Samota a vztek - deprese?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Hele není to nic divnýho. Najdi si práci, choď s malým na nějaký kroužky, na hřiště, najdi si kamarádku, jezdi po babičkách… ono to časem přejde. Ideální by bylo, pokud by šlo, najít si trochu práci: budeš mít pocit, že jsi i něco jinýho než servis pro dítě, to Tě naplní, a malej bude u babičky nebo ve školce, takže taky dostane nový podněty a Ty si od něj odpočineš.
Jinak jak říkám, je to fakt úplně normální, neobviňuj se a spíš prostě přemýšlej, jak vás oba zabavit, než to (oba 
) přejde. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Za mě mohu doporučit kamarádky, kafe, pokec, babinec… bez dítěte… 
Když si na odpoledne domluvím něco s kámoškou bez malé tak se na to celý den těším a podle toho vypadá moje nálada
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Bohužel doba (věk synka) je normální - z toho vyroste, to přejde. I ta únava z péče o něj - to je trochu tabu téhle společnosti, ikdyž v psolední době dost polevující - přiznání, že 24hodinová péče o osobu blízkou je prostě unavující. Že máš právo být unavená. Že je to - normální. Naštěstí - protože i já už zuřím, když pak čtu, že matka musí být za á šťastná a pokud za bé není, tak platí za á.
Víš, co mě zarazilo? Že chodíš každý den ke své mamince??? Já nemám nic proti návštěvě mamince, pokud jste si blízké - ale tak trochu si říkám, neházíš na ní podvědomě to, že maminka je tady ona a ne ty?
To, co ti napíšu, je sice energeticky náročné (máš toho už takhle plný kecky) - ale současně určitý díl únavy si to vezme, a nabije tě to. Klasicky - chvilku odvést pozornost od dítěte k sobě. CO to ale bude, na to už si musíš přijít sama. Někdo je sám rád - někoho právě samota ubíjí. Někdoho unavuje sport a procházky - někdoho dobíjí. Někdo potřebuje prostě jen něco tvořit - někdo to nechápe, proč by to měl dělat. Někdo utíká z reality do filmu, knížek - někoho to ještě víc rozlítostní.
Bu´d jak buď - únava a pocit zmaru je normální. Jen to nesmí trvat furt a příliš dlouho. Pak už je to nenormální - a není to na odběr krve, ale spíš na psychologa. Nikoli ve smyslu, že bys byla nenormální ty - ale že potřebuješ někoho, kdo tě navede, co s tím pocitem zmaru v sobě udělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky já nevím s hlídáním nemám problém mamka hlídá zrovna včera hlídala skoro 3 hodiny ale já si neumím vyčlenit čas pro sebe manžel nakupoval a já jsem prostě chodila po měste a nevěděla co mám dělat každý mi řekne běž se vyspat ale já neumím spát na povel asi jsem divná…kamarádek moc nemám vlastně žádnou takže bud manžel nebo rodiče sama prostě nikam jít neumím a ani nechci…
- Citovat
- Upravit
Ahojky zakladatelko 
Tak já to měla podobně. Byla jsem zvyklá na lidi, na komunikaci, v práci jsem se realizovala a pak se narodil malý. Miluju ho nadevše, ale pro mě to byly nejhorší 3 roky života…Samota, deprese, pocit méněcennosti…S partnerem jsme se odcizili, připadala jsem si jako hloupá blbka. On byl pořád pryč a já celý den s malým, bez přátel- nikdo ze známých děti neměl a nebo bydleli daleko, takže jsem se s jinými maminkami vídala tak jednou 1-2 měsíce. A taky se mi ani nikam s nikým pak už nechtělo. Každý den byl přemáháním 
Upřímně mám ty 3 uplynulé roky s malým doma jakoby v mlze…Doma jsme se hádali, pořád jsem poslouchala, jak jiné ženské na mateřské zvládají a dělají tohle a tohle, že jenom přijde domů, už se ho vyptávám co v práci, jak se měl, co dělal, že se cítí jako u výslechu a já se přitom celý den těšila, až přijde z práce a nebudu muset šišlat a o sexu ani nemluvím, skoro jsem nevěděla, co to je, jak jsem se pořád utápěla v depresích, nebyla na nic nálada Nakonec jsem skončila na antidepresivech- určitě se není za co stydět, je to taky nemoc a s nemocí se chodí k doktorovi Ale můžu sama za sebe říci, že i proto mi jeden prcek stačí, už jenom představa, že bych to měla prožívat znovu a mám kopřivku. Pro mě byla RD nejosamělejší období, co jsem prožila. A myslím, že to tam má spousta maminek. Bohužel. Každopádně, klidně zajdi k doktorovi a prášky si nech předepsat, uvidíš, že to pomůže. Já to pořád oddalovala a nakonec si tam zašla až v malého 3 letech. CHYBA. Kdybych tam zašla hned, mohla jsem si spoustu probrečených chvil ušetřit a prcka si doma užít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj,
teda to se mám na co těšit… podobný stavy mám už ted a to mám 3 měsíce do porodu s ještě k tomu čekám dvojčátka. No to se asi zbláznim. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj,
ja som na tom rovnako som štvrý rok na materskéj tak strašne som sa na to tešila že budem doma a budem si užívat s miminkom ale to som nevedela čo ma čaká že to male je to najdrahšie čo v živote máš ale aj tak sa cítiš sama ked to ma niekto tak ako ja vie o čom píšem mám rodinu 700 km daleko namá mi kto pomoct nemám tu žiadne známe ani kamarátky som stále doma ani sa mi ráno nechce vstat z postele ked viem čo budem robit lebo ten dem výpada uplne rovnako ako ten predtým. niekedy sa za to nenávidim ved mam kde bývat mám 2 krásne zdrave deti manžela ktorý sa stará o rodinu ale ten pocit samoty je strašný čo mám s tým
robit pomože mi niekto?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@martina138 Najdi si kamarádky…? To není u vás v okolí nějaký mateřský klub, hřiště nebo tak, kde by ses s někým potkala?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@martina138 taky mne napadají kamarádky… mateřské centrum… tam se jistě někdo na pokec najde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
znova
@3HE píše:
@martina138 http://krtecek. centrumgenerace. cz/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mam to uplne stejne, taky se mi ani rano nechce vstat, kdyz vim, jaky stereotyp me ceka…Navic ziju v zahranici docela na samote, kde nemam sanci se s nekym seznamit. Nasla jsem si nove konicky- hackovani, ucim se novy jazyk. Nerikam, ze to moc pomaha, ale lepsi nez nic
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@KlaraBoch Ahoj,taky jsem toto období. Daleko od domova, nejistota. Pomáhalo mi toto. Svoboda racka, který se vznáší nad vodou, je jen zdánlivá. Může sice roztáhnout křídla a letět, kam se mu zachce, pudem je ovšem hnán k tomu, aby letěl jen tam, kam letí ostatní, aby žral jen to, co ostatní, a spal tam, kde vždycky spali jeho příbuzní. Naproti tomu člověk má svobodu opravdovou, člověk má možnost vybočit ze zaběhnutých kolejí, odejít ze své země, naučit se cizí jazyk, začít nový život. Třebaže mám pocit, že jsem díky okolnostem svého života determinovaná, uvědomím si dnes svou svobodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
