Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chlapi a tehotenstvi
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
11.11.08 07:17
Chlapi a tehotenstvi
Zdravim po ranu a chci se zeptat, jak berou vasi chlapi vase tehotenstvi? Rano jsem si prectla tohle: http://www.forexample.cz/view.php?…
a nejdriv jsem se pobavila, ale pak jsem si rikala, ze na tom neco bude. Vsichni skacou kolem me, je mi porad blbe, jsem protivna a muj manzel to snasi uplne ukazkove. A to jsem mela nejdriv docela strach, jak to bude zvladat, protoze je to dost brucoun 
jsem z toho az trochu nameko. Jak to mate vy? Pomahaji vam chlapi? Jsou roznezneli? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.11.08 07:39
No článek jsem nečetla, ale musím říct, že můj chlap je obecně stydlivější…ale když jsem otěhotněla, začala jsem se s ním na rovinu bavit, co se ve mě děje, jaké mám pocity/obavy a co mě bolí, roste a podobně. Poslouchal vždy se zájmem a když jsme pak došli za známýma, tak o tom začal vykládat sám (jak mi je, co je nového, ultrazvuky atd) dokonce i když já jsem se o tom nezmínila. Dost mých kamarádek je z toho dost vedle, znají ho spíš jako toho „počítačového blázna“ - můj muž je správce sítě.
Co se týče našeho vztahu, tak tam se moc nezměnilo. Vždycky byl na mě hodný a hrozně pozorný (např. už víc jak 5 let nevím co je nést tašku s nákupem…). Co se změnilo je to, že využil příležitosti a začal „studovat“ moje tělo: věčně pozoruje moje prsa a bradavky (nejšťastnější je, když může pozorovat jak mi těče mlíko 
bohužel já pro to nemám takové natšení), maže mi břicho a kontroluje strie a jak je malý uložený a nejvíc ho zaujala masáž hráze (konečně měl na prozkoumání čas, dostatek světla a nic ho nerozptylovalo 
)
Ale musím říct, že se změnil i psychicky…nechá občas po sobě opravdu nechutně řvát (holt jsem hysterka těhotná) ale taky se začal hodně bát. Je to vidět nejvíc v autě, kdy má se mnou strach vjet do zacpané křižovatky a proplítat se a hrozně posuzuje jestli se někomu z naší rodiny (zahrnuje i psa) může někde něco stát. Bohužel tohle dosahuje občas extrému a je mu problém pak vysvětlit, že už to moc přehání a že prostě běžné riziko k životu patří.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.08 08:04
Ahoj
take jsem clanek necetla ale muzu rict ze muj chlap se hodne zmenil.
Presne jak pise Jamap-nechal to sobe nekdy desne rvat,zacal byt opatrnejsi a zacal mi v domacnosti vice pomahat.
Sice take i predtim tahal tasky atd ale doma zacal i veset zaclony(samo ze pod mou instrukci)a vysaval.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.08 12:16
Můj muž byl taky mnohem ohleduplnější atdatd, ale to on byl i předtím. Spíš si myslím, že pro chlapy je daleko větší záhul doba po produ a prvních pár měsíců, bo žena než se zajede (pokud teda nemá extra spavé mimčo), tak má všeho plné zuby, vše se točí jen kolem mimina a na sex ani pomyšlení, a celý ten kolotoč kolikrát způsobí krizi doma…v těhotenství jsou většinou (aspon co vím) chlapi váíc pohodě:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.08 14:16
Jojo, můj muž se taky velice zajímá o masáž hráze a nějak nechce chápat, že je ještě moc brzo - prý čím dřív, tím líp No, zatím mu to nedovoluju, tak aspoň maže břicho a prsa proti striím (v časovém poměru tak 1:5 
).
Jinak je ale skvělý, pomáhá, obskakuje, má pochopení pro moje plačtivé a hysterické výlevy, povídá si s mimčem (i když nevím, jestli ho ten hlas, co u toho nasazuje spíš neděsí ) a notuje mu riffy od Iron Maiden
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
12.11.08 10:01
Muj muz obe tehotenstvi nijak neprozival a ja jsem celkem rada. Kdyz mi bylo soufl, tak mi pomohl, ze mi na zachod nosil vodu na zapiti bliti… 
nebo mne rano odvezl az pred praci, i kdyz pak riskoval problemy s nezaparkovanim. Pak se mnou chodil nebo mne vozil na kontroly do porodnice.
Osobne nemam rada az moc opecovavani a prilisnou ucast a ani ze sebe nenechavam delat heknu - viz pripad naseho kamarada, ktery posilal manzelku si lehat jenom proto, ze ma mesic do porodu, i kdyz se fyzicky citila fit…
- Citovat
- Upravit
14.11.08 12:34
závidim
Tak to můj manžel moje těhotenství nikterak neprožívá- možná je to tím, že už jsem těhotná podruhé, nevím. Ale i při tom prvním si nepamatuji, že by se nějak extra zajímal- celou dobu jsem mu strakala pod nos články a obrázky jak zrovna ten náš plod vypadá a co už má všechno vyvinuto a on se na to vždy podíval jen na chvíli a řekl něco jako- hm, zajímavý. A to bylo všechno.
Ovšem porodem se to změnilo jak mávnutím kouzelného proutku- večer když odjel z porodnice domů, tak mi začaly chodit SMS jak čte různé ty knížky o miminkách, co jsem mu celou dobu bezúspěšně podstrkovala, a jak je to složitý a jestli náhodou náš několikahodinový syn nemá hlavičku otočenou pouze doleva, aby ji neměl přeleželou, atd. Tak jsem se v duchu chechtala, že kdyby se připravoval dopředu, tak pak z toho nemusel být tak vyplesklý…ale nakonec je z něj vzorný otec, lepšího jsem si pro syna nemohla přát. A tak se tím uklidňuji i teď- že až se naše druhé dítě narodí, bude mu také skvělým tátou. Samozřejmě, že mě to občas mrzí, že se víc nezajímá…ale holt pro něj to dítě začíná být konkrétní teprve porodem, co člověk nadělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.09 22:30
Můj muž těhotenství nějak zvlášť neprožíval, ale bylo na něm vidět, že je rád a těší se. Odchodil se mnou předporodní kurz a to je na něj výkon
Byl spíš pak úžasnej u obou porodů. Poprvé prokázal výdrž a podruhé se fakt překonával. Já blila z jedné strany do záchoda a z druhé ze mě tekla voda a on, naprosto úžasný, kolem mě běhal a likvidoval škody, ještě se mě u toho stíhal ptát jak mi je a chlácholit.
Krize nastala po narození druhého dítěte, naprosto vzorově doma uklidil, ale jak jsme byli doma z porodnice zmizel… Celé dny trávil v práci, po práci 4× do týdne pivko s kolegama(pivko znamená návrat tak kolem jedné a nepoužitelný tak do 11 hodiny dopolední).
Ale po šestinedělí se to uklidnilo a já jsem jen zvědavá jak dopadne to třetí… je chtěné, ale když jsem mu ukázala ty dvě // tak mám dojem, že si ani nevšiml… prostě chlap
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.09 09:41
Zdravím všechny maminy…tak to vám docela závidím,jak se ti vaši manžílci o vás starají a zajímají se. To bych také chtěla zažít. Ten „můj“ tatínek mimíska se akorát snaží o to,jak mi asi co nejvíce to období znepříjemnit. Má sice slabé chvilky,kdy je miloučkej, ale toho negativního co na mne naházel bylo a je docela dost 
Je pravdou,že v našem případě jde o těhotenství neplánované, vlastně mě nikdy ani jako svou partnerku nebral a každou chvíli mi opakuje,že mne nemiluje-tak co bych po něm asi měla chtít,že? Je to dost smutné. Tohle by mělo být nejkrásnější období, na které jsem se jako ženská těšila celý „život“ a místo toho,abych měla vedle sebe člověka,kterému budou zářit oči, tak mám někoho,kdo mne většinou jen deprimuje Ale co, na miminko se budu těšit i bez něho a lásku,jakou už ted k malému cítím, tu mi nikdy nevezme nikdo, v tomhle máme výhodu, je to něco,co chlapi nikdy nepoznají…Ale stejně zabolí,když vidím ty štastné rodinky,štastné tatínky a on je schopný mi říct,že po sexu má výčitky,že mu to vždy připomene ten náš „problém“ a mimísek je jen vetřelec…chjo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.09 21:32
Britt
holka jedna, tvůj příběh mi hodně připomíná ten můj - neplánované mimčo, následné lepení vztahu a snaha aby to fungovalo.
Jenže u nás jsem byla ten skeptik já. Já byla připravená být svobodná matka, ale on se chtěl angažovat. Tvrdí mi (když se ho zeptám), že mě má rád. Říká, že mu na mě záleží a že je se mnou rád … To jsou ty světlé chvilky.
Pak se všechno otočí a můj život vedle něj je pro mě utrpením. Když jsem mu řekla, že jako o těhotnou by se měl o mě starat, opečovávat mě a pomáhat mi, ale on na to, že nejsem invalidní, že to musím zvládnout sama.
Sice se zajímá o malou, ukazuje všem ultrazvuky, chce chodit se mnou na kontroly, che být u porodu, jenže já se cítím jen jako „schránka na jeho dítě“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.09 15:25
Nedokážu si představit, že by moje těhotenství bylo příteli jedno.. Jsem ráda, že mám takovýho chlapa, o kterýho se můžu opřít, když je mi ouvej a musím říct, že naprosto skvěle zvládá moje těhu nálady-a že jsou někdy na zabití .. Na mimčo se oba strašně těšíme, neměli jsem to úplně nejjednodušší ohledně rozhodování, jestli do těhu jít, či ne.. Tím víc jsme asi vděční za to, že všechno probíhá tak jak má a snad to tak bude napořád . A když nebude, věřím tomu, že my to vždycky spolu nějak zvládnem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.09 12:06
Alli píše:
Britt
holka jedna, tvůj příběh mi hodně připomíná ten můj - neplánované mimčo, následné lepení vztahu a snaha aby to fungovalo.
Jenže u nás jsem byla ten skeptik já. Já byla připravená být svobodná matka, ale on se chtěl angažovat. Tvrdí mi (když se ho zeptám), že mě má rád. Říká, že mu na mě záleží a že je se mnou rád … To jsou ty světlé chvilky.
Pak se všechno otočí a můj život vedle něj je pro mě utrpením. Když jsem mu řekla, že jako o těhotnou by se měl o mě starat, opečovávat mě a pomáhat mi, ale on na to, že nejsem invalidní, že to musím zvládnout sama.
Sice se zajímá o malou, ukazuje všem ultrazvuky, chce chodit se mnou na kontroly, che být u porodu, jenže já se cítím jen jako „schránka na jeho dítě“
No,Ali, tak to je také něco,to co tu píšeš napsala jsi to přesně tak,jak se cítím ted-schránka na jeho dítě…o to je to „horší“ že ted se těší na svého malého sportovce a já,abych si hlídala co jím,jak spím,s kým se bavím,co si kupuju,kam jezdím,protože jsem neustále pod drobnohledem,jestli náhodou nedělám něco špatně. Chápu,ale zase tolik hlídat nepotřebuju a myslím si,že je důležité jíst to,co mi chutná a z čeho se mi nezvedá žaludek,to bych za chvíli nemohla podle „tatínka“ nic…jen pít asi vodu a ještě převařenou. Ale musím uznat,že v poslední době je jiný,lepší,sem tam starostlivý a se zájemem naslouchající…jenže,já z něho začínám mít docela bobky 
Vše ukáže čas a snad ten čas bude jen časem pro to,abychom si nějak ujasnili své pohledy a ohledy jeden na druhého a tak nějak si na sebe víc zvykli,ale je to tak správně??? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.09 16:38
Britt
u nás proběhla hádka a tvrdé vyříkávání si všeho. Neobešlo se to ani bez skoro-rozchodu a nakonec jsme si věci a pocity vyjasnili a je vše fajn. No teprve se sžívámě a jsou mezi námi fakt velké rozdíly, takže snad to bude časem dobré.
Doporučuji promluvit si a to pořádně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.09 17:54
Alli: máš můj obdiv, že jsi se nebála ozvat! Určitě je lepší to řešit, než tiše čekat, že možná bude líp..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.09 18:16
Marfi asi to bude tím, že ho mám ráda a malá si zaslouží mít tátu. Navíc každý dělá chyby a lidi jsou různí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
