Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Než uděláš takto závažné rozhodnutí zkus si nejdříve o tom s někým promluvit. S psychologem nebo nějakým terapeutem. Spíš se mi zdá, že na tebe padl stereotyp, ponorka…
Pořád něco očekáváme. Náš největší životní omyl je ten, že ve vztahu to pořád bude jiskřit, že se nikdy nic nezmění, že láska je věčná. A pokud se naše očekávání nesplní, jsme zklamané a frustruje nás jinak spokojený vztah. A pro tu iluzi našeho očekávání jsme ochotné udělat čtyři lidi nešťastné, sebrat nic netušícím dětem spokojenou rodinu. To fakt myslíš vážně? Za čím myslíš, že se chceš hnát? Za dalším vztahem, který skončí stejně jako tenhle? Začni pracovat sama na sobě a na vašem vztahu, ne na tom, jak udělat děti nešťastné. To pro ně bude super vklad do života, když je máma pro nic za nic opustí. Mám pro tebe jen tenhle vzkaz -
, promiň
@Janli píše:
Pořád něco očekáváme. Náš největší životní omyl je ten, že ve vztahu to pořád bude jiskřit, že se nikdy nic nezmění, že láska je věčná. A pokud se naše očekávání nesplní, jsme zklamané a frustruje nás jinak spokojený vztah. A pro tu iluzi našeho očekávání jsme ochotné udělat čtyři lidi nešťastné, sebrat nic netušícím dětem spokojenou rodinu. To fakt myslíš vážně? Za čím myslíš, že se chceš hnát? Za dalším vztahem, který skončí stejně jako tenhle? Začni pracovat sama na sobě a na vašem vztahu, ne na tom, jak udělat děti nešťastné. To pro ně bude super vklad do života, když je máma pro nic za nic opustí. Mám pro tebe jen tenhle vzkaz -, promiň
No, ja souhlasim ![]()
@Janli
Tos napsala opravdu perfektně. Nemuzu nic jineho, nez rict, ze by si zakladatelka tvuj prispevek mela vzit poradne k srdci. Ona stavi sve stesti nad stesti vlastnich deti a hodila by vse rada na partnera. Existuji zvlastni zenske ![]()
@Anonymní píše:
Mám muže, kterého si nesmírně vážím. Je to chytrý, hodný a fajn chlap. Máme spolu dvě malé děti 2,5 a 5 let. On je miluje, oni milují jeho. Vždy mi s nimi pomáhal a zapojoval se do péče. Je to úžasný táta, lepšího mít nemohly. On také tvrdí, že jsem skvělá máma a lepší mít nemohly. Děti asi trochu více táhnou ke mně. Hlavně starší.
Problém je v tom, že jsme se s mužem odcizili. Nepřitahuje mě a mám ho jen jako nejlepšího kamaráda. Myslela jsem si, že když kromě sexu ostatní funguje, nebude to problém, ale už to na mě hodně padá. Mám chuť stále brečet. Nejsem šťastná. Přemýšlela jsem nad možnosmi a pokud na to koukám zcela nezaujatě, aby to bylo nejlepší pro děti, vychází mi z toho, že by zůstaly u táty. Čekalo by je nejméně změn. Neměnily by bydlišťě, školku, kamarády, kroužky (na které bych neměla peníze ani čas je tam vozit) a spoustu dalšího. Muž pracuje na zkrácený úvazek a má flexibilní pracovní dobu. Může pracovat když jsou ve školce a pak se jim plně věnovat. Já pracuji dvanáctky, nemohla bych je tedy vozit ze školky na kroužky, být s nimi každé odpoledne a večer… Je toho hodně, proč být u něho. Ale miluji je, neumím si představit, že s nimi nebudu jako doteď. Ale žít ve vztahu, kde nemiluji, je také těžké. Asi mám i nějaké chmury, ale napadlo mě, že kdybych tu nebyla, možná by bylo všem nejlíp…
Zkus např. linku důvěry, nebo psychologickou poradnu (dobra on-line je např. u FSS MUNI), vypovidej se z toho, prober to s někým. Ale pozor na e-mimino v jednu ráno, to jsou tu samý drsný typy, i když to asi myslej dobře. Držím palce ať je Ti brzy líp ![]()
@malytlustyhroch
Nemyslim ze drsny. Jen premyslime i nad tema detma. Ono ma vsechno 2 stranky.
@Janli píše:
Pořád něco očekáváme. Náš největší životní omyl je ten, že ve vztahu to pořád bude jiskřit, že se nikdy nic nezmění, že láska je věčná. A pokud se naše očekávání nesplní, jsme zklamané a frustruje nás jinak spokojený vztah. A pro tu iluzi našeho očekávání jsme ochotné udělat čtyři lidi nešťastné, sebrat nic netušícím dětem spokojenou rodinu. To fakt myslíš vážně? Za čím myslíš, že se chceš hnát? Za dalším vztahem, který skončí stejně jako tenhle? Začni pracovat sama na sobě a na vašem vztahu, ne na tom, jak udělat děti nešťastné. To pro ně bude super vklad do života, když je máma pro nic za nic opustí. Mám pro tebe jen tenhle vzkaz -, promiň
takze ma byt smutna, bez zivota, bez nalady…ale hlavne, ze zustane?
nekdy nevim, jestli jste zeny nebo robotky
@Venetia ne, má svoje problémy řešit. Ona nemá problém s partnerem. Ona má problém sama ze sebou a ten nevyřeší útěkem, protože si ho ponese pořád s sebou. Navíc k tomu potrestá svoje děti, které za nic nemůžou. Právě, že nejsem robot a dovedu si představit, co to s těmi mrňousky udělá, když jim milovaná maminka vezme roha. Zakladatelka má evidentně deprese a ty se dají léčit, jenže člověk musí chtít. Před sebou samým ještě nikdo neutekl.
@Janli píše:
@Venetia ne, má svoje problémy řešit. Ona nemá problém s partnerem. Ona má problém sama ze sebou a ten nevyřeší útěkem, protože si ho ponese pořád s sebou. Navíc k tomu potrestá svoje děti, které za nic nemůžou. Právě, že nejsem robot a dovedu si představit, co to s těmi mrňousky udělá, když jim milovaná maminka vezme roha. Zakladatelka má evidentně deprese a ty se dají léčit, jenže člověk musí chtít. Před sebou samým ještě nikdo neutekl.
tim chces rict, ze muzes byt stastna kdykoliv a kdekoliv, ze to je neco co si naridis bez ohledu na situaci?
@Janli píše:
Pořád něco očekáváme. Náš největší životní omyl je ten, že ve vztahu to pořád bude jiskřit, že se nikdy nic nezmění, že láska je věčná. A pokud se naše očekávání nesplní, jsme zklamané a frustruje nás jinak spokojený vztah. A pro tu iluzi našeho očekávání jsme ochotné udělat čtyři lidi nešťastné, sebrat nic netušícím dětem spokojenou rodinu. To fakt myslíš vážně? Za čím myslíš, že se chceš hnát? Za dalším vztahem, který skončí stejně jako tenhle? Začni pracovat sama na sobě a na vašem vztahu, ne na tom, jak udělat děti nešťastné. To pro ně bude super vklad do života, když je máma pro nic za nic opustí. Mám pro tebe jen tenhle vzkaz -, promiň
Presne. Jeste dodam, ze matka se neda nahradit, takze sis to vymyslela naramne. Bud jsi troll, nebo jsi na drogach. Protoze tenhle radoby rozumny vyplod snad nemuze byt od zeny-matky.
@Myssicka píše:
Presne. Jeste dodam, ze matka se neda nahradit, takze sis to vymyslela naramne. Bud jsi troll, nebo jsi na drogach. Protoze tenhle radoby rozumny vyplod snad nemuze byt od zeny-matky.
ona nic nepise o tom, ze by mela byt nahrazena, jen, ze otec ma lepsi podminky, tak by bylo pro deti lepsi zustat s nim doma.
Opustíš děti abys cítila motýlky v břiše na pár let? Hm..borec
@berďana píše:
@Janli
Tos napsala opravdu perfektně. Nemuzu nic jineho, nez rict, ze by si zakladatelka tvuj prispevek mela vzit poradne k srdci. Ona stavi sve stesti nad stesti vlastnich deti a hodila by vse rada na partnera. Existuji zvlastni zenske
Partnera naopak chválí jak může. Nikde nevidím, že by na něj házela vinu.
Pokud ti není líto, že opustíš svoje vlastní děti, které jsou ještě malé, když jsou ve školce, pak si ty kufry už radši sbal, protože děti takovouhle „mámu“ opravdu nepotřebují.
Kvůli pár chvilkám, které stejně brzy vyšumí a nastoupí zase „jen“ to kamarádství..
Nemám víc slov, jen chudáci děti ![]()
Mám muže, kterého si nesmírně vážím. Je to chytrý, hodný a fajn chlap. Máme spolu dvě malé děti 2,5 a 5 let. On je miluje, oni milují jeho. Vždy mi s nimi pomáhal a zapojoval se do péče. Je to úžasný táta, lepšího mít nemohly. On také tvrdí, že jsem skvělá máma a lepší mít nemohly. Děti asi trochu více táhnou ke mně. Hlavně starší.
Problém je v tom, že jsme se s mužem odcizili. Nepřitahuje mě a mám ho jen jako nejlepšího kamaráda. Myslela jsem si, že když kromě sexu ostatní funguje, nebude to problém, ale už to na mě hodně padá. Mám chuť stále brečet. Nejsem šťastná. Přemýšlela jsem nad možnosmi a pokud na to koukám zcela nezaujatě, aby to bylo nejlepší pro děti, vychází mi z toho, že by zůstaly u táty. Čekalo by je nejméně změn. Neměnily by bydlišťě, školku, kamarády, kroužky (na které bych neměla peníze ani čas je tam vozit) a spoustu dalšího. Muž pracuje na zkrácený úvazek a má flexibilní pracovní dobu. Může pracovat když jsou ve školce a pak se jim plně věnovat. Já pracuji dvanáctky, nemohla bych je tedy vozit ze školky na kroužky, být s nimi každé odpoledne a večer… Je toho hodně, proč být u něho. Ale miluji je, neumím si představit, že s nimi nebudu jako doteď. Ale žít ve vztahu, kde nemiluji, je také těžké. Asi mám i nějaké chmury, ale napadlo mě, že kdybych tu nebyla, možná by bylo všem nejlíp…