Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Bude někdy konec? - Úzkostné deprese
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.9.21 21:27
Už jsi dokazala fungovat v pohodě. Dokonce 2roky! Co Ti tenkrát pomohlo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.21 21:29
Ahoj, pravděpodobně zažíváš až fyzickou bolest. Chápu tě. To co sem ale píšeš, z toho už jde strach.. chci se jen zeptat, zda docházíš na pravidelné terapie, jakej ten teraput - tka je, jestli jsi s tím člověkem spokojená, zda v tomhle ohledu podnikáš nějaké kroky.?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.21 21:32
@Anonymní píše:
Ahoj, před pár lety jsem upadla do těžkých úzkostných depresí. Měla jsem roční dítě, když jsem se pokusila o sebevraždu. Měla jsem stavy, které nepochopí někdo, kdo je nezažije. Každý den byl horší a horší, až jsem se prakticky zbláznila. Nedokázala jsem vyjít z domu nebo cokoliv udělat. Díky odborné pomoci jsem se dala do kupy a dva roky jsem dokázala žít bez antidepresiv. Jenomže, zhruba před měsícem mě přepadla úzkost. Takový ten stav, kdy máte pocit, že se nemůžete nadechnout. Dneska už jsem zpátky uživatel Laxaurinu, Neurolu a dalších léků, které jsem doma ještě našla. Už nemůžu, je mi špatně a nechci žít tenhle život. Nevím proč se mi to děje, jsem k ničemu. Trápím syna, neměl by být s takovou matkou. Myslela jsem, že mi bude už dobře, ale není a já bych strašně chtěla, aby to skončilo. Bolí mě existovat a nechci už existovat. Je mi líto, že mě manžel kdy potkal a že má člověk jako já dítě. Je mi jich líto obou, ale já tenhle život žít asi neumím. Myslela jsem, že už mi bude dobře, ale není a já už nechci. Proč se to vrátilo?
asi bys měla znovu navštívit lékaře a začít se léčit pod odborným dohledem, a ne pojídat léky, které doma najdeš, když jsi byla dobrá před tím, určitě ti doktoři zas pomohou - jsou lidi, kteří musí AD užívat celý život - není to tvoje chyba, ale tvoje tělo nevyrábí dost nějakých chemických látek a je potřeba to dodávat zvenčí,
přeji moc štěstí a odvahy, abys to zase začala řešit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.9.21 21:35
@Takco píše:
Už jsi dokazala fungovat v pohodě. Dokonce 2roky! Co Ti tenkrát pomohlo?
Když jsem byla ještě na antidepresech, umřela moje babička. Byla člověk na kterém mi vždy v životě nejvíc záleželo a já jí slíbila, že bude dobře. Věděla, že umře a já taky, protože měla nádor. Bylo to pro mě jako hnací motor, chtěla jsem být stejně dobrý člověk, jako ona. Našla jsem si práci a strašně mi to pomohlo. Najednou jsem nebyla se svými myšlenkami doma, ale byla jsem mezi lidmi a na svoje myšlenky jsem neměla čas.
- Citovat
- Upravit
18.9.21 21:38
Zavolej si záchranku, hned. Než tě napadne zase si něco udělat. Už jsi dva roky fungovala, dají tě zase dohromady a bude líp.
Děje se to proto, že máš chemickou nerovnováhu v mozku, to už asi víš. Teď je potřeba s tím něco udělat.
Takže zvedni telefon a volej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.21 21:40
Ta AD bys měla brát opět. Než začnou fungovat bude to trvat. Neurol a laxaurin, hypnogeny a další uvolňovače a uspávače považuju pro mladou maminku za hodně blbou kombinaci. Podle mě nejsi schopná se dobře starat o dítě pokud bereš tyhle věci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.21 21:41
@Limi123 píše:
Zavolej si záchranku, hned. Než tě napadne zase si něco udělat. Už jsi dva roky fungovala, dají tě zase dohromady a bude líp.Děje se to proto, že máš chemickou nerovnováhu v mozku, to už asi víš. Teď je potřeba s tím něco udělat.
Takže zvedni telefon a volej.
Asi bych taky nečekala.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.21 21:42
Co můžeš podnikat dneska? Nastesti s chlapečkem je taky docela dost rozptyleni. 
Nebo cítíš, že je čas jít víc „mezi lidi“?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.21 21:43
@Anonymní píše:
Když jsem byla ještě na antidepresech, umřela moje babička. Byla člověk na kterém mi vždy v životě nejvíc záleželo a já jí slíbila, že bude dobře. Věděla, že umře a já taky, protože měla nádor. Bylo to pro mě jako hnací motor, chtěla jsem být stejně dobrý člověk, jako ona. Našla jsem si práci a strašně mi to pomohlo. Najednou jsem nebyla se svými myšlenkami doma, ale byla jsem mezi lidmi a na svoje myšlenky jsem neměla čas.
Hmm, jenze tohle podle me neni reseni, to je jenom vyhybani se problemu a zapoudreni.
Resenim je, zjistit, kde se ty myslenky vzaly, co je vyvolava, ty, myslenky oslabit a nahradit je novyma zdravyma myslenkama. A na to proste potrebujes psychoterapii. A to ti pisu jako clovek, ktery mel uzkostne stavy temer cely zivot. Ten hnaci motor musi totiz vychazet z tebe, z lasky k sobe samotne a ne ze nekomu neco slibis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.21 21:49
Zakladatelko-tulipane, myšlenky, že jsi k ničemu apod., odkud se vzaly? A co se stalo pred tím měsícem?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.9.21 21:59
@Takco píše:
Zakladatelko-tulipane, myšlenky, že jsi k ničemu apod., odkud se vzaly? A co se stalo pred tím měsícem?
Květen-srpen byly strašně náročné. Manžel byl denně od rána do noci v práci a zůstalo na mě úplně všechno, do toho měl syn prázdniny. Vecer, když jsem dávala spát syna, tak pravidelně před usnutim plakal, proč není doma táta, jako bych za to mohla já. Asi tím to začalo nebo nevím.
Pro ostatní… Já vím, že to musím řešit dřív, než dojdu do stavu, kdy to už nezvládnu řešit. Doufala jsem, že to přejde.
- Citovat
- Upravit
18.9.21 22:05
@Anonymní píše:
Květen-srpen byly strašně náročné. Manžel byl denně od rána do noci v práci a zůstalo na mě úplně všechno, do toho měl syn prázdniny. Vecer, když jsem dávala spát syna, tak pravidelně před usnutim plakal, proč není doma táta, jako bych za to mohla já. Asi tím to začalo nebo nevím.Pro ostatní… Já vím, že to musím řešit dřív, než dojdu do stavu, kdy to už nezvládnu řešit. Doufala jsem, že to přejde.
Samo to nejspíš nepřejde… Ale můžeš to něčím hodit zase do normálu. Na to potřebuješ pomoc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.21 22:06
Únava dělá hodně. Můžeš se teď pořádně vyspat, zrelaxovat, vyrazit si, koníčky, knížku, kamarádky, zábavu. Proste na chvíli opustit zajeté koleje a především si kvalitně odpočinout a dobře se najíst?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.21 22:07
@Anonymní píše:
Květen-srpen byly strašně náročné. Manžel byl denně od rána do noci v práci a zůstalo na mě úplně všechno, do toho měl syn prázdniny. Vecer, když jsem dávala spát syna, tak pravidelně před usnutim plakal, proč není doma táta, jako bych za to mohla já. Asi tím to začalo nebo nevím.Pro ostatní… Já vím, že to musím řešit dřív, než dojdu do stavu, kdy to už nezvládnu řešit. Doufala jsem, že to přejde.
Vyhledej lekare a klidne ber antidepresiva furt. Nevysazuj.
Leky na stitnou zkazu, vysoky tlak, cholesterol atd atd se taky berou porad, neni to zadna ostuda.
Proste je potrebujes, nazdar, hrdinu jsou plne hrbitovy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
Ahoj, před pár lety jsem upadla do těžkých úzkostných depresí. Měla jsem roční dítě, když jsem se pokusila o sebevraždu. Měla jsem stavy, které nepochopí někdo, kdo je nezažije. Každý den byl horší a horší, až jsem se prakticky zbláznila. Nedokázala jsem vyjít z domu nebo cokoliv udělat. Díky odborné pomoci jsem se dala do kupy a dva roky jsem dokázala žít bez antidepresiv. Jenomže, zhruba před měsícem mě přepadla úzkost. Takový ten stav, kdy máte pocit, že se nemůžete nadechnout. Dneska už jsem zpátky uživatel Laxaurinu, Neurolu a dalších léků, které jsem doma ještě našla. Už nemůžu, je mi špatně a nechci žít tenhle život. Nevím proč se mi to děje, jsem k ničemu. Trápím syna, neměl by být s takovou matkou. Myslela jsem, že mi bude už dobře, ale není a já bych strašně chtěla, aby to skončilo. Bolí mě existovat a nechci už existovat. Je mi líto, že mě manžel kdy potkal a že má člověk jako já dítě. Je mi jich líto obou, ale já tenhle život žít asi neumím. Myslela jsem, že už mi bude dobře, ale není a já už nechci. Proč se to vrátilo?