikde. Také by šlo psát výpisky na PC. Nebo si je nahrávat, pokud by to nikomu nevadilo. Osobně si ale myslím, že nejlepší pro toho člověka je, pokud se naučí si psát svůj styl minimalistickych výpisku. Protože to tuhle schopnost asi bude ještě nějakou dobu potřebovat.
U času je asi myšleno, že dostane trochu více času při písemkach. To taky nemusí být nějaký zásadní problém. Záleží na tom, jak často ho potřebuje a kolik toho času potřebuje. Já to využila občas při větší písemce a stačilo mi jen pár minut. Myslím si, že jednou nebo dvakrát za pololetí učitele nezabije, když přijde o část přestávky.
Občas jsem taky odcházela z hodin. A to jsem to ani nikde psané neměla, ale asi na mne bylo vidět, že když je ve třídě velký hluk, tak se mi udělá zle. Nikdy s tím žádný učitel neměl problém. Jaký je rozdíl mezi tím, když si student dojde na záchod a tím, když si sedne na chodbě na lavičku? Chápu, že má učitel odpovědnost, ale o přestávkách přece se studenty také po celou dobu není ve třídě/chodbě/záchodě. Navíc z té třídy může ten učitel na tu chodbu občas nakouknout. Ono tam to dítě snad nebude celý den. A pokud by to mělo být až tak, že to dítě bude víc mimo než ve třídě, tak pak by možná bylo lepší zvážit individuální studium. Já ho jeden rok měla a bylo to naprosto vyhovující.
Spíš bych si dokázala představit na střední škole toho AP třeba u některých smyslovych vad. Jako já úplně nevím, jak bych si teda pak poradila na VŠ a hlavně v práci, když bych na střední potřebovala asistenta na to, abych si poradila se zápisy, potřebovala bych tolik času na víc, že by to nešlo zvládnout bez AP a ještě bych potřebovala nejspíš ve velkém mizet pryč. Jako asi jo, asi by se nějaká práce našla, když by se člověk hodně snažil, ale moc si to představit neumím. A ta cesta, kdy se ten student s tou školou pokusí poprat sám, se mi zdá taková více připravující na pracovní život.
Jen k tomu uvolňování z hodin - pokud je to doporučeno z PPP, není problém, v případě průšvihu mám krytí. Ovšem pokud bych to měla dělat na vlastní triko, nejdu do toho.
To víš, že osobně s tím problém nemám, ale praxe me naučila a ne, po prvním větším průser bez indikace nepouštím. Běžně ani na WC (když je to akutní, tak ano, to poznám - a v duchu trnu, aby bylo vše ok), ani na individuální klidovou pauzu.
A nelíbí se mi, jak pohrdlivě píšeš, že párkrát za rok přijde kantor o přestávku. Píšu pravidelně, každý týden, takže žádné párkrát za rok. A ano, s některými PUP běžně píšu odpoledne, v době, kdy bych mohla jít domů… Mám PUP s velmi jasnými požadavky na zvýhodnění. Například píšu na pul hodiny, většina má hotovo, ale dva slabší chtějí trochu času, s tim nemám problém, poskytnu, stejně jako klukovi s PUP. Pak chci vybrat zbyle testy a PUP se ozve, ze má právo na další čas navíc ještě proti těm dvěma prodlouženým. Nevysvětlíš, že čas dostal - a když naběhne s rodičem, tak to neobhajím…
A mimochodem, u nás fungují o přestávkách dozory.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@SAJ píše:
Jen k tomu uvolňování z hodin - pokud je to doporučeno z PPP, není problém, v případě průšvihu mám krytí. Ovšem pokud bych to měla dělat na vlastní triko, nejdu do toho.To víš, že osobně s tím problém nemám, ale praxe me naučila a ne, po prvním větším průser bez indikace nepouštím. Běžně ani na WC (když je to akutní, tak ano, to poznám - a v duchu trnu, aby bylo vše ok), ani na individuální klidovou pauzu.
A nelíbí se mi, jak pohrdlivě píšeš, že párkrát za rok přijde kantor o přestávku. Píšu pravidelně, každý týden, takže žádné párkrát za rok. A ano, s některými PUP běžně píšu odpoledne, v době, kdy bych mohla jít domů… Mám PUP s velmi jasnými požadavky na zvýhodnění. Například píšu na pul hodiny, většina má hotovo, ale dva slabší chtějí trochu času, s tim nemám problém, poskytnu, stejně jako klukovi s PUP. Pak chci vybrat zbyle testy a PUP se ozve, ze má právo na další čas navíc ještě proti těm dvěma prodlouženým. Nevysvětlíš, že čas dostal - a když naběhne s rodičem, tak to neobhajím…
A mimochodem, u nás fungují o přestávkách dozory.
Podle mě obhájíš 
Ty sama můžeš vytvářet slabším žákům plán pedagogické podpory nebo PO 1. stupně, pokud uznáš, že je k tomu důvod. K tomu škola potvrzení PPP nepotřebuje. Teď už to nemusí být ani v písemné podobě. Prostě jsi slabším vytvořila tento plán a u něj plynoucí úlevy. Tak to lze vysvětlit i těm, co to mají oficiálně z PPP, případně jejich rodičům.
Nelíbí se mi, aby žáci se SVP cvičili s ostatními a sdílím názor @Svistice, že pokud chtějí na střední školu, měli by umět své problémy kompenzovat do té míry, aby jejich jinakost ostatní pocítili jen minimálně. Jak potom chtějí fungovat dál
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Pears206 Možná, ovšem nezapomeň, že můj nebo tvůj osobní názor není před vrtulníkovým rodičem s papírem nijak zvlášť podstatný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@SAJ píše:
No, to jsou představy trochu mimo realitu.Poznámky - ok, nebude si je psát. Kde je tedy vezme?
Čas navíc - učitel jede podle svého rozvrhu, není technicky možné zajistit tolik konzultací mimo vyučování.
Odchod do ticha - učitel má po celou dobu za děcko zodpovědnost, nemůže proto mít děcko mimo dohled. Do toho bych nešla. Navíc, když děcko odejde, jak, kdy a s kým dožene práci, kterou má dělat v hodině?
Je fakt, že třeba já osobně mám bod 1 i 2 vyřešený (ale to není obecný standard), to by třeba u mě problém nebyl - ale přes bod 3 u mě naprosto nejede vlak.
A ještě jedna věc, nesmíš pohlížet na školství optikou toho, jak to chodilo ve školách před patnácti, dvaceti, třiceti lety. Dneska to je jiný svět…
Nám říkali na fakultě, že pokud dítě nemůže z jakéhokoliv důvodu psát svoje poznámky, je doporučeno mu poskytnout přípravy učitele na hodinu.
Čas navíc je myšlen při písemkách, ne extra konzultace.
Odchod do ticha je možný jen, pokud je to v doporučení z PPP a na ZŠ musí být pod dohledem nějaké další dospělé osoby, nemusí to být nutně AP, klidně uklízečka nebo sekretářka pověřená náležitým dohledem.
Na střední škole je ale většině studentů více než 15 let, to by mohli být už na chodbě sami? Pokud by to měli v PO?
Máme ve škole dítě, které ma IVP postaven tak, že nemusí chodit každý den nebo může odejít dřív. Ale je nastaven nějaký režim, aby i učitelka věděla, na co se připravit, kdy zkoušet, připravit písemku. Jedná se o dítě na prvním stupni. Důvodem je PAS, zároveň vysoká unavitelnost, potřebuje spát i během dne. Dále přetrvávající občasné pomočování. Dítě je hypersenzitivní, vadí mu údajný smrad z relativně čistých záchodů, až paranoidně mu vadí zvuky plynoucí z vylučování a taky přítomnost jiné osoby na WC vedle. Na WC může v hodině, protože má třídu hned vedle, ale je to náhoda, cíleně by to asi zařídit nešlo. Vadí mu změna režimu, suplování, velký hluk, jí jen určité jídlo a taky potlačuje potřebu jídla, stydí se svačit ve třídě, potřebuje dohled, aby něco snědlo. Ma až paranoidní představy, že ho ostatní pozorují.
V tomto případě hodně funguje matka, která pracuje z domova, dítě má výborný prospěch, co se týče těch ostatních problémů, rodina odmítá medikaci, která by je mohla mírnit. Tomu se moc nedivím, kdyby to bylo moje dítě, taky bych do něj v tomto věku nechtěla rvát psychofarmaka, není agresivní, nikomu neubližuje.
Všichni doufáme, že se dítěti tyto problémy podaří časem kompenzovat. Z dnešního pohledu je to dvojí výjimečnost a i když je ještě malé na střední školu určitě má. Ale s tím, jak se projevuje teď, si nedovedu představit, jak by tam fungovalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Pears206 píše:
Nám říkali na fakultě, že pokud dítě nemůže z jakéhokoliv důvodu psát svoje poznámky, je doporučeno mu poskytnout přípravy učitele na hodinu.Čas navíc je myšlen při písemkách, ne extra konzultace.
Odchod do ticha je možný jen, pokud je to v doporučení z PPP a na ZŠ musí být pod dohledem nějaké další dospělé osoby, nemusí to být nutně AP, klidně uklízečka nebo sekretářka pověřená náležitým dohledem.
Na střední škole je ale většině studentů více než 15 let, to by mohli být už na chodbě sami? Pokud by to měli v PO?
Máme ve škole dítě, které ma IVP postaven tak, že nemusí chodit každý den nebo může odejít dřív. Ale je nastaven nějaký režim, aby i učitelka věděla, na co se připravit, kdy zkoušet, připravit písemku. Jedná se o dítě na prvním stupni. Důvodem je PAS, zároveň vysoká unavitelnost, potřebuje spát i během dne. Dále přetrvávající občasné pomočování. Dítě je hypersenzitivní, vadí mu údajný smrad z relativně čistých záchodů, až paranoidně mu vadí zvuky plynoucí z vylučování a taky přítomnost jiné osoby na WC vedle. Na WC může v hodině, protože má třídu hned vedle, ale je to náhoda, cíleně by to asi zařídit nešlo. Vadí mu změna režimu, suplování, velký hluk, jí jen určité jídlo a taky potlačuje potřebu jídla, stydí se svačit ve třídě, potřebuje dohled, aby něco snědlo. Ma až paranoidní představy, že ho ostatní pozorují.
V tomto případě hodně funguje matka, která pracuje z domova, dítě má výborný prospěch, co se týče těch ostatních problémů, rodina odmítá medikaci, která by je mohla mírnit. Tomu se moc nedivím, kdyby to bylo moje dítě, taky bych do něj v tomto věku nechtěla rvát psychofarmaka, není agresivní, nikomu neubližuje.
Všichni doufáme, že se dítěti tyto problémy podaří časem kompenzovat. Z dnešního pohledu je to dvojí výjimečnost a i když je ještě malé na střední školu určitě má. Ale s tím, jak se projevuje teď, si nedovedu představit, jak by tam fungovalo.
Děcko se specifickou WC obsesí máme taky, nebyl problém to řešit odděleným WC pro personál.
Jinak, já už dávno neučím z příprav, navíc každá hodina téhož učiva je jiná, přizpůsobuji se aktuální třídě. Své poznámky bych tedy poskytnout nemohla - díky covidu mám ale tohle vyřešeno.
Na chodbě sami - pokud má potvrzeno, není problém. Ovšem mezery v učivu musi doplnit, co moje matika, to se vyřeší, ale odborné věci a praxe je problém.
A čas navíc, ano, samozřejmě, že při písemkách - ovšem pokud píšu 30 minut test (běžné) nestihne ho (administrace hodiny) ani žák s 50%, natož ten se 100%. A ve SŠ matice moc kratších testů nenajdeš.
Jinak běžně poskytuju čas navíc i při práci na tabuli a při společném počítání d 
o sešitu. Je to pro mě náročné, ale dá se to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@SAJ píše:
Děcko se specifickou WC obsesí máme taky, nebyl problém to řešit odděleným WC pro personál.Jinak, já už dávno neučím z příprav, navíc každá hodina téhož učiva je jiná, přizpůsobuji se aktuální třídě. Své poznámky bych tedy poskytnout nemohla - díky covidu mám ale tohle vyřešeno.
Na chodbě sami - pokud má potvrzeno, není problém. Ovšem mezery v učivu musi doplnit, co moje matika, to se vyřeší, ale odborné věci a praxe je problém.
A čas navíc, ano, samozřejmě, že při písemkách - ovšem pokud píšu 30 minut test (běžné) nestihne ho (administrace hodiny) ani žák s 50%, natož ten se 100%.
Jinak běžně poskytuju čas navíc i při práci na tabuli a při společném počítání d
Na tuto možnost jsem se ptala, prý nedovolují hygienické předpisy, aby žáci chodili na WC pro personál a další věc, WC pro žáky musí být sice dnes už zamykatelné, k vůli ochraně soukromí, jsou tam takové ty integrované klíče, ale vždy musí být kabina přístupná i shora, kdyby se cokoliv stalo, aby se tam za dítětem někdo dostal třeba po žebříku, učitelské WC tyto parametry mít nemusí a je plně uzavřené. Navíc u nás toto WC pro personál je jen v jednom patře, po schodech samo nemůže. Navíc mi bylo řečeno, že tyto problémy má více jinak zdravých dětí a koneckonců i dospělí mají často problém zajít si na WC někde v neznámém prostředí. Jakmile by někomu povolili chodit na učitelské WC a profláklo by se to, ostatní by to v dnešní době, kdy má podporu pomalu každé třetí dítě, chtěli taky.
Chápu ale, že na střední škole, kde jsou studenti aspoň částečně odpovědní sami za sebe, se tato možnost nabízí.
To dítě, o kterém jsem psala, má i v PO pravidelné připomínání potřeby WC a dopomoc s osobní hygienou, je to proto, aby se při každé „nehodě“ nemuseli volat rodiče, protože takovou manipulaci s dítětem má v popisu práce snad jen asistent pedagoga(a to ještě ne všude a každý), učitel dítěti v tomto směru pomáhat nesmí. V tomto případě ale mamince nevadí si pro dítě přijet a vyzvednout si ho, pokud jde o větší problém nebo to dítě špatně nese/většinou po takové příhodě chce domů. Když přijde za pár dní, chová se jako obvykle.
A ještě si vzpomínám na debatu před pár lety, příbuzná je ředitelkou malé školy, kde je jen první stupeň(jiné než jsem já), chtěli k nim přihlásit žáka s cystickou fibrozou, kde jsou zvýšené nároky na hygienu, včetně WC. Rodiče měli požadavek, jestli by dítě nemohlo chodit na učitelské WC a to by bylo pravidelně dezinfikováno. Vedení to odmítlo. Že nemají podmínky splnit požadavky na hygienu u takového dítěte. Ani kdyby mělo přímo osobního asistenta.
S tím časem navíc máš pravdu, na středí škole jsou časově náročné všechny písemky a testy, není to jak na prvním stupni, kde se běžně píší pětiminutovky a desetiminutovky, delší testy jednou za čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@SAJ píše:
Jen k tomu uvolňování z hodin - pokud je to doporučeno z PPP, není problém, v případě průšvihu mám krytí. Ovšem pokud bych to měla dělat na vlastní triko, nejdu do toho.To víš, že osobně s tím problém nemám, ale praxe me naučila a ne, po prvním větším průser bez indikace nepouštím. Běžně ani na WC (když je to akutní, tak ano, to poznám - a v duchu trnu, aby bylo vše ok), ani na individuální klidovou pauzu.
A nelíbí se mi, jak pohrdlivě píšeš, že párkrát za rok přijde kantor o přestávku. Píšu pravidelně, každý týden, takže žádné párkrát za rok. A ano, s některými PUP běžně píšu odpoledne, v době, kdy bych mohla jít domů… Mám PUP s velmi jasnými požadavky na zvýhodnění. Například píšu na pul hodiny, většina má hotovo, ale dva slabší chtějí trochu času, s tim nemám problém, poskytnu, stejně jako klukovi s PUP. Pak chci vybrat zbyle testy a PUP se ozve, ze má právo na další čas navíc ještě proti těm dvěma prodlouženým. Nevysvětlíš, že čas dostal - a když naběhne s rodičem, tak to neobhajím…
A mimochodem, u nás fungují o přestávkách dozory.
To nebylo pohrdlive, jen neznale 
Já jsem zvyklá na to, že ta nejvíc „problematická“ jsem v tomhle směru byla na škole já. Spolužáků s doporučením více času jsem měla několik, ale nestavalo se, že by někdo z nich potřeboval o tolik více času, jak popisujes ty. Jediný člověk, který občas něco dopisoval ještě během přestávky, jsem byla já. A to se mi opravdu stalo jen třeba dvakrát, třikrát za pololetí. A jednalo se opravdu jen o pár minut z přestávky. Takže většiny učitelů se to ani netýkalo. A tech, kterých se to týkalo, tak tam šlo opravdu o pár minut ročně. To, co popisujes, to mi přijde docela šílené. Neumím si to představit, že někdo píše celou hodinu písemku, která byla na půl hodiny a pak chce ještě další čas na víc. Vůbec by mě to nenapadlo.
A na střední jsem nikdy dozor o přestávce nezažila, i když tam asi oficiálně byl. Měli jsme hodně volných hodin během dne, takže na chodbě nebo v prázdných učebnach, byl téměř pořád někdo bez dohledu. Ale zas je pravda, že si ani nepamatuju, že by někoho napadlo něco jiného, než si v tom volnu povídat, najíst se a učit.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
To nebylo pohrdlive, jen neznale
A na střední jsem nikdy dozor o přestávce nezažila, i když tam asi oficiálně byl. Měli jsme hodně volných hodin během dne, takže na chodbě nebo v prázdných učebnach, byl téměř pořád někdo bez dohledu. Ale zas je pravda, že si ani nepamatuju, že by někoho napadlo něco jiného, než si v tom volnu povídat, najíst se a učit.
Za posledních deset let se situace ve školství dost změnila… Pokrok holt nezastavíš. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
To nebylo pohrdlive, jen neznale
A na střední jsem nikdy dozor o přestávce nezažila, i když tam asi oficiálně byl. Měli jsme hodně volných hodin během dne, takže na chodbě nebo v prázdných učebnach, byl téměř pořád někdo bez dohledu. Ale zas je pravda, že si ani nepamatuju, že by někoho napadlo něco jiného, než si v tom volnu povídat, najíst se a učit.
Dnes je bohužel jiná doba. Lze žákovi upravit už podmínky u přijímacích zkoušek a čím dál více se tak děje v praxi. Je logické, že se tam dostane více žáků, kteří požadují podporu. Za mě taky šílená představa.
My jsme na střední škole o volných hodinách byli taky bez dozoru, každý si dělal, co chtěl. Do 18 let museli ale rodiče podepsat, že můžeme chodit volně ven a přebírají za nás plnou odpovědnost.
Integrovaného jsme nikoho neměli a v počtu 32 žáků na třídu si to nedovedu představit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@SAJ píše:
Za posledních deset let se situace ve školství dost změnila…
Já vím, že se toho dost změnilo. Ale netušila jsem, že až takhle. Docela mě to šokovalo. Jsem si říkala, jaký budu jednou problémový rodič. Po narození syna, jaký budu problémový rodič problémového dítěte. A ono to nakonec vypadá, že budeme trapně průměrnými. 
To, co popisujes, mi fakt přijde dost šílený a náročný. A moc se mi to nelíbí.
- Citovat
- Upravit
@Pears206 píše:
Dnes je bohužel jiná doba. Lze žákovi upravit už podmínky u přijímacích zkoušek a čím dál více se tak děje v praxi. Je logické, že se tam dostane více žáků, kteří požadují podporu. Za mě taky šílená představa.My jsme na střední škole o volných hodinách byli taky bez dozoru, každý si dělal, co chtěl. Do 18 let museli ale rodiče podepsat, že můžeme chodit volně ven a přebírají za nás plnou odpovědnost.
Integrovaného jsme nikoho neměli a v počtu 32 žáků na třídu si to nedovedu představit.
My jsme měli na základce i střední docela dost dětí třeba se SPU, ADHD. Myslím si, že jedna spolužačka ze ZS měla asi PAS (evidentně měla nějakou podporu a úlevy a její chování by tomu odpovídalo, ale nikdo to teda oficiálně neřekl). Ale asistenta neměl, myslím, nikdo. I když jsem chodila do školy v době, kdy už ti asistenti byli k vidění. A znala jsem děti, které ho měli. Ale sama jsem teda ve třídě měla spolužáky jen s menší podporou (zápisy v cj od učitelky, tolerance skrabopisu, doplňovacka místo diktátu… nic světoborného… plus ta jedna spolužačka měla občas poněkud zvláštní dotazy).
- Citovat
- Upravit
@SAJ Možná se teď změnili poměry, ale jako středoškoláci jsme běžné trávili volne hodiny na půdě školy bez dozoru, bez dozoru jsme třeba pomáhali s nějakým stěhováním v rámci školy, dosli na požádání profesorce neci nakopírovat na chodbu ke kopírce nebo přinesli něco z kabinetu. Takže pokud se někdo neumí chovat tak, aby na chodbě nebo na zachode při hledani duševní rovnovahy nepřišel k úhoně nebo něco nezničil, nemá v té institucí co pohledávat.
Add výpisky, někdo je nepotřebuje k uceni(a naučí se třeba z učebnice), může si to okopírovat od spolužáka (to dělal můj dysgraficky spolužák, který to po sobě nepřečetl, stejně tak jako spolužák uprchlík z bývalé Jugoslávie, co měl nedostatečnou češtinu).
V paralelce byla autistka, co proste nejezdila na exkurze a školní kurzy, chtěla sedět sama a všechny praktické a organizacni věci rešila třídní přímo s rodiči, v něčem vypomohli spolužáci. Školu úspěšně reprezentovala na celostátní úrovni v olympiádách a taky skončila někde ve vědě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Já vím, že se toho dost změnilo. Ale netušila jsem, že až takhle. Docela mě to šokovalo. Jsem si říkala, jaký budu jednou problémový rodič. Po narození syna, jaký budu problémový rodič problémového dítěte. A ono to nakonec vypadá, že budeme trapně průměrnými.
To, co popisujes, mi fakt přijde dost šílený a náročný. A moc se mi to nelíbí.
Já problémový rodič byla. Nechtěla jsem odklad, ale předčasné zaškolení, odmítla jsem možnost, že by mělo dítě papír na ADHD (a teď v dospělosti vidím, že to tam trochu asi fakt je - ale to ho pak mám i já), chyběla mi absence povinné četby a čtenářských deníků, požadovala jsem větší dril a procvičování… A chtěla jsem děti narvat na osmiletý gympl, což se mi taky přes nesouhlas pančelky (podle ní dvě z nich nejsou dostatečně studijní typy) z prvního stupně nakonec taky povedlo - díkybohu.
No, prostě samej problém.
Ale teď vážně, jo, taky se mi to nelíbí, ale tak to prostě je… Školství je služba, kde má klient (rodič) pravdu - a jestli chce a potřebuje zničit vlastnímu děcku život, pak prosím. Je mu přáno. Já svým dětem nemám potřebu umetat cestu, chci, aby se naučily samostatnosti a taky to, že pro úspěch je třeba makat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@SAJ Já jsem měla na střední škole přesně tyhle úlevy a nebyl to problém. Poznámky - většinou jsem je nepsala, protože jsem je nepotřebovala. Když jsem je psala, tak velmi minimalisticky. Hodně látky jsem si pamatovala a doma jsem se učila z učebnic. Měla jsem vlastní učebnice, takže v některých předmětech jsem si dělala poznámky přímo do nich (třeba do čítanky v literatuře). V případě nutnosti jsem si mohla kopírovat sešity od spolužáků, ale to jsem nakonec využívala jen když jsem chyběla. Myslím si, že minimálně to kopírování by v dnešní dnešní době neměl být problém nikde. Také by šlo psát výpisky na PC. Nebo si je nahrávat, pokud by to nikomu nevadilo. Osobně si ale myslím, že nejlepší pro toho člověka je, pokud se naučí si psát svůj styl minimalistickych výpisku. Protože to tuhle schopnost asi bude ještě nějakou dobu potřebovat.
U času je asi myšleno, že dostane trochu více času při písemkach. To taky nemusí být nějaký zásadní problém. Záleží na tom, jak často ho potřebuje a kolik toho času potřebuje. Já to využila občas při větší písemce a stačilo mi jen pár minut. Myslím si, že jednou nebo dvakrát za pololetí učitele nezabije, když přijde o část přestávky.
Občas jsem taky odcházela z hodin. A to jsem to ani nikde psané neměla, ale asi na mne bylo vidět, že když je ve třídě velký hluk, tak se mi udělá zle. Nikdy s tím žádný učitel neměl problém. Jaký je rozdíl mezi tím, když si student dojde na záchod a tím, když si sedne na chodbě na lavičku? Chápu, že má učitel odpovědnost, ale o přestávkách přece se studenty také po celou dobu není ve třídě/chodbě/záchodě. Navíc z té třídy může ten učitel na tu chodbu občas nakouknout. Ono tam to dítě snad nebude celý den. A pokud by to mělo být až tak, že to dítě bude víc mimo než ve třídě, tak pak by možná bylo lepší zvážit individuální studium. Já ho jeden rok měla a bylo to naprosto vyhovující.
Spíš bych si dokázala představit na střední škole toho AP třeba u některých smyslovych vad. Jako já úplně nevím, jak bych si teda pak poradila na VŠ a hlavně v práci, když bych na střední potřebovala asistenta na to, abych si poradila se zápisy, potřebovala bych tolik času na víc, že by to nešlo zvládnout bez AP a ještě bych potřebovala nejspíš ve velkém mizet pryč. Jako asi jo, asi by se nějaká práce našla, když by se člověk hodně snažil, ale moc si to představit neumím. A ta cesta, kdy se ten student s tou školou pokusí poprat sám, se mi zdá taková více připravující na pracovní život.