Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobrý den, ![]()
Je mi 17 let a chci dítě, tedy alespoň myslím. Tak druhým rokem si přeji, aby očekávaná menstruace nedorazila, a díky tomu mám zhruba jednou za 4 měsíce zpoždění. Myslím, že si uvědomuji, co bych ztratila, že vím jak hloupý nápad to je, že by to bylo sobecké a že by to po finanční stránce bylo velmi složité, ale i přes to se nedokáži ovládnout. Všímám si, jak neustále myslím na dítě, jak nafukuji bříško, jak pokukuji po každé těhulce a tiše závidím, jak nakukuji do kočárků a říkám si jaké by to asi bylo, jak když mě přítel hladí po bříšku, cítím nepopsatelný pocit, jak koukám na různé filmy/seriály/diskuze o mladých maminkách nebo o mladých těhotných dívkách, dokonce i o přebalování, správné technice kojení, porodu, o plenkách-zda zvolit látkové či jednorázové popřípadě jaký typ, jak správně miminko chovat, abych jeho tělíčko příliš nezatěžovala, jak by měla vypadat základní výbavička, počítám kolik vše stojí a kolik je mateřská, nebo třeba „jen“ jak dítě vykoupat. Děti, které jsem hlídala od svých 13 let, jsou už docela odrostlé (5,7 let), nepotřebují mě a mají tolik aktivit, že je vidím jen zřídka. ![]()
Nemyslím, že bych byla úplně hloupá, ale červený diplom na Karlově univerzitě s největší pravděpodobností také nezískám. Studuji střední školu.
O dítě se nesnažím, dokonce ani nechci, protože vím, jak hloupé by to bylo, ale přeji si, aby se to stalo. Nemůžu se tohoto pocitu zbavit, připadám si, že mě to dohání k šílenství. Ještě na žádné diskuzi jsem se s tímto nesetkala, na anglických diskuzích najdu jen samé holky, co píší, jak moc jisté si jsou, že by se dokázali o dítě postarat, já si tím vůbec jistá nejsem. Bojím se, že bych to nezvládla, třeba že bych ho rozmazlila, nebo něco daleko horšího, o čem se mi nechce ani mluvit (psát).
Mým snem je mít velkou rodinu a být dobrou maminkou, na druhou stranu bych chtěla být učitelkou nebo „tetou“ v mateřské školce. Což znamená studium do 22 nebo 24 let. Pak najít nějakou práci a získat smlouvu na dobu neurčitou. Takže by mi bylo přibližně 26, pak teprve by bylo správné otěhotnět. Samozřejmě za předpokladu, že bych měla dobrého manžela/přítele, byt, dobrou finanční situaci, no prostě kvalitní zázemí pro dítě. I přesto, že všechno tohle vím, nedokážu si pomoci.
V 18 přece nemůžu být úžasnou zodpovědnou maminkou a dostudovat nebo snad ano? Proto se vás ptám, jak poručit hlavě, aby si naprogramovala čekání ještě alespoň do té doby, než se budu starat sama o sebe? ![]()
Pokud budete mít nějaké otázky, ptejte se, od diskuze jistě neodtrhnu oči. Všem vám předem moc děkuji za odpovědi a podporu. ![]()
M. ![]()
Příspěvek upraven 26.10.13 v 21:09
Já si přála mimi už od patnacti taky jsem pokukovala nafukovala bříško atd
ale teď mam mimi první až v 26 letech a teprv teď vim že je to spravne období kdy už se dokazu postarat.jsem velmi stastna že jsem ho tenkrat v. Brzkem veku nemela. nedokazala bych se postarat aní psychicky ani financne a samostatne bez rodičů.
Měla jsem to uplně stejně
V osmnácti jsem porodila a byla jsem šťastná.
Dnes už má moje holčička 23roků a nikdy jsem nezalitovala ani na chviličku.
Jo a rodiče mě neživili a nepodporovali nikdy. ![]()
Taky jsem si jako mladinka prala miminko a jsem rada, ze se mi narodilo az ve 26 letech. Urcite ho vychovavame ve vetsi pohode ![]()
Davaj si pozor co si zelas, lebo sa Ti to splni
A medzi tym sa na dieta kludne mozes pripravovat - vymysliet kde by malo izbu, z coho by ste zili, urobit nieco preto, aby si s bruchom pod nosom nenatahovala ruku mama tato plat, ja mam dieta.
Ja si vzdy taky prala brzy prcka ale jsem rada, ze jsem si pockala
sice jsem teprve v očekávání ale uz ted vidím a citim jak je to těžké
je mi 23let a zatim si stále prijdu nepripravena
uvidime co přijde az bude prcek na svete ![]()
Je fajn že nad tím přemýšlíš, ale k dětem by měla být delší cesta, o to víc si pak ceníme když se nám vše podaří ![]()
Studovala jsem do 23 let, maturita byla v 18. Pak jsem byla v zahraničí, o rok později práce, pak sej se potkala s tím správným chlapem, po dvou letech vztahu jsme budovali společné bydlení, po třech letech vztahu svatba.
Mezitím jsem změnila práci - našla jsem lepší místo, kde už bych chtěla zůstat. Když jsem dostal smlouvu na neurčito a zůstala ještě rok - protože jsem byla původně na zástup na tři roky, tak aby nikoho nemuseli shánět, tak pak začlo snažení. Otěhotněla jsem hned, bylo to krátce po mých 29 narozeninách, takže jsem rodila před třicítkou. Dnes už máme děti dvě…bez starosti o peníze - s mateřskou, rodičákem, druhou mateřskou a rodičákem a za rok se plánuji vrátit do práce.
Pokud potkáš pana správného dříve než jsem měla to štěstí já…možná i už více zabezpečeného, pokud najdeš práci hned a nebudeš ji měnit, určitě zvládneš postarat se o miminko dříve. Já si holt musela počkat, dříve bych to finančně neutáhla.
Hodně štěstí, hlavně dostuduj - maturita!!! A taky je problém pro absolventy sehnat práci - třeba po té vysoké, takže se obrň trpělivostí, jestli chceš vše v klidu a po pořádku jako já…někdy to jinak nejde. ![]()
V nácti se mi taky líbili miminka, ale nechtěla jsem ho. Chtěla jsem dostudovat, najít práci…neříkám, že jsme holkám, co 18náctileté porodily nezáviděly ten uzlíček… Moje první dítě přišlo v 26letech a vím, že to byl ten nejsprávnější čas na to, mít dítě.
Vím, že o tom teprve přemýšlíš, ale už ta věta, vím, že by to bylo sobecké, rodiče by mě museli živit, přišla bych o přítele… máš pravdu, bylo by to šíleně sobecké vůči všem i vůči tomu dítěti. Být mámou je o tom, že musíš být přestat sobecká a brát ohled na to, co bude nejlepší pro dítě. Být mámou je o tom, že se musíš dokázat o to mrně postarat a to není jen krmení a oblékání a chování… ale taky finanční nezávislost, mít kde bydlet… protože dojít domů s tím, jsem těhotná, postarejte se, neznamená zralost matky, ale pouze její blbost.
Jeste mas cas, dodelej si skoly, bez chvilku delat bud do sveta aupair nebo i u nas treba v Praze jsou zadane. A az pak se vrhni na tehotenstvi pohlave, nerikam cekat do 30 ale tak 23-25 je idealnejsi jak 17.
Chapu ze po diteti touzis to vetsina z nas ze, ale kdyz chvilku pockas nic ti neutece
.
Jako fakt mi to nedalo..ale já strašně toužím po tom vyhrát sportku..chodím kolem termínálů, sázím, slintám na tím jak výhra pořád stoupá..už mám i vymyšlené co s penězma
![]()
jako každý nemůžeme mít to po čem toužíme. Za prvé já osobně si myslím že máš čas - mladé maminky nijak neobdivuji, neplácám jim po ramenou…
Jako mít nebo udělat dítě není nic těžkého to je fakt, ale mít pak tu odpovědnost to zvládnout, mít na to prostředky, materiální věci to je něco jiného..člověk nemůže žít jen z lásky že, a pokud ty prostředky nemám je sobecké si dítě udělat jen proto že ho chci..tak to vidím já. ![]()
@smurfka píše:
Jako fakt mi to nedalo..ale já strašně toužím po tom vyhrát sportku..chodím kolem termínálů, sázím, slintám na tím jak výhra pořád stoupá..už mám i vymyšlené co s penězma![]()
Tak to jsme na tom stejně a teď která vyhraje dřív
![]()
Holka, dle tveho stylu psani mi prijde, ze jsi velmi chytra a zodpovedna holka
To se nekdy stava, ze se hormony zblazni v nepravou chvili.Bude to znit jako klise, ale zkus si najit nejakeho konicka.Nebo si dej inzerat, ze budes rada hlidat malinke deti a jeste si privydelas.Mam skoro 18.letou dceru a ta naopak deti chce co nejpozdeji to jen pujde. V tvem veku je to opravdu moc brzy, dodelej skolu, cestuj, uzivej si mladi.On ten spravny cas prijde ![]()
Chapu, ze to asi musi byt tezke kdyz po tom tak moc touzis.Ale kdyz si po sobe prectes co jsi napsala tak vlastne sama nejlip vis, ze cekat je nejlepsi reseni ![]()
A hlavne, dobre, velmi dobre vyberaj otca pre svoje dieta. Kazda moja kamaratka co ma nejaky problem „sama so sebou“ (neviem ako to napisat, proste su nespokojne s istymi aspektmi v zivote) ma rozvedenych rodicov a su viac ci menej odmietane otcom.
Holky všem vám moc děkuji. Také Velice děkuji Smurfce(nejde se nezasmát). A nedělejte si s Kelsey planou naději že sportku vyhrajete, protože ta tam čeká jen a jen na mě. ![]()
Upřímně se po hlídání dětí poohlížím dlouho, ale nemohu najít nikoho, komu bych vyhovovala. Přeci jen si radši vyberete chůvu s osmiletou praxí, která ukončila studium zdravotní sestry maturitou, nebo třeba pedagogiku magisterským titulem, než mladou sedmnáctiletou žábu.
Teď už bohužel nemám ani žádné známé, kteří by měli prcka.
Takže mám asi v tomto ohledu smůlu.
Každopádně ještě jednou vám všem moc děkuji ![]()