Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Cítím bezmoc
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.5.18 07:33
Děkuju všem za reakce a podporu. Půjdem jinam 
Krásnou sobotu všem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 08:09
@Anonymní píše:
Ve čtvrtek jsem byla s třináctiměsíční dcerou na ORL stříhat uzdičku pod jazykem. Bylo to strašné. Už když jsme přišli, paní doktorka nadávala, že je pozdě, že si toho nevšimli v porodnici a ani dětská lékařka.
Všichni mě přesvědčovali, že jen přestřihne blanku, jen ji to štípne a je to. Bohužel tak to vůbec nebylo. Já jsem jí měla na klíně držet ruce a nohy. Sestra ji držela za hlavu a doktorka stříhala. Dcera samozřejmě plakala a zmítala se. Chvíli jsem fakt měla pocit, že doktorka stříhá tak prostě všelijak, prý, ona má přirostlej i jazyk. Krve jako na jatkách. Nejvíc mě dostal pohled na dceru když jsme odtamtud odjížděli. Nejde to popsat, ale seděla v kočárku a tvářila se vážně, nevím. Večer usnula až v 11, jindy chodí o půl osmé a v klidu. Tentokrát plakala a doslova řvala. Nevím, zda jí to bolelo, spíš jsem měla pocit, že se s tím potřebuje vyrovnat psychicky a neumí to zpracovat, pochopit…
Já prostě nechápu, proč se to dělá jako ve středověku? Dospělému by to takhle taky dělala? že si nic nebude pamatovat, ale co prožívá v tu chvíli, to je snad jedno?
Každopádně pod jazykem to vypadá všelijak. Na jedné straně ok, ale na druhé je tam prostě vidět střih jakoby křivě, do masa, nevím, jak to popsat. Ve čtvrtek jdeme na kontrolu, co když to bude chtít opravit? Mám z toho hrůzu, jsem rozhodnutá že jí nenechám už za živa nic dělat. Proboha to neexistuje aspoň nějaký umrtvovací sprej?
Už hodinu brečím jako želva, nemůžu se s tím srovnat, že jsem nechala svoji holčičku trpět a jen tomu přihlížela.
Prosím anonym nebo smazat. Stydím se za sebe
To je opravdu šílené, tahle trápit děti. Příště s tím raději jdete do nemocnice na operaci nebo si vykricet narkozu. Přeci takhle nemůžou trápit malé děti. Chudak malá. Držím palce ať je brzy lépe! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 08:18
@Mbeya píše:
@Luminel Máš pravdu, hledala jsem si kontakty na ORL v okolí a v pondělí to obvolám a zjistím, jaké jsou možnosti
Presne tak 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 08:21
Ja te moc chapu. A ze to bylo na tobě ji zpacifikovat? Jako vazne? Drzela jsem maleho, kdyz sebou hodne hazel u doktora a udrzet takove dite naprosto v klidu, kdyz se neceho boji a vyuzije svou veskerou sílu, tak to fakt neni nic jednoduchého.
Drzim palce na kontrole 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Myssicka
26.5.18 08:26
Chápu tě, mně stačilo, když dceři střelili náušnice, byla úplně bez sebe strachy, že jsem ji nechala doktorovi a sestře a odešla (řekli mi ať jdu vedle, dnes už bych ti neudělala). Holka bude chudák hotová už jen z toho, až tam přijdete a je jedno, že půjdete jinam (taky bych šla). Budeš ji muset potom hodně mazlit a vysvětlit, i když můžeš mít pocit, že ti nerozumí.
- Citovat
- Upravit
26.5.18 09:01
Ahoj, syn taky musel na přestřihnutí, byl v sedmi měsících. Mě na to upozornili už v porodnici, ale pokud to prý nevadí při kojení (nevadilo), tak se to dělá až když to vadí při mluvení. Takhle mi to řekli 
Zašli jsme na ORL a tam nám paní doktorka řekla, že to má dost, že při výslovnosti by mu to jednou určitě vadilo, ale že se to nedělá dřív jak v půl roce. Samotné stříhnutí byla rychlovka, sice hodně plakal a krve bylo taky dost, ale stříhla mu opravdu jen tu blanku, určitě ne jazyk! Za dvacet minut o tom ani nevěděl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 09:37
@arada píše:
Moc to hrotíš, synovi ji stříhali v mnohem pozdějším věku a kupodivu to přežil. To bys raději chtěla aby ji uspali, nebo ji píchli nějaký svinstvo? V životě ji potkají horší věci, než je šmiknutí uzdičky. Bylo na tobě malou uklidnit aby se nezmítala, pak by střih byl rovný.
Proboha 
Jinak zakladatelko, zažili jsme něco podobného. Ale bylo to u zánětu středního ucha. Doktorka hrozně arogantni, zlá, nevysvětlí. Sestra to samé. Taky bylo mim ukolem poradne drzet.Pak se mala zacala stavět. Nevedela co de deje. Pichla ji to ucho, revu jako krava.Jo,je to pochopitelny, ucho prostě boli. Jenze zhruba mesic ji to teklo, hnis. Myslela, jsem ze se to čistí. Houby. Doktorka udělala chybu, a poskodila ji neco v uchu.Sla jsem k jine ORL a tam mi rekli slusne receno, ze jaky blazen, ji to ucho takhle pichli.No šílený. Představa, ze bych sla zase k ty samy doktorce, buh vi, co by ji tam delali.Od té doby se bojí doktorů. A nemluvim o tom, ze kvuli chybe doktorce si ted vsude stezuju a nikoho to nezajima. Protože doktorka je,,kapacita".
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 09:38
@Dojcanis píše:
Proboha
Jinak zakladatelko, zažili jsme něco podobného. Ale bylo to u zánětu středního ucha. Doktorka hrozně arogantni, zlá, nevysvětlí. Sestra to samé. Taky bylo mim ukolem poradne drzet.Pak se mala zacala stavět. Nevedela co de deje. Pichla ji to ucho, revu jako krava.Jo,je to pochopitelny, ucho prostě boli. Jenze zhruba mesic ji to teklo, hnis. Myslela, jsem ze se to čistí. Houby. Doktorka udělala chybu, a poskodila ji neco v uchu.Sla jsem k jine ORL a tam mi rekli slusne receno, ze jaky blazen, ji to ucho takhle pichli.No šílený. Představa, ze bych sla zase k ty samy doktorce, buh vi, co by ji tam delali.Od té doby se bojí doktorů. A nemluvim o tom, ze kvuli chybe doktorky si ted vsude stezuju a nikoho to nezajima. Protože doktorka je,,kapacita".
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 14:28
Mimochodem - čím více helikopterový rodič budete, čím více se budete snažit, aby se vaše dítě nemuselo potýkat s žádnou bolestí, s žádným strachem, s žádnou překážkou, tím horší službu mu děláte.
Jedním ze základních úkolů výchovy je naučit dítě zvládat překážky, bolest a strach konstruktivně. TO je něco, čemu se prostě nedá v životě vyhnout.
Takže čím více budete dělat drama z jednoho bolestivého zákroku, tím víc budete ty emoce na dceru přenášet a tím víc utopená v té bolesti, na kteoru by bez vaší nezdravé reakce už dávno zapomněla.
Zivot je těžký, bolí, děsí je nespravedlivý.
Pokud chcete celé dětství toto svým dětem zapírat, tak o to horší náraz to pro ně bude v realitě.
Ne - tohle není nihilismus a výzva k týrání dítěte. To je výzva k tomu, že obtíže jsou běžná součást života a je ptořeba se jim naučit čelit a překonávat je.
Ne se hroutit, hledat vnější nepřítele, na někoho to svalovat a nebo to popírat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 14:35
Nic tak odporného, jako je příspěvek Ou už jsem dlouho nečetla. Chtělo se mi napsat dlouhý příspěvek o výchově, dozrávání dítěte a přiměřené zátěži, ale jdu zvracet, promiňte.
To co Ou předvádí, je tzv. výchovný sadismus se vším všudy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 14:46
@Ou Bolesti se sice vyhnout úplně nedá, ale nevím, když se tomu dá lehce zabránit, proč by to dítě nebo kdokoliv měl podstupovat. A 13 měsíční dítě asi nenaučíš zvládat překážky, bolest ani strach. A kdybych vlezla do ordinace, kde doktorka rovnou nadává, otočím se a jdu pryč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Myssicka
26.5.18 19:11
@Ou píše:
Mimochodem - čím více helikopterový rodič budete, čím více se budete snažit, aby se vaše dítě nemuselo potýkat s žádnou bolestí, s žádným strachem, s žádnou překážkou, tím horší službu mu děláte.Jedním ze základních úkolů výchovy je naučit dítě zvládat překážky, bolest a strach konstruktivně. TO je něco, čemu se prostě nedá v životě vyhnout.
Takže čím více budete dělat drama z jednoho bolestivého zákroku, tím víc budete ty emoce na dceru přenášet a tím víc utopená v té bolesti, na kteoru by bez vaší nezdravé reakce už dávno zapomněla.
Zivot je těžký, bolí, děsí je nespravedlivý.
Pokud chcete celé dětství toto svým dětem zapírat, tak o to horší náraz to pro ně bude v realitě.
Ne - tohle není nihilismus a výzva k týrání dítěte. To je výzva k tomu, že obtíže jsou běžná součást života a je ptořeba se jim naučit čelit a překonávat je.
Ne se hroutit, hledat vnější nepřítele, na někoho to svalovat a nebo to popírat.
Myslím si, že „zocelování bolestí“ dnes provozují na dětech už jen primitivní společenství. A pokud dítě zažije bolest po nepřiměřeném lékařském zákroku, je to zbytečné a špatné a úkolem rodiče je tomu předejít, zabránit, nebo to neopakovat. Třeba taková lobotomie byla svého času také „léčebná“ metoda a dnes se snad všeobecně ví, jak krutá a špatná. Je to sice k tomuto zákroku přehnaný příměr, ale pokud lekar provede zákrok nepřiměřeně, je na místě s dítětem soucítit a být z toho špatný.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
