Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chci dítě bez partnera
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
cigánečka
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.3.10 11:58
Zkusila bych to ještě jednou na tohoto partnera, pokud ti řekne, že nechce, řekla bych mu, že já chci a když né s ním půjdu jinam, že děti jsou pro mě důležité, i když máš zvláštní přístup, ale nechci soudit, možná máte problémy a tak tě akorát utvrdí v tom, že je to tak nejlepší. Jinak pokud ti řekne, že nechce a necháš se zbouchnout myslím, že bude pěkně čumět na drát 
Nebo co zkusit anonymního dárce??? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.10 12:13
cigánečka píše:…mám roční dítě s partnerem,…
… nechám se zbouchnout jinde.
Asi to nerozchodí, ale ten vztah už mě stejně moc nebaví, jsme každý trochu dost jinde…
… tak to je asi výraz tváře, když jsem si to přečetla (jen jsem upřímná) a teď k věci.
No, právě to jedno dítě vidím jako hlavní důvod, proč se snažit partnerství udržet, zkusit vyřešit problém, ale protože nevidíme jasně do tohoto vztahu, tak těžko radit, snad jen poradit právě tu cestu komunikace. Přeci jen dítko má svého tátu a nerozhoduješ už jen za sebe, ale i za jeho další život.
Jinak s tím zbouchnutím jinde to zní jak (omlouvám se předem za výraz) „seru na vás všechny, hlavně že chci já“! 
Nezlob se, že to tak píšu, ale abys pak nelitovala, třeba opravdu není nic ztraceno ještě s tvým partnerem. Přeci jenom každé partnerství chce svůj čas a ten obrousí i ty nejostřejší hrany. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.3.10 12:24
Mě tento dotaz přijde spíš jako vtip,kdy se zakladatelka baví nad tím,co odpovíme..Kdyby ne,omlouvám se.
Pokud je to myšleno vážně,zakladatelku chápu.Vůbec si nemyslím,že je jí vše ukradené a všichni mi vlezte na záda,hlavně,že chci já.Má už jedno dítě,o to je to těžší.Musí myslet nejen na sebe,ale i na něj.Promluvila bych si s partnerem,abychom oba věděli,na čem jsme,potom setřídit priority.
Taky jsem chtěla dítě,k vůli svému zdravotnímu stavu jsem nemohla čekat.Udělala jsem to,co mi přišlo v té chvíli jako nejschůdnější cesta k dítěti.Nelituju.Dnes už mám další dítě a vztahy s mužem - muži obecně jsou mi jaksi ukradené.Není to pro mě prioritou.Kdybych děti neměla,dnes by mi to už zdraví nedovolilo.
- Citovat
- Upravit
cigánečka
23.3.10 12:34
no problém je v tom, že mi ty věci nejdou moc naproti…Všechno co chci si musím nějak vydobývat. Nikdo nechce to co já. Rodiče mě vyšoupli v 18-ti z bytu ať se starám sama o sebe tak jsme se starala, vystudovala jsem a byl to tvrdý boj o přežití,práce, škola, stres… rodiče, konkrétně máma mě ještě navíc přitom dost zhazovala, jako že na to nemám apod. pak se do toho přidala ještě ségra, která žárlila a nakonec i švagrová, která mi říkala, že si mě stejně nikdo nevezme, protože jsem moc nezávislá. Byla jsem dost slabá a hodně mě to deptalo, dost věcí jsme si nechala vzít a odradit se. Chodila jsem pak i 7 let na terapii, protože jsem se v tom nedokázala vyznat. Vypadalo to, že chci něco špatného, když mě ty ženy z mojí rodiny tak deptaly, až před pár lety jsem se konečně vzpamatovala a od té doby si nenechám nic jen tak vzít,žiju si po svém a naplno, ale pořád je to tak trochu proti vůli někoho jiného. Když jsem chtěla pořádně pracovat, vadilo to bývalému příteli natolik, že se musel nechat obš´tastňovat jinou, sám si jel pracovně někam na půl roku aniž by to se mnou konzultoval, ale měl problém, když jsem se zdržela na zahraniční pracovní cestě o dva dny dýl abych navštívila své přátele.Tak to krachlo, tento současný přítel mě uhnal, říkal, že chce se mnou mít rodinu, moc jsem mu to nevěřila a opravdu, když na to přišlo, začal se kroutit, že se ještě necítí (48 let), nakonec jsem si to prosadila ale druhé už nechce, že nebude celý život vydělávat na děti a živit je (má dvě skoro dospělé). Ale já jsem se v tom opravdu našla. jsem š´tastná máma a kdybych to neměla tak těžké, určitě bych je měla daleko dříve. Jsem šťastná za tu lásku, kterou k děcku cítím a chci ji dát ještě dalšímu. je to to nejpozitivnější co mě potkalo. nemám nic jiného o co bych se mohla opřít, po těch negativech konečně svítí slunce. možná, že jsem sobec ale tuhle radost si nechci nechat vzít. samozřejmě bych raději, kdyby to dítě chtěl i partner, ale co mám dělat, když každý člověk v mém životě zatím chtěl něco jiného než já? mám se podvolit a jakou cenu za to budu platit? To vím, že už neudělám
- Citovat
- Upravit
23.3.10 12:34
Je to podraz na chlapa, zlob se na mě nebo ne. 
Myslím tohle : „…a nechám se zbouchnout jinde. “
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.10 12:50
No já si hlavně myslím, že i když se dá pochopit touha po dalším dítěti, tak je pravděpodobné, že tímto přístupem vyhovíš sobě, ale dvě děti budou možná bez táty 
Trošku sobecké, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
cigánečka
23.3.10 12:55
no a jaké je jiné řešení? kde mám brát a nekrást, myslím kde najdu partnera, který chce dítě? já přece nikoho nechci podrážet, ale když ten člověk nechce, tak přece musí počítat s tím, že se ten druhý nějak zařídí. Každý by chtěl mladé maso (mladší ženu), ale nikdo nechce nést zodpovědnost za to, že ten mladý člověk chce žít úměrně svému věku.
- Citovat
- Upravit
23.3.10 13:03
Promluvila bych si s ním na rovinu o všem a co jsi schopná pro to udělat.Pak bych se rozhodla v 36 už není moc na co čekat ,když chceš další..... . Chlapi odcházejí a přicházejí -dítě ti zůstane .sobecké to je od tebe asi stejně jak od tvého partnera -chtěl rodinu to tím myslel to 1 dítě ?Ikdyž možná by stačilo rok počkat-MIMINA NĚKTERÝM CHLAPŮM NIC NEŘÍKAJÍ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
cigánečka
23.3.10 13:08
to je těžko řešit či radit,když se podvolíš jemu budeš nespokojená ty a stejně mu budeš časem vyčítat že nechtěl další děti,když se podvolí on tobě bude ti zase vyčítat on to prostě nemá řešení takže já bych si ještě znovu V KLIDU pokud možno promluvila a kdyby to jinak nešlo asi bude nejlepší jít od sebe jelikož jste asi každý někde jinde,ale sama s dětmi v dnešní době nevím nevím,nebylo by lepší hledat nejdříve partnera,který by sdílel stejná přání? Je to jen úvaha.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.10 13:10
liška píše:
Je to podraz na chlapa, zlob se na mě nebo ne.
Myslím tohle : "…a nechám se zbouchnout jinde. "
svým způsobem máš pravdu mně by se to (z pohledu chlapa) taky nelíbilo,ale touha po dítěti může být hrozně silná a nutit dělat i neuvážené věci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.10 13:18
liška píše:
Je to podraz na chlapa, zlob se na mě nebo ne.
Myslím tohle : "…a nechám se zbouchnout jinde. "
zakladatelka ale nikde nepíše, že by snad něco po tom chlapovi chtěla
cigánečko: Já ti neporadím, jen jsem ráda, že jsi se rozepsala, aby bylo trochu vidět, proč to cítíš, jak to cítíš. Je spousta matek, které dětem otce berou tak jako tak a ještě s jedem. Každopádně si oba musíte sednout a promluvit si. Nejlíp abys mu řekla, to co jsi napsala sem. Pokud ani pak názor nezmění a nebo vůbec nebude uvažovat o změně, bude lepší odejít. Pokud budeš vysloveně hledat někoho na „zbouchnutí“, musíš si sama vyřešit, co pak s dvěma dětmi a finančními nároky. Pokud budeš hledat partnera i pro život, bude to jiné.
Přeju pevné nervy a hlavně nic neuspěchej (nemyslím 5 let čekej, ale neskákat do všeho teď hned).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.3.10 13:36
No, ja teda s tim „sobeckym“ pristupem souhlasim, deti jsou vic nez chlap. Jsem z rodiny, kde se otcove jaksi tradicne nevyskytovali a nikdy jsem tim nijak netrpela-mineno subjektivne! Doma pohoda, cele detstvi. Muzsky prvek ve vychove blablabla…kolik deti je poznamenano muzskym prvkem, ktery ma nejakou „poruchu“, myslim, ze je to jen klise. Jestli na to mas psychicky i financne zvladnout dve deti- coz teda je necekany zahul- proste to prednes doma a dle reakce se zarid.
- Citovat
- Upravit
23.3.10 13:38
Já myslím, že opravdu nemáš na co čekat, ale partnerovi bych dala ještě šanci, aspoň si s ním promluv, ale žádný dlouhý lhůty na promyšlenou. Jestli si chceš hledat někoho jiného, třeba i pro život, tak to jaksi s jedním partnerem „na krku“ moc dobře nejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
ahoj holky,
mám roční dítě s partnerem, který se nechal slyšet, že nechce druhé dítě. Já jsem se ale v mateřství dokonale našla a klidně bych měla těch dětí i víc. jen nemám moc času. je mi 36. přemýšlím, že na něho nebudu naléhat a nechám se zbouchnout jinde. Asi to nerozchodí, ale ten vztah už mě stejně moc nebaví, jsme každý trochu dost jinde. máte někdo podobnou zkušenot nebo to řešíte? díky.