Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Až moc samostatná 10,5měsíční dcera?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
30.10.13 14:19
Až moc samostatná? - 10,5 měsíce
Ahoj holky,
vím, že spousta maminek řeší přesný opak než já, ale nemůžu si pomoct. Dcera byla od vždy dost samostatné miminko, skoro nikdy mě moc nepotřebovala. Co je to u dítěte separační úzkost opravdu neznám. Můžu přijít a odejít kdy chci a kam a ona si toho vůbec nevšimne. Když se vrátím, tak se na mě suše podívá a hraje si dál, žádné nadšení, vítání. Spíš otočí hlavu jinam a jede si po své ose. Nikdy ke mě ani jako miminko nevztahovala ručičky, nepomazlí se, v posteli se mnou nikdy neusne, vzteká se a dělá blbiny. Snažím se hrát si s ní, vydrží jí to vždy jen malou chvilku a pak si odleze dělat něco, co jí tankuje víc.
Jinak je docela veselá, má ráda lidi, děti. Nechá se pochovat od kohokoliv, v cizím prostředí okamžitě maže něco objevovat, je jí jedno, kde je máme. Jednu dobu jsem vyšilovala, že z ní bude autista, ale asi je to blbost. Oční kontakt udržuje, na jméno začala slyšet až v 8 měsících, ale slyší na něj. Paci paci dělá taky, ukazuje jak je veliká, dělá pápá (ale zatím nechápe, že je to jen při odchodu), když se jí ptám kde co je, tak na to asi 3 dny ukazuje, říká máma táta čiči. Motoricky je v poho, chodí kolem nábytku, chvíli vydrží stát samostatně, leze.
V poslední době se začala strašně vztekat a je vidět, že absolutně nezvládá emoce. Poslední cca 3 týdny se stává, že zatne ruce v pěst, začne se strašně šklebit jako by tlačila a třást se, je na ní hrozný pohled. A stává se to čím dál častěji, nejdřív to bylo třeba 2×/den, ale teď už je to třeba 15×. Jakákoliv větší emoce jí takhle rozhodí. Navíc se začala vztekat tak, že se otevřenou pusou na mě přilepí a začne mě štípat, pokud dosáhne na vlasy, tak mi je trhat. Je to fakt hrůza. Bít jí nebudu a důrazné ne nepomáhá, stejně jako když jsem se na oko rozbrečela, že bolí. Trpělivě vysvětluju, ale včera už jsem se neudržela a zakřičela jsem na ní, což mě moc mrzí, ale jsem na ní skoro pořád sama, tak už mi ujely nervy.
Máte někdo zkušenost s takhle samostatným miminkem? Zůstane to stejné nebo si k mámě najde cestu? A co ten vztek? Snažím se jí maximálně věnovat, ale nevím jak. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
ncc1701
30.10.13 14:25
Se vztekáním neporadím, ale co se té „samostatnosti“ týče, syn byl to samé. Až po druhém roce se přijde pomazlit. V té době se mu taky narodil brácha, tak to možná bylo ovlivněno i tím. Teď jsou mu skoro tři a třeba v MHD se nepustí mé ruky (musím ho držet, i když sedíme. Buď ráda, že je holčička taková, jaká je, jsou mámy, co jim dítě visí na noze a nemůžou se od něj hnout. I když chápu, že to svým způsobem zamrzí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.13 14:26
@ncc1701 píše:
Já myslela, že umí spustit pračku a myje nádobí. Tak nic.
Já bych řekla, že je normální. Taky jsem u mladší nevěděla, co je separační úzkost. Přišla později 
Taky jde ke každému a je hodně samostatná. Tedy spíš byla, teď jede separačka na plné obrátky, nemůžu si dojít sama ani na záchod. Nenapadlo mě, že by na tom bylo něco divného. Starší mě u sebe potřebovala víc od začátku, ale jsou prostě každá jiná 
Mě pobavilo, že nezvládá emoce To snad žádné dítě a i leckterý dospělý. To je fakt naprosto normální 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.13 14:28
Taky si myslím, že je normální, syn byl taky takový v tomhle věku. Vítat, mazlit… se začal až tak okolo dvou let, do té doby z toho neměl „rozum“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.13 14:29
@jarka712 to je jako bys popisovala našeho nejstaršího, všechny maminky na hřišti vždycky řekly pojď se mnou nebo ti uteču a děcka se rozbrečeli a běželi za mámou jen ten náš řekl čau u syna se emoc. výkyvy začaly stupňovat a ve dvou letech mu diagnostikovali ADHD
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.13 14:31
@ncc1701 píše:
Já myslela, že umí spustit pračku a myje nádobí. Tak nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.13 14:33
@jarka712 Syn byl naprosto to samé a vydrželo mu to do cca 2,5 let, od 2 chodil 2× týdně do školky a odmítal odejít domů, dokud tam nebyl poslední… od těch 2,5 se to začalo měnit a teď ve 3 letech smutně kouká, když jde do školky a nejraději by zůstal se mnou, plus si se mnou nikdy moc nehrál, zase až od těch cca 2,5.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.13 14:34
Taky mám hodně samostné dítě s tím rozdílem, že od 6. měsíců chodí do jeslí, takže to asi jeho samostatnost ještě podpořilo.
Moc se mazlit nechce, položí si na mě hlavičku, když je unavená, jinak chce spíš skotačit. V jeslích nikdy nebrečela, ale vítá nás, když přijdeme, ale pozor - vezmeme ji do náruče a ona nám hned ukazuje něco jiného, pro ni zajímavého a chce dolů, běhat.
Pochovat se nechá od kohokoliv, je jí 15 měsíců a bylo to tak vždy.
Žádnou separační krizi jsem nikdy nepozorovala. Přijdeme do cizího prostředí, hned se rozkouká a někam běží. V parku, na hřišti mi pořád utíká, chodí opačným směrem než já, asi by jí vůbec nevadilo, kdybych jí tam nechala samotnou.
V jeslí tvrdí, že je to velmi šikovné a pohodové dítě, nevím, jestli to chválení mají v popisu práce, nebo zda je to fakt pravda, ale skoro nikdy nebrečí, to už musí být fakt nějaký problém.
Co se vztekání týče, tak to má právě teď, ale dost slabé, připadá mi, taky zatne pěstičky, když se jí něco zakáže a je vidět, že nezvládá emoce, ale není to žádná tragédie v porovnání s tím, co jsem viděla v okolí. Za chvilku jí to přejde.
Taky je mi občas líto, že je tak samostatná, ale prostě to tak je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.13 14:35
Holky, a když se to změnilo, kolik děckám bylo. Nebo po čem se tak stalo? Teď, když je přítel náhodou 
doma, tak se snažím, si nějít nějakou záminku se k němu přitulit, dát mu pusu, aby to viděla s tím, že se jí to začne líbit. Ale kouká na nás jak na mimozemšťany a když jí dávám pusu, tak mě buď nulová reakce nebo mě odstrčí. Já jsem strašně kontaktní, navíc doma jsem pohlazení ani pusu od rodičů nikdy nedostala a chtěla jsem to dětem poskytnout. Tak o to jsem teď víc rozčarovaná, ale vím, že se to nedá lámat přes koleno.
A co ten třes? Znáte někdo? Jak dlouho to trvalo? Co pomohlo? Asi všechno moc řeším, ale znáte to, první dítě starší matky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.13 14:41
Taky bychchtěla at je mala aspon z poloviny takova moje mala porad potrebuje pozornost jakmile vidi ze odchazim tak rve mazli se dava pusinky ale sama si nevyhraje ani chvilku musim vzdy byt u ni je ji 11mesicu a od te doby co se narodila jsem nebyla ani hodinu bez ni proto je na me asi tak zavisla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.13 14:44
Mám 8 měsíčního a to samé, ani nevím, že ho mám..teď před pár dnama se začal plazit/ lozit, je to něco mezi a tak akorát hlídám, aby se nepřibližoval k nebezpečným místům. Jinak s návštěvama taky nemá problém, je společenský 
Na zemi si vydrží hrát dlouho sám a chovací teda rozhodně není. Když jsme tu měli návštěvu úplně cizích lidí, dělal, že tady není, prostě si jen hrál a hotovo No a když tady byli na návštěve babička s dědečkem, tak se předváděl a čím víc se smáli, tím větší blbosti dělal. Rozhodně si nemyslím, že je autista, chce mít jen svůj svatý klid
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.13 14:52
Taky mám první dítě a na české poměry jsem stará.
Dceři je 15 měsíců a je to stále stejné, vyhraje si sama, má pořád něco na práci…
O autismu jsem nikdy neuvažovala, oční kontakt má pěkný, v očích má čertíky, moc jí baví například hra na honěnou, to je asi to jediné, na co si chce hrát se mnou, jinak si hraje sama…
Pusinky nedává, ale už jsem jí naučila udělat malá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
