Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, v tvem pripade je tezke neco radit. Ja ti muzu rict, ze jsem asi tak neco jako ty. Kdyz se mi neco nelibi tak zacnu jecet a i sproste nadavat. Chapu te, ona je kolikrat huba rychlejsi nez mozek. Pokud sproste nadavas, tak je v poradku kdyz se potom omluvis, otazkou je, jak dlouho to tvuj partner bude schopen snaset.
Slovickari mozna proto, ze chce hlopou hadku promenit v zert. Nebo se proste nechce hadat. Nebo dany problem chce opravdu prodiskutovat.
Navic ted kdyz si tehotna, oooo ty nalady, ja si na to moc dobre pamatuju, ja chtela porad brecet a kdyz jsem nebrecela tak jsem zvracela ![]()
Kde v cizine zijete, ze je psycholog nerealny? Mozna nejaka takova poradna by vam pomohla.
Mozna ti treba chybi kamaradka nebo tak, pokud tam kde jste nikoho nemas…
Ted musite oba premyslet za vsechny tri, ne jenom dva ![]()
Drzim palce ![]()
jestli žijete spolu sami daleko od rodin a známých tak to může třeba být ponorka… co takhle jet na pár dní na návštěvu domů, alespon třeba ty…prostě mluvit chvíli s někým jiným (nemyslím jiného partnera, ani rozchod, jen dovolenou) a zjistit, že si moooc chybite. Já myslím, že je to tak.
Omlouvám se za anonymitu. Chtěla bych znát váš názor. Mám vcelku spokojenou rodinu, s manželem dvě již dospělé děti. Bydlíme pohromadě. Manžel mne nikdy nikam nevzal do společnosti s důvodem, že po mně všichni čumí a co kdybych se náhodou zakoukala taky…jenže jsme měli malé děti, tak jsem to neřešila a věnovala se rodině. Když děti vyrostli, začalo mi to samozřejmě vadit, že stále sedíme doma jak pecky, tak jsem si pobavení vyřešila jinak. Občas jsem si zašla s kamarádkou, když byl manžel v práci a věděl prd. To trvá roky. Je pravda, že někdy jsem dorazila ( střízlivá!! ) jen chvilku před ním a cítil ze mně alkohol. To je cítit i jedno pivo. Tak se mnou pár dní nemluvil, prý - bůh ví, s kým jsem byla. Sice mi vadila ta napjatá situace doma, ale nijak zvlášt jsem to neřešila. Jenže jde o jinou věc - roky chováme psy - a dneska mi řekl, že ještě jednou ze mne ucítí pivo, tak mi vždy jednoho prodá!! Nebo ho odveze do útulku. Tak mám pěkný nožík na krku a musím držet hubu a krok. Když jsem tento můj názor řekla nahlas, tak prý je mi přednější pivo než pes. Dovolila jsem se ohradit. Takže mám po " srandě "a nemůžu už nikam jít na pokec. Co si o tom myslíte?
@Anonymní píše:
Omlouvám se za anonymitu. Chtěla bych znát váš názor. Mám vcelku spokojenou rodinu, s manželem dvě již dospělé děti. Bydlíme pohromadě. Manžel mne nikdy nikam nevzal do společnosti s důvodem, že po mně všichni čumí a co kdybych se náhodou zakoukala taky…jenže jsme měli malé děti, tak jsem to neřešila a věnovala se rodině. Když děti vyrostli, začalo mi to samozřejmě vadit, že stále sedíme doma jak pecky, tak jsem si pobavení vyřešila jinak. Občas jsem si zašla s kamarádkou, když byl manžel v práci a věděl prd. To trvá roky. Je pravda, že někdy jsem dorazila ( střízlivá!! ) jen chvilku před ním a cítil ze mně alkohol. To je cítit i jedno pivo. Tak se mnou pár dní nemluvil, prý - bůh ví, s kým jsem byla. Sice mi vadila ta napjatá situace doma, ale nijak zvlášt jsem to neřešila. Jenže jde o jinou věc - roky chováme psy - a dneska mi řekl, že ještě jednou ze mne ucítí pivo, tak mi vždy jednoho prodá!! Nebo ho odveze do útulku. Tak mám pěkný nožík na krku a musím držet hubu a krok. Když jsem tento můj názor řekla nahlas, tak prý je mi přednější pivo než pes. Dovolila jsem se ohradit. Takže mám po " srandě "a nemůžu už nikam jít na pokec. Co si o tom myslíte?
ty nepracuješ?
@Anonymní píše:
Omlouvám se za anonymitu. Chtěla bych znát váš názor. Mám vcelku spokojenou rodinu, s manželem dvě již dospělé děti. Bydlíme pohromadě. Manžel mne nikdy nikam nevzal do společnosti s důvodem, že po mně všichni čumí a co kdybych se náhodou zakoukala taky…jenže jsme měli malé děti, tak jsem to neřešila a věnovala se rodině. Když děti vyrostli, začalo mi to samozřejmě vadit, že stále sedíme doma jak pecky, tak jsem si pobavení vyřešila jinak. Občas jsem si zašla s kamarádkou, když byl manžel v práci a věděl prd. To trvá roky. Je pravda, že někdy jsem dorazila ( střízlivá!! ) jen chvilku před ním a cítil ze mně alkohol. To je cítit i jedno pivo. Tak se mnou pár dní nemluvil, prý - bůh ví, s kým jsem byla. Sice mi vadila ta napjatá situace doma, ale nijak zvlášt jsem to neřešila. Jenže jde o jinou věc - roky chováme psy - a dneska mi řekl, že ještě jednou ze mne ucítí pivo, tak mi vždy jednoho prodá!! Nebo ho odveze do útulku. Tak mám pěkný nožík na krku a musím držet hubu a krok. Když jsem tento můj názor řekla nahlas, tak prý je mi přednější pivo než pes. Dovolila jsem se ohradit. Takže mám po " srandě "a nemůžu už nikam jít na pokec. Co si o tom myslíte?
nakopala bych ho do prdelky… nevím, co jiného chceš slyšel.. a nechápu, proč sis to nechala líbit. Chlapovi bych řekla, že to udělá a uvidí rodeo, jaké nezažil. A věř, že bych ho udělala ![]()
@Anonymní píše:
Omlouvám se za anonymitu. Chtěla bych znát váš názor. Mám vcelku spokojenou rodinu, s manželem dvě již dospělé děti. Bydlíme pohromadě. Manžel mne nikdy nikam nevzal do společnosti s důvodem, že po mně všichni čumí a co kdybych se náhodou zakoukala taky…jenže jsme měli malé děti, tak jsem to neřešila a věnovala se rodině. Když děti vyrostli, začalo mi to samozřejmě vadit, že stále sedíme doma jak pecky, tak jsem si pobavení vyřešila jinak. Občas jsem si zašla s kamarádkou, když byl manžel v práci a věděl prd. To trvá roky. Je pravda, že někdy jsem dorazila ( střízlivá!! ) jen chvilku před ním a cítil ze mně alkohol. To je cítit i jedno pivo. Tak se mnou pár dní nemluvil, prý - bůh ví, s kým jsem byla. Sice mi vadila ta napjatá situace doma, ale nijak zvlášt jsem to neřešila. Jenže jde o jinou věc - roky chováme psy - a dneska mi řekl, že ještě jednou ze mne ucítí pivo, tak mi vždy jednoho prodá!! Nebo ho odveze do útulku. Tak mám pěkný nožík na krku a musím držet hubu a krok. Když jsem tento můj názor řekla nahlas, tak prý je mi přednější pivo než pes. Dovolila jsem se ohradit. Takže mám po " srandě "a nemůžu už nikam jít na pokec. Co si o tom myslíte?
Nenechala bych se nikdy takto vydírat a manipulovat se sebou. I proto jsme se já rozvedla. Řekla bych manželovi, pokud půjde pes, bude ho on následovat
Proč s takovým žiješ?? to bych doma teda udělala dobrý rošamboo… né tedy že bych denně lítala po hospodách, ale jít jednou za čas s kamarádkou? a pokud on tě nikam nebere tak bych mu asi taky vpálila, že to samé si můžeš myslet i ty kdo ví kde a s kým je když není s tebou… proto je ve vztahu snad důvěra ne? tohle je psycho tedy ![]()
Rekla bych mu ze jestli to udela, tak ma kufry pred dverma i s rozvodovyma papirama. A totez udelala
No řekla bych, že je to psychické týrání můžete ho nechat vykázat na 10 dní uvidíte jak rychle i to rozmyslí ![]()
Co na to říct…už léta žiješ jak ve vězení a pokud ti to doteď nevadilo, nečekej že teď se něco změní, pokud teda neuděláš něco radikálního. Ten tvůj trpí chorobnou žárlivostí a to se myslím nedá léčit, takže buď se budeš chovat podle jeho, nebo půjdeš od něj. Jiná cesta asi není.
Nevim co mam delat, poradte! Jsem s partnerem rok, mame se radi, ale v urcitych vecech se nemuzeme shodnout, takze se porad hadame, skoro kazdy tyden. Je hodny, ale porad mi do vseho mluvi, me to rozcilujea on tomu rika diskuse. Chyta me za kazde slovo, vse rozebira, slovickari. Ted jsem ke vsemu jeste tehotna, cca 5 tydnu. Nevime jestli je lepsi spolu zustat nebo se rozejit, ja s nim chci byt, ale nevim jak to udelat aby si uvedomil, ze nema vzdycky pravdu, ja vim ze delam hodne chyb, jsem ted v takovym stavu ze nemam zadnou hrdost, porad se mu omlouvam, protoze vzdycky kdyz se pohadame, tak zacnu kricet, nekdy z necim hodim, reknu mu idiote a to ho vzdycky nastve, on sproste nikdy nemluvi a kdyz reknu neco sprosteho ja tak je zle. Ja jsem zivel a on spis klidas. Taky se ted trapi jako ja, cekame miminko a nechceme se hadat, myslim ze bychom meli vyhledat psycholoqa, jenze ted zijeme v cizine a je to nerealne.
Jsem opravdu zoufala, prosim poradte co delat.....predem vsem dekuji!!!!