Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pořídím si dítě a chci život prožít s chlápkem který má jako koníček PC a brouci jsou tak fůůj.. A pak se divím.. Já ti nevím… Najednou tak otočit.. Ale jasně.. Novej chlápek.
Je to těžké rozhodování.
Kdybys neměla současného partnera, tak by bylo fajn být u toho na vesnici třeba celé léto a víc by jste se poznali…
@Anonymní píše:
Ahoj ve spolek,
budu psát anonymně, zda nevadí. Jsme s partnerem sedm let, máme malé dítě, tak nějak žijeme, ale já už delší dobu zjišťuji, že jak jsem vyrůstala na chalupě, láká mě víc a víc příroda - vesnice.. Bydlíme v panelovém bytě na sídlišti a já tu nenávidím ten beton, začíná mi vadit čím dál víc věcíÚplnou nááhodou jsem poznala člověka, se kterým si rozumím, určitě jste to taky někdy měli - ten pocit ve chvíli, kdy jste s tím člověkem, najednou cítíte, že tohle je ono, to co jste hledali celou dobu. Když jsem s ním, cítím se dobře, v bezpečí, jeho hlas mě uklidňuje, přijde mi, že se známe tisíc let.. smějeme se stejným věcem, má všeobecný přehled, možná je to i tím, že je ode mne o 13let starší, jiná generace výchovy než můj partner.
Je to chlap ze vsi, sám si opravuje statek, kde má i dílnu a zaměstnance, je zabezpečený svépomocí.
Mohlo by Vám připadat, že ted vidím svého chlapa jen v nejhorších očích a vše je na něm mizerné, to není pravda, ale poslední dobou zjistuji, že jsme každý tak jiný… máme jen tu společnou dceru. Partner mě má rád, já jeho taky.. ale opravdu denně se vracím z práce (jsem OSVČ), a otevřela bych si vínko a měla klídek, popovídala co v práci, o všem možném, ale vracím se do zatemnělé kobky sídlišťového bytu, kde je tma a zabedníno, aby chlap viděl na PS4, pracuje jen vyjímečně, peníze vydělá, ale spíše je doma a hraje.
Do toho jsem šla s tím, že je to chlap z města a skutečně panelákový typ, nevyčurá se ani v přírodě, nic, je to nehygienické prý..Žádný sport, žádné koníčky, kromě her. Já co jsem starší, tím více mi přijde, že se odsouvám k přírodě, třídím odpad, na lodžii mám truhlíky s bylinkami, patrové políčko s kedlubny, zelím, apod. Doma orchideje, palmy, yuky, máme 4+1
aby jste si nemysleli, že jsme nějaká botanická zahrada
Ale podle partnera kytky smrdí, v hlíně mám brouky, jsem mag*r, když mám květiny a zalívám si balkon, ale to je se vším..
Asi mi začíná vadit, že není do ničeho zapálený, na nic natěšený, jedeme třeba na výlet o víkendu jako rodina s malou do ZOO, jako tento víkend, vzala jsem malou na koně, hezky na něm jela, poslouchala paní a dělala co říkala, byla nadšená, jak jede, jak je jako princezna apod. a chlap jediné, že dcera smrdí a je celá špinavá - byl to normální poník![]()
Bojím se jen chvíle, kdy se jednoho dne otočím za svým životem a řeknu si, že jsem ho prožila vlastně v osamění..
Když si vzpomenu, hodně jsme toho spolu zažili.. to ano, vše jsme ustáli, ale víceméně i na chlapské práce jsem sama, stůl s lavicemi jsem si stěhovala sama do bytu, ledničku táta, až poslední dobou mi pomáhá s nákupy apod. ale i ta jeho pozornost mi přijde hrozně strojenánevím, jak to popsat.. neupřímné?
V jeho přítomnosti nemůžu, nebo se bojím být sama sebou..Nemůžu si v autě pustit a zpívat Čechomory, nebo jiné které tak miluju, protože se mi směje, že jsem magor a dělám ostudu
Když někam jedeme, musím se držet zpět, protože hned významně kouká
apodobné detaily..
![]()
Netuším, jak z toho ven, povídali jsme si o tom nesčetněkrát, ale bezvýsledně. On se sice snaží, ale já se vidím být sama s sebou na statku, veselá, malá aby měla vztah k přírodě..
Chlapík, co se vídáme (delší dobu) to bere opravdu vážně.. i se mnou i s malou.. bavili jsme se i o budoucnosti.. A já cítím pocit štěstí, když na to pomyslím..
Děkuju za možnost se vypovídat.![]()
Těžko radit, ale nezávidím ti tvou pozici. Já to prožila před asi 4 lety a jsem nyní šťastná, že jsem zůstala u manžela. Co k tomu říct? Vadí ti zřejmě hodně věcí na partnerovi, asi procházíte krizí - možná jenom ty svou vnitřní a hledáš východisko. Občas se i já ocitám v osobní tísni, jako zrovna teď. Bydlím na maloměstě, vidím z okna les, mám dvě zdravé děti, manžela. Na sexu nestavím svůj život, připadá mi, že kdyby onemocnělo půl republiky a nemohlo se sexovat, asi se všichni zblázní, jelikož se nic jiného ve vztazích mnohdy ani neřeší. Na sex s manželem se vždy těším, vzrušuje mě, ale ke konci aktu si stejně vduchu řeknu „konečně, hotovo, už můžu jít spát“.
Ale zažila jsem život ve velkém městě a to jsem opravdu ŽILA! To jsme byla já. Jenže mám zde závazky. Rodinu a spokojené manželství. Chlapi jsou opravdu jiní než my. Můj manžel je chladnější, ale přitom by se pro nás rozkrájel. Zkouším se na sebe podívat jeho očima a mnohdy ho obdivuji, že se mnou je
Taky oni mají své potřeby, city, touhy, ale nemluví o nich. Neřešíš jak bylo řečeno město či vesnici, ale nejsi spokojená tak, jak žiješ. Věta: „Máme jen tu společnou dceru“ je strohá, ale zásadní. Vy máte spolu dítě! Jste rodina! Není čas na nudící se výlevy ani částečně na osobní rozmazlenost. Představ si, že by tvá maminka se vyjadřovala takhle o tatínkovi a o tobě. Že by upřednostňovala své touhy a pocity na úkor rodiny. Děti a manžel není půjčovna ani herní konzole. Je to závazek a ty jako maminka a partnerka/manželka se musíš i sebeobětovat ve prospěch rodinného štěstí. Vždyť si můžete časem na vesnici chaloupku pořídit nebo pronajat. Co já bych teď dala za to být ve městě. Ale počkám si na to, až děti odrostou a můžu jít do podnájmu s manželem za prací a užívat si. Představ si, že za pár let ti nový partner z vesnice práskne půlkou prasata na stůl, otře si umaštěné ruce do kostkované košile a nařídí ti, ať to laskavě rozporcuješ do mražáku. Představ si, že zažiješ dřinu na vsi, že ti mimo tvoji přítomnost zfackuje dceru, že si pro ni na víkend přijede současný spokojený tatínek z města s novu přítelkyní a vezmou ji na výlet, jelikož budou žít de facto bezstarostným životem a budou na to mít. A ty jim zamáváš s udřenýma rukama a s hlínou za nehty, jelikož jsi musela na příkaz porýt celou zahradu. A řekneš si, kde já jsem mohla být, kdyby…
Zakladatelko, mě spíš přijde, že víc než současnej chlap tě štve bydlení v paneláku. Nešlo by s manželem promluvit o stěhování na vesnici(blízko města) nebo třeba koupit nějakou chalupou? Myslim, promluvit si fakt vážně, aby manžel pochopil, že přemýšlíš o odchodu. Ví o tom, že se něco děje?
@Honza 12 píše:
Pořídím si dítě a chci život prožít s chlápkem který má jako koníček PC a brouci jsou tak fůůj.. A pak se divím.. Já ti nevím… Najednou tak otočit.. Ale jasně.. Novej chlápek.
Souhlas, tohle asi bude ten spouštěč těch šupin na očích - a prohlédla a viděla, jak smutně žije. Proboha proboha proboha. A zodpovědnost je kde? Jo, já vím, vlastně každý má právo na štastný život prožitý v lásce a zpěvu a tanci a kytičkách. tak jo. Hurá do změny.
Jsi zkrátka zamilovaná a máš růžové brýle a tím pádem vidíš na současném partnerovi všechno špatně, i když to tak vůbec nemusí být, jsi prostě jen zaujatá, protože už se vidíš s panem „dokonalým“ na jeho statku..Ještě bych s nějakým unáhleným rozhodnutím počkala, protože, až ti spadnou růžové brýle a uvidíš i toho druhého reálně, můžeš se ještě dost divit. A proč se třeba nezkusíš přestěhovat jinam, se současným partnerem? Možná by stálo za to, si o tom s ním vážně promluvit. Pravděpodobně nemá vůbec tucha o tom, co se v tobě odehrává a ty by jsi hned pálila mosty, nepřijde mi to rozumné.
@inkakřivák píše:
Souhlas, tohle asi bude ten spouštěč těch šupin na očích - a prohlédla a viděla, jak smutně žije. Proboha proboha proboha. A zodpovědnost je kde? Jo, já vím, vlastně každý má právo na štastný život prožitý v lásce a zpěvu a tanci a kytičkách. tak jo. Hurá do změny.
Přesně..
Ahooj, tak já myslím, že mám ujasněno.
Nevím ani sama, kde začít.
V pátek celý den doma s partnerem, odjela jsem ke kamarádce na kávu, a od té doby smsky a tisíce zpráv přes whatss up, a než jsem se vrátila domů kolem sedmé, byla prodaná televize (127 průměr) a domácí kino!! Prázdná obývací stěna. Volám, píšu co to má znamenat!
Bylo mi napsáno, že prodal za 13.000 obojí, že přijde, že šel na pivo. Později zprávy jaký je king a borec kolik má prachů. Během noci několikrát volám, píši, nic, bez odezvy a nakonec vypnutý telefon. I já mám jedny nervy a trpělivost. Do půl třetí jsem vše sbalila, dvakrát jsem se vysprchovala, byla jsem naprosto nezastavitelná. Vše jsem sbalila cca do deseti tašek do předsíně, napsala na dveře lístek že jsem skončila a že s někým s sebou si věci vyzvedne. V pět ráno zvonek, nabíhal mi do dveří, poblil rohožku i dveře, stál 1,5h na zvonku, pak odešel. Přišel si pro věci v osm, neměla jsem již zamčeno, vzal si dvě tašky s tím důležitým, a práskl dveřmi. Šel k mamince. Ve dvanáct mi píše sms - že ho moc mrzí, že to dopadlo takhle. Telefonát, zda se prosím sejdeme, neutrální půda, na kofole na zahrádce, prolezl všechny bary po městě, vyválený, smrad chlastu, a plky jak to musíme zkusit znovu, atd… Prý se mám rozmýšlet..
Jenže mezitím… výlet s milým… božská sobota. Oběd, koupání, prohlídka zámku, večeře, jízda v cabriu, půl cesty jsem řídila, jsme rovnocenní partáci ![]()
Stejné písničky posloucháme, překřikujeme se, tolik toho máme na povídání, on mě vnímá, jak si mě prohlíží, má strach že mě ztratí.. je dospělí.. vyrovnaný, sebevědomý.
Pěkně mezi tím lítám.. ale podle srdíčka jsem to páteční nocí uzavřela nějak tak v srdci, vybulela jsem se dokonale a slíbila si, že takhle žít nechci a nebudu..
@Anonymní píše:
Ahooj, tak já myslím, že mám ujasněno.
Nevím ani sama, kde začít.
V pátek celý den doma s partnerem, odjela jsem ke kamarádce na kávu, a od té doby smsky a tisíce zpráv přes whatss up, a než jsem se vrátila domů kolem sedmé, byla prodaná televize (127 průměr) a domácí kino!! Prázdná obývací stěna. Volám, píšu co to má znamenat!
Bylo mi napsáno, že prodal za 13.000 obojí, že přijde, že šel na pivo. Později zprávy jaký je king a borec kolik má prachů. Během noci několikrát volám, píši, nic, bez odezvy a nakonec vypnutý telefon. I já mám jedny nervy a trpělivost. Do půl třetí jsem vše sbalila, dvakrát jsem se vysprchovala, byla jsem naprosto nezastavitelná. Vše jsem sbalila cca do deseti tašek do předsíně, napsala na dveře lístek že jsem skončila a že s někým s sebou si věci vyzvedne. V pět ráno zvonek, nabíhal mi do dveří, poblil rohožku i dveře, stál 1,5h na zvonku, pak odešel. Přišel si pro věci v osm, neměla jsem již zamčeno, vzal si dvě tašky s tím důležitým, a práskl dveřmi. Šel k mamince. Ve dvanáct mi píše sms - že ho moc mrzí, že to dopadlo takhle. Telefonát, zda se prosím sejdeme, neutrální půda, na kofole na zahrádce, prolezl všechny bary po městě, vyválený, smrad chlastu, a plky jak to musíme zkusit znovu, atd… Prý se mám rozmýšlet..Jenže mezitím… výlet s milým… božská sobota. Oběd, koupání, prohlídka zámku, večeře, jízda v cabriu, půl cesty jsem řídila, jsme rovnocenní partáci
Pěkně mezi tím lítám.. ale podle srdíčka jsem to páteční nocí uzavřela nějak tak v srdci, vybulela jsem se dokonale a slíbila si, že takhle žít nechci a nebudu..
Stejné písničky posloucháme, překřikujeme se, tolik toho máme na povídání, on mě vnímá, jak si mě prohlíží, má strach že mě ztratí.. je dospělí.. vyrovnaný, sebevědomý.
jízda v cabriu, půl cesty jsem řídila… no to mě po.ser, jestli je ti míň jak 20 tak to teda chápu…
no jestli na tomhle obláčku jedeš v praxi stejně, jak o tom přiblble opojně píšeš, se nedivím, že se aktuální partner chová podobně šíleně, jen v trochu jiný formě, to fakt nechápeš, že to je ze zoufalství, že tě ztrácí ![]()
Příspěvek upraven 18.08.15 v 17:57
@pohledzdruhestrany píše:
jízda v cabriu, půl cesty jsem řídila… no to mě po.ser, jestli je ti míň jak 20 tak to teda chápu…no jestli na tomhle obláčku jedeš v praxi stejně, jak o tom přiblble opojně píšeš, se nedivím, že se aktuální partner se chová podobně šíleně, jen v trochu jiný formě, to fakt nechápeš, že to je ze zoufalství, že tě ztrácí
To víš, je „dospělí..“, to ten druhej nemá šanci už.
@Voltiček píše:
Už vidím sedláka v cabriu![]()
Neznáš Vari? http://www.vari.cz/…00/cp:41163/
@Katydr píše:
To víš, je „dospělí..“, to ten druhej nemá šanci už.
je dospělej a toká jak tetřev, no uvidíme, jak mu to dlouho vydrží, a jak bude cizí dítě milovat jako vlastní, chudák dítě, když maminka vzplane jak stará stodola
@Patejl1 píše:
Neznáš Vari? http://www.vari.cz/…00/cp:41163/
to jim musel ale vítr šlehat z tý rychlosti a opojení svobodou do tváře ![]()