Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bydlení u rodičů s miminem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
30.7.18 07:53
Hlavne se nenech zlomit a jdi si za svym! Mladi se starejma nikdy nedela dobrotu! Vidim to u sve kamaradky ktera je za ani ne rok z tohoto bydleni uplne vycerpana 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.18 07:54
@Anonymní píše:
Ahoj holky, omlouvám se, že radši anonymně, ale nevím, kdo by si to tu mohl přečíst a pak žvanit. A další omluva je za ten román co bude následovat.S přítelem čekáme přírůstek koncem prosince, do teď jsme oba bydleli u svých rodičů a jelikož se malý naplánovalo samo (my neplánovali), tak,,na rychlo” sháníme byt, než bychom se rozhodli, co chceme dál (jestli si vezmeme hypotéku na byt, nebo počkáme na baráček, který máme,,slíbený,” ale to může být otázka klidně 5 let.)
Přítel bude jezdit přibližně do května pracovně pryč. Někdy na celý týden, někdy na kratší dobu, takže bych s malým/malou byla ze začátku dost často sama.A teď k problému: jeho rodiče nedokáží pochopit, že chceme do podnájmu, prý zbytečně budeme dávat peníze někomu cizímu - mají pravdu, ale já jsem toho názoru, že jednou jsme si udělali rodinu, tak je na čase se začít starat. Přítele tátínek je občas hrozně fajn chlap, ale občas (čtěte většinou) dost vybuchuje a ve všem vidí problém a upřímně spolu od začátku moc nevycházíme… přítele maminka je hrozně hodná, ale dost mě vyděsilo, že když jsme si našli byt o který bychom měli zájem a byl cca o 5 minut dál od nich než od mých rodičů, dala najevo že jí to přijde nefér a nakonec řekli, že by vůbec nejlepší bylo, kdybychom se nastěhovali do stejného města, kde bydli oni, na to jsme argumentovali tím, že než bychom dostali hypotéku a rozhodli se jaký byt a kde bychom chtěli, už bych dávno porodila, a tak z nich vypadlo, že bychom měli bydlet ze začátku u nich (podotýkám, že v přítelově pokoji, který je malý i pro nás dva.) To by navíc znamenalo, že bych tam ze začátku byla s mimčem sama, než by přítel přestal jezdit pracovně pryč (jeden malý pokoj, společná kuchyň, jeho rodiče + ségra a já s malým/malou
)
A dotaz na vás zní: JAK ARGUMENTOVAT, ABY ASPOŇ TROŠKU POCHOPILI, PROČ CHCEME JÍT HNED OD ZAČÁTKU DO SVÉHO? Samozřejmě argumenty máme, ale říkala jsem si, že víc hlav… znáte to
Moc vám děkuju pokud jste to dočetly až sem
Ps: Navíc mě dost straší, že kdybychom tam šli, kecali by mi do všeho, neměli bychom ani chvíli pro sebe, snažili by se malýho/malou vychovávat za nás a zároveň vychovávat nás. + trošku,,podezírám (berte s rezervou)” přítele mamku, že si prostě chce udržet synáčka v hnízdečku…
Já myslím,že ať budete argumentovat čímkoli,budou si pořád stát za svým. Už jen to,že se urazí,když najdete být o 5 minut dál od nich, než od vašich. Vůbec byste nemuseli brát ohledy na to,kdo kde bydlí. Asi se můžeš připravit, že se i urazí,ale jestli partnet stojí za tebou,hlavně se nenechte zlomit,protože takováhle tchýně tě bude dusit a vychovávat 100%.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.18 07:55
Na úvod - ani za zlatý prase Jinak bych nijak extra neargumentovala. Nemusíte jim nic vysvětlovat. Proste bych nasla podnájem, sestehovala se a umožnila jim vídat mrne a pomáhat jak ti bude vyhovovat. A když by frfnali, tak bych jen řekla, ze uz jste teď mladá rodina a potřebujete se postavit na vlastní nohy a mít soukromí. Ideálně si pritele vezmi, to by taky mohlo dost zabrat jako definitivní utvoreni nove samostatné rodiny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.18 07:55
Prostě jim řekněte, že je máte moc rádi a právě proto si nechcete pokazit rodinné vztahy při vypjatých situacích, obzvláště po probrecenych nocich s miminkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.18 07:56
Ja jsem takhle bydlela s tchanem po narozeni prvni dcery cele 6tinedeli - nejhorsi obdobi 
. Byla to fakt katastrofa. Takze opravdu zdrhej dokud muzes. Je pravda, ze pokud se vam proste stalo to, ze budete neplanovane rodici (i kdyz tomu moc neverim, urcite selhala HA, co?), tak by bylo nejlepsi se k tomu postavit celem a vyletet rodicum z hnizda. A toho, ze bude chlap casto pracovne pryc se neboj, alespon budes mit s mimcem klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.18 08:02
Proč musíte argumentovat? Je logické že s miminkem nebudete bydlet v dětském pokojíku tatínka. Já bydlím s tchýní v domě. Je to zlatá ženská, do ničeho mi nemluví. Tchán je takový svůj. Ale taky hodný chlap. ALe představa že bych tu neměla svoje. Svůj byt nahoře to nee. Máme svoji kuchyn, koupelnu. Moje podmínka ještě byla že se stavěla příčka jak se vyšlo po schodech. Takže máme fakt oddělený byt. JInak bych se zbláznila. Nedělá to dobrotu. Polezete si na nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.7.18 08:02
Pokud byste neměli třeba vlastní patro, samostatnou kuchyň, koupelnu a záchod…tak vůbec. Tohle je základní soukromí.
Píšu anonymně, jako velmi spokojená v dvougeneračním bydlení s tchány (Už 11 let )
- Citovat
- Upravit
30.7.18 08:05
Tak bych jim řekla, ať se nezlobí, ale že budeme rodina a chceme žít sami. A hotovo, žádný argumenty je stejně nepřesvědčí a bydlet u jakýchkoliv rodičů by mě ani nenapadlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Twixinka
30.7.18 08:09
jak píšou holky, nešla bych do toho! Prostě bych si stála za svým, čekáte rodinu a chcete se osamostatnit a upřímně já osobně to vidím jako velké plus, ptže většina mladých lidí dneska tuhle snahu vůbec nemá a raději žijí v tom jednom malém pokoji u rodičů, no a pak jsou tady ty diskuze, jak nesnáší tchánovce, jak jim do všeho kecají apod. Určitě neustupuj a držím palce 
- Citovat
- Upravit
30.7.18 08:09
Milí rodičové - máme vás rádi. A chceme aby to tak zůstalo. Právě proto potřebujeme vlastní soukromí a fungovat jako nová samostatná rodina.
Budeme nesmírně vděční za každou pomoc a budeme ji potřebovat.
Ale sami tušíte, že kdybychom u vás zůstali, tak to dříve či později jen přinese velké konflikty a to prostě nechceme.
Co byste ještě potřebovali k tomu, aby pro vás naše společné a jednoznačné rozhodnutní bylo pochopitelnější a přijatelnější?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.18 08:10
@Anonymní píše:
Ahoj holky, omlouvám se, že radši anonymně, ale nevím, kdo by si to tu mohl přečíst a pak žvanit. A další omluva je za ten román co bude následovat.S přítelem čekáme přírůstek koncem prosince, do teď jsme oba bydleli u svých rodičů a jelikož se malý naplánovalo samo (my neplánovali), tak,,na rychlo” sháníme byt, než bychom se rozhodli, co chceme dál (jestli si vezmeme hypotéku na byt, nebo počkáme na baráček, který máme,,slíbený,” ale to může být otázka klidně 5 let.)
Přítel bude jezdit přibližně do května pracovně pryč. Někdy na celý týden, někdy na kratší dobu, takže bych s malým/malou byla ze začátku dost často sama.A teď k problému: jeho rodiče nedokáží pochopit, že chceme do podnájmu, prý zbytečně budeme dávat peníze někomu cizímu - mají pravdu, ale já jsem toho názoru, že jednou jsme si udělali rodinu, tak je na čase se začít starat. Přítele tátínek je občas hrozně fajn chlap, ale občas (čtěte většinou) dost vybuchuje a ve všem vidí problém a upřímně spolu od začátku moc nevycházíme… přítele maminka je hrozně hodná, ale dost mě vyděsilo, že když jsme si našli byt o který bychom měli zájem a byl cca o 5 minut dál od nich než od mých rodičů, dala najevo že jí to přijde nefér a nakonec řekli, že by vůbec nejlepší bylo, kdybychom se nastěhovali do stejného města, kde bydli oni, na to jsme argumentovali tím, že než bychom dostali hypotéku a rozhodli se jaký byt a kde bychom chtěli, už bych dávno porodila, a tak z nich vypadlo, že bychom měli bydlet ze začátku u nich (podotýkám, že v přítelově pokoji, který je malý i pro nás dva.) To by navíc znamenalo, že bych tam ze začátku byla s mimčem sama, než by přítel přestal jezdit pracovně pryč (jeden malý pokoj, společná kuchyň, jeho rodiče + ségra a já s malým/malou
A dotaz na vás zní: JAK ARGUMENTOVAT, ABY ASPOŇ TROŠKU POCHOPILI, PROČ CHCEME JÍT HNED OD ZAČÁTKU DO SVÉHO? Samozřejmě argumenty máme, ale říkala jsem si, že víc hlav… znáte to
Moc vám děkuju pokud jste to dočetly až sem
Ps: Navíc mě dost straší, že kdybychom tam šli, kecali by mi do všeho, neměli bychom ani chvíli pro sebe, snažili by se malýho/malou vychovávat za nás a zároveň vychovávat nás. + trošku,,podezírám (berte s rezervou)” přítele mamku, že si prostě chce udržet synáčka v hnízdečku…
Tak tohle jsem taky zažila. |Po tříletém vztahu jsem otěhotněla,oba jsme bydleli u rodičů a já se pak nastěhovala k příteli a jeho matce a můžu říct ŽE UŽ NIKDY V ŽIVOTĚ!!! Do všeho se mi s*ala a nikdy v tom bytě nebyl klid a s přítelem jsme se kvůli tomu často hádali. Přítel se stěhovat nechtěl a tak jsem si hledala nějaký menší byt a až když zjistil tohle,řekl že se budeme stěhovat všichni 3.
Už nikdy bydlení s tchýní a může bejt sebevíc zlatá On je rozdíl,když k tobě přijde na návštěvu a když s ní bydlíš pod jednou střechou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.18 08:12
Jste dospělí, čekáte rodinu je čas vylétnout z hnízda a nebydlet hlavně u rodičů. To by dopadlo katastrofálně pokud si chceš zachovat zdravý rozum, je jedno, že to budou výdaje navíc, ale budete mít klid. Už nejste děti, nemusíte poslouchat rodiče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.18 08:15
cheš-li si zničit vztahy s tchýní a tchánem, tak se tam nastěhuj. Ne myslím, že společné bydlení s kýmkoliv je cesta do pekla. Já bych šla raději do podnájmu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.18 08:16
@Anonymní píše:
Ahoj holky, omlouvám se, že radši anonymně, ale nevím, kdo by si to tu mohl přečíst a pak žvanit. A další omluva je za ten román co bude následovat.S přítelem čekáme přírůstek koncem prosince, do teď jsme oba bydleli u svých rodičů a jelikož se malý naplánovalo samo (my neplánovali), tak,,na rychlo” sháníme byt, než bychom se rozhodli, co chceme dál (jestli si vezmeme hypotéku na byt, nebo počkáme na baráček, který máme,,slíbený,” ale to může být otázka klidně 5 let.)
Přítel bude jezdit přibližně do května pracovně pryč. Někdy na celý týden, někdy na kratší dobu, takže bych s malým/malou byla ze začátku dost často sama.A teď k problému: jeho rodiče nedokáží pochopit, že chceme do podnájmu, prý zbytečně budeme dávat peníze někomu cizímu - mají pravdu, ale já jsem toho názoru, že jednou jsme si udělali rodinu, tak je na čase se začít starat. Přítele tátínek je občas hrozně fajn chlap, ale občas (čtěte většinou) dost vybuchuje a ve všem vidí problém a upřímně spolu od začátku moc nevycházíme… přítele maminka je hrozně hodná, ale dost mě vyděsilo, že když jsme si našli byt o který bychom měli zájem a byl cca o 5 minut dál od nich než od mých rodičů, dala najevo že jí to přijde nefér a nakonec řekli, že by vůbec nejlepší bylo, kdybychom se nastěhovali do stejného města, kde bydli oni, na to jsme argumentovali tím, že než bychom dostali hypotéku a rozhodli se jaký byt a kde bychom chtěli, už bych dávno porodila, a tak z nich vypadlo, že bychom měli bydlet ze začátku u nich (podotýkám, že v přítelově pokoji, který je malý i pro nás dva.) To by navíc znamenalo, že bych tam ze začátku byla s mimčem sama, než by přítel přestal jezdit pracovně pryč (jeden malý pokoj, společná kuchyň, jeho rodiče + ségra a já s malým/malou
A dotaz na vás zní: JAK ARGUMENTOVAT, ABY ASPOŇ TROŠKU POCHOPILI, PROČ CHCEME JÍT HNED OD ZAČÁTKU DO SVÉHO? Samozřejmě argumenty máme, ale říkala jsem si, že víc hlav… znáte to
Moc vám děkuju pokud jste to dočetly až sem
Ps: Navíc mě dost straší, že kdybychom tam šli, kecali by mi do všeho, neměli bychom ani chvíli pro sebe, snažili by se malýho/malou vychovávat za nás a zároveň vychovávat nás. + trošku,,podezírám (berte s rezervou)” přítele mamku, že si prostě chce udržet synáčka v hnízdečku…
Me nejvic zaujalo to,ze dite se planovalo samo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, omlouvám se, že radši anonymně, ale nevím, kdo by si to tu mohl přečíst a pak žvanit. A další omluva je za ten román co bude následovat.
S přítelem čekáme přírůstek koncem prosince, do teď jsme oba bydleli u svých rodičů a jelikož se malý naplánovalo samo (my neplánovali), tak,,na rychlo” sháníme byt, než bychom se rozhodli, co chceme dál (jestli si vezmeme hypotéku na byt, nebo počkáme na baráček, který máme,,slíbený,” ale to může být otázka klidně 5 let.)
Přítel bude jezdit přibližně do května pracovně pryč. Někdy na celý týden, někdy na kratší dobu, takže bych s malým/malou byla ze začátku dost často sama.
A teď k problému: jeho rodiče nedokáží pochopit, že chceme do podnájmu, prý zbytečně budeme dávat peníze někomu cizímu - mají pravdu, ale já jsem toho názoru, že jednou jsme si udělali rodinu, tak je na čase se začít starat. Přítele tátínek je občas hrozně fajn chlap, ale občas (čtěte většinou) dost vybuchuje a ve všem vidí problém a upřímně spolu od začátku moc nevycházíme… přítele maminka je hrozně hodná, ale dost mě vyděsilo, že když jsme si našli byt o který bychom měli zájem a byl cca o 5 minut dál od nich než od mých rodičů, dala najevo že jí to přijde nefér a nakonec řekli, že by vůbec nejlepší bylo, kdybychom se nastěhovali do stejného města, kde bydli oni, na to jsme argumentovali tím, že než bychom dostali hypotéku a rozhodli se jaký byt a kde bychom chtěli, už bych dávno porodila, a tak z nich vypadlo, že bychom měli bydlet ze začátku u nich (podotýkám, že v přítelově pokoji, který je malý i pro nás dva.) To by navíc znamenalo, že bych tam ze začátku byla s mimčem sama, než by přítel přestal jezdit pracovně pryč (jeden malý pokoj, společná kuchyň, jeho rodiče + ségra a já s malým/malou
)
A dotaz na vás zní: JAK ARGUMENTOVAT, ABY ASPOŇ TROŠKU POCHOPILI, PROČ CHCEME JÍT HNED OD ZAČÁTKU DO SVÉHO? Samozřejmě argumenty máme, ale říkala jsem si, že víc hlav… znáte to
Moc vám děkuju pokud jste to dočetly až sem
Ps: Navíc mě dost straší, že kdybychom tam šli, kecali by mi do všeho, neměli bychom ani chvíli pro sebe, snažili by se malýho/malou vychovávat za nás a zároveň vychovávat nás. + trošku,,podezírám (berte s rezervou)” přítele mamku, že si prostě chce udržet synáčka v hnízdečku…