Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chci už být matkou, ale přítel ne
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
8.12.19 20:40
Mela jsem stejne stavy. Tlacila jsem na pritele a pak manzela, nakonec jsme se tedy shodli, ze ano. A ted je moje manzlestvi kvuli detem v totalni krizi. Takze rada:nic ti neutece. Uzivej si svobodu a volnost a blbnuti a kdykoliv cokoliv, venuj se priteli a nespechej. Uplne te chapu. Ale kdybych mohla vratit cas, dam si jeste par let. Sobe a hlavne jemu…
Prosim anonym. Je to citlive.
- Citovat
- Upravit
8.12.19 20:45
A mě zase přijde sobecké, že ty chceš teď hned jen že kamarádky a instagram 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.19 20:49
To je těžký no, ale pokud není připravený, mohlo by se stát, že to nezvládne a nechá tě samotnou s miminem. Máš spoustu času, ještě bych počkala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.19 20:52
Co blbnes, jste mladý na děti je čas, chlapi dozrávají později a ve 24letech se opravdu málokdo chce stát otcem.. Moje dcera a její přítel jsou ve stejném věku a dítě je pro ně momentálně něco jako scifi, dcera na VŠ a oba mají zatím úplně jiné priority, stejně jako většina jejich kamarádů a kamaradek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.19 20:55
@pikola zvlastni vid, zenska si ted hned neco umane a chlap co se nepodridi je sobec..
@Anonymní píše:
Ahoj holky, mám takový dotaz. Jsem s přítelem už sedm let. Je me 22 a jemu 24. Máme dům, každý svoje auto, dobrou práci. Něco našetřené ALE.. Už na mě jdou ty mateřské pudy a touha po miminku. Nemůžu to ovládnout. Moje 4 kamarádky jsou buď těhotné nebo dítě mají a i když jim to moc přeju tak jim tak hrozně závidím a bolí me u srdíčka, že já miminko nemám.
Kámen úrazu je to, že přítel na miminko ještě připraven “prý” není a necítí se na to. A mám počkat až jemu “bude” 25 pak se začne o dítěti přemýšlet. Jako je pravda, že máme ještě čas na děťátko, že by stačilo až za dva roky, ale přijde mi to od něj sobecké. On se rozhodl a bla bla.. ale ja z toho jsem úplně v depresi a někdy brečím tajně ve sprše když mi na fb nebo ing skáčou těhotný holky. Prosím poraďte. Máte nekdo stejné stavy? Že máte pocit, že vy snad nikdy miminko v břísku mít nebudete?
Vzdyt 25 mu bude za chvili tak co se hroutis 
to muzete v klidu probrat, neblbni, na co hned plac… uzivej Vanoce a nekaz vam to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.19 21:00
Ja to mela presne jako ty, ta touha uz byla velika, ale me bylo 32 a tak jsme logicky vydedukovali, ze uz je teda cas 
byt mi 22 a vedet, co nastane, nikam nespecham. Ale to se musi zazit, to ti tu muze kazda napsat 10× a ta touha bude porad stejna… Takze neni jina rada, nez se domluvit s pritelem. Rekni mu na rovinu, jak se citis, ze uz na nic jinyho nedokazes myslet a at ti da treba konkretni datum treba 1.9.2020, kdy tomu nechate volny prubeh. At mas konkretni bod me by to ohromne pomohlo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.19 21:06
Tomu moc nevěř, že hned jak oslaví tvůj přítel 25 tak se vrhne na dělání mimča 
naopak spíš si řekne, že do třicítky času dost. Buď tedy budeš muset zahnat mateřské pudy nějakou větší činností, koníčky, cestování apod. nebo si holt najít staršího chlapa, co už ty pudy má jako ty 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.19 21:19
Já měla mateřský pudy ve stejném věku, brečela jsme nad každým miminkem, které jsme viděla. Asi za rok to přešlo a vrátilo se kolem třicítky. Mezitím jsem stihla cestovat, užít si a dneska mám dvě malinké děti. Nespěchej a jak už psaly holky výš. Od tebe je nátlak na něj úplně stejné sobectví, jako jeho striktní ne. Dítě je věc, na které se oba musí shodnout, ne že je jeden dotlačen. Taky by to nemuselo dobře dopadnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.19 21:21
Je upřímný, necítí se na to a zatím o tom nechce ani moc přemýšlet nebo se o tom bavit, což na jednu stranu chápu. Jde o to, že ty zase chceš, chceš moc, je z tebe chtinda a tak se o tom moc bavit nechce i když to zřejmě někde v budoucnosti vidí. Kdyby se o tom s tebou začal bavit, začala bys šílet z mimiska, počítat plodný dny, dělat ovulační testy apod apod. Tohle žádný chlap nechce, chce tomu dát volný průběh, aby to přišlo přirozeně. Tak se uklidni. Času máte dost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.19 21:24
Když vidím, co to všechno obnáší, tak jsem ráda, že jsem měla první dítě ve 32, mám teď dvě malé děti 16 měsíců a 4,5 měsíce a cítím se jak ve vězení, díky bohu, že jsem si stihla před tím něco užít, aspoň mám na co vzpomínat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.19 21:27
@Anonymní píše:
Ahoj holky, mám takový dotaz. Jsem s přítelem už sedm let. Je me 22 a jemu 24. Máme dům, každý svoje auto, dobrou práci. Něco našetřené ALE.. Už na mě jdou ty mateřské pudy a touha po miminku. Nemůžu to ovládnout. Moje 4 kamarádky jsou buď těhotné nebo dítě mají a i když jim to moc přeju tak jim tak hrozně závidím a bolí me u srdíčka, že já miminko nemám.
Kámen úrazu je to, že přítel na miminko ještě připraven “prý” není a necítí se na to. A mám počkat až jemu “bude” 25 pak se začne o dítěti přemýšlet. Jako je pravda, že máme ještě čas na děťátko, že by stačilo až za dva roky, ale přijde mi to od něj sobecké. On se rozhodl a bla bla.. ale ja z toho jsem úplně v depresi a někdy brečím tajně ve sprše když mi na fb nebo ing skáčou těhotný holky. Prosím poraďte. Máte nekdo stejné stavy? Že máte pocit, že vy snad nikdy miminko v břísku mít nebudete?
Dokud koukáš po kamarádkách, že ony mají „bonbonek“ a ty bys chtěla taky, chlap se na něj necítí, tak radši „omylem“ nebo „přes prášky“ netěhotni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.19 21:29
Dítě je velký závazek, pokud se na to partner opravdu ještě necítí tak bych na něj netlacila. Kdyz by ti bylo o 10 let víc, tak to už by bylo jiný. Je jasný, že když jste spolu 7 let, tak to chce zase dal posunout vztah. Svatbu třeba neplanujete? Zamestnala bys hlavu na pár měsíců něčím jiným a pak by už třeba chtěl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj holky, mám takový dotaz. Jsem s přítelem už sedm let. Je me 22 a jemu 24. Máme dům, každý svoje auto, dobrou práci. Něco našetřené ALE.. Už na mě jdou ty mateřské pudy a touha po miminku. Nemůžu to ovládnout. Moje 4 kamarádky jsou buď těhotné nebo dítě mají a i když jim to moc přeju tak jim tak hrozně závidím a bolí me u srdíčka, že já miminko nemám.
Kámen úrazu je to, že přítel na miminko ještě připraven “prý” není a necítí se na to. A mám počkat až jemu “bude” 25 pak se začne o dítěti přemýšlet. Jako je pravda, že máme ještě čas na děťátko, že by stačilo až za dva roky, ale přijde mi to od něj sobecké. On se rozhodl a bla bla.. ale ja z toho jsem úplně v depresi a někdy brečím tajně ve sprše když mi na fb nebo ing skáčou těhotný holky. Prosím poraďte. Máte nekdo stejné stavy? Že máte pocit, že vy snad nikdy miminko v břísku mít nebudete?