Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co dáll?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
ivulinak83
10.5.16 21:01
Půjčila by jsem si od někoho na kauci a zmizla pryč. Nemá smysl žít s chlapem kvůli dítěti, i když to bude pro malého velká rána a časem od něj můžeš slyšet výčitky. Vím o čem mluvím. S malým jsem to měla podobné. Probrecela jsem spousty noci, když mi vyčítal ze já byla ta zla a odešla od tatínka ( tatínek odešel od nás za jinou, tudíž jsem zbalila saky páky a odstěhovala se jinam, on to nebral jako DOMA). Dnes je mu 10 a už vše pochopil, důvěřuje mi a miluje mě, ale byla to dlouhá bolavá cesta. Určitě by jsem se zatím nehrnula k první lásce, jsi v těžké situaci a vidis to jako jedinou únikovou cestu. Může a nemusí to být z bláta do louže. Přeji hodně sil a spravné rozhodnuti 
.
- Citovat
- Upravit
10.5.16 21:26
Nemá smysl byt s někým jen kvůli domovu a lítosti. Malý si zvykne, a hlavně když bude v pohodě Mamka on také. Podle me, zdali chceš radu nebo spis můj názor, sbal se a odejdi. Jednou by si si to mohla vyčítat. Co té s tvým nynějším partnerem čeká? Zamysli se. A nebo víš co? Hod si minci, ne proto jaká strana padne, ale proto ze zjistíš, v jakou variantu doufas:) hlavu nahoru, čekají té lepší časy, jen tomu musíš trosku pomoci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.5.16 21:43
Je skvělý, rozumny, pracovitý, krásný a řekl mi 14dnů takový věci co mi otevřeli oči…má zájem o malého. a když semm mu vyprávěla co vše mi udělal…ptal se proč s nim jsem? nezavisle na tom že mi nabídl až pak, že se o nás postará.
- Citovat
- Upravit
10.5.16 22:47
Tak já bych být Vámi neváhala.. Ale začala bych pracovat na své nezávislosti. To, že nejste finančně sobestacna není dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.16 01:41
Současný partner není pro život, ale k jinému bych neodcházela, rozhodně ne přímo. Teď v záchvatu zamilovanosti a prozření z předchozího vztahu snadno přehlédneš jeho chyby. Dala bych tomu čas, zkusila se postavit na vlastní nohy. Zkusila, jak se ti bude žít samotné, třeba si uvědomíš i jiné věci. Taky pokud jen opustíš neperspektivního partnera, bude ti většina okolí fandit a pomáhat. Ovšem pokud za stejně nežitelných podmínek odejdeš za jiným, budeš pro okolí lehká děva bez soucitu a to tvé labilnější povaze jistě nepomůže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.16 06:34
Vím, že to teď bude znít hrubě, ale nechápu, jak můžeš být v dnešní době bez peněz (tím myslím, proč nemáš bokem naspořeno pro případ, že ti odejde pračka, lednice, nebo na léky, když jsi nemocná, nebo na kauci, na právníka,…peníze bokem se vždy hodí), takhle by jsi je sebrala a hned by jsi šla do svého nového bydlení, měla bys na kauci atd…
Pokud ti bývalý nabízí bydlení, zkus to u něj, ale nedávám tomu velké šance, protože on ti naceckal první poslední…
Zkus se sama osamostatnit, udělej si hezké zázemí pro sebe a malého a až pak to zkoušej s bývalým, jestli to klapne posléze, jen dobře pro tebe. Jinak hned s malým bych se k bývalému nestěhovala…možná od toho očekává něco jiného, než ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.16 06:36
@sediza píše:
Tak já bych být Vámi neváhala.. Ale začala bych pracovat na své nezávislosti. To, že nejste finančně sobestacna není dobře.
To říkám pořád, každá žena by měla mít bokem našpořeno alespoň tolik, aby se mohla kdykoliv osamostatnit a odejít ze vztahu, v kterém se trápí (nebo je již zhroucená a s nervama v háji).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.16 06:59
Rozhodně bych to hned nehrotila tím, že se naštěhuju k němu..můžete to spolu zkusit „na dálku“.. prostě normálně chodit.. ono po 14 dnech je fajn být zamilovaný, ale né to hrotit.. co se bydlení týče - azylák, za pomoci rodiny si půjčit na kauci odstěhovat se atd.. já bych tam nebyla už dávno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.16 07:03
@martina.se píše:
Rozhodně bych to hned nehrotila tím, že se naštěhuju k němu..můžete to spolu zkusit „na dálku“.. prostě normálně chodit.. ono po 14 dnech je fajn být zamilovaný, ale né to hrotit.. co se bydlení týče - azylák, za pomoci rodiny si půjčit na kauci odstěhovat se atd.. já bych tam nebyla už dávno.
Tak místo azyláku k němu a od něj se pak za 2 nebo 3 měsíce osamostatnit, našetřit peníze, a najít si vlastní zázemí. Takto by to šlo udělat, ale né za cenu, že s ním budu žít další rok a pak zjistíš, že růžové brýle už jaksi nejsou k dispozici.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.16 07:26
@hudečice píše:
Tak místo azyláku k němu a od něj se pak za 2 nebo 3 měsíce osamostatnit, našetřit peníze, a najít si vlastní zázemí. Takto by to šlo udělat, ale né za cenu, že s ním budu žít další rok a pak zjistíš, že růžové brýle už jaksi nejsou k dispozici.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.16 07:50
@martina.se píše:
Aby pak po roce zase tady nekňourala, že zase nemá peníze a nemá od bývalé lásky kam odejít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.16 08:12
Nejlepší by bylo být schopná se o sebe postarat a néé zase být závislá na dalším chlapovi.
Ale to záleží, jestli to zakladatelka zvládne.
Na tu kauci jí snad někdo půjčí, nebo jít dřív do práce. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.16 08:30
@hudečice píše:
Aby pak po roce zase tady nekňourala, že zase nemá peníze a nemá od bývalé lásky kam odejít.
tak nějak..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím maminky, samozřejmě anonymně…Jsem v koncích. Možná tento příspěvek bude Vám připadat na hlavu postavený a matoucí a budete mi stejně radit, že je to na mě, toto rozhodnutí. Jedná se o partnera otce mého 3letého syna. Jsme spolu 7let, poslední rok se léčí jako alkoholik a zatím úspěšně, ale stalo se…našla jsem si novou práci, kde se objevila moje první láska, která žije s jednou známou a jejich prckem. Celých 14dní jsme spolu probírali život, až jsme oba dva zjistili, že v tom v čem žijeme nejsme štastný a že po tech 14ti letech k sobě něco cítítme a oboum je nám dobře. Při rozhovorech s ním jsem si uvědomila, jak sem hloupě byla zamilovaná a nechala si vše od partnera líbit…ted tu jen brečím…partner pil na tajno, dělal mi problémy, ale já mu vždy vše odpustila..má dceru z předešlého vztahu, o kterou jsem se 6let starala než šla do puberty a začla nesnášet mě a mého syna, vše jsme si přečetli na FB jak mě nenávidí a at chcipnu, jedna rána za druhou…přítel mě i několikrát při alkoholovém opojení vyhodil a 1× sem už odešla a on se zhroutil a šel se lečit. Myslela sem, že když se bude lečit a probere se, že si uvědomí jak moc nám ubližoval, snažil se uklízel a staral se o malého…ale náš vztah nic…já mu to furt říkala, chci žít tak a tak, neříkáš mi že jsem krásná neříkáš mí nic hezkého a sex žádný…naposledy to vyhrotilo v hádku před malým a chtěl skočit z okna, já odešla ke kamarádce a druhý den jsme s malým šli pro věci a on zamčenej doma, nereagoval na zvonek na nic…tak jsem byla nucena volat policii. i kvuli jeho zdraví když vyhrožoval. i přesto vše odešel ke své matce a ta ho lituje…ted je u ní a všeho lituje…přemlouvá at neodcházím…já sem ze všeho hotová…totálně…nevím jestli tento článek dává smysl, protože jsem na dně…ale jde o to že bydlíme 7let v jeho bytě, manželé nejsme a já zde vše vybudovala sama…malý je fixovaný na domov. Hrozně…a já momentálně vubec nevím co…furt brečím v práci, v autobuse, hroutí se mi svět, kvuli malému se držím a před ním se snažím nic nedávat najevo, ale to je kdy přijde tatínek domů spinkat? kdy budeme spolu jako rodina…Jsme citlivej a litostivej člověk, co si nejspíš nechá vše líbit…on nemá žádné kamarády do práce chodí…ale mě se momentálně zhroutil život.
chci pryč a zaroven nechci opustit tento domov…do toho ten kamarád odešel od té své přítelkaně, co vše se dozvěděl a nabízí mi bydlení s ním a s malým…je orpavdu milionový a jiný než ten můj…ale já nevím nevím co dělat 
já vím je to jen na mě, ale je to pro mě tak těžké skrz malého a zárověn i lituju toho mého 
slibuje že se změní…ale všichni říkají at to nedělám kdo ho zná, opravdu mi ublížil hodnekrát, ale i hezké chvile byli..proč je to tak těžké, sama jít bydlet nemohu nemám na kauci :/ snad mě tu nikdo neodsoudí, protože to by byla poslední kapka 
jsem prostě hodný šlověk, co neumí podvádět a ubližovat, i přesto jak bylo ublíženo mě :/ prosím pomoc…