Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsi dospělá, žij si svůj život, na minulost se neohlížej. Člověk musí být trošku sobec. Chvilku to bolí, ale časem se ta bolest zmenšuje a zmenšuje ![]()
Hele třeba by tě to bolelo ještě víc kdyby jsi ho viděla, trápilo by tě to, že je chudák sám, nemá elektřinu, může být i zanedbaný, tak trochu bezdomovec, chtěla by jsi ho takhle vidět? jsi dost silná na to, aby jsi neměla výčitky a potřebu pomáhat, takovýmhle lidem se pomáhá pořád a většinou k ničemu.
Užívej si miminko a svou rodinu, buď šťastná ![]()
Znám to, měla jsem obdobné dětství a i v dospělosti se někdy stane, že vzpomínky najednou vyplujou a mi je z toho hrozně zle, cítím strašnou zlost, úzkost… Moje máma neodešla nikdy, vždy tvrdila, že ho miluje. My děti jsme byly na druhé koleji pro oba a jen jsme museli přihlížet všemu tomu svinstvu. A že ho bylo požehnaně. Ponesu si to do konce života, toho se člověk nezbaví a hodit to za sebe neumí každý. Mně strašně pomáhá, že mám úžasného manžela a děti, které mají krásné dětství. Je to taková kompenzace i pro mě. Přeji ti, aby se ti podařilo se tím netrápit a šťastné chvilky s mimčem.
Holka drž se!! Život není bohužel žádný peříčko..já to znám taky, moje máma když jsem byla už dospělá a zařizovala si rodinu, ve společném domě s našima, tak začala pít..táta tomu pouze přihlížel a když jsem na to upozornila, byla jsem špatná já, křičeli na mě oba dva, máma pod vlivem alkoholu a táta asi pod vlivem mámy nebo nevím..nikdy jim to neodpustím!! Jsem poznamenaná těma výlevama slovama co jsem si musela vyslechnout, taky na celý život..někdy večer brečím do polštáře a říkám si, proč?? Já jsem kvůli tomu i o měsíc dřív porodila..nervově jsem to nevydržela..no ale vy žijete jinde, na tátu se neohlížej!! Ty máš svou rodinu a veškerou energii vsázej do ní..a to jak si žije..ať si žije jak chce! Kašli na něj, nezaslouží si tvoji pozornost!!
![]()
Netrap se tím.
Máš svůj vlastní život, svého partnera a miminko. Raduj se z toho, co prožíváš teď.
Minulost nebyla pro Tebe vůbec lehká, ale důležité je, co prožíváš teď.
Jak si zařídil život Tvůj otec je už jen jeho věc.
Není to vůbec sobecké chránit si své štěstí. ![]()
Ahoj všem a hlavně zakladatelce… myslím, že holky mají pravdu a být tebou, koukám už jen do budoucnosti a užívám si toho co je.
Já teď řeším otázku zapsání nebo nezapsání otce do RL. Jsem v 8. měsíci těhotenství a od 3. měsíce s otcem dítěte nejsem. Rozešla jsem se s ním po tom, co jsem už nemohla vystát jeho kladný postoj k alkoholu a automatům. Nejdřív jsem mu u rozchodu řekla, že si nejsem jistá, že je dítě jeho, abych od něj měla klid, ale teď nevím jestli je to správn. Pořád ho mám v hlavě a říkám si jestli se třeba po porodu nezmění, ale fakt nevím. Když jsem našla tvůj příspěvek, tak jsem si říkala, že kdybych ho nechala zapsat a kvůli malé se snažila ten vztah udržet, tak bych třeba mohla dopadnout jako v tvém případě ![]()
@Kájka26 nezapsala bych. on se nezmeni a pak bude mit na dite narok. neumim si predstavit byt v tve kuzi, ale zas bude dobre.
Je to dost těžký, nějak se z toho nemůžu dostat, protože ho mám pořád ráda, ale snažím se být silná kvůli miminku a říkám si, že jsem udělala správně.
Ahojte. Tak ho brácha ho teď viděl a přej byl opravdu upřímně smutný, že mu ani nikdo nedal vědět, že je děda. ve skrytu duše je mi ho líto. ale nesmí. bylo by vám ho líto?
Myslím, že by mi spíš bylo líto, že mám takového otce. Ale za to, jak se k vám choval si může jen on sám. Podle mě svojí šanci už propásl. Několikrát
Holka ja myslím ze on zádné Deda neni. Ja se se svým otcem nestykam, nikdy se o me nezajímal, neplatil alimenty a kdyz se nám narodil maly tak jsem chtěla at to vi a manžel mu poslal sms o tom ze uz je maly venku a kolik měří a váží. Můj otec si se mnou vyměnil par smsek strašně by ho chtěl vidět atd. ale nějak mu nevychází čas. Nepracuje, bydlí ve stejném meste jako my a maly ma uz 7 měsíců a zádný Deda to neni. Za to přítel moji mamky to je Deda malého pomazli, blbne s nim i přebalit ho umi a vždy se na něho moc těší. Tak nebuď smutná tvůj otec si tvůj zájem nezaslouží.
Můj otec taky není děda pro mýho prcka… mámin přítel se k němu chová nádherně, pokrevní děda ho nechtěl ani podržet, když jsem se obouvala. Taky už ho nechci vidět. Tohle neřeš, děláš jen dobře… líto by mi ho nebylo ani šmahem.
Naši jsou od mých asi 10 let rozvedení, máma je štastně zadaná už asi 10 let.
Otec je šílenej, nepamatuju si nic pěkného ve vztahu k němu, jen večery, kdy jsme se celá rodina bála jeho příchodu z hospody, kam chodil skoro každý večer, zamčení v jednom pokoji. Kolikrát jsme museli utéct, když byl agresivní. Nás - děcka - nebyl nikdy, jen ponižoval. Mamku víc a pamatuju i pár ran. Myslím, že jich bylo víc, ale vytěsnila jsem to. Alimenty neplatil nikdy, lev hospodě platil za všechny, pracuje na černo. Když jsem se ho tenkrát zeptala, proč je na mě tak hnusný, odpověděl, že mám být ráda, že mě třeba neznásilnuje
to mi bylo asi 10.
Celou domácnost táhla mamka, on se jen vezl. Mamka od něj pak odešla, on si po nějaké době našel milenku asi o 3 roky starší, než jsem byla já, tenkrát jí bylo asi 27, je vážně nemocná, s titulem a fakt kočka. Vím, že s ním chtěla miminko a on jí řekl, že už dvě děcka má a k čemu si dělat další, když ona chcípne a on by se musel starat.
Její rodina jí pak pomohla dostat se z lásky k němu, on jim začal posílat výhružný dopisy, že všechny zabije. To vím od babičky, které to kopírovali a přeposílali její rodiče.
Pamatuju, že jednou jsme byli sami doma a on na mě řval a já se zamčela v pokoji a on klepal a prosil, at otevřu. Otevřela jsem, když jsem ho slyšela brečet, objal mě a řekl, že ho jeho otec bil, i babičku, že ho nenáviděl a byl rád, když umřel a že by nikdy nechtěl, aby i my jsme jednou byli rádi, až umře. Klečel u toho. Druhý den mamku zmlátil. To bylo poprvé a naposled, kdy jsem ho viděla smutného.
Od rozvodu nikdy neposlal ani sms k narozeninám, nic. Ne, že bysme o to stáli.
Bydlí v baráku, který koupila babička, majitelky jsme my sourozenci a on je břemeno na doživotí. Takže on bydlí v krásným baráku, který jen chátrá a chátrá, už tam má odpojenou elektřinu atd. a my platíme hypotéku, ironie
Energie, vše je napsaný na něj, nám dluh nedělá, to mám vyřešený. Štve mě, že si žije jak král zadarmo a my platíme. On má dluhů miliony
A až jednoho dne my budeme moci barák prodat, bude mít hodnotu tak lepší dovolené 
Máme ted miminko, jemu jsem to neřekla, ale vím, že babička mu to řekla určitě. Ani sms neposlal. Říkám si, jestli je mu líto, že mi za to ani nestojí, jestli by chtěl dítě vidět atd atd
Ne, že bych mu ho chtěla ukázat, ale asi bych chtěla, aby trpěl…
Jojo, zbytečná zloba možná, bez něj jsme všichni spokojení, ale stejně…

Niak nad tím nepřemýšlím, jen jsem to nikdy nikomu neřekla a to už je roků a roků…
Díky za dočtení, je fajn se vykecat
