Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No já se o každé své těhotenství snažila, neboť mám ráda vše naplánované a vždy to vyšlo brzy, teď naposledy v létě jsem ve 34 letech otěhotněla druhý cyklus bez antikoncepce. Dělala jsem jak ovulační tak těhotenské testy. V dobrém ránu mluvil gynekolog Šimetka a sám říkal, že je důležitý věk a pokud ti je už : kolem 30 tak nečekej rok, sám říkal že po 6-9 měsících snažení se má žena obrátit na odborníky. Držím palce a sama vím, že nemyslet na to nejde.
Nemyslet na to po roce snažení si můžou dovolit snad jenom ty páry, co vědí, že jsou v pořádku, myslím spermio, ovulace, vhodná délka LF, hormonální profil…
Na jaře mi bude 29. Na základě toho, jak to měla moje máma, jsem si myslela, že to půjde úplně bez prolbémů a napoprvé a bohužel jsem s tím počítala, měla jsem to nějak naplánované. Ale tím, že jsem nepočítala s problémy, jsem byla zpočátku úplně v klidu. Ted začínáme sedmý měsíc snažení. Manžel slíbil, že si po novém roce dojde na vyšetření. Takže ze stavu, kdy jsem k tomu přistupovala v klidu, že se to samozřejmě povede, jsem přešla přes fáze „zkusím se zaměřit na něco jiného“ i „dělám pro to všechno“, ale zatím všechno marné. Vím, že to ještě není až tak dlouhá doba, ale jsem typ, co potřebuje mít všechno naplánované a totálně se mi to boří. Včetně takové blbosti, jako že mám vybrané jméno, které je v prosinci. A nechci udělat dítěti co, aby měl svátek, vánoce i narozeniny u sebe, takže s dalšími měsíci snažení už se dostávám i k tomu, že se budu muset vzdát vysněného jména, což mi prostě s celou situací venku, karatnénou, nemožností někam vyjet a ošklivým počasím prostě na psychice nepřidává.
Anonymní. Tak každé tělo je jiné a to jak tvé tak tvého partnera. To, že to šlo nějak rodinným příslušníkům nevypovídá nic o vás. Jinak ano, je to možná pro některé rada na houby, ale já myslím, že u tebe to platí. Zvlášť když jsi zmínila to o tech jménech a vánocích… Je to úplně fuk, hlavní je zdraví, ne kdy bude mít svátek, narozky a jak to navazuje na Vánoce. Podle mě se v tom moc utapíš… Sex si máš užívat, život máš žít a po roce to začít řešit. Ano chápu, je to nemilé když to nejde hned, ale když se v tom budeš neustále rýpat, tak to stejně neurychlíš.
Já si samozřejmě všechno uvedomuju. Že ti nemusí jít hned, že hrozit to ničemu nepomáhá a naopak to bude jen horší. Jen prostě bolestiva MS, počasí,.karanténa a další těhotná kamarádka, která to ani nečekala, tak to na mě prostě dnes všechno padlo a potřebuju to že sebe nějak dostat.
@Anonymní píše:
Na jaře mi bude 29. Na základě toho, jak to měla moje máma, jsem si myslela, že to půjde úplně bez prolbémů a napoprvé a bohužel jsem s tím počítala, měla jsem to nějak naplánované. Ale tím, že jsem nepočítala s problémy, jsem byla zpočátku úplně v klidu. Ted začínáme sedmý měsíc snažení. Manžel slíbil, že si po novém roce dojde na vyšetření. Takže ze stavu, kdy jsem k tomu přistupovala v klidu, že se to samozřejmě povede, jsem přešla přes fáze „zkusím se zaměřit na něco jiného“ i „dělám pro to všechno“, ale zatím všechno marné. Vím, že to ještě není až tak dlouhá doba, ale jsem typ, co potřebuje mít všechno naplánované a totálně se mi to boří. Včetně takové blbosti, jako že mám vybrané jméno, které je v prosinci. A nechci udělat dítěti co, aby měl svátek, vánoce i narozeniny u sebe, takže s dalšími měsíci snažení už se dostávám i k tomu, že se budu muset vzdát vysněného jména, což mi prostě s celou situací venku, karatnénou, nemožností někam vyjet a ošklivým počasím prostě na psychice nepřidává.
My první dítě měli hned, když jsme si řekli buď teď nebo až po roce kvůli škole, kterou jsem dělala dálkově. Vyšlo to hned. A druhé dítě jsem chtěla na jaře, tam to nešlo. Říkala jsem si, že nemusím mít obě děti na zimu.
Pak jsem začala pít čaj od nějakého bylinkáře. A zase to vyšel termín porodu na podzim. Přesně jsem tenkrát cítila ten den, že mám ovulaci a vyšlo to. My jsme prostě celá rodina na podzim a nic se s tím neudělá.
A zajímavé je, že to tak v rodině má i sestra, ta měla také velké problémy s otěhotněním, měla endometriózu a byla s tím na laparoskopii a první dítě se narodilo ve stejný den jako ona, druhé dítě zase ve stejném měsíci jako její manžel.
@Anonymní píše:
Na jaře mi bude 29. Na základě toho, jak to měla moje máma, jsem si myslela, že to půjde úplně bez prolbémů a napoprvé a bohužel jsem s tím počítala, měla jsem to nějak naplánované. Ale tím, že jsem nepočítala s problémy, jsem byla zpočátku úplně v klidu. Ted začínáme sedmý měsíc snažení. Manžel slíbil, že si po novém roce dojde na vyšetření. Takže ze stavu, kdy jsem k tomu přistupovala v klidu, že se to samozřejmě povede, jsem přešla přes fáze „zkusím se zaměřit na něco jiného“ i „dělám pro to všechno“, ale zatím všechno marné. Vím, že to ještě není až tak dlouhá doba, ale jsem typ, co potřebuje mít všechno naplánované a totálně se mi to boří. Včetně takové blbosti, jako že mám vybrané jméno, které je v prosinci. A nechci udělat dítěti co, aby měl svátek, vánoce i narozeniny u sebe, takže s dalšími měsíci snažení už se dostávám i k tomu, že se budu muset vzdát vysněného jména, což mi prostě s celou situací venku, karatnénou, nemožností někam vyjet a ošklivým počasím prostě na psychice nepřidává.
Hele ruku na srdce, spolehat na to, ze protoze u mamy to slo rychle, tak u tebe taky. Vybrat jmeno podle predpokladanyho porodu jeste pred pocetim, je dost na palici, prinejmensim naivni
Ted te to akorat stresuje. Sedm mesicu zatim nic neni. Az opadne covid vlna dojdi si na hormonalni profil, to je takovy zaklad. Partner na spermio pripadne. Ale jako mit to takto nalajnovane je cesta do pekel. Sedm mesicu snazeni fakt neni nic. Jak tady pise berry, rada „nemysli na to“ me vytacela. Ale me bylo o 10let vic, dva potraty a nevydarene ivf. To uz se fakt tezko nemysli, ale ty se vazne zkus hodit do klidu trosku. ![]()
@Mutlice já jsem to brala tak, že ve spoustě věcech se genetika projevuje - MS jsem dostala poprvé v podobném věku jako máma, porod se také říká, že pokud byl u matky komplikovany, že dceři může hrozit také. Bylo to myšleno takto, že nějaká dědičnost v téhle věcech se prostě projevuje. A co se tyce jmena - není to vybrané podle porodu, ale prostě jméno, které se mi líbí (i manželovi) a zároveň nechci, aby mě děti slavily vše včetně Vánoc u sebe, toť vše. A co se týče klidu - samozřejmě vím, že ho potřebuju. Ale špatně se to dělá ve chvíli, kdy jsem mezi kamarádkami poslední a koukají na mě jako na chudinku.
@Anonymní píše:
@Mutlice já jsem to brala tak, že ve spoustě věcech se genetika projevuje - MS jsem dostala poprvé v podobném věku jako máma, porod se také říká, že pokud byl u matky komplikovany, že dceři může hrozit také. Bylo to myšleno takto, že nějaká dědičnost v téhle věcech se prostě projevuje. A co se tyce jmena - není to vybrané podle porodu, ale prostě jméno, které se mi líbí (i manželovi) a zároveň nechci, aby mě děti slavily vše včetně Vánoc u sebe, toť vše. A co se týče klidu - samozřejmě vím, že ho potřebuju. Ale špatně se to dělá ve chvíli, kdy jsem mezi kamarádkami poslední a koukají na mě jako na chudinku.
Ja to samozrejme nemyslim zle, jen tyhle nenaplneny plany, jako jmeno, te vlastne samy o sobe stresujou. Pritom se zatim nic hroznyho nedeje ![]()
Jo a jak koukaji kamaradky, na to kasli. Pokud ti je 29 a snazite se chvili, nejsi chudinka, ony by to mely vedet a podporit te selskym rozumem ![]()
Ja mám narozeniny i svátek v prosinci a za mě v dospělosti úplná paráda. V dětství to bylo těžší když jsem něco dostala se slovy to máš na svátek, narozeniny a vánoce
a začne následky to na mr nezanechalo a ani nehodou bych neměnila. Upřímně mi přijde zbytečné si hlavu zasekávat takovou maličkosti. Pokud se ti jméno líbí tak je přece hloupost ho měnit jen kvůli tomu že by mělo pak vše v jeden měsíc.
Ahojky ![]()
S manželem se snažíme o první miminko 2 roky. Zkoušela jsem všechno možné od pití čajů maliníku, kontryhelu, kapky gynex, ptačího jeřábu, kyselinu listovou..opravdu po tom moc toužím. Všichni říkají že se na to nemá myslet ale to nejde když každá druhá co znám je tehotna a nebo už dítě má
snažím se to brát s nadhledem a nepropadat panice ale ne vždy se to daří. Nejvíc mě deptala moje vlastní sestra ( což mě nejvíc mrzí) že ona se alespoň může pyšnit že je těhotná narozdíl ode mne
…mám nepravidelnou menstruaci. Doktorka přišla na to že mi chybí hormon druhého cyklu. Zkoušeli jsme tolika různých prášku a vždy zabrali jen jednou max dvakrát a nic až teď beru duphaston a ten mi pomáhá delší dobu. Kdykoliv si udělám ovulační test tak mi vyjde vždycky duch. Bojím se abych vůbec ovulaci měla. Největší problém je asi opravdu ta psychyka člověk když hrozně moc touží tak to holt nejde ![]()
Doporučuji zajít k DR ať ti opravdu sleduje ovulaci. Nebo potom folikulometrii. My jsme se teď snažili 9 měsíců. A zadařilo se. Lékař mi řekl, že mám přijít kdy cca budu mít ovulaci, podívá se na to. Byla jsem tam jednou v červenci a podruhé v září jsem přišla pozdě. Říká mi, co tam dělám že přece ovulaci mívám dříve než 23DC. A přišla jsem včas. Ovulka se tento měsíc posunula a s manželem jsme na to ob den hupli a jsem v 9. Týdnu. Zkus se poradit s lékařem nejprve takto. Pak spermio. Držím palce ![]()
@kvetinka18 byly jsme na vyšetření spermiogram má v pořádku prý je nadprůměrně plodný
takže je chyba ve mě
už jsem byla odhodlána jít na umělé oplodnění ale manžel chce ještě počkat..poradím se tedy s doktorkou o sledování ovulace..děkuji moc za radu
![]()
@Berry77 možná náhoda, ale řešit vnitřní stres z toho že ted to vyjde, ted budu dělat testy, měřit teplotu, mit sex na povel ti na klidu nepřidá. A ten je prostě potřeba.
My se snažili neúspěšně 4 měsíce a teď vím, že to byla krátká doba, ale pro mě to byl horor! Navíc ségra těhotná na první dobrou, všechny kamarádky si to plánovali jak pohádku… Nervy jsem měla v háji a navíc děsně dlouhé cykly. Dala jsem majlant za ovu testy, abych zjistila kdy ji mám (světě div se třeba i 35 den cyklu). Po 2 měsících když jsem dostala na koupaku MS jsem měla něco nactene, takže jsem si řekla a dost a jdu do toho naplno! Hned jsem jela do lékárny pro Macu (HNUS! 1× denně nalačno oba) a gynex (nejdřív max dávku po ovulaci přestat), pritelovi jsem koupila v DMku nějaké kapsle na podporu plodnosti, začali jsme plánovat svatbu a další MS nepřišla. Jsou to pitome kecy němý let na to, ale myslim že stejně zafungovalo až to plánování svatby… Ale těžko říct! Přeji ať se zadari!!!