Psychika patnáctileté

Anonymní
24.1.20 18:56

Dětská psychika

Ach jo, už opravdu nevím co s dcerou (15), na začátek chci říct, že má diagnistikovaný GAD (má to dost po manželovi, ten na to v jejím věku dost trpěl a pořád trpí), ve škole byla minulý rok úplně v háji, nejedla, cvičila málo, bylo ji blbě, na omdlení, ale přesto se snažila udržet známky na jedničkách, když se nepovedlo ona to brala jako selhání…my nějak známky nehrotíme. Večer občas chytla neskutečný hysteráky, řvala a vybíjela si zlost, byla hnusná. :roll:
Po mnoha vyšetřeních se ji předepsali AD a zabíraj :dance:. Občas přesto večer vybouchne, je to ještě horší než předtím. Když se uklidní, tak se ptám:,,Proč?'' Ona odpoví, že když je pod vlivem AD, že by měla mít všechno pod kontrolou, když se to nevydaří, tak to bere tak, že selhala a tou agresí si akorát chce dokázat, že k něčemu je a dokáže se poprat a není srab. Potom toho lituje, ví, že by neměla, ale prostě :nevim:
Najednu stranu je mi jí moc líto, když si myslí, že je nanic :(, za všechno ji chválím, ale fakt nevím jak ragovat při tomhle… :zed:
Mátě někdo z vás zkušenosti, tipy?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1649
24.1.20 19:20
@Anonymní píše:
Ach jo, už opravdu nevím co s dcerou (15), na začátek chci říct, že má diagnistikovaný GAD (má to dost po manželovi, ten na to v jejím věku dost trpěl a pořád trpí), ve škole byla minulý rok úplně v háji, nejedla, cvičila málo, bylo ji blbě, na omdlení, ale přesto se snažila udržet známky na jedničkách, když se nepovedlo ona to brala jako selhání…my nějak známky nehrotíme. Večer občas chytla neskutečný hysteráky, řvala a vybíjela si zlost, byla hnusná. :roll:
Po mnoha vyšetřeních se ji předepsali AD a zabíraj :dance:. Občas přesto večer vybouchne, je to ještě horší než předtím. Když se uklidní, tak se ptám:,,Proč?'' Ona odpoví, že když je pod vlivem AD, že by měla mít všechno pod kontrolou, když se to nevydaří, tak to bere tak, že selhala a tou agresí si akorát chce dokázat, že k něčemu je a dokáže se poprat a není srab. Potom toho lituje, ví, že by neměla, ale prostě :nevim:
Najednu stranu je mi jí moc líto, když si myslí, že je nanic :(, za všechno ji chválím, ale fakt nevím jak ragovat při tomhle… :zed:
Mátě někdo z vás zkušenosti, tipy?

To je fajn, že má AD, ale jak to, že nedochází na psychoterapii? Kde jinde pracovat s potřebou absolutní kontroly a nedostatečným sebevědomím a úzkostí…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2930
24.1.20 19:37

Zahájit psychoterapii. Ta by ji měla pomoci.
Má nějaké koníčky, něco co ji baví, v čem je dobrá, do čeho se může zabrat?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
24.1.20 19:40

@elibro
Jednou za týden jde, ale ona to bere tak, že to má za trest, že by to měla zvládnout sama, úkoly, techniky plní, ale prostě si to bere za vinu, takže ji do toho musím občas nutit. Sama se nechce prosazovat za blázna, toho kterej skončil na prášcích. :zed: Já ani terapeutka ji zatím nedokážeme přesvědčit, že je to v pořádku a nemusí se stydět. :think:
zakladatelka

  • Citovat
  • Nahlásit
1649
24.1.20 19:46
@Anonymní píše:
@elibro
Jednou za týden jde, ale ona to bere tak, že to má za trest, že by to měla zvládnout sama, úkoly, techniky plní, ale prostě si to bere za vinu, takže ji do toho musím občas nutit. Sama se nechce prosazovat za blázna, toho kterej skončil na prášcích. :zed: Já ani terapeutka ji zatím nedokážeme přesvědčit, že je to v pořádku a nemusí se stydět. :think:
zakladatelka

Tak to bych na vašem místě vážně zvážila třeba stacionář. Zkrátka intenzivnější péči. Terapie proto klientově vůli moc šancí nemá… Možná by jí pomohla taky skupinová forma práce, vidět, že není jediná na světě. To by takový pobyt nebo každodenní práce mohly dokázat.

A samozřejmě by to chtělo terapeuta, kterému bude věřit. To není nic proti dotyčné terapeutce, může být skvělá, přesto to někdy „nezaklapne“… Zároveň jí může důvěřovat a zároveň to sabotovat, samozřejmě. Co je to za přístup?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
16047
24.1.20 20:29

Jak reagovat, trpělivě, s láskou a případně ji připomínat, že když sama na sebe bude hodnější, tak to paradoxně celé půjde snáze. Dobré bývá zeptat, se co by v takové situaci, ve které je ona sama poradila své nejlepší kamarádce (téměř jistě řekne něco jiného, než že je neschopná kráva a musí se víc snažit, jinak stojí za nic -což je pocit ve kterém tvá dcera žije) a posléze dojít k tomu, že se sama k sobě může chovat jako k nejlepší kamarádce :-D

Začněte všichni doma pracovat v rodinné terapii. Dost se vám uleví ve spoustě dalších ohledů. A hlavně se jí díky tomu uleví od otho pocitu, že ona je ta porouchaní a vadná a špatná. Na to je práce s celou rodinou výborná, protože se nehledá vinník a příčina a už vůbec se to nehází na „identifikovaného pacienta“, ale pracuje se s tím, že vlastně je to celé součástí většího systému a že spíš je ptořeba se soustředit na to co a jak proměnit tak, aby se vám všem žilo společně lépe.

Vy s manželem to nejspáš začnete dělat kvůli dceři, ale ve skutečnosti to bude fakt skvělé pro všechny.

Adresář lidí, co umí pracovat s celou rodinou zde

http://www.soft-zs.cz/…ce/terapeuti

Ideálně to přidejte k té individuálce kam chodí. Většínou se tak jako tak chodí jednou měsíčně. Je docela dost dobře možné, že jí to pomůže najít smysl i v té individuální práci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
16047
24.1.20 20:32
@elibro píše:
Tak to bych na vašem místě vážně zvážila třeba stacionář. Zkrátka intenzivnější péči. Terapie proto klientově vůli moc šancí nemá… Možná by jí pomohla taky skupinová forma práce, vidět, že není jediná na světě. To by takový pobyt nebo každodenní práce mohly dokázat.A samozřejmě by to chtělo terapeuta, kterému bude věřit. To není nic proti dotyčné terapeutce, může být skvělá, přesto to někdy „nezaklapne“… Zároveň jí může důvěřovat a zároveň to sabotovat, samozřejmě. Co je to za přístup?

Stacionář pro nemotivovanou dospívající holku, která jinak víceméně normálně funguje? Obávám se, že to bude ještě větší tresty „vy mě posíláte do blázince“.

Plus si teda nejsem jistá dostupností stacionárních služeb pro dospívající s úzkostnými poruchami.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat