Dělá že neslyší

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

EvcaZb

326

26.3.06 22:59

načítám...

Dělá že neslyší

Holky, poraďte co dělat, když mě dcerka 2,5 let vůbec ale vůbec neposlouchá. Když po ní něco chci, dělá že neslyší. Říkám ať jde na nočník a ona si vleze do poslete. Řeknu to znovu a ona se na mě vyzívavě usměje. Tady platí jedinné. Jen odejdu z místnosti a ona je jako vyměněná a hned volá že je hodná, tak tam zase jdu, ale místo na nočník se hrne zase k mojí posteli. Pak musím opět odejít a zavřít za sebou dveře a chvíli počkat a ona už volá, že je hodná a když se podívám, tak sedí na nočníku. No a tak je to se vším. A nemluvím o tom, že u jídla si pořád stoupá a dívá se z okna a taky se u toho pořád motá dokola a musím ji krmit já a to musím natahovat ruku až za ní k oknu. Taky skoro pokaždé se židla zhoupne a já se šíleně leknu. Pak mi všichni říkají, že jsem hubená, ale já toho klidu opravdu moc neužiju. Sama si lžičku prostě nevezme a to máme jít v září do školky. Když je sama s manželem, tak je jako hodinky, ale když jsem tu já, tak má hold pré. Co mám dělat? Co byste radily? Děkuji.

Evča

načítám...
Citovat
Zmínit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

hromix

2185

26.3.06 23:06

načítám...

Ahoj.
Ja mam sice holcicku o rok mladsi, ale uz to na me taky zkousi :-) .
Nemohu tedy radit moc z praxe co pomaha, vlastne to delam jako ty. Ale v knizkach radi „TREST“ - ovsem primereny veku a bez nasili! Napr. - nebude Vecernicek, nebo neprectes pohadku na dobrou noc. U nas pomerne funguje dat do postylky nebo ohradky (nebot je ji fuk, jestli bude Vecernicek atd.). Ale to asi musi vedet kazdy sam, co na dite zabere.
Nic si z toho nedelej, proste to zkousi a jsi dobra, ze se snazis neustupovat! Zkus si precit nejake knizky na dane tema - jednak te to uklidni, ze to je normalni a mozna ti to da i navod, co delat jinak, treba lip.

Drzim palce! A za rok si tu diskusi mozna budu cist pozorne taky!!! :-)

Hromix

načítám...
Citovat
Zmínit

verbascum

1352

26.3.06 23:11

načítám...

Ahojky my máme taky tak starou holku a je to úplně to samé, přesně jak popisuješ. Já vždycky řeknu, že s ňou nejsu a ona stopadesátkrát za den slibuje, že už bude hodná maminko. Nebo utíká na ulici a řechtá se a myslí si, že je to obrovská legrace. Kolikrát se tomu musím smát. Myslím, že nám nezbude nic jinýho než to vydržet. Tak hodně síly :lol: :lol:

načítám...
Citovat
Zmínit

Markmark

278

26.3.06 23:20

načítám...

Ahoj Evi,
tohle je asi fakt normální, naše treperenda to taky zkouší. Je to Beran a tak má svou hlavu. U nás funguje obojí metoda - cukr i bič. Podle situace buď něco zakážu (teda spíše nepustím, nebude, nepůjdeme,…) a nebo zkouším takové to „no jo, to tvoje kamarádka … to už umí, ty asi ještě ne, to bys asi ještě sama neuměla“ :wink: a nebo to poslední - udělej/dostaneš. To ale praktikuje spíš manžel. Už si taky užíváme prvních pořádných odporů a jak mě všechny znalejší maminy ujišťují - bude hůř :twisted:

Myslím, že tvůj přístup je v pohodě, hlavně vydrž a nepovol, nejsi v té situaci sama

načítám...
Citovat
Zmínit

aprilmouse

414

26.3.06 23:40

načítám...

Evčo, tohle a mnohem horší věci jsou pro mě denní chléb, my jsme na tom tak, že Jířa na každou otázku odpovídá „Ne“ případně „Neci“ a jakmile se ho dotknu, tak se svíjí v záchvatu na zemi… oblíkání je na 40 minut (protože si vztekle ze sebe rve věci dolů že „Já sám“ - ale jakmile ho nechám oblíkat samotného, tak to jen drží v ruce a vyzývavě na mě kouká… neobléká se… dokud se ho nedotknu a v tu chvíli křeč na zemi). Rada žádná není Doufat, že je to přejde. Prý poslušné děti jsou nejhorší, protože se bojí vzpouzet a to není přirozené. Asi tak

Každodenní klasika - meju nádobí:
J: maminko počebuju čůrat s maminkou
já: jdi sám JIříčku, umíš čurat sám (vestoje na wc)
J: muším š maminkou
Já: meju nádobí, počkej
J: (počínající hysterák spojený se rvaním mě od linky) š maminkouuuuu
Já: dobře, jdu. (rozsvítím na záchodě. Jířa zhasne a rozsvítí sám)
J: já šám!
Začnu mu rozepínat kalhoty: Já šám čujat!
já: tak já jdu mejt nádobí když budeš čurat sám…
J: š maminkou!!! čujat š maminkou!!
Já: šáhnu na poklopec - dítě se kácí k zemi - Já šám čujat!

(atd atd.) - a pak se někdo diví, že kolikrát už nemám sil vůbec na nic

načítám...
Citovat
Zmínit

vrony

2923

28.3.06 13:23

načítám...

Aprilmouse,

já vím, že ti to nepomůže, ale zapsaný dilaog tvého syna mě fakt rozesmál! Tuším, že u nás to bude stejné. Synka naháním k oblékání a po ulici už těď, což samozřejmě bere jako velkou legraci.

Veru