Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Ahoj, presne tak jsem to myslela. Jsem rada, ze to tak nevidim jen ja. Doma mi rikaji at to tak neprozivam, ze z toho neumre…no to vim taky, ale nechapu, proc ma snaset neco, co se mu nelibi, jen pro to, aby meli deda s babi radost. Porad jim to rikam, ale je jim to fuk. Nevim, prece k nim kuli tomu neprestanem jezdit
ještě bude spousta věcí, které se děcku nebudou líbit a bude je muset snést. zbytečně to hrotíš.
@neumisa píše:
ještě bude spousta věcí, které se děcku nebudou líbit a bude je muset snést. zbytečně to hrotíš.
Tak to jiste, treba doktor, skolni dochazka, povinnosti, ze? Ja nevhm, ale sama se ridim dle toho, ze svoboda jednoho konci tam, kde zacina svoboda druheho, u deti nevyjimaje. Tady jde o to, ze svuj zajem stavi nad zajem ditete a zbytecne mu zosklivuji to, co se mu jinak libi. Ona spousta fobii a uzkosti prameni z detstvi… ![]()
Pokud se vám to nelíbí, zakročte. Nikdo jiný to za vás neudělá. Jestli si kvůli tomu „nechcete dělat zle“ v rodině, je to taky špatně. Lidé by se měli umět domluvit a měli by respektovat názor druhých. Od toho tu pusu máme
.
Taky se snažím děti nenutit do věcí, co nechtějí a výrazně neovlivňují život (do školy půjdou i kdyby se na hlavu stavěly, ale pokud by tam by tam byl problém, je to zase jiná věc a řešilo by se to individuálně) a když na ně někdo s něčím tlačí a vyloženě vidím, že jsou v koutě zahnané, tak zakročím - pokud jim tedy jejich stá odpověď „ne“ nepomáhá.
@Gituš píše:
Pokud se vám to nelíbí, zakročte. Nikdo jiný to za vás neudělá. Jestli si kvůli tomu „nechcete dělat zle“ v rodině, je to taky špatně. Lidé by se měli umět domluvit a měli by respektovat názor druhých. Od toho tu pusu máme.Taky se snažím děti nenutit do věcí, co nechtějí a výrazně neovlivňují život (do školy půjdou i kdyby se na hlavu stavěly, ale pokud by tam by tam byl problém, je to zase jiná věc a řešilo by se to individuálně) a když na ně někdo s něčím tlačí a vyloženě vidím, že jsou v koutě zahnané, tak zakročím - pokud jim tedy jejich stá odpověď „ne“ nepomáhá.
Mate naprostou pravdu…jenze abych se priznala, nevim uz si rady, jak se zachovat. Vysvetlovani nepomuze, vzdy mi to odkyvou a pak to stejne zas udelaji. Uz jsem jim i parkrat syna vzala z naruce, kdyz zacal protestovat, ale ani to je neodradi. Jak by jste to resila vy? ![]()
@Anonymní píše:
Mate naprostou pravdu…jenze abych se priznala, nevim uz si rady, jak se zachovat. Vysvetlovani nepomuze, vzdy mi to odkyvou a pak to stejne zas udelaji. Uz jsem jim i parkrat syna vzala z naruce, kdyz zacal protestovat, ale ani to je neodradi. Jak by jste to resila vy?
Jako u dětí - pořád opakovat mrgreen: Třeba jim to jednou dojde. Nebo je začněte také „olíbávat“ (pokud jste extrovert, dá se to pojmout dost legračně, pokud jste introvert, jako já, tak to asi moc nevyjde
) - třeba jim dojde, že jim je to nepříjemné, samozřejmě dá se to udělat s něčím jiným, co by jim mohlo dojít a bylo by to méně náročné pro vaši psychiku
.
A nebo holt bohužel přetrpět to. Zase, pokud je to první vnouče, tak si ho chtěji prostě vychutnat
Pokud to není nějak často, co dítko vidí a pokud na to většinou má náladu, tak je nechat. Když náladu nemá, tak to chce rodiče nějak zaměstnat - odběhnout s prckem v náručí se slovy „jé mně se vaří voda“ ![]()
Beru to dnes tak odlehčeně, tak doufám, že vás to nijak neurazí či něco takového ![]()
@Gituš píše:
Jako u dětí - pořád opakovat mrgreen: Třeba jim to jednou dojde. Nebo je začněte také „olíbávat“ (pokud jste extrovert, dá se to pojmout dost legračně, pokud jste introvert, jako já, tak to asi moc nevyjde) - třeba jim dojde, že jim je to nepříjemné, samozřejmě dá se to udělat s něčím jiným, co by jim mohlo dojít a bylo by to méně náročné pro vaši psychiku
.
A nebo holt bohužel přetrpět to. Zase, pokud je to první vnouče, tak si ho chtěji prostě vychutnat
Beru to dnes tak odlehčeně, tak doufám, že vás to nijak neurazí či něco takovéhoPokud to není nějak často, co dítko vidí a pokud na to většinou má náladu, tak je nechat. Když náladu nemá, tak to chce rodiče nějak zaměstnat - odběhnout s prckem v náručí se slovy „jé mně se vaří voda“
@Anonymní píše:tak libacka by je, mam obavy, neodradila. Prvni vnouce to bohuzel je a libat se s nima prave nechce vubec, jinak bych to neresila. Mozna prave pro to na nej tak tlaci, aby si dokazali, ze je ma rad a tu pusu jim da
Je to tezke, holt jim budu dal promlouvat do duse a v krajnich situacich zas pouziji rychly hmat k zachrane ditete
dekuji za rady
ještě můžeš naučit dítě, ať se brání samo - moje nejstarší nekontaktní na to přišlo docela rychle. Jak už to bylo přes čáru, začalo děsně kvílet „nech mě, budu mastný!“ Nevím, jestli babičku vyděsilo to tvrzení nebo zvuk, za který by se nemusela stydět záchranka, ale dítě mělo klid.
@neumisa píše:
ještě můžeš naučit dítě, ať se brání samo - moje nejstarší nekontaktní na to přišlo docela rychle. Jak už to bylo přes čáru, začalo děsně kvílet „nech mě, budu mastný!“ Nevím, jestli babičku vyděsilo to tvrzení nebo zvuk, za který by se nemusela stydět záchranka, ale dítě mělo klid.
@Anonymní píše:zatim je maly a zvladne jen „nenene“ a k tomu trese hlavou, div si ji neukrouti. Posledni reakce babicky byla: „Me nevadi, ze nechces, ja te takle znasilnim“,k tomu mu mlaskla hudlana a pak se tomu se svagrovou smali
kdyz jsem to pak rikala manzelovi, smal se taky
Je to sice špatně, ale čekám, že ji při dalším pokusu jednu omylem vrazí
A klidně se to může stát, jestli je opravdu takto nekontaktní, tak při dalších x pokusech to tak může dopadnout, třeba se babičce rozsvítí
![]()
@Gituš píše:
Je to sice špatně, ale čekám, že ji při dalším pokusu jednu omylem vrazíA klidně se to může stát, jestli je opravdu takto nekontaktní, tak při dalších x pokusech to tak může dopadnout, třeba se babičce rozsvítí
![]()
Náhodou jsem narazila na tuto diskuzi a musím se smát
Maslela jsem, že jen já tohle téma řeším.
U nás doma jsme si na nějaké pusinkování nikdy nepotrpěli, i když máme velice hezké vtahy. Takže když jsme se s manželem dali dohromady, zažívala jsem nehezké chvíle v jeho rodině, kdy je povinnost každého,,oblízat" ![]()
Mám poměrně velký osobní prostor a neobjímám a nelíbám kde koho. Jsou to spíš spontání reakce, takže když někoho políbit chci, políbím. Pokud nechci, nepolíbím. Jsme spolu více jak deset let a ještě teď se mi stává, že musím vyloženě uhnout před nějakým objetím, či políbením - tchánovci to prostě nechtěj pochopit, že já to dělat nebudu, zvlášť, když se běžně vidíme i dvakrát týdně! Jo, že když se s někým vidím po půl roce, tak se většinou přivítáme více, než jen,,ahoj" A po narození kluků to je přesně tak, jak tady píšete. Povinně pusu!
Jinak se babička pos… Řekla jsem jí, že já je nikdy o tomhle přesvědčovat a nutit nebudu a že se mi nelíbí, když to dělá ona. A nechápu, jak z pusy, kterou si vynutí, může mít radost! Vždyť je to divadlo a ona se tváří spokojeně, jak ji vnoučata milují
A navíc jestě pusu na pusu, to mě taky doráží
Už v porodnici u novorožeňat to tak praktikovala, nechápu, jak může být někdo tak bezohledný a nevzdělaný a hloupý… ![]()
Takže mě to taky dost vadí…
Ahoj, presne tak jsem to myslela. Jsem rada, ze to tak nevidim jen ja. Doma mi rikaji at to tak neprozivam, ze z toho neumre…no to vim taky, ale nechapu, proc ma snaset neco, co se mu nelibi, jen pro to, aby meli deda s babi radost. Porad jim to rikam, ale je jim to fuk. Nevim, prece k nim kuli tomu neprestanem jezdit