Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chování mého otce: podle něj jsem k ničemu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.2.15 19:46
Strcila bych dite do kocaru a poslala je rozvijet se na prochazku/na hriste.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.15 19:46
heled, takhle, bud rada za to, ze ma maly dedecka, co ho ma rad… chapu, ze to neni jednoduche. Zkus tatovi vymezit hranice - je u tebe doma, tak se bude chovat podle tvych pravidel - a pokud ne, muze jit. Jinak chytre rady poustej jednim uchem tam, druhym ven - nebo na ne odpovidej uplne nesmysly, aby mu to doslo - napr. na ty veci na lednici bych mu odpovedela, ze to tam mam schvalne, aby to padalo, ze te to bavi uklizet a foukat bebinka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.15 19:46
Vyšťavená jako z čeho? Na jeho současném chování nevidím nic, rady a otázky tohoto typu taky určitě slyšíš i od jiných lidí, ale tak nějak mám pocit že ti to vadí jen u něj, u jiných si toho možná ani nevšimneš. Jsi na něj vysazená, žárlíš na vlastního syna, že má jeho pozornost
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.15 19:48
Mě spíš přijde, že žárlíš, že k tvému synovi se chová hezky a k tobě se tak nikdy nechoval… Což je možná malinko pochopitelné, na druhou stranu ale, jsi dospělá, tak se s tím popasuj a neber synovi dědu, buď ráda, že má tvůj otec o něj zájem a i když ho nemáš nijak zvlášť ráda, nech je, ať mají hezký vztah alespoň spolu.
Co se týká toho poučování, normálně v klidu a slušně bych mu řekla, že víš jak máš svého syna vychovávat a že nepotřebuješ tyhle „cenné“ rady, že to jsou všechno automatické a logické věci.. Když začne brblat, tak to klidně zopakuj.. A neboj se toho.. Ať se klidně naštve a urazí, jeho problém, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.2.15 19:49
@SussieS Ano, jsem na něho vysazená, stejně tak jako on na mě. A přiznávám, že mi vadí, že má k synovi takový vztah - proč ho neměl k vlastním dětem? přijde mi, že si na něco hraje. Ona ja rada jako rada. Kdyby mi to řekl normálně, asi bych se jen pousmála, ale on mi to říká takovým tonem, jako bych byla nějakej povl a nevěděla, že se na dítě musí mluvit, jinak se to nenaučí…
- Citovat
- Upravit
19.2.15 19:50
@SussieS ja nevim, ale s pripominkama typu „musis na nej mluvit“ bych nadsena nebyla a poslala bych dotycnyho kamsi, ani bych nemusela bejt na nej vysazena
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.15 19:50
Já bych se mu postavila a řekla mu něco pěkně od plic 
ale to by mohlo dopadnout taky katastrofálně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.2.15 19:53
@Lejaa nechci brát synovi dědu, ale mně to jeho chování k němu prostě nesedí. on takový nikdy nebyl. to je bohužel to, že já mu neumím na ty jeho blbé kecy odpovídat, protože vím, co by nastalo. Když bych mu řekla, to co píšeš, že vím, jak mám svého syna vychovat, vyslechla bych si přednášku se řvem na dvě hodiny, že já vím h*ovno, on ví všechno nejlíp atd.
- Citovat
- Upravit
19.2.15 20:00
Vzdycky se parkrat nadechni, a mysli si svy. I kdyz asi te chapu jak se citis. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.15 20:03
Neber to spatne, ale prijdes mi trochu nevdecna. Na nas se taky dost rvalo a obcas veci litali vzduchem. Ale ty si na tatu vysazena. Me to prijde zbytecny. Nekteri rodice jsou takovi prechytrali. Urcite te ale ma rad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.15 20:03
Být Tebou tak jsem ráda že má děda o tvého syna zájem a nad žárlivost se povznesu. Hele můj otec taky není ideál. O mě a o bráchu se zajímá minimálně. Když tam jedem za babčou (naši jsou rozvedený a on žije se svojí maminkou) tak se pozdravíme sem tam prohodíme zdvořilostní komunikaci a tím to končí. O moje děti se nezajímá vůbec a náš starší mu už ani neříká dědo ale když na něj náhdou promluví tak mu normálně řekne Láďo a já mu to nevymlovám protože děda je podle mě člověk kterej o něj jeví zájem a tráví s ním čas a nemusí být ajni pokrevní…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.15 20:08
Furt lepší, když je takhle podělanej z vlastního vnuka můj táta ke mě ani mým sourozencům nikdy neměl nijak kladný vztah. Než se s mamkou rozvedli, pamatuju si akorát že spal a nebo mu bylo špatně. Po rozvodu se začal snažit, ale stejně to bylo na prd. Když se něco nám nepovedlo, dostali jsme vynadáno, každou korunu navíc co nám kdy dal (vybrali jsme si o stovku dražší dárek k narozeninám apod.) si psal a vyžaduje jejich vracení. Pak si našel ženskou, která má dceru. Z ní je celý podělaný, jí se něco nepovede a nevadí to, ona něco neumí, tak jí pomůže. Naprosto ukázkovej táta. S náma takovej nebyl. Tak buď ráda, že se takhle chová k tvému synovi a ne k cizí holce. Věř mi, že to by tě štvalo stokrát víc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.15 20:09
@Bibi239 píše:
Strcila bych dite do kocaru a poslala je rozvijet se na prochazku/na hriste.
BINGO…mám slzu v oku..můj otec není ani tak cholerik, jako alkoholik a sadista ale s vnoučatama bych ho poslala ven s klidem, stejně jako s pravnoučatama, jen věkem pochopil jak moc nám ubližoval a vím, že by dětem neudělal nic, je to jeho krev a nevychovává je, takže jim dává to co nedal mě…asi tak..dlouho jsem se nemohla smířit s tím jak mě týral, teď jako babička jsem mu odpustila, nezapomněla, to ne, ale odpustila, to je důležité, nevím jak dlouho tu bude on, nebo jak dlouho tu budu já, prostě je to otec, děda a praděda…když on sám pochopil co dělal špatně, proč neodpustit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.15 20:12
Když má rád tvé dítě, tak je jasné, že má rád i tebe. To, že se chová jinak k vnoučeti než k vlastnímu dítěti, je normální. Rodiče nemají u svých dětí ten nadhled a tak je to i v dospělosti. Skousni to. Člověk má jen jednoho tátu a jednu mámu. Mně taky kolikrát táta pil krev, když jsem byla mladší. A jak mi dnes chybí, už tu totiž s námi není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím všechny,
ráda bych si přečetla vaše názory na chování mého otce, i když je mi jasné, že to asi nepopíšu přesně podle skutečnosti… Od malička jsem s ním neměla dobrý vztah, on je totiž cholerik, celé dětství jsem neposlouchala nic jiného, než že jsem k ničemu, nic nedokážu a jak jsem neschopná. Kvůli každé maličkosti na nás s bratrem řval, třeba kvůli rozbité skleničce dokázal udělat scénu na celé odpoledne a rozbil třeba další tři talíře. Díky tomuto mám docela problém se sebevědomím a nedokážu se v životě prosadit, ale s tím se budu muset poprat. Problém ale je, že se mi před rokem narodil syn. On se k němu chová, jako by byl ten nejhodnější a nejsvatější dědeček pod sluncem a není mi jasné, proč se tak chová, když se tak nechoval ke svým vlastním dětem - k nám. Mimo jiné mnou pořád opovrhuje - i bratrem. Dneska třeba byl u nás na návštěvě, ze syna jako vždy nespustil oči, takže návštěvy probíhají tak, že já sedím a dívám se, jak se nad synem rozplývá, protože si s ním nemám co říct. Když se pokusím o jakoukoliv konverzaci, stejně nic nepochopí a je schopen mi ještě vynadat. Pořád mě poučuje, co se týče syna a říká mi to takovým tónem, že se mi ježí chlupy na celém těle. Př. „Musíš na něho mluvit, jinak se nenaučí mluvit“! „P. má tolik hraček, no musíš mu to všechno ukázat, jinak nebude vědět, jak s nimi hrát!“ „Oddělěj si z té ledničky věci, jinak mu to spadne na hlavu!“ to jsou prostě rady k nezaplacení! Necháváme si dělat novou vestavnou skříň a on se mě dnes ptá „jakou jako budete mít skříň? stejnou?“ říkám, že ne, že tam budou posuvné dveře… „KDE?“ nejraději bych mu odpověděla „V P*DELI!“
jsem z něho totálně vyšťavená