Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co dál v manželství. Rozvod...?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.8.25 17:08
@Anonymní píše: Více
Poslouchej, ale vše co píšeš a dělá ti, včetně odstřižení rodiců atd. jsi ty dovolila. To je pak těžké. Najdi pomoc venku, bily kruh bezpečí nebo podobně, pomůžou ti od něj odejít. Jiné řešení není. A popros rodiče o azyl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.8.25 17:12
@Proto02 píše: Více
Tenhle krok jsem ještě neudělala, ze strachu z něj otálím, i když kontakty mám, rodiče ví o všem, co se u nás děje, jsou ochotni mi kdykoliv pomoci. Už před rokem jsem šla tajně na OSPOD zjišťovat, jaký je postup, co dělat, když mám dojem, že zažívám psychické týrání, párkrát střižené i fyzickým. Vše vím, podporu mám, jen se šíleně bojím, jak bych to celé ustála psychicky, když vidím, co dokáže, i když „o nic nejde“.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.8.25 17:15
A bohužel, jako je to obvyklé, ono to není pořád jen blbé. Někdy je to i fajn, když jsme odpočatí, dokážeme si povídat, smát se, ono to ještě úplně neumřelo, jenže já už v sobě nedokážu překonat všechny ty události a negativní pocity. Když po sobě čtu, vidím všechny ty hloupá klišé, jak přes kopírák u všech, které tohle zažívaly. Já taky mnohokrát radila jiným, ale když je v tom člověk sám, téměř třetinou života a zaangažovaný vlastními dětmi, pořád zas a znovu čekám na tu „poslední kapku“, která už proběhla tisíckrát.
- Citovat
- Upravit
19.8.25 17:18
@Anonymní píše: Více
Je dost možné, že když zjistí, že na to nejsi sama (BK, případně právník apod.), sklapne mu dost rychle.
Tohle je fakt blbý prostředí pro děti (vyrostla jsem v dusnu, hrůza, už nikdy), o tobě nemluvě. Je to vyčerpávající. Pravděpodobně nejlepší čas, kdy to udělat, je teď, dokud máš ještě nějaké síly.
Jak to máte s bydlením?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.8.25 17:19
@Anonymní píše: Více
Při čekání na tu poslední kapku můžeš udělat trochu příprav. To ničemu neuškodí a pokud ta skutečně poslední kapka přijde, budeš lépe připravená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.8.25 17:19
@KKubula píše: Více
bylo mé, dar od rodičů. Donutil mě před asi 3 roky přepsat polovinu na něj.
- Citovat
- Upravit
19.8.25 17:23
@Anonymní píše: Více
Je mi líto tvých dětí a tvých rodičů - vůbec nevím, co bych dělala, kdyby si dcera přivedla někoho takového jako ty a ještě s ním měla 3 děti. Zvládnout se to dá. Nechceš to udělat kvůli dětem, ale právě kvůli nim bys měla. Rodiče ti nejspíš v rámci svých možností pomůžou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.8.25 17:26
Ty jo, to je mazec 
do takového prostředí přivést na svět 3 děti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.8.25 17:39
@izabe píše: Více
Myslíš, že byl od začátku takový? Že jsem ještě před druhým dítětem tušila, co se z něj vyklube? Tihle psychopati si dávají velký pozor, aby se neodkopali předčasně, ale až ve chvíli, kdy jsou si svým postavením jisti. Právě kvůli dětem hodně často držím hubu a krok, aby byl doma relativní klid a já zase nebyla za prudiče, který rozes..rá den celé rodiny.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.8.25 17:43
@Magical-eyes píše: Více
Já vím, že si naivně obhajuji „dělám to pro děti“, aby máma nebyla ta, která rozbíjí rodinu. Momentálně sbírám síly, náboje a zdroje, jak to celé ustát, až do toho říznu a navrhnu rozvod. Šíleně se bojím, že mě zničí a absolutně netuším, co od něj čekat, když dojde na radikální řez. Co jsem u něj za ty roky zjistila, neštítí se jít přes mrtvoly. Ano, mému o 10 let mladšímu já bych poradila „rychle pryč“. Bohužel teď musím tuhle partii dohrát tak, jak je rozehraná, pokud možno bez ztrát.
- Citovat
- Upravit
19.8.25 17:43
@Anonymní píše: Více
Uvádíš, že jsi neviděla red flags, takže tam už od začátku byly. No a pak to všechno šlo dolů z kopce - měla jsi to řešit a nezůstávat v takovém vztahu a hlavně v tom nechat žít děti. Ano, vše by bylo za cenu toho, že prostě děti nebudou mít kompletní rodinu, určitě bys to zvládla s nimi sama. Ale to už je teď jedno - já radím odejít z takového vztahu a chránit svoje děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.8.25 17:45
Já být tvoje máma, tak tě snad od něj odtáhnu za nohu, když ty nemáš rozum. A ještě mu daruješ půl nemovitosti, co ti dali rodiče 
Ti z tebe musí mít fakt radost. Být tebou, tak si zjistím, jestli není možné domoci se daru zpět a následně ho vypakovat. I kdybys na čas měla jít bydlet někam do provizoria, než se to vyřeší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.8.25 17:46
@Anonymní píše: Více
Vždyť píšeš, že když jste se poznali, tak byl zadlužený a žil z dávek. Princ na bílém koni to nikdy nebyl. Popros o rodiče o pomoc s vyplacením z bytu a dohodni se s ním na odstěhování. Máš obrovské štěstí, že ti rodiče tolik pomáhají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Dobré odpoledne, píšu si pro radu, podporu, pohled třetích stran nebo i kritiku. Pokusím se to zkrátit a nezabřednout do detailů. S mužem jsme spolu skoro 12 let, máme děti (tři malé), oba slušnou práci. Když jsme se poznali, živořil v exekucích na sociálních dávkách, trpí (nebo tou dobou to tvrdil) psychickým onemocněním. Já se šíleně zamilovala, neviděla red flags a s pomocí mé rodiny se dokázal odrazit, otěhotněla jsem s prvním dítětem, pak krátce na to druhé těhotenství. Třetí přišlo neplánovaně, přes ochranu a zjištěné, když už na potrat bylo pozdě, ale děti jsou to nejkrásnější, co mám, nelituji jedinou vteřinu. Manžel vždycky dost pil, láhev vína a třeba dvě piva není problém denně, on to vůbec jako problém nevnímá. Dříve, ještě než jsme se poznali, si píchal pervitin, těžká rodinná zátěž u něj stran závislostí i dalších psychiatrických diagnóz, týrání v dětství atd. Když jsem se to o něm postupně dozvídala, o to víc jsem ho chtěla zachránit. Před několika lety mě v opilosti i několikrát udeřil, na děti startoval bez varování v afektu. To se poslední cca. rok až dva zklidnilo, poté, co jsem mu vyhrozila, že taky můžu odejít. Ale přitvrdil v psychoteroru. Nic mi výslovně nezakazuje, ale dokáže tvrdě a nemilosrdně prosadit svou, tím, že vytváří nedýchatelné dusno, kvůli prkotinám dle mě. Totálně odstřihl mé rodiče, kteří ho vytáhli ze sr. ček, pomohli nám k bytu atd.aby se hlavně děti měly dobře, protože manžel sám toho moc nedokázal, krom kritiky a nadávání na všechny a všechno. Babičky výjimečně hlídat „můžou“, takže já padám na ústa, děti, práce, domácnost a denně se sevřeným žaludkem, v jaké přijede náladě, co zrovna se uráčí s dětmi podniknout. Když na něj já nečekám a někam vyrazím, vrací mi to i s úroky, je nepříjemný, jízlivý, sarkastický, cedí nesrozumitelně slovíčka a dělá mi naschvály.. Když má dobrý den a flašku na obzoru nebo v sobě, je „milionový táta“, tj. zmanipuluje děti, cukr a bič, stejně se chová ke mně. Dobrý, dobrý, když mu to nevěřím a jsem lehce odtažitá, je hnusný co zase dělám, že chce mít chvíli klid a já mu zase kur. vím den. Prostě u nás se celý život odvíjí od nálady manžela. Bývá nevrlý, podrážděný, není možné cokoliv domluvit stran programu s dětmi atd. Jindy zase přehnaně euforický a když s ním nedržíme krok, urazí se, naštve a otočí do pasivní agrese.
Pokusila jsem se popsat, co mě trápí, a prosím, zkuste mi poradit, zda má toto manželství šanci na záchranu. Já už ho nemiluju, nejradši bych byla sama a v klidu. Ale děti - tři, tátu milujou, má je omotané a kdykoliv to jde, dělá ze mě před nimi hysterku, labilní slepici atd. Když vidím, jak mě dokáže zdeptat i když „o nic nejde“, vůbec si neumím představit, jak bych ustála rozvod s ním - psychopatem.