Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Babička mě nikdy nepřijala
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
31.7.26 01:17
Babička mě nikdy nepřijala
Ahoj holky,
chtěla bych se zeptat na váš názor a možná se z toho i trochu vypsat. Jak byste se zachovaly vy nebo jak byste se cítily s odstupem let?
Vzpomínám na jednu věc z dětství, když mi bylo tak 7–9 let. Bydleli jsme s rodiči na vesnici a o kousek dál měli dům babička s dědou. Byla u nich ubytovaná i teta se svými dětmi (mými sestřenicemi a bratranci). Byla jsem tam prakticky každý den od rána do večera, hráli jsme si spolu.
Babička s dědou chodili z práce a babička VŽDYCKY věděla, že tam jsem. A každý boží den nesla svým vnoučatům (dětem té tety) sladkosti. Mně nikdy nepřinesla vůbec nic ani blbou žvýkačku. Děda jí na to vždycky říkal: „Poděl se, dej i jí,“ a babička na to chladně odpovídala: „To je jejich, ať si to snědí.“
Když jsem byla malá, nějak zvlášť špatně mi z toho nebylo. Brala jsem to tak, jak to je, a nepřišla si vyloženě odstrčená. Ale teď, když nad tím přemýšlím zpětně a vybavím si to, absolutně nechápu, jak to mohla dělat. Vždyť vůbec nešlo o tu sladkost, ale o ten princip! Kdybych tehdy měla dnešní rozum, už v životě bych tam nekročila a nebavila se s ní.
Teď v dospělosti bych to sice mohla udělat a odstřihnout ji, ale říkám si, že čas rychle utíká, babička už je starší a asi by mě mrzelo, kdybych jo potkala na ulici a jen ji přešla bez pozdravu. Na druhou stranu jí ale z hloubi duše nedokážu odpustit, jak se ke mně jako k malé holce chovala. Chci to nechat za sebou, ale moje dětské já to prostě odmítá pustit.
Měly jste to někdo podobně? Jak se k tomu postavit a vyrovnat se s tím? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
31.7.26 06:07
Z toho, co pises, tak je babicka stale nazivu. Tak ji s tim konfrontuj a uvidis, co ti na to rekne. A ty budes mit klid v dusi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.26 06:14
Přesně tak…zeptej se jí na to.
A počítej s tím, že Ti bude do očí tvrdit a dušovat se, že to tak nebylo. Udržovala bych nějaký minimální a zdvořilostní kontakt a víc to neřešila. Co na tom taky chceš řešit.
Není to tak ojedinělý jev. Taky to nechápu, ale lidi si sami před sebou omluví a obhájí i o dost horší věci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.26 06:17
@KlaraToNeres píše: Více
Taky bych se ji zeptala, proc se ke mne jako k diteti takhle chovala. Predpokladam ale, ze ti rekne ze to tak nebylo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.26 06:23
Babka měla nejspíš až nad hlavu těch vnoučat, co tam bydleli a měla je na krku nonstop a štvalo ji, že je tam imrvére nakvartýrované ještě další. A místo toho, aby to normálně komunikovala, ulevovala si tímto de. bilním způsobem. Kašli na ní zakladatelko, nenaděláš a nevyřešíš nic jenom si zbytečně otravuješ život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.26 06:50
Tehdy to měli řešit tvoji rodiče. Dnes už to nemá význam, když sama říkáš, že vztahy chceš zachovat. Dnes se k tobě chová jak?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.26 06:56
Tak se ji zeptej proč? Nebylo to z důvodu, že třeba teta neměla tolik peněz a sladkosti by dětem nekoupila? Moje babička mě a sestře sladkosti taky nekupovala a sestrenicim ano. Důvod byl ten, ze myměly sladkosti doma dost, nebyla to pro nás žádná vzácnost. Kdežto sestřenice měly sladkosti zakázané a babička ráda dělala naschvály jejich matce svoji snaše a schválně jim nosila čokolády a bonbony.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.26 07:16
Babička měla vystavené fotky milovaných sestřenic a moji si vystavila až když jsem se jako malé dítě zeptala proč tam nejsme i my s sourozencem. Sourozenec dostal k narozeninám hrníček… tak jsme fnukala (bylo mi nějak 6-8) že chci taky. Pry dostanu taky k narozeninám až budu mít.. tak to už jsem brečela, protože jsem je měla o týden dřív než sourozenec. Ani nevěděla kdy mám narozeniny a to jsme je měli kousek od sebe. Zpětně vidím, že jsem byla akceptována, ale ne milovaná. A jako malé dítě s otevřeným srdcem jsem stále dolézala. Na pohřbu byla řeč k smíchu - jak byla pobožná a milovala své děti a rodinu… jako ze mě by vyšly maximálně slzy smíchu. @KlaraToNeres Bylo to jen o sladkostech, nebo celkový přístup? Treba opravdu respektovala jen přání o stravování rodičů. U nás to byl celkový pristup
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.26 07:25
@KlaraToNeres píše: Více
Nemohlo to být kvůli Tvojí matce?
Bud mohla dávání sladkostí zakazovat anebo ji babička neměla ráda a přenášela to na Tebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.26 07:28
Tak se babičky normále zeptej a nebo to přejdi a vyrovnej se s tím. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.7.26 08:53
@KlaraToNeres píše: Více
Je to velmi smutné, ale bohužel, děje se to téměř v každé rodině. Naše děti byly taky takto odstrkované od manželových rodičů. 
Co s tím už teď chceš dělat? Můžeš se zmínit před babičkou, že ti to je zpětně moc líto, jak se k tobě chovala, ale nečekala bych nějakou velkou zpětnou vazbu. Nejlepší je odpustit, a nechat to být.
- Citovat
- Upravit
31.7.26 10:17
Jestli pátráš po příčinách této „nespravedlnosti“, tak si něco přečti o sociologickém jevu s názvem „matrilineární výhoda“. Pokud jde o prarodiče z otcovy strany, tak tohle může být důvod. Prarodiče obecně investují více do vnoučat po mateřské linii, tedy do vnoučat od dcer, spíš než od synů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.26 10:27
@kalamitaa
Tohle mě baví…když se na každou prasárnu najde nějaká „vědecká“ omluvenka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.26 10:34
@Apolena05 píše: Více
Taky mě to baví, že tohle zdánlivě záhadné chování má vlastně jednoduché a logické vysvětlení. Člověku to šetří nervy a usnadňuje rozhodování 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
