Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bojím se mít děti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
14.2.18 19:48
- Citovat
- Upravit
14.2.18 19:48
Rozhodně si nemyslím, že bys byla divná. Já ve svém okolí ani rodině žádná miminka kolem neměla. Nikdy jsem vlastně do té doby nedržela ani žádné miminko v náručí. Taky jsem vysloveně po tom netoužila. Ale s manželem jsme věděli, že chceme být spolu a vztah posunout dál. Když jsem poprvé zjistila, že jsem těhotná, tak začal i ten strach, zda vše budu vědět, jestli vše zvládnu. A zvládla jsem naprosto vše v pohodě. Podruhé když jsem otěhotněla, tak jsem zas řešila, jestli budu mít obě děti stejně ráda a nebudu dělat rozdíly. Mé obavy byly opět zbytečné. Obě své děti miluji naprosto bezmezně a stejně, mateřská láska je opravdu mocná. A mohu říct, že jen díky nim cítím, že teď má můj život smysl a oni jsou to nejvíc, co jsem kdy v životě dokázala. Tvé pocity jsou normální, ale věřím, že tak jako u mě, ti pak budou připadat zbytečné 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.18 19:49
Ja a muj manzel jsme deti dloooouho nechteli (nejak me to nebralo, antikoncepci jsme meli v prikladu netere, cizi deti me vubec nebrali, jo mimco jsem si nekde pochovala a stacilo). Ve 33 ale uz clovek zacina uvazovat co bude dal, kariera uz je, zazemi taky, zacina stereotyp… alespon u me to tak bylo. Tak jsem se rozhodla a mame mimi 13m. Je to zmena, zatim se cely den toci kolem maleho, ale jsem rada, ze ho mam. Poznala jsem nove kamaradky, chodime do detskych center (predtim jsem ani nevedela co to je) a resim uplne jine veci nez predtim. 
Pokud se z rozumu (jako ja) rozhodnes mit dite, necekej do 40, nebudes uz pak na to mit nervy, mj., uz ted si nekdy pripadam stara a vynervovana (34). 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.18 19:53
@Catmum píše:
A víš co? Já se editovat 22 letech vdala, a d
A do roka měla syna. Vůbec jsem o tom nehloubala. A ano, byla jsem pak dost překvapena, ze to není úplně med jak ve filmu. Ale nelituji toho. Občas si taky říkám, ze jsem si měla dat nacas a poradně vše promyslet viz jestli jsem dostatečně zralá či co. Ale já jsem ten tip člověka, který by ještě ve 40 jen premital a nakonec vše prosvihl. Takže za sebe radim nepitvat to a nechat to na přírodě. Ono se to podá. Všechno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.2.18 19:57
Holky vsem moc dekuju, jste strasne hodne! Ja se citim jako UFO obcas. Jedna kamaradka po druhe tehotni, ted i ta mlada sestrenka, nemam to s kym probrat. A ja se timhle denne trapim a porad na to myslim, ze jsem mimo a nejsem normalni. A ze se rouham. Ve svym veku i pocitam, ze to bude trvat a rikam si, treba se tim srovnam a zmenim. Ale s otehotnenim je to sazka do loterie od zacatku do konce.
Strasne moc vsem dekuju!
Zakl.
- Citovat
- Upravit
14.2.18 19:59
Nezkusíš, nevíš. Ale cvičně si představ, jak ti bude třeba v padesáti bez dětí. Je to ok pocit nebo je něco zatraceně špatně?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.2.18 20:01
@Catmum to si take rikam, kdybych do toho v mladi vlitla, nikdy bych nesla na potrat a bylo by vyreseno, na rozmysleni by nebyl cas. Ale ja byla i v sexu velmi zodpovedna. Jsem ten typ co k praskum pouzival kondom - jisteni pasek ksandy 
! Lepe se vyrovnavam s tim co prijde nez kdyz mam udelat velke rozhodnuti. To me napada co by kdyby a toto vnimam jako to nejvetsi rozhodnuti zivota.
Zakl.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.2.18 20:06
@Algera ano, takhle ja presne premyslim a predstavuju si, vim, ze to nechci, ze vzdycky jsem s ditetem „pocitala“, ze v kazde me predstave budoucnosti byly deti. Bez nich by to nemelo smysl. Ale uplne me ten strach, ze jsem nedospela, ze je brzo, ze dite nebudu umet mit rada, ovlivni. Kdyz si vezmu jak moc muze dospely dite poskodit - vychovou nedostatkem lasky, tak je mi ouzko, ze treba ja budu tak neschopna.
Financne to dame. Sice zatim bydlime v podnajmu, ale pritel vydelava, casem nasetrime na vlastni. Nebylo by to do tri let jako bysme byli schopni nasetrit ted, ale to je
jedno.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.2.18 20:07
Ahoj, určitě nejsi divná. Když jsem četla tvůj příspěvek, tak jsem si připadala, jako kdybych ho psala sama.
Pořád si to nějak nedokážu s dětma představit. Manžel by chtěl a má děti moc rád, je to na něm vidět. I když se bojím, jestli se bude věnovat i těm našim, jako ratolestem našich známých.
Tak jsem zahodila HA a nechávám tomu volný průběh. Manžel sice tvrdí, že to bojkotuju myšlenkami a to je horší než celé prášky, protože se snažíme už skoro rok a pořád nic. Jak to bude do budoucna se uvidí. A asi možná taky začínáme pociťovat stereotyp, že tomu vztahu něco chybí. Ale jestli je to zrovna dítě?
Muž ale souhlasil, že pokud to bude nutný, zůstane na mateřské on
- Citovat
- Upravit
14.2.18 20:07
Víš jak se překonává strach? Jde se mu naproti. Jednou se tomu zasměješ, protože misto strachu budeš cítit nepodmíněnou lásku, nejsilnější cit dosud nepoznaný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.2.18 20:11
@Anonymní píše:
Ahoj, určitě nejsi divná. Když jsem četla tvůj příspěvek, tak jsem si připadala, jako kdybych ho psala sama.
Pořád si to nějak nedokážu s dětma představit. Manžel by chtěl a má děti moc rád, je to na něm vidět. I když se bojím, jestli se bude věnovat i těm našim, jako ratolestem našich známých.
Tak jsem zahodila HA a nechávám tomu volný průběh. Manžel sice tvrdí, že to bojkotuju myšlenkami a to je horší než celé prášky, protože se snažíme už skoro rok a pořád nic. Jak to bude do budoucna se uvidí. A asi možná taky začínáme pociťovat stereotyp, že tomu vztahu něco chybí. Ale jestli je to zrovna dítě?Muž ale souhlasil, že pokud to bude nutný, zůstane na mateřské on
A ten strach te nepustil ani kdyz uz to takhle delsi dobu zkousite?
Zakl.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.2.18 20:20
@Anonymní píše:
A ten strach te nepustil ani kdyz uz to takhle delsi dobu zkousite?Zakl.
Ne, nepřešel.
Já nevím, prostě někdy si říkám, že by to bylo fajn mít nějakého cvrčka, ale na druhou stranu jsem člověk, který má rád svou práci, ráda chodím sportovat, občas si zapařit… já se vlastně pořád cítím na 18 a ne na to být matkou.
Jakmile to přijde tak se k tomu postavím čelem, a jak už hodně lidí psalo, prý se ty pocity změní…tak v to tak nějak doufám.
U nás hrají ale i roli zdravotní problémy, možná se tak vyrovnávám podvědomě se situací že by to nešlo 
- Citovat
- Upravit
14.2.18 20:31
Neboj se. Budeš skvělá máma. Moc ti to přeju. Děti jsou úžasné. Věř mi, že své dítko budeš zbožňovat a s úsměvem vzpomínat na své pochybnosti. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Anonymní
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
@zoy ja chci urcite. Moc bych si prala, abych to videla jinak a tesila se, ale ten strach je obri a vse pozitivni mi prekryje.
Partner deti chce, ale nechava to na me, az ja budu chtit, tak zacnem. Jemu je to tak nejak jedno. Cas ho netlaci a jestli budou ted nebo za 5 let sam neresi.
Zakl.