Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj, chtěla jsem se zeptat, jestli máte některá stejný problém jako já. Jsem dva měsíce po porodu, porodila jsem zdravé miminko, porod byl rychlý a bezproblémový. Ale abych se dostala k jádru věci. Když jsem byla bezprostředně po porodu, tak jsem o tom asi moc nepřemýšlela, ale teď, už je to pár týdnů zpátky, mi hrozně začíná chybět bříško a to tak, že kdyby to šlo, klidně bych dítě vyměnila za to, abych to mohla všechno prožít ještě jednou. Je mi z toho strašně smutno a moc nevím jestli je to vůbec normální?
Taky mi moc chybí můj předchozí život. Vždycky jsem si dítě moc přála, ale teď je to nějak náročnější než jsem si kdy dovedla představit. Mám na všechno hrozně málo času, na sebe(což by tak ani moc nevadilo), ale vadí mi, že nemám čas na manžela a úplně všechno se podřizuje dítěti. Měla jste některá z vás stejné nebo podobné pocity? Přešlo vás to časem? Budu ráda za každou radu, co s tím nebo vaše pochopení. Děkuji ![]()
Prvni problem me presel rychle, druhy (nedostatek casu) mam stale (starsi dite 3r). ale v podstate jsem uz relativne smirena s tim, ze na nic jineho uz cas mit proste nebudu
![]()
@KW Tak ono mateřství je nepřenositelná zkušenost. Toho času (pokud je dítě náročnější nebo není hlídání) prostě je málo. Člověk se tím nesmí nechat sežrat a moc o tom mudrovat. Prostě to tak je, takže je potřeba tu trošinku času nějak příjemně využít, umět se radovat z maličkostí.
Edit: jo a bříško mi teda nechybělo ani jednou. Jsem ráda, že bez břicha už alespoň trochu funguju. Mód matka je pro mě pořád přijatelnější, než mód těhotná.
@KW Asi 10 x za den…
Pak nastoupila do školky a já do práce a najednou mi to tak moc chybělo…Teď je v pubertě, relativně samostatná…já mám hafo volného času, ale…
Užívej si miminko…strašně to letí. Ten čas pro sebe zase přijde, neboj… ![]()
Brisko mi chybelo strasne, ale spis od porodnice a pak pomalu min a min. Podle me jsou tve pocity uplne normqlni. Je to hrozny sok pro maminku ze najednou neni vse podle ni ale musi se prizpusobovat miminku. Ale neboj prejde to. Nekoho po sestinedeli, nekoho o neco dyl. Zkus rict tatinkovi at ti vic pomaha, a hlavne se sama zklidni, uvolni a zacni si miminka poradne uzivat. Muj pritel je od rana do noci v praci, kazdy den i o vikendech. takze jsem byla na vse sama a ani nestihala jist. Pak jsem mela hrozne malo mleka a v ten moment jsem si rekla ze tqkhle ne, musim to zmenit. Zacla jsem si to opravdu uzivat, neposlouchat chytre rady o vyrvani atd. Ale mala uz nezazilq postylku, koupali jsme se spolu ve vane. Takze jsem se omyla zaroven s ni. zacla si to proste ulehcovat pro sebe. A je pravda ze kdyz se sklidni maminka, je klidnejsi i miminko. neboj prejde to, chce to jen cas
Ahojky mě taky chybí bříško spíš s kolikrát říkám že bych chtěla vrátit čas a prožít vše ještě jednou
Těhotenství strašně rychle uteklo a já si ho pořádně neužila. Mě to teda na rodičáku baví
čas pro sebe si umím udělat zatím mi z toho ani nehrabe.Jsme každý den venku, chodíme za kamarádkami na kávu, procházky
Jinak na chlapa jsem čas neměla dokud jsem mrnouse nenaučila chodit spát v osm. Nevím v kolik chodí tvoje mimi ale večer ten klid je skvělý ![]()
@KW píše:
Ahoj, chtěla jsem se zeptat, jestli máte některá stejný problém jako já. Jsem dva měsíce po porodu, porodila jsem zdravé miminko, porod byl rychlý a bezproblémový. Ale abych se dostala k jádru věci. Když jsem byla bezprostředně po porodu, tak jsem o tom asi moc nepřemýšlela, ale teď, už je to pár týdnů zpátky, mi hrozně začíná chybět bříško a to tak, že kdyby to šlo, klidně bych dítě vyměnila za to, abych to mohla všechno prožít ještě jednou. Je mi z toho strašně smutno a moc nevím jestli je to vůbec normální?Taky mi moc chybí můj předchozí život. Vždycky jsem si dítě moc přála, ale teď je to nějak náročnější než jsem si kdy dovedla představit. Mám na všechno hrozně málo času, na sebe(což by tak ani moc nevadilo), ale vadí mi, že nemám čas na manžela a úplně všechno se podřizuje dítěti. Měla jste některá z vás stejné nebo podobné pocity? Přešlo vás to časem? Budu ráda za každou radu, co s tím nebo vaše pochopení. Děkuji
Měla jsem asi první půlrok pocity podobné, uvidím příští rok, jestli to je příčinou, kterou si myslím, že to bylo..
Myslím si totiž, že to je následek nepřirozeného porodu, neprožití porodu v klidu, absence nepřetržitého kontaktu novorozence s matkou hned po porodu..Také jsem si myslela, že byl můj první porod „normální“, prostě proto, že se to tak rutinně dělá, ale z mého dnešního pohledu mohly být tyto mé pocity po porodu - chybějící bříško, nedostatečné naladění na dítě (pocit „podřízenosti“ dítěti, měla jsem takový pocit, jako kdyby bylo dítě zvířátko - nakrmit, přebalit, uspat, nedokázala jsem ze sebe nějak vypravit dostatečné množství citů a napojení na dítě) možná tímto způsobeny.
Svůj druhý porod chci již prožít jinak, vybrala jsem jinou porodnici, svoji PA, uvidíme, jak a co budu vnímat po porodu stejně nebo jinak..jak píšu výše, uvidím příští rok.
Já tě chápu. Mám tři děti, další už rozhodně nechci, ale taky někdy vzpomínám jak to byl úžasný pocit mít mimi v bříšku. Ale když máš jedno tak máš ještě šanci to zažít znova
A neboj první dítě je vždycky změna ale to si sedne. A Ani se nenaďeješ a budete mít doma parťáka s kterým se dá už hodně podnikat. A tak jako ti teď chybí bříško tak ti bude chybět mimi ![]()
Taky mi kolikrát chybí- hlavně když se holky obe probudí s blbou náladou a jen rvou, tak to vzpominam jak mi bylo s briskem fajn a nemusela sem se nikomu podrizovat
Ale samozřejmě holčičky miluju
![]()
Ja jsem asi jedina, ale me bricho nechybi, strasne mi prekazelo, mam jeste po porodu takovych 4-5 kilo navrh a uz bych to chtela mit dole, abych byla zase „normalni“, sice kdyz jsem byla 6 dni po porodu trochu jsem se zasnila jak to bylo v pohode kdyz jsem videla budouci maminku jak sla po chodniku, a ano nekdy bych tam syna narvala zpatky abych si trochu odpocinula (ale to nejde o to bricho
jen mit klid), ale samotne bricho a tehotenstvi fakt ne
@kacenka8 k tomu spani, nevim jak zakladatelka, ale muj syn se budi dvakrat za noc a to mu je 4 a pul mesice, takze ja padnu okolo devate vysilenim, natoz abych si treba lakovala nehty, cetla knihy atd ![]()
@Neff tak u mě to hodně dělá to že se mi budí jen jednou a to v pět ráno tak to je potom jiná
Já hlavně dřív jak v 11 neusnu takže večer mám čas na tv a dodělat to co jsem nestihla přes den
Uplne tve pocity chapu, byla jsem na tom stejne, ale u me to bylo zpusobeno tim, ze maly uz v porodnici rval tri hodiny v kuse. Bylo to s nim dlouho narocne, tak mi trvalo nez jsem si na to zvykla…
@KW Buď ráda, že na těhotenství takhle hezky vzpomínáš, já to nenáviděla od začátku až do konce (a to mi dohromady nic nebylo, i do práce jsem chodila až do porodu) a i když bych chtěla výhledově pro synka sourozence, nevím, jestli se dokážu donutit. Doteď mám mžitky před očima, když si na těch devět měsíců vzpomenu.
Na nedostatek času si nejspíš zvykneš, nebo spíš ten čas začneš líp využívat (a ono se to taky bude měnit s rostoucím dítětem).
@kacenka8 píše :
@Neff tak u mě to hodně dělá to že se mi budí jen jednou a to v pět ráno tak to je potom jináJá hlavně dřív jak v 11 neusnu takže večer mám čas na tv a dodělat to co jsem nestihla přes den
Nastesti to mam stejne. Holky v 21 uz spi a ja mam na sebe 2 hodiny, nez vzdudim tu co tolik nebasti a jak nakrmim, tak se jde spát a první buzeni je ve 4 a pak až v 9 ![]()
Řekla bych, že jsou to naprosto normální pocity. Mě břicho, nevím proč, nejvíc chybělo po druhém porodu. Asi že malá vylítla moc rychle. Ale po břiše jako takovém se mi ani nestýská, spíš po kopancích ![]()
A co se týče toho, jak se ti stýská po starém životě. Neboj, za chvilku se zaběhneš, zvykneš si. Zkrátka si musíš zvyknout na naprosto nový život a odvažuju si tvrdit, že to tak má 90% těhulí. Je to tak nová a tak specifická situace, na kterou se prostě nedá připravit, i když si dítě přeješ nejvíc a těšíš se na něj. Prostě to tak je.
Neboj, u třetího ti to ani nepřijde ![]()