Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Citové vydírání od babičky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.8.26 08:09
A s dcerou jsi o tom mluvila? Resp řekla ti, přič už s babičkou být nechce?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.8.26 08:12
Buď říká, že prostě proto a nebo že ji to tam moc nebavi. Což jsem ji taky rekla, ale ona nechápe, jak to, že ji celodenní pohádky nebaví :/
- Citovat
- Upravit
1.8.26 08:34
@lilith1 píše: Více
Ale to že je to z toho babi smutná přece není vina dítěte. To dítě nemá povinost s ní travit čas jen proto aby babička nebyla smutná… a já celkem chápu že nehcce pokud je babi od Dubna do Října někde pryč a kontakt je minimální.. pro dítě je půl roku strašně dlouhá doba.
Jinak já bych babička zatrhla tohle citové vydírání a vyhrožování ( jako „já za tebou jezdit nebudu“ no tak ať nejezdí). Měla by ses postavit za dceru, přece nechceš aby v budoucnu plnila každé přání jen proto „aby někdo nebyl smutný“ a naučit ji že záleží na jejích pocitech a přaní a že má právo říct ne. Pokud by to babička nerespektovala tak by se s mým dítětem nevídala 🤷♀️
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.26 08:40
Řekla bych babičce, že dítě u ní spát nebude, ne proto, že ono nechce - to ponechava velký prostor pro to, aby to babička s dcerou různě vyjednavala, a její způsoby vyjednávání jsou pitomý - ale proto, že já to nechci, já jsem to zakázala. Třeba babička svoje „a proč a já jsem smutná“ přesune na tebe a dítěteti dá pokoj. Pokud bude stále opruzovat dítě, tak zkrouhnout styk, no - s vysvětlením, proc se to stalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.8.26 08:55
Za mě je to moc, dávat dítko každý týden na přespání…starší začala až tak od 3,5let, když jsem v druhém těhotenství byla hodně v nemocnici a mladší se odstavila ve 2,5letech a potom občas u prarodičů začala spát…2,5lete dítko začíná hodně přemýšlet, chce svoje rodiče, nenutila bych a až zase bude chtít, tak půjde na noc…já tohle vydírání nechápu…
- Citovat
- Upravit
1.8.26 09:05
Babičku bych hezky rychle uzemnila, že takový řeči o uplácení a vydírání dělat nebude jinak se uvidíme velmi sporadicky.
Ja jsme taky jako dítě nechtěla spát sama u babičky a přitom byla úplně zlatá, zlomilo se to až v pubertě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.8.26 09:08
U nás takto vydírá tchýně. Syn špatně jí, má jen pár jídel a ona vždy spustila, že bude smutná, když to nebude jíst, že se s tím vařila a on to nejí a jak bude brečet a podobné kecy, tak jsem syna naučila, že on je smutný, když ho takto vydírá a nemusí ji poslouchat. Použil to tak třikrát a babička s vydíráním přestala a překvapivě najednou ani není problém to, aby mu uvařila něco, co jí 
Spát u ní taky nechtěl, taky mu říkala, že bude smutná, na to jsme ho naučili větu, že on bude smutný bez maminky a Allie (naše fenka) a jestli u ní můžu tedy spát i já a Allie, to se babičce nelíbilo, ale dala pokoj i s tímto.
Bohužel starší generace je někdy náročnější než děti.
- Citovat
- Upravit
1.8.26 09:15
Když tam dcera nechce přespávat, určitě bych ji nenutila. Návštěvy bych ovšem úplně neutnula, jen bych je prostě omezila na denní a za mojí přítomnosti. Díky tomu budeš moct i okamžitě reagovat na případné citové vydírání nebo jiné nepříjemné situace. A když se dcera bude nudit, tak můžete nějakou zábavu vymyslet a hrát si spolu, když babičku nenapadá nic jiného než pohádky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.26 09:50
Řídila bych se přáním dcery a nenutila ji jezdit k babičce samotnou. Matce bych pohrozila, že pokud bude moje dítě citově vydírat, nebudu k ní dceru dávat vůbec.
Jsem na to alergická, protože mám matku s podobnými tendencemi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.26 10:01
Určitě bych nenutila, aby tam spala.
Sama jsem brala za největší trest, když jsem musela spát u tety a strejdy místo u babičky. Bydleli kousek od sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.26 10:07
Taky bych nedopustila citově vydírání svého dítěte. Pokud u toho budeš, tak bych okamžitě zakročila. No a dite bych k ni samotne nedávala. Treba se to časem změní, ale treba take ne. Moje deti měly jen jedny prarodiče a spaly u nich asi 2×. Přesto ted jako skoro dospělý, tak s nimi maji normální vztah, zajímají se, maji se radi. Neni vůbec nutné, aby tak male dite spalo a bylo nuceno trávit cas u babičky (kdyz nechce).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.26 10:15
@Anonymní píše: Více
a jak to pokračuje? k babičce nakonec nejdete? nebo ano? 
ono je těžké budovat vztah, když se nevídají…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.8.26 10:40
@Keyllah píše: Více
Nakonec nejede. Ja respektuju její ne, taky jsme ji učili, ze je v pohode odmítnout v čem ji neni dobre.
Babička jezdí k nám, ale fakt sporadicky. Ne, ze by musela byt pryč od dubna do října, ona chce a já myslím, že budování vztahu je na dospělé osobe, ale babička si mysli, ze jen proto, ze je příbuzná ji dítě musí mít rádo a musí s ni trávit čas…dite ji ma rado, ale nechce s ni trávit čas bez nas a ani u ni doma
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj,
na úvod:
dcera do svých 2,5 let jezdila k prarodičům na přespání téměř každý víkend. Ve 2,5 se sekla a už nechce. Prarodiče vlastní byt v jiném státě a babička tam tráví duben-říjen, s občasnými návštěvami Česká. Dětem nevolá sama od sebe ani na video, mihne se na kameře, když zavolá děda (který je v Česku mnohem častěji a děti navštěvuje).
Kdyz babička náhodou do Česka přijede, chtěla by, aby k nim dcera zase šla na přespání, ta ale nechce.
To, že babička sonduje u dcery, co jsme ji říkali, že k nám nechce, ignoruju. (Je to moje mama, nemáme pěkný vztah, ale v životě by mě nenapadlo pomlouvat babičku dítěte.)To je hloupá otázka a dítě popravdě odpovídá, že nic, ale prostě nechce.
A tak babička začíná s uplácením. Dam ti čokoládu, pujdem do herny, vezmu tě do Mekáče. Dcera kolikrát svolí, ale pak si to rozmyslí, že nakonec nepojede.
A tak babička začíná s klasickým “ja budu smutná a rozpláču se”, ale pak se to stupňuje “já už za tebou jezdit nebudu” a “kdybych to věděla, tak tě nikam nezvu a nic ti nekupuju”. Dceři jsou 4, ironii a pasivní agresi úplně nerozumí, ale sdělení je tak jednoduché, že chápe, že babička říká divné věci. Ja se dítěte samozřejmě zastanu a pak mi babička vyčítá, že jsme ji rozmazlili a že neexistuje, aby si diktovala, co chce a co nechce. Rodiče řeknou a tak to bude.
Strašně se diví, že děti s ní nemají takový vztah, jako k druhým prarodičům, ale dělá si to sama.
A tak nevím, co s tím. Nechci jí říct, at nechodí s takovýma řečma, protože by toho byla schopna. Prijde mi líto, aby se dcera vubec nevídala s babičkou, protože ji ma ráda. Nepomáhají ani promluvy a ja uz nevim, co s tím, protoze takhle se tem dětem uplne zhnusí casem, az budou vic rozumět. Nějaká rada?
Omlouvám se za dlouhý patos, chtěla jsem zahrnout co nejvíce podrobností.