Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Depky a overthinking
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.7.20 10:07
Té tvojí plačtivosti nerozumím. Ale pokud budeš tak moc opatrná žít, tak žít nebudeš, občas musíš zariskovat a nechat za sebe pracovat svoji intuici. Máš nyní nějaké problémy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.20 10:09
A co je to vztah na dálku, jak často se vídáte nebo spolu komunikujete?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.7.20 10:15
Vidíme se každý víkend, oba pracujeme, ale večer vždy voláme.
Ano, vím, že jsem moc opatrná. Mě jenom někde zabolí a já hned potřebuju do nemocnice. 
- Citovat
- Upravit
16.7.20 10:18
A co děláš ve svém volnu? To sedíš na bobku se svými myšlenkami? To snad ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.7.20 10:21
Celé to je dané tvou snahou vyhnout se úzkosti a zabezpečit se před odmítnutím, zklamáním a podobně. což je logicke, ale…
Úzkost je mrcha a člověk ji živí tím, že věří tomu co mu rve do hlavy a tím, že dělá co po něm chce.
napopak slábne, pokud si ji člověk všimne, ale pak použije rozum a podívá se na to z jiného úhlu pohledu než jen z paniky a posléze použije odvahu a udělá to co chce on, a ne úzkost.
Psychoterapie je samozřejmě možnost, ale to co popisuješ ještě nezní jako něco, co by se bez toho neobešlo.
Takže pokud to chceš nejdřív zkusit sama - zkus porozumět tomu jak úzkost funguje a jak jí nepropadnout - výbrná je na to tahle knížka
https://obchod.portal.cz/…e-z-uzkosti/
co taky dost pomáhá je začít si psát deník. Vždycky si vyhradit v podveřer tak 15-30 minut, udělat si z toho rituál s příjemnou muzikou a třeba s voňavou svíčkou, kdy budeš rukou do sešitu psát to co se ti honí hlavou. A když tě přes den přepadne záchvat že něco musíš furt dokolečka přemítat, tak se to dá docela dobře odložit na čas, kdy si píšeš deník. Když to co se ti honí hlavou dáváš do slov a píšeš v reálném světě, tak se velmi rychle ukáže, že vlastně to není tak děsivé a mocné, jako v tvé hlavě. Zároveň je hodně dobré vždy po týdnu, měsíci a roce po sobě přečíst deníkové záznamy a nějak to shrnout, komentovat - do toho deníku. Hezky to pomáhá si všimnout, jak už se člověk změnit a nebo vidět kam směřuje a jestli je to to, kam chce jít.
A třetí věc, kteru má smysl zkusit samostatně je tzv. všímavost/mindfullnes. Naučit se cesty, jak být tady a teď, v realitě - ne zavřená ve své hlavě pronásledovaná úzkostí a nejistotou.
mrkni sem - jednoduchá cvičení můžeš zkusit sama http://praveted.info/mindfulness
Dala bych si tak tři měsíce, během, kterých budeš psát deník, alespoň dvakrát týdně zkusíš nějaké mindfullnes cvičení a přečteš tu knihu a zkusíš aplikovat to, co ti bude připadat užitečné. Po třech měsících si přečti celý deník a jasně uvidíš, jestli to zvládáš vlastními silami, nebo k tomu je potřeba přizvat někoho, kdo ti pomůže s větší razancí - tedy jestli máš vstoupit do psychoterapie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.20 11:21
Ta antikoncepce nemusí sedět, hormony ovlivňují i nervovou soustavu, Doporučila bych si o tom něco přečíst.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.7.20 11:26
Ano, ale já tyhle stavy měla už před tím než jsem ji začala brát.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, holky. Beru poprvé HA a mám momentálně 7 denní pauzu a jsem plačtivá. Nemyslím si, že by to bylo HA, protože tyhle stavy jsem před a při menstruaci měla normálně. Jelikož jsem líná, tak moje hlava přes karanténu došla k tzv. Overthinking (Moc nad vším přemýšlím). S přítelem jsme se poznali přes internet, již to bude rok co jsme spolu a včera jsem četla nějaký článek, který mě rozhodil. Začala jsem přemýšlet, jestli jsem při našem prvním setkáním k němu něco cítila, ale jsem si na 100% jistá, že se mi vždycky líbil. Četla jsem si něco o zdravém/nezdravém vztahu a hned jsem začala přemýšlet co, když náš vztah je kvůli mně nezdravý.
Že jsem ho začala milovat až jsme se víckrát viděli, ale řekla bych, že vztahy na dálku a přes internet je tohle normální a v minulosti jsem neměla zrovna nejkrásnější vztahy. Přítel je nejspíš smutný, protože sama si tímhle ničím krásný vztah. Bohužel jsem jak kdybych nic necítila, protože jsme momentálně od sebe, ale také to bude jako, když si přečtu na Googlu, že pomalu umírám a já začnu citit všechny příznaky, které tam jsou vypsané. 
Furt přemýšlím nad tím, jestli ho miluju, pláču a dneska jsem z toho ani spát nemohla. Měla jste to některá někdy také? Nejspíš asi pomůže psycholog, že? 
Připomínám: Náš vztah je krásný, můj chlap je ochotný a respektuje, to jen já bohužel to ničím.