Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Šarlota4 píše:
O tom to neni, spis se tady moc neozyvaji maminky, kterym je treba 55 a maji napr 8-12 let stare dite. To by byl asi lepsi “vzorek”. Zena kolem 40 muze byt stale velmi krasna, zdatna, akcni atd. Me by prave spis zajimalo jak zvladaji zeny kolem 55 jeste porad relativne male dite/deti. Asi se dozvim, ze dobre… pze to asi nikdo neprizna, ze to treba neni uplne ok
Ja myslim, ze takovym maminkam uz doslo, ze cas tady na zemi je omezeny a tudiz ho netravi na netu v diskusich, ale radeji nekde na cerstvem vzduchu nebo cestovanim, protoze to si vetsinou v tom veku muzou dovolit neomezene. A jen se hezky pro sebe usmivaji. Mmch znam jednu co mela 3 ze svych 4 po sobe kratce narozenych deti po 40. ![]()
@Moni0101 píše:
Ja myslim, ze takovym maminkam uz doslo, ze cas tady na zemi je omezeny a tudiz ho netravi na netu v diskusich, ale radeji nekde na cerstvem vzduchu nebo cestovanim, protoze to si vetsinou v tom veku muzou dovolit neomezene. A jen se hezky pro sebe usmivaji. Mmch znam jednu co mela 3 ze svych 4 po sobe kratce narozenych deti po 40.
To si trosku protireci. Jestli ma v tomto veku deti na Zs, tak asi moc svobodne cestovat nemuze. A odpovidas na jiny typ otazky. Me nezajimaji 40lete rodicky. Me zajimaji matky s mensimi detmi po 50.
@Šarlota4 píše:
To si trosku protireci. Jestli ma v tomto veku deti na Zs, tak asi moc svobodne cestovat nemuze.
Vsak kdyz muzou deti samozrejme.
Zbytek casu neco smysluplneho.
Nic jak jsem to napsala, hned jsem si uvedomila, ze jdu radsi ven a konec diskusi co nikam nevedou
„Zit a nechat zit“ ![]()
@Šarlota4 píše:
To si trosku protireci. Jestli ma v tomto veku deti na Zs, tak asi moc svobodne cestovat nemuze. A odpovidas na jiny typ otazky. Me nezajimaji 40lete rodicky. Me zajimaji matky s mensimi detmi po 50.
Co chces vedet?
@Šarlota4 píše:
To si trosku protireci. Jestli ma v tomto veku deti na Zs, tak asi moc svobodne cestovat nemuze. A odpovidas na jiny typ otazky. Me nezajimaji 40lete rodicky. Me zajimaji matky s mensimi detmi po 50.
Ale ji uz je 50.
Porad nekde lita (s detmi i bez), navrhuje nove domy (architektka) a tak. Ale ja ziju v Norsku, tady by se nad touhle diskusi akorat zasmali. Vetsina lidi ma nejake ditko po 40. At uz z noveho vztahu nebo treba to posledni ctvrte. ![]()
Nic, cus bus lidicky, udelejte si zivot takovy, aby se libil vam ![]()
@Moni0101 píše:
Vsak kdyz muzou deti samozrejme.Zbytek casu neco smysluplneho.
Nic jak jsem to napsala, hned jsem si uvedomila, ze jdu radsi ven a konec diskusi co nikam nevedou
„Zit a nechat zit“
Nevim jestli jsi docitala diskuzi, ale ja nehanim starsi rodicky. Spis jsem nepochopila co tim chces rict, neb to co jsi psala muze delat matka 20+ s detmi i matka 40+ s detmi. Nejak nevim proc by nemohla mladsi matka cestovat a starsi tedy jiz svobodne jo. Nerozumkm tomu ![]()
@Moni0101 píše:
Ale ji uz je 50.Porad nekde lita (s detmi i bez), navrhuje nove domy (architektka) a tak. Ale ja ziju v Norsku, tady by se nad touhle diskusi akorat zasmali. Vetsina lidi ma nejake ditko po 40. At uz z noveho vztahu nebo treba to posledni ctvrte.
Nic, cus bus lidicky, udelejte si zivot takovy, aby se libil vam
Copak v Norsku, tam je děti málo, proto je barnevernet krade.
Být tebou dám si na dečka pozor ![]()
Tohle je třeba řešit hned, a ne „si myslet“. 90% všech problémů ve vztahu je způsobené tím že jeden „si myslel…“ ale nikdo nic neřekl nahlas.
Jinak já fandím všem maminám bez rozdílu věku, nicméně mi přijde, že v téhle diskuzi jsou jenom zástupci těch aktivních. Já mám trošku jinou zkušenost.
Máma měla bratra a ségru, pak přišel potrat a pak deset let pauza… mamka si mě doslova vyprosila, jelikož taťka už žádné další nechtěl.
Nebyli ani tak staří - 35 a 37 let (ale skoro 30 let zpět
). A musím říct, že jsem celé dětství záviděla kamarádkám a spolužákům za aktivní rodiče. Naši už byli zpohodlnělí, po práci makali na baráku (zahrada/opravy) a pak chtěli mít svůj klid. Se sourozenci sem tam nějaký výlet podnikli, ale na mě už neměli energii. Dodnes si pamatuju, jak mě taťka vzal do zoo… poprvé a naposled po x letech kdy jsem řvala, že tam chci. A koupil mi tam dinosaura. Bože, já z toho výletu žila ještě několik let. Občas se nade mnou slitovali rodiče kamarádek a přibrali mě sebou na koupák, občas na nějaký výlet. Našim to bylo ze srdce jedno, hlavně když nedělám bordel doma. Docela dost mě to mrzelo.
Víte co to s dítětem dělá, když vidí všechny svoje kamarády jezdit po výletech a dovolených, poslouchat jejich super zážitky a samo může říct, že si tak akorát přečetlo jednu super knížku a pomohlo natřít plot?
Později, když jsem začala být samostatná s penězi, tak bylo strašně jednoduché vymyslet výlet, protože jsem nebyla skoro nikdy nikde - kam mě nevyvezla škola v rámci výletu nebo kamarádky, jsem se prostě nedostala.
Nějaké aktivity s rodičema? Jo, mohla jsem vyplevat záhony, posekat zahradu a pomýt nádobí. Toť vše. Nenáviděla jsem začátky školního roku, kdy po nás furt chtěli kreslit a psát slohy co jsme dělali a kde jsme byli. Já nebyla nikdy nikde, né proto, že by na to nebylo, ale našim se prostě nechtělo. Když kamarádky odjely pryč, tak jsem si musela vystačit sama. Díky bohu se za mě přimluvil starší brácha, který dělal vychovatele na jednom táboře a mamka mě tam teda začala posílat.
Našim nic nezazlívám, měli prostě svých starostí dost a tak nějak zapomněli, že to že mi koupí každou pitomost neznamená, že mi to vynahradí jejich zájem.
A pak taky pozor na zdraví, to že je člověk ve 40 fit neznamená že za 10 let bude taky. Ten pocit, když ve 12 letech najdete na podlaze vlastního otce, který je v bezvědomí a vy vůbec nevíte co dělat, je opravdu dost zdrcující. Nebo když musíte vybírat místo pro svatbu někde, bez schodů a nebo s výtahem, protože vaše matka má vážné problémy s klouby a docela dost špatně se jí chodí. A když se vůbec bojíte, aby se vaši rodiče vaší vlastní svatby vůbec dožili, právě kvůli svému zdravotnímu stavu. Táta se mé svatby dožil, ale jestli se někdy potká s vnoučetem? Toť otázka…
Takže ano, je spousta aktivních mamin (a rodičů celkově) po 40, vypadají skvěle a děcka mají super život a já jim to moc přeju. Ale nemusíme si tu lhát do kapsy, těch pohodlných je taky plno a z pohledu děcka to opravdu není nic moc dětství. Takže pokud je někdo schopen si přiznat, že (už) na to nemá - a to v jakémkoliv věku, tak je to od něj skvělý krok. Protože trpět tím bude akorát to dítě. A vůbec bych takovému člověku nepředhazovala příklady ostatních, kteří to zvládají v pohodě. Protože ostatní nejsou on/a a to, že to jde u nich neznamená pro jiné vůbec nic.
@Anonymní píše:
Tohle je třeba řešit hned, a ne „si myslet“. 90% všech problémů ve vztahu je způsobené tím že jeden „si myslel…“ ale nikdo nic neřekl nahlas.
Jinak já fandím všem maminám bez rozdílu věku, nicméně mi přijde, že v téhle diskuzi jsou jenom zástupci těch aktivních. Já mám trošku jinou zkušenost.
Máma měla bratra a ségru, pak přišel potrat a pak deset let pauza… mamka si mě doslova vyprosila, jelikož taťka už žádné další nechtěl.
Nebyli ani tak staří - 35 a 37 let (ale skoro 30 let zpět). A musím říct, že jsem celé dětství záviděla kamarádkám a spolužákům za aktivní rodiče. Naši už byli zpohodlnělí, po práci makali na baráku (zahrada/opravy) a pak chtěli mít svůj klid. Se sourozenci sem tam nějaký výlet podnikli, ale na mě už neměli energii. Dodnes si pamatuju, jak mě taťka vzal do zoo… poprvé a naposled po x letech kdy jsem řvala, že tam chci. A koupil mi tam dinosaura. Bože, já z toho výletu žila ještě několik let. Občas se nade mnou slitovali rodiče kamarádek a přibrali mě sebou na koupák, občas na nějaký výlet. Našim to bylo ze srdce jedno, hlavně když nedělám bordel doma. Docela dost mě to mrzelo.
Víte co to s dítětem dělá, když vidí všechny svoje kamarády jezdit po výletech a dovolených, poslouchat jejich super zážitky a samo může říct, že si tak akorát přečetlo jednu super knížku a pomohlo natřít plot?
Později, když jsem začala být samostatná s penězi, tak bylo strašně jednoduché vymyslet výlet, protože jsem nebyla skoro nikdy nikde - kam mě nevyvezla škola v rámci výletu nebo kamarádky, jsem se prostě nedostala.
Nějaké aktivity s rodičema? Jo, mohla jsem vyplevat záhony, posekat zahradu a pomýt nádobí. Toť vše. Nenáviděla jsem začátky školního roku, kdy po nás furt chtěli kreslit a psát slohy co jsme dělali a kde jsme byli. Já nebyla nikdy nikde, né proto, že by na to nebylo, ale našim se prostě nechtělo. Když kamarádky odjely pryč, tak jsem si musela vystačit sama. Díky bohu se za mě přimluvil starší brácha, který dělal vychovatele na jednom táboře a mamka mě tam teda začala posílat.
Našim nic nezazlívám, měli prostě svých starostí dost a tak nějak zapomněli, že to že mi koupí každou pitomost neznamená, že mi to vynahradí jejich zájem.
A pak taky pozor na zdraví, to že je člověk ve 40 fit neznamená že za 10 let bude taky. Ten pocit, když ve 12 letech najdete na podlaze vlastního otce, který je v bezvědomí a vy vůbec nevíte co dělat, je opravdu dost zdrcující. Nebo když musíte vybírat místo pro svatbu někde, bez schodů a nebo s výtahem, protože vaše matka má vážné problémy s klouby a docela dost špatně se jí chodí. A když se vůbec bojíte, aby se vaši rodiče vaší vlastní svatby vůbec dožili, právě kvůli svému zdravotnímu stavu. Táta se mé svatby dožil, ale jestli se někdy potká s vnoučetem? Toť otázka…
Takže ano, je spousta aktivních mamin (a rodičů celkově) po 40, vypadají skvěle a děcka mají super život a já jim to moc přeju. Ale nemusíme si tu lhát do kapsy, těch pohodlných je taky plno a z pohledu děcka to opravdu není nic moc dětství. Takže pokud je někdo schopen si přiznat, že (už) na to nemá - a to v jakémkoliv věku, tak je to od něj skvělý krok. Protože trpět tím bude akorát to dítě. A vůbec bych takovému člověku nepředhazovala příklady ostatních, kteří to zvládají v pohodě. Protože ostatní nejsou on/a a to, že to jde u nich neznamená pro jiné vůbec nic.
To jsi mela tedy blby.Ale ,ze jsi trcela doma je spusobeno stylem zivota tvych rodicu ne vekem! Je spousta mladych s detmi sedicich doma na netu a spousta starsich rodicu aktivnich.
Bud rada ze te zplodili a ze jsi na svete ![]()
@Moni0101 píše:
No ja zase ziram. Normalni detsvi je „akcni“ tedy? A ten „normal“ udava jako kdo? Normalni detstvi je podle me takove, ze detem dame co nejvice casu a postoru hrat si a najit si zabavu sami podle svych zajmu. Nekteri dnesni „mladi“ obcas mysli jak je uzasne honit deti 5× tydne po krouzcich a o vikendu pro zmenu taky planovane akce. Ja mela rodice mlade, sportovni a vysokoskolaky a jsem jim vdecna, ze nemeli potreby nas porad nekam cpat a vlacet po „akcich“. Mamca se treba ucila lyzovat ve 30 spolu se mnou, ktere bylo 6. No a co? Nakonec jsem se po krouzcich kazde odpoledne honila sama, ale to uz z vlastni vule a podle meho vyberu, jen jsem doma nahlasila. Myslim, ze prave to, ze nechame deti najit si sami sve zajmy z nich udela nakonec samostatne a akcni lidi. Takze ted, jak to souvisi se starsimi rodici?
mluvis mi z duse. Moji rodice nas meli mladi, tehdy se to tak nosilo, matce bylo 24, kdyz jsem se narodila. Netahali nas po zadnych akcich, nechodili s nami sportovat a nemeli jsme na kazdy den v tydnu krouzky. Kdyz jsem byla jeste fakt hodne mala (nez jsem zacala chodit do skoly), tak jsme obcas sli do lesa na nejakou turu a v lete k jezeru na koupani. Nebylo to ale nijak pravidelne a o to vic jsem si to uzivala. Spolu se skolou to ustalo. Nechybelo mi to.
Ja taky nebyla ten typ, ktery by po nejakych akcich touzil. Jsem introvert a slabe konstituce, jako dite jsem byvala velmi nemocna a slaba. Prochazka lesem je sice fajn, ale rychle jsem se unavila a nekolika hodinove tury po lese me nesmirne unavovaly. Daleko radsi jsem si zalezla do pokoje a cetla knihu, nebo jsem sla za barak si hrat s deckama.
Mimo to… nekdo tady daval priklad, ze stara matka po vecerech prej kouka na TV. No tak ja nevim co jineho by jako mela delat? To je snad normalni, ze vecer clovek odpociva a kouka na TV.
Zakladatel se jiz neozyva, tak bud vyrabi dite nebo se stehuje ![]()
@jannina1 píše:
Zakladatel se jiz neozyva, tak bud vyrabi dite nebo se stehuje
Dle mého názoru je partnerka zakladatele tak trochu sobec. Myslí pouze na svoji potřebu mít dítě, nejspíš aby nebyla na stáří sama. Prostě chce dítě aniž by si uvědomovala, že ve věku 40+ je větší riziko vážného onemocnění či úmrtí, nejspíš neřeší otázky co pak s dítětem pokud k něčemu takovému dojde. Přesně jak popisuje anonymní výše. Nevíme proč dříve neměla, nebo nechtěla děti. Mohla například dělat kariéru, v tom případě bych jí se žádostí o dítě odmítl. Protože pokud toliko toužila po dítěti, měla se dříve něčeho vzdát.
@jannina1 Naši makali od rána do večera - buď v práci a nebo doma na baráku, tak jim těžko budu vyčítat, že si chtěli odpočinout, když už měli tu možnost. Takže opatrně s životním stylem.
Otec mého manžela je sportovec, akční, s manželkou neustále něco podnikají. Stravují se zdravě a přesto měl v 45 letech infarkt. S věkem souvisí hodně věcí.
Neříkám, že mladí rodiče jsou vždycky lepší. Ono s věkem přichází i troška toho rozumu, který v těch 25 být nemusí (a často ani není). Ale člověk nemůže spoléhat na to, že bude pořád fit a zdráv, protože teď tomu tak je. Stačí jeden úraz, jedna nemoc a je vymalováno. Mladý člověk se z toho dostane podstatně snáz, než starší. Životním stylem člověk může hodně ovlivnit, ale věk je věk a i když je to pro mnohé jenom číslo, tak fyzicky nás dřív nebo později dožene.
@jannina1 píše:
Zakladatel se jiz neozyva, tak bud vyrabi dite nebo se stehuje
Jojo, je to škoda, že se většinou nedozvíme, jak to dopadlo… ![]()