Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
tobe tchyne varila a mamka vozila kocarek? co bych dala za takovy luxus
alama píše:
Ahoj, chci se Vás zeptat, zda máte stejný „problém“ s babičkama jako já - nechtějí či nenabízejí se, že budou chovat naši malou.
Začínáme 2 měsíc a malá trpěla od začátku děsně na koliku a to mi prořvala i 12h v kuse, mimo kojení, to jsem se mohla konečně podívat, jak vypadá obličejík naší holčičky, když není rudý a svraštělí od křikudo toho jsem měla zánět prsou a děsné horečky, takže pomáhal manžel a mamka jezdila chvíli s kočárem a třeba vyžehlila,tchýně mi vařila, ale malou nikdo nedokázal utišit, mimo mě a manžela - v rámci možností..a od té doby se to zlepšilo, ale už se ani jedna nenabízí, že přijede chovat, abych se mohla vyspat. To jenom na chvíli a jen tak se okem potěšit a chvíli poňuchňat..docela mě to mrzí, ale nemůžu jim to přece nakázat..co by jste dělaly vy??
tohle je vec, kterou nemuzes nakazat nebo naridit… To musi „babicky“ vycitit samy, ze uz je cas… treba moje mamca se ze zacatku bala na maleho sahnout, protoze byl opravdu malicky…
ale neboj, to prijde… ![]()
Je to těžké, ty první měsíce, ale jejich povinnost to není. Buď ráda, že uvařily, povozily. Někdo nemá ani to. Vydrž, ta chvíli bude líp. A až nebude řvát, tak si ji babičky pochovají moc rády. ![]()
Nikdo nikdy mě nevyžehlil,nevozil,neuvařil.Ani jedna babička,myslím,že si nemáš nač stěžovat ![]()
nedělala bych nic, není jejich povinnost se o mrňouse postarat, bohužel… Náš druhej prcek byl náročný mimčo do cca dvou měsíců, hodně plakal, chtěl se pořád nosit. Když už konečně usnul, musela jsem se věnovat staršímu… Většinou jsem s ním byla sama doma, neuvařil mi nikdo
Mamka se stavovala, ale jen třeba na hodinku na dvě, ale zas malýho nosit nemohla nebo jen chvilinku…
Tchýně zase bydlí 100 kiláků od nás. V noci se budil buď malej nebo ze začátku hodně s křikem i ten starší…
Ale člověk toho je schopnej zvládnout víc, než si myslí… Já se pak obrnila a když už jsem toho měla plný kecky, nechala jsem prostě malýho v kočárku (aby byl blíž u mě) plakat, abych se mohla najíst a udělat jídlo sobě a staršímu prckovi…
Nebo jsem ho šoupla do šátku.
Bylo to hodně náročný, ale jakmile se malej začal smát a naučil se aspoň trošku komunikovat, je to sluníčko…
takže to chce vydržet
víš, není nikoho povinnost ti hlídat dítě… já mám babičky obě daleko, ale pravda je, že když přijedeme na návštěvu, tak po ránu hlídají (hlavně teda moje mamka), abych se mohla dospat. ale nabízí to sama od sebe a nikdy by mě nenapadlo to vyžadovat… jediné co mě napadá je, aby sis našla chůvu a prostě si to hlídání na odpoledne čas od času zaplatila. jsou maminky, které nemají hlídání vůbec…
a nebo se může o víkendu postarat manžel. my se takhle dospáváme na střídačku běžně.
Tak to považuji za luxus že tchýně uvaří a mamka vozí co bych za to dala
alama píše:
Ahoj, chci se Vás zeptat, zda máte stejný „problém“ s babičkama jako já - nechtějí či nenabízejí se, že budou chovat naši malou.
Začínáme 2 měsíc a malá trpěla od začátku děsně na koliku a to mi prořvala i 12h v kuse, mimo kojení, to jsem se mohla konečně podívat, jak vypadá obličejík naší holčičky, když není rudý a svraštělí od křikudo toho jsem měla zánět prsou a děsné horečky, takže pomáhal manžel a mamka jezdila chvíli s kočárem a třeba vyžehlila,tchýně mi vařila, ale malou nikdo nedokázal utišit, mimo mě a manžela - v rámci možností..a od té doby se to zlepšilo, ale už se ani jedna nenabízí, že přijede chovat, abych se mohla vyspat. To jenom na chvíli a jen tak se okem potěšit a chvíli poňuchňat..docela mě to mrzí, ale nemůžu jim to přece nakázat..co by jste dělaly vy??
Holka zlatá
,to já taky neznám,že by mi někdo pohlídal,pochoval,žádné z babiček moje děti ani jednou nepovozili v kočárku.Taky mě to pěkně sralo,ale jsou to moje děti a jestli nechtěji,tak já se doprošovat nehodlám.Kolikrát jsem se doslovala plazila po zemi,když jsem byla marod a myslela,že už je se mnou amen a nikdo mi nepřišel pomoct.A o tom,že by mi přišla pohlídat,abych se dospala,to jsem si mohla nechat jen zdát.Bohužel nezbývá než napsat,jsou to tvoje děti,musíš se postarat ty nebo manža.Není to jejich povinnost
,bohužel pro nás
Moje sousedka má 13 vnoučátek a tu kdybyste viděla.Její dcera se k ní po porodu na chvíli nastěhovala a ona ji vyvařovala,žehlila,at si dcerka odpočine.Malého vozila denně,starala se i starší dítko.Prostě některé babičky jsou hlídací jiné ne ![]()
Co bys mohla dělat? Max. jim to na rovinu říct
Já měla to samý, syn hystericky prořval prvních šest měsíců, kojil se ve dne v noci po hodině a neměla jsem vůbec nikoho komu bych ho mohla na hodinku dát…
Upřímně, babičká se až tak nedivím, třeba samy neví co s miminkem které na všechny snahy o uklidnění prdí ![]()
A aby mi někdo přišel pomoct s domácnosti,uvařil,to je luxus nejvyššího kalibru.
jizvíková píše:
tobe tchyne varila a mamka vozila kocarek? co bych dala za takovy luxus
souhlasím
Mamču mám 300km daleko a druhá tchýně je alkačka co nejeví zájem ![]()
asi obě četly diskuze o babičkách, co s moc vnucují ![]()
co bych dělala? normálně bych se jich zeptala, že jsem strašně unavená.....
A řekla jsi jim to? Normálně bych je poprosila, jestli by nemohly přijít na chvíli povozit ![]()
Mě také v šestinedělí vozila tchýně jídlo
I máma, ale ty bydlí daleko, takže míň. Tchýně jezdila ob dva dny. S úklidem teda nepomáhala, to bych ani nechtěla, ani syna nevozila, byl maličký a byl podzim. Ale jídlo přišlo vhod, nemohla jsem skoro chodit, jen jsem ležela nebo seděla na gauči ![]()
tak ja to vidim tak ze mimco je fakt dost male, jak saam pises zrejme videly ze nejde od nikoho jineho utisit tak moc necekaji ze to uz bude bez problemu, tak pomahaji jak je v jejich moznostech- ja bych byla nadesna i za tohle- je to vase dite a ony jsou ty babicky co prijdou pomuchlaj a jdou. Hotovo- bud at vic pomuze manzel - je ostatne i jeho a ta dovolena neni az tak dovolena jak se muzum mnohdy zda, nebo si promluv u kavy s mamkou ze bys byla rada za chvilku klidu a rekni ji ze ted uz je mimco klidnejsi ( pokud to tak je- treba se tohohle boji a nevi ze uz je situace jina)) no nebo proste vyuzij alespon te pomoci kterou Ti nabizi - ale nutit nelze nebo si je odratis i od toho jak Ti pomahaji ted.
Ahoj, chci se Vás zeptat, zda máte stejný „problém“ s babičkama jako já - nechtějí či nenabízejí se, že budou chovat naši malou.
do toho jsem měla zánět prsou a děsné horečky, takže pomáhal manžel a mamka jezdila chvíli s kočárem a třeba vyžehlila,tchýně mi vařila, ale malou nikdo nedokázal utišit, mimo mě a manžela - v rámci možností..a od té doby se to zlepšilo, ale už se ani jedna nenabízí, že přijede chovat, abych se mohla vyspat. To jenom na chvíli a jen tak se okem potěšit a chvíli poňuchňat..docela mě to mrzí, ale nemůžu jim to přece nakázat..co by jste dělaly vy??
Začínáme 2 měsíc a malá trpěla od začátku děsně na koliku a to mi prořvala i 12h v kuse, mimo kojení, to jsem se mohla konečně podívat, jak vypadá obličejík naší holčičky, když není rudý a svraštělí od křiku