Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Já nevím, ale opravdu pro vás všechny poděkování = kytka nebo bonboniéra? Pro mne poděkování je především slovní a užívám ho nejen povinně na konci školního roku, ale vždy když si něčeho cením.
Přidávám se k těm, co považují povinnost dávat kytku nebo bonboniéru učitelkám a doktorům za přežitek.
@Kakachna píše:
Já nevím, ale opravdu pro vás všechny poděkování = kytka nebo bonboniéra? Pro mne poděkování je především slovní a užívám ho nejen povinně na konci školního roku, ale vždy když si něčeho cením.Přidávám se k těm, co považují povinnost dávat kytku nebo bonboniéru učitelkám a doktorům za přežitek.
podle mě to také není povinnost, ale cítila bych se trapně a dítko asi taky, kdyby nepřineslo nic.Je to poděkování za tu práci, kterou s dětmi mají a které jsem si vždy vážila.
Jejda, to jsem ráda za tuhle diskuzi…
nějak mě to nenapadlo
![]()
kluk jde teď do školky od půlky května poprvé (po nemoci), školka jede ještě tento týden do pátku, pak konec.
na dáreček jsem nepomyslela, ale určitě bych ho učitelkám chtěla dát, a klukovi až to řeknu, že jim něco nachystáme - bude nadšený. chodil první rok, takže furt nemocný, ale spokojenost veliká - od učitelek, pomocné „tety“ až po kuchařky.
chci se zeptat - samozřejmě těch, kdo jsou taky PRO dávání dárečků – myslíte že dát učitelkám med bude OK? dali bysme na to nějakou třeba nálepku s poděkováním
(vlastní med, manžel+děda včelaří společně)
@mojmira A to je přesně to, co mi na tom vadí. Dítě by se cítilo trapně především proto, že by bylo jedinné, které nic nepřineslo. Tudíž je to povinnost. A jak už jsem psala, poděkování přeci nerovná se kytka, ne? Pamatuji si, jak mi to bylo nepříjemné už kdysi na základní škole, že jsme museli každý přinést třídní učitelce kytku bez ohledu na to, jestli byla skvělá nebo to byla nevrlá babizna. Žádný z rodičů by si nedovolil kytku nekoupit, protože by se bál, že si na jeho dítě další rok zasedne. Osobně to považuji za přežitek, odněkud z doby císaře pána, kdy bylo zvykem dávat doktorům a učitelům vajíčka, když si lidi nemohli dovolit zaplatit. A právě u těhle dvou povolání to nejspíš zůstalo právě proto, že se za tyto služby neplatí (respektive za nás platí stát), tudíž mají lidé pocit, že musí přinést alespoň nějaké naturálie. Nezažila jsem, že by třeba kadeřnici někdo přinesl kytku za to, že ho dobře ostříhala. Mimochodem kamarádka mi říkala, že na medicíně se už dneska učí, že se takovéhle dárky nemají přijímat, že je to úplatek. ![]()
@budi myslím, že to bude ok
. Dala bych to do nějakého balíčku a přidala k tomu nějakou drobnost, třeba obrázek od syna nebo malou voskovou svíčku ![]()
@Kakachna píše:
@mojmira A to je přesně to, co mi na tom vadí. Dítě by se cítilo trapně především proto, že by bylo jedinné, které nic nepřineslo. Tudíž je to povinnost. A jak už jsem psala, poděkování přeci nerovná se kytka, ne? Pamatuji si, jak mi to bylo nepříjemné už kdysi na základní škole, že jsme museli každý přinést třídní učitelce kytku bez ohledu na to, jestli byla skvělá nebo to byla nevrlá babizna. Žádný z rodičů by si nedovolil kytku nekoupit, protože by se bál, že si na jeho dítě další rok zasedne. Osobně to považuji za přežitek, odněkud z doby císaře pána, kdy bylo zvykem dávat doktorům a učitelům vajíčka, když si lidi nemohli dovolit zaplatit. A právě u těhle dvou povolání to nejspíš zůstalo právě proto, že se za tyto služby neplatí (respektive za nás platí stát), tudíž mají lidé pocit, že musí přinést alespoň nějaké naturálie. Nezažila jsem, že by třeba kadeřnici někdo přinesl kytku za to, že ho dobře ostříhala. Mimochodem kamarádka mi říkala, že na medicíně se už dneska učí, že se takovéhle dárky nemají přijímat, že je to úplatek.
Znovu se tedy ptám i Tebe. A Ty nedáváš v restauraci nebo třeba právě u té kadeřnice spropitné? V civilizovaném světě se běžně dává minimálně 10 %.
@IvaB Ano, samozřejmě že dávám! Ale proč ty nedáš té učitelce spropitné? Proč jí dáváš kytku? Cítila by ses trapně, že? Nepřipadala by sis, jako že jí dáváš úplatek?
@Kakachna píše:
@IvaB Ano, samozřejmě že dávám! Ale proč ty nedáš té učitelce spropitné? Proč jí dáváš kytku? Cítila by ses trapně, že? Nepřipadala by sis, jako že jí dáváš úplatek?
Protoze te ucitelce neplatim nedsvam ji fyzicky penize za sluzbu. I kdyby to byl prezitek je to pekne gesto a ta 100 koruna nikoho nezabije. A btw letos o vanocich jsme donesli pozornost i te kadernici. A to samozrejme dostava spropitne.
@budi píše:
Jejda, to jsem ráda za tuhle diskuzi…
nějak mě to nenapadlo![]()
![]()
![]()
kluk jde teď do školky od půlky května poprvé (po nemoci), školka jede ještě tento týden do pátku, pak konec.
chci se zeptat - samozřejmě těch, kdo jsou taky PRO dávání dárečků – myslíte že dát učitelkám med bude OK? dali bysme na to nějakou třeba nálepku s poděkováním
na dáreček jsem nepomyslela, ale určitě bych ho učitelkám chtěla dát, a klukovi až to řeknu, že jim něco nachystáme - bude nadšený. chodil první rok, takže furt nemocný, ale spokojenost veliká - od učitelek, pomocné „tety“ až po kuchařky.
(vlastní med, manžel+děda včelaří společně)
Jé, tak já jsem učitelka a z medu by jsem byla nadšená
. Je to originální a praktický dáreček. Jinak jsem byla vděčná vždycky za všechno, z vlastní zkušenosti říkám, že dávalo asi 90% dětí, na Vánoce cca 50%. Drobnosti - kytky, sladkosti, ale třeba na Vánoce jsem dostala i teplé froté ponožky, ty mě fakt potěšily, dodnes když je obouvám vzpomenu na holčinu, co mi je dala.
A díky vám všem, co si práce vašich učitelek vážíte a takto jim to dáváte najevo ![]()
@Kakachna
No protože já jí za její služby neplatím, tudíž jí ani žádné spropitné dát nemůžu. Jedinou možností, jak můžu vyjádřit svoji spokojenost s její odvedenou prací, je kytička, čokoláda nebo jiná maličkost. A jako úplatek mi to tedy rozhodně nepřipadá. Už jen proto, že úplatek se dává předem, aby pro někoho někdo něco udělal.
@Šarlota4 Ano, souhlasím, že gesto je to pěkné, ale pro mne jen ve chvíli, kdy to je jako bonus (doplněk) k poděkování (opravdovému slovnímu poděkování) za něco konkrétního, kdy to činním dobrovolně a z vlastní iniciativy. Ne jako povinnost ke konci školního roku.
@Kakachna
A nutí Tě někdo tu kytku nebo něco jiného koupit?
A myslíš si, že když jsme paní učitelce v pátek dáreček předávali, že jsme jí ho jen vrazili do ruky a šli? Samozřejmě, že jsme i slovně poděkovali, a to několikrát, a popřáli hezké prázdniny.
@Kakachna píše:
@Šarlota4 Ano, souhlasím, že gesto je to pěkné, ale pro mne jen ve chvíli, kdy to je jako bonus (doplněk) k poděkování (opravdovému slovnímu poděkování) za něco konkrétního, kdy to činním dobrovolně a z vlastní iniciativy. Ne jako povinnost ke konci školního roku.
No dyt ano. Kdyz mi nekdo bude priserne lezt na nervy tak mu nic nedam. Ale ty deti maji sve ucitelky ve skolce vetsinou fakt rady.
@IvaB Mě nenutí.
Jenom reaguji na to, jak jste se tu všechny sesypaly na tu nebožečku, co napsala, že jí to přijde jako přežitek, že nemá slušné vychování a neví, co je to minimální slušnost.
Z toho mi vyplynulo, že je to tu za povinnost považováno. Opravdu nechápu, proč by to mělo být méně slušné, než jen poděkovat a popřát pěkné prázdniny.
Jo a ještě k tomu nutí, nenutí, až půjde syn na základku, tak tu kytku prostě koupím, ať si o tom myslím cokoliv, protože bych si v životě neodpustila, pokud by na něj ta učitelka kvůli tomu pohlížela blbě. Takže vlastně nutí…
Doktorům, kadeřnicím ani úřednicím kafe ani bonboniéry nenosím, to mi připadá jako přežitek. Tenhle dárek beru opravdu jako osobní poděkování, za to, že jsem s nima byla celý rok opravdu spokojená. Kdyby to byly nějaké nesympatické učitelky, asi bych nedávala nic.
Podobné osobní poděkování jsem chtěla kromě této příležitosti dát v minulosti ještě jednou a to rehabilitační sestře, díky které jsem otěhotněla (což se třeba o mé gynekoložce ani doktorce v CAR říct nedá
). Takže tak, určitě nerozdávám kytky a bonboniéry na potkání
.
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.