Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Uz jsem takhle odrizla par lidi.Napr. jedna kamaradka ma dite jedinacka, o 3 roky starsiho, nez je muj syn. S chuti ho sikanoval a kdyz jsem se proti tomu ohradila, tak jsem se dozvedela jen to, ze s mym synem mam nekam zajit, protoze s timhle se bude setkavat porad.
Starší dcera4r. ví, ze se nemlati jiné děti, ale taky ví, ze si nemá nechat všechno líbit. Jednou se nám stalo na hřišti, chlapeček mlátil lopatkou každé dítě co přišlo do cesty, přišel i k né dceři a ta mu řekla, ze ji to bolí a nedělá se to. Když uz jsem chtěla vystartovat, dcera vytrhla klukovi lopatku a flakla mu ránu nazpátek. Jeho matka mi samozřejmě vynadala jak mám nevychovanou dceru, ale matky ostatních dětí ji nic nedarovaly. ![]()
@rozmaryna1234 No jako vtip dobry, ale na druhou stranu metoda oko za oko, zub za zub taky neni zrovna idealni
@MartinaIrena to není špatná rada, zajdi s ním na krav maga ![]()
Mám dítě větší, takže se už pár let řeže s ostatními mimo můj dohled - pokud o tom vykládá doma, tak jí říkám, že má říct, aby to dotyčný nedělal, případně si s ním nehrát a jít pryč. Dostala mě teda reakce „ale já si s ním hrát chci, já mu to prostě vysvětlím,“ ![]()
Když byla fakt malá, tak jsem řešila cizí jako vlastní - separovat a sprdnout. Ale to byly ojedinělé výjimky.
@kate02 píše:
Nevím, no… U nás v podobné situaci pomohlo vysvětlení, že když někdo ublíží jemu, musí se bránit… Takže „agresora“ prcek srovnal ručně stručně a od té doby byl klid a netroufl si ani na našeho mladšího…
U nás také manželka nechtěla mít otloukánka, tak dítě učila, že když jej někdo schválně praští nebo strčí, tak mu to má vrátit, ať nedělá dluhy. Další den dítě po návratu ze školky radostně zahlásilo, že to teda agresorovi vrátilo. Když jsme se ptali, co mu to druhé dítě udělalo, tak nám řeklo, že nic, že prostě šlo k němu a vrátilo mu to, ať nemá dluhy. ![]()
Záleží na situaci. Pokud syna bouchne někdo menší, vysvětlím, mu, že to neudělal/a určitě schválně, že je ještě malý/á. Pokud někdo starší, zaměřím se na něj a pokud vidím, že se chystá zaútočit znovu, tak zakročím. Buď si mezi ně stoupnu, odstrčím ruku, okřiknu, že se to nedělá, do jedné holčičky jsem už i žďuchla, protože si nedala říct a byla agresivní. Pokud mu chce někdo vytrhnout hračku, také to druhému dítěti nedovolím. Z druhé strany. Synovi také nedovolím nikomu ubližovat. Nikomu brát hračky. Ale já mu stojím pořád za zadkem, protože vím, že občas je na děti zlý a má je tendence mlátit. Když už někoho praštil, sám dostal na zadek a šlo se domů. Ale protože jsem u něj fakt nonstop, většinou poznám, že něco chystá. Pokud se „pere, přetahuje“ ve hře, neřeším. Zrovna dneska v herně skákalo najednou asi 5 dětí na trampolině a skákali po sobě jak divý
Čas od času jeden z nich řval, ale bylo to super
Je mu 2,5 roku.