Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dá se obnovit důvěra po nevěře?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Táta Pavel
10.9.12 09:31
Ujasni si, co je pro tebe důležitější. Zda štěstí manželovo a nebo to, že máš manžela pro sebe. Pokud tvrdíš, že manžela miluješ, tak pro mě milovat znamená usilovat o štěstí toho druhého bez ohledu, jaký má on vztah ke mně. Pokud milovat cítíš stejně, nebo si uvědomíš, že tvá nejistota a obava pramení právě z té druhé polohy „lásky“, tj. miluješ fakt, že s manželem máte vztah a nikoliv manžela samotného, pak můžeš soužití obnovit na ještě lepší úrovni než byla. S uvědoměním si toho, že skutečně miluješ jeho. A vrátí se ti to. Tvoje obava, co dělá, když je od tebe pryč, vůbec nekoresponduje s opravdovou láskou, to je přesně ten projev lásky ke vztahu a ne k osobě. Zkus se nad tím zamyslet, myslím, že tady můžeš najít inspiraci, jak se s celkem přirozeným zamilováním manžela a jeho velmi korektním vyrovnáním se s tím sama vypořádat. Není to jednoduché, ale pokud budeš skutečně vědomě dávat přednost lásce k manželovi než ke vztahu, půjde to.
- Citovat
- Upravit
10.9.12 09:44
@Táta Pavel píše:
Ujasni si, co je pro tebe důležitější. Zda štěstí manželovo a nebo to, že máš manžela pro sebe. Pokud tvrdíš, že manžela miluješ, tak pro mě milovat znamená usilovat o štěstí toho druhého bez ohledu, jaký má on vztah ke mně. Pokud milovat cítíš stejně, nebo si uvědomíš, že tvá nejistota a obava pramení právě z té druhé polohy „lásky“, tj. miluješ fakt, že s manželem máte vztah a nikoliv manžela samotného, pak můžeš soužití obnovit na ještě lepší úrovni než byla. S uvědoměním si toho, že skutečně miluješ jeho. A vrátí se ti to. Tvoje obava, co dělá, když je od tebe pryč, vůbec nekoresponduje s opravdovou láskou, to je přesně ten projev lásky ke vztahu a ne k osobě. Zkus se nad tím zamyslet, myslím, že tady můžeš najít inspiraci, jak se s celkem přirozeným zamilováním manžela a jeho velmi korektním vyrovnáním se s tím sama vypořádat. Není to jednoduché, ale pokud budeš skutečně vědomě dávat přednost lásce k manželovi než ke vztahu, půjde to.
Nezlob se, ale to je pro mě synonymem výrazu „být za vola“. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.9.12 09:47
Brisco: presne tak to vidim i ja… Preci nemuzu se sebou nechat vlacet, jen proto, ze druheho miluju… Ja vidim, ze manzel se snazi to resit spravne a ze si uvedomil, kdo je pro nej dulezitej atd. Ale bohuzel bych nikdy nerekla, ze se tohle stane zrovna nam, nikdy jsme to ani jeden nevyhledaval, takze se ted prave bojim toho, jestli pujde takhle zit dal, jestli to nebude u me o prezivani…
- Citovat
- Upravit
Táta Pavel
10.9.12 09:51
@brisco píše:
Nezlob se, ale to je pro mě synonymem výrazu „být za vola“.
S tím se dá souhlasit. 
Na druhou stranu, milovat druhého, jen když miluje on mě, není láska, ale obchod. Ano, to je teď moderní milovat tímto způsobem. V každém jsou obě polohy lásky, důležité je, co převládne nebo co člověk i dokáže sám ovlivnit v sobě. A umění potlačovat žárlivost a touhu po pomstě při chování partnera odlišně od mých tužeb a představ je právě umění potlačit v sobě tu majetnickou polohu lásky.
- Citovat
- Upravit
10.9.12 09:51
Já teda s nevěrou zkušenost nemám, ale myslím si, že už z principu věci 100% důvěra obnovit nejde. Nebo jen za hodně dlouhou dobu. Asi je to blobost, ale máme hrozně hodnou kočku. A já jsem si vždycky byla jistá, že mě neškrábne. A jednou se asi lekla a škrábla mě. A od té doby si pro jistotu dávám pozor i na ni.
Ty teď budeš potřebovat hodně času a snaha ze strany manžela bude nutná!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Táta Pavel
10.9.12 09:55
@Anonymní píše:
Brisco: presne tak to vidim i ja… Preci nemuzu se sebou nechat vlacet, jen proto, ze druheho miluju… Ja vidim, ze manzel se snazi to resit spravne a ze si uvedomil, kdo je pro nej dulezitej atd. Ale bohuzel bych nikdy nerekla, ze se tohle stane zrovna nam, nikdy jsme to ani jeden nevyhledaval, takze se ted prave bojim toho, jestli pujde takhle zit dal, jestli to nebude u me o prezivani…
Pak ti asi není pomoci, budeš se v tom vztahu smažit, až se úplně usmažíš. Co se stalo manželovi, je přirozené, jak to vyřešil, je důkazem jeho zralosti. Co se stalo tobě, že máš nedůvěru a pochybnosti, je taky přirozené. Svou zralost prokážeš tím, že tyhle pocity dokážeš ze své mysli vypudit a nechat v sobě působit jen tu lásku k manželovi, byť to teď považuješ za to být za vola.
- Citovat
- Upravit
ArankaC.
10.9.12 09:58
@Anonymní píše:
Je to cca pul roku, co se manzel /po 12 letech prakticky dokonaleho vztahu, ted mame skolaka + batole/ zamiloval, bylo to udajne platonicke /verim tomu, casem by se to zmenilo, ale vim, ze pro nej bylo v tu dobu nejdulezitejsi, ze on je pro nekoho dulezitej, ze to bylo jak my dva na zacatku, pry psal i basnicky/, trvalo to tri mesice, doma vse v pohode i stejne castej sex, jen byl podrazdenejsi. Ptala jsem se co se deje a priznal mi to cele, ze je v haji, zamilovanej, ze miluje me, ale ze nevi, jestli to dokaze s ni utnout, ze je pro nej hodne dulezita atd. Ukoncil to, pak si jeste psali asi mesic, ale pry uz v spis pratelstejsi rovine /asi by bylo i divne to utnout a zapomenout ze dne na den - to si rikam, asi abych se z toho sama ja nezblaznila/, ted nejsou v kontaktu udajne vubec, sam mi rika, ze uz je z toho prakticky venku, ze stejne byla v prubehu toho nejistota, ze ted uz vidi i jeji chyby atd.
Vypada to tedy - nerada bych se mylila - ze je to u nej na dobre ceste, ale je problem se mnou. Vzdycky jsem byla zarliva a nemela jsem ani duvody. Verim tomu, ze byl za tech 12 let vernej a on to opravdu nevyhledaval. Jenze proste shoda nahod, do toho doma mimi, oblbnul se zkratka tim, ze ona byla atraktivni, on chtel „zit“, bal se toho, ze starne a fotrovati - tak to vidim ja… K tomu jen zminka, ze ja nejsem mamina od plotny, mam VS, upravuji se a oblekam stejne jako driv, jsem stihla atd…
Ted chodime na vecere, podnikame ruzne akce, nekdy je to lepsi, ale nekdy na me padne depka a bojim se, ze to uz nebude jako driv. Proste kdyz to na me padne, tak to citim jako strasnou zradu, byla bych asi radsi, kdyby nekde v opilosti ulitl a s nekym se vyspal, ale to, ze myslel/mysli? na jinou, to strasne boli… Je to desna zrada a citim to i ted, kdyz uz konecne mluvi normalne a neni „oblblej“. Chci se zeptat, mate nekdo podobnou zkusenost? Vrati se duvera? Muze se to nakonec jeste ve vztahu vratit a pripadne to i necemu pomoct? Ja si diky tomu uvedomila, jak ho porad miluju, ale na druhou stranu me to vevnitr tak „rozbilo“, ze se bojim, abych s nim ted nebyla nestastna… Da se takhle zit? Miluju ho, ale neverim mu, kdykoli nekam jde - i pracovne - tak trnu ze ji potka a vrati se to nebo ze treba za rok si najde nekoho jineho… Jsou to muka, ale opustit ho by byly take, navic ty dve male deti…
Jako já chápu, že tě to štve, ale nakonec to nedopadlo vůbec špatně, tak proč se tím pořád trápíš? Manžel zůstal s tebou, má tě rád, všechno ti řekl, což teda klobouk dolů a co je důležité, fyzicky tě pravděpodobně vůbec nepodvedl. Zbav už se té depky. Chápu, že získat k někomu znovu důvěru trvá dlouho, ale bylo by škoda to nezkusit… 
- Citovat
- Upravit
10.9.12 09:58
Napiš SZ jsem na tom podobně 
Příspěvek upraven 10.09.12 v 10:11
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.12 10:00
Já miluju manžela proto, jaký je. Kdybych zjistila. že se přetvařuje, tak nevím. Jestli je to moderní nebo ne . Paradoxně já vůbec nejsem žárlivá, ale kdybych se o něčem dozvěděla, tak bych asi začala .
@Táta Pavel píše:
S tím se dá souhlasit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.9.12 10:02
Na druhou stranu si rikam, ze neco podobneho se nejspis stane komukoliv, tak preci neni mozne, ze vsechny vztahy jsou menecenne nebo bez duvery… Asi by opravdu bylo jednodussi, kdyby nekde mel jednorazove sex /nikdy bych nerekla, ze si tohle ja budu myslet/, ale prave ze boli to, ze na ni porad myslel atd. Bohuzel je to tak, ze mi rekl, pri jednom mem vycitani, ze bych se divila, jak to maji jine vztahy, jen o tom nevim, ze je to vsude kolem nas… Asi bych radsi byla zas v tom svem minulem stavu sladke nevedomosti… Je to tezke… Jsem rada, ze mi to sam priznal /jsme za ty roky mj. i nejlepsi kamaradi a partaci, tak mi asi uz nemohl lhat/ a diky tomu, ze to priznal se to i s ni ukoncilo a treba nam to vztah zachranilo, protoze pokud by odesel a byt se brzy vratil, uz bych ho zpet takhle nikdy nevzala.. Bylo by lepsi, kdyby to ukoncil sam a ja o tom celem ani nevedela, ale to by asi neslo, asi by to bez toho, aby mi to rekl, ukoncit nedokazal…
- Citovat
- Upravit
10.9.12 10:02
A toto je typický pohled muže.. a důkaz, jak lásku vnímá muž.. prostě muži jsou z Marsu, ženy z Venuše..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
AnT1
10.9.12 10:04
Pro nás není láska na celý život samozřejmostí, každý ví, že prvotní zamilování časem opadne a zůstane něco trochu jiné, něco silného a pěkného, ale není to to stejné co bylo na začátku, co bylo tak okouzlující. Vztahy se postupně vyvíjí.
Neporadím, ale za kamaráda řeknu co říkával, člověk se zakouká/zamiluje snadno, to mám furt, ale je třeba to mít hlavě srovnané a neblbnout, protože ono to zas docela rychle přejde. Je pravda, že se mi to nelíbí. Ale taky názor.
Je chyba, pokud si to nechá přerůst přes hlavu a vůbec to vytáhne, ještě tak špatným způsobem, že ani není rozhodnut jestli to zvládne ukončit. Takže plně chápu.
Pokud to již chceš zachránit, snaž se na to co nejmíň myslet (to je ale pitomá rada co?). Každopádně, bych zapracoval na vlastním vztahu, když má chlap dostatek sexu, tak věřte, že ani po ženských moc nekouká 
, takže stačí přijít na nějaké optimum. Pak je důležité si občas udělat čas pro sebe, společná zábava, povídat si a tak. To je další věc, kterou vyhledávají. atd. Nejste jen matkou, ale i manželkou
- Citovat
- Upravit
Scarlett2011
10.9.12 10:06
@Táta Pavel píše:
Ujasni si, co je pro tebe důležitější. Zda štěstí manželovo a nebo to, že máš manžela pro sebe. Pokud tvrdíš, že manžela miluješ, tak pro mě milovat znamená usilovat o štěstí toho druhého bez ohledu, jaký má on vztah ke mně. Pokud milovat cítíš stejně, nebo si uvědomíš, že tvá nejistota a obava pramení právě z té druhé polohy „lásky“, tj. miluješ fakt, že s manželem máte vztah a nikoliv manžela samotného, pak můžeš soužití obnovit na ještě lepší úrovni než byla. S uvědoměním si toho, že skutečně miluješ jeho. A vrátí se ti to. Tvoje obava, co dělá, když je od tebe pryč, vůbec nekoresponduje s opravdovou láskou, to je přesně ten projev lásky ke vztahu a ne k osobě. Zkus se nad tím zamyslet, myslím, že tady můžeš najít inspiraci, jak se s celkem přirozeným zamilováním manžela a jeho velmi korektním vyrovnáním se s tím sama vypořádat. Není to jednoduché, ale pokud budeš skutečně vědomě dávat přednost lásce k manželovi než ke vztahu, půjde to.
Tak presne na tohle tema jsem vedla diskuzi v realnem zivote s desitkama lidi a ani jeden to nebyl schopen pochopit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.9.12 10:09
ArankaC: Taky se to takhle snazim videt, ale obcas se ta depka objevi, to ze proste dokazal lhat mne, protoze lhat musel, kdyz se s ni chtel videt, ikdyz to byly treba jen lzi o tom, ze jede na nakup a tam se s ni nekde pokoutne na pet minut videl.. To je prave to, co ho lakalo na cele veci - ze u nas to je ted - s miminkem pochopitelne - stereotypni, ze uz jsem ho neposlouchala, nevnimala tolik, venovala jsem se detem. A pak se objevi nekdo, kdo se mu libi a jeste je pro nej porad v pohotovosti, obdivuje ho, je pro nekoho dulezitej. A on muze zas mit ty projevy lasky jako pred lety ke mne - basnicky, zamilovany dopisy atd. To uz se mnou nemel a nikdy asi bohuzel mit nemuze, to asi po 12 letech dost dobre nejde… Ja mu tak rozumim, ale zaroven to tak boli ta zrada…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Je to cca pul roku, co se manzel /po 12 letech prakticky dokonaleho vztahu, ted mame skolaka + batole/ zamiloval, bylo to udajne platonicke /verim tomu, casem by se to zmenilo, ale vim, ze pro nej bylo v tu dobu nejdulezitejsi, ze on je pro nekoho dulezitej, ze to bylo jak my dva na zacatku, pry psal i basnicky/, trvalo to tri mesice, doma vse v pohode i stejne castej sex, jen byl podrazdenejsi. Ptala jsem se co se deje a priznal mi to cele, ze je v haji, zamilovanej, ze miluje me, ale ze nevi, jestli to dokaze s ni utnout, ze je pro nej hodne dulezita atd. Ukoncil to, pak si jeste psali asi mesic, ale pry uz v spis pratelstejsi rovine /asi by bylo i divne to utnout a zapomenout ze dne na den - to si rikam, asi abych se z toho sama ja nezblaznila/, ted nejsou v kontaktu udajne vubec, sam mi rika, ze uz je z toho prakticky venku, ze stejne byla v prubehu toho nejistota, ze ted uz vidi i jeji chyby atd.
Vypada to tedy - nerada bych se mylila - ze je to u nej na dobre ceste, ale je problem se mnou. Vzdycky jsem byla zarliva a nemela jsem ani duvody. Verim tomu, ze byl za tech 12 let vernej a on to opravdu nevyhledaval. Jenze proste shoda nahod, do toho doma mimi, oblbnul se zkratka tim, ze ona byla atraktivni, on chtel „zit“, bal se toho, ze starne a fotrovati - tak to vidim ja… K tomu jen zminka, ze ja nejsem mamina od plotny, mam VS, upravuji se a oblekam stejne jako driv, jsem stihla atd…
Ted chodime na vecere, podnikame ruzne akce, nekdy je to lepsi, ale nekdy na me padne depka a bojim se, ze to uz nebude jako driv. Proste kdyz to na me padne, tak to citim jako strasnou zradu, byla bych asi radsi, kdyby nekde v opilosti ulitl a s nekym se vyspal, ale to, ze myslel/mysli? na jinou, to strasne boli… Je to desna zrada a citim to i ted, kdyz uz konecne mluvi normalne a neni „oblblej“. Chci se zeptat, mate nekdo podobnou zkusenost? Vrati se duvera? Muze se to nakonec jeste ve vztahu vratit a pripadne to i necemu pomoct? Ja si diky tomu uvedomila, jak ho porad miluju, ale na druhou stranu me to vevnitr tak „rozbilo“, ze se bojim, abych s nim ted nebyla nestastna… Da se takhle zit? Miluju ho, ale neverim mu, kdykoli nekam jde - i pracovne - tak trnu ze ji potka a vrati se to nebo ze treba za rok si najde nekoho jineho… Jsou to muka, ale opustit ho by byly take, navic ty dve male deti…