Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dítě vůbec neposlouchá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
4.9.20 10:09
Takže ani ne dvouletého prcka? Buďte v klidu bude hůř 😂 mám skoro čtyřletého pecka a že by zázračně poslouchal se nedá říct.
- Citovat
- Upravit
4.9.20 10:18
Když to nejde formou zákazu (a to nejde u spousty dětí v tomto věku), tak jdi formou odvedení pozornosti jinam. Místo „ne, nesmíš!“ mu řekni třeba „Toníku, pojď se mnou, vytáhneme v pokojíčku kostky a postavíme věž“ nebo „nechtěl by sis radši jezdit s autíčkem, než mlátit do dveří?“. Striktní zákazy s případným plácnutím jsem dávala jen v situacích, ktero ohrožují zdraví dítěte nebo lidí okolo (sahání na sporák, do zásuvky, běhání kolem silnice apod.). Tady hrozí tak maximálně škoda na majetku, spíš ale jen zbytečně vynervovaná máma 
A jo, bude hůř, obrň se. Kdybys viděla, jak teď zkouší mou trpělivost 8mi letý syn, tak ti rupne rovnou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 10:19
Dcera má 20 měsíců a dělá to samé. Nakonec to stejně dopadne tak že když se smíchem začne bušit do dveří po 3. tak vybuchnu smíchy i já. Je to nějakým způsobem roztomilé. Pokud dělá opravdu něco co se nemá tak ji to jasně dám najevo svým výrazem v obličeji a zabavím ji něčím jiným. Je to malý prcek. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 10:20
@unuděná píše:
Když to nejde formou zákazu (a to nejde u spousty dětí v tomto věku), tak jdi formou odvedení pozornosti jinam. Místo „ne, nesmíš!“ mu řekni třeba „Toníku, pojď se mnou, vytáhneme v pokojíčku kostky a postavíme věž“ nebo „nechtěl by sis radši jezdit s autíčkem, než mlátit do dveří?“. Striktní zákazy s případným plácnutím jsem dávala jen v situacích, ktero ohrožují zdraví dítěte nebo lidí okolo (sahání na sporák, do zásuvky, běhání kolem silnice apod.). Tady hrozí tak maximálně škoda na majetku, spíš ale jen zbytečně vynervovaná máma
Ano, přesně tohle jsem chtěla svou předchozí zprávou říct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 10:26
Já bych pátrala po příčině…proč bouchá do dveří? Chce ven? Tak běžte ven:-) Chce do něčeho bouchat? Líbí se mu ten zvuk? Tak vezměte bubínek a bouchejte na bubínek, nebo klidně do těch dveří, pokud to neruší třeba sousedy. Já malé ještě dám paličku ať se vyblbne:-)
Prostě má nějakou potřebu a tu je potřeba uspokojit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 10:28
Já zakazuju taky jen věci co jsou nebezpečný pro ni nebo když by byla nějak bezohledná vůči okolí (což se zatím ve 23 měsících ještě nestalo).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 10:34
Máš doma úplně normální batole a až zjistí co skutečně znamená ne a že ho může používat sám, to teprve bude jízda.
Děti nejsou poslušné - děti jsou samostatné bytosti. V tuhle chvíli to zjistil a učí se co vlastně jde všechno ve světě dělat - postupně ho potřbeuješ dovést k tomu, že ve světě není sám a že bude muset brát ohled i na ostatní a že ne vždy bude po jeho.
Ale v tuhle chvíli je potřeba s tím jen pomalu začínat, protože je to ve své podstatě dost složitá myšlenka a jeho mozek to teď nepobere.
Takže to základní co si musíš pamatovat - není to selhání tvé výchovy, zhruba do tří let to je běžná vývojová fáze, ve které je nejdůležitější dítě nezabít a nestat se alkoholičkou.
Základní trik je - pravidelně a dostatečně často dítko svěřovat do péče jeho otci, babičkám, dědečkům, tetám, vychovatelkám a podobně, aby ty sis mohla odpočinout, věnovat se sama sobě a načerpat další dávku energie na batole. Dítku nebude zle, i když o něj bude pečováno odlišně, než bys to dělal ty -naopak mu to dost pomůže se socializací, s pochopením, že lidi jsou různí a že i chování a reakce jsou různé.
To neznamená, že ho nemáš začít usměrnovat - jen je potřeba rezignovat na to, že takhle mrňavému batoleti něco vysvětlíš a nebo že je schopný regulovat svoje chování jen na základě tvého zákazu. Jeho mozek to prostě ještě nezvládne.
co teda s ním?
začni tím, že projdeš tyhle články, jsou dost fajn a praktické
https://blog.linkabezpeci.cz/…jeho-rodicu/
https://blog.linkabezpeci.cz/…ekle-batole/
https://blog.linkabezpeci.cz/…u-potrebuje/
https://blog.linkabezpeci.cz/…pravidlo-3z/
https://blog.linkabezpeci.cz/…pravidlo-3p/
https://blog.linkabezpeci.cz/…-neposluchy/
to zvládnete - navíc hlavní je přežít a nezabít ho, ostatní se nějak poddá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 10:35
@Petra_z_Nuslí píše:
Já bych pátrala po příčině…proč bouchá do dveří? Chce ven? Tak běžte ven:-) Chce do něčeho bouchat? Líbí se mu ten zvuk? Tak vezměte bubínek a bouchejte na bubínek, nebo klidně do těch dveří, pokud to neruší třeba sousedy. Já malé ještě dám paličku ať se vyblbne:-)Prostě má nějakou potřebu a tu je potřeba uspokojit.
No, já bych ty děti až tak nepodceňovala, v tomto věku už může jejich důvod být klidně ten, že zkouší, co mámu nejvíc vytočí a kde jsou nějaké hranice 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 10:38
Normální batole. Prostě opakovat, být důsledná, zamezovat nežádoucím činnostem a nejpozději za pár let uvidíš výsledky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 10:40
Dítě není stroj, aby poslouchalo na slovo, bohužel no… A v tomhle věku už vůbec ne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 10:42
@unuděná píše:
No, já bych ty děti až tak nepodceňovala, v tomto věku už může jejich důvod být klidně ten, že zkouší, co mámu nejvíc vytočí a kde jsou nějaké hranice
Já spíš myslím, že ho baví ta reakce rodiče, jak třeba řve a kouli oči
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 10:49
@welovefashion píše:
Já spíš myslím, že ho baví ta reakce rodiče, jak třeba řve a kouli oči
Jojo, to je počátek toho období „testu nervů rodičů“, jak říkám období vzdoru 
Je fakt, že někdy je lepší nedělat divadlo a dítěte si v takových situacích nevšímat. Jak jsem psala, se staršími dětmi je to pak horší, protože už moc dobře vědí, co mámu vytočí a jdou si za tím, třeba i jen z nudy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 10:50
@welovefashion přesně tak. Složitější intriku jde čekat až tak okolo 5 roku, u dětí v rodinách, kde úplně nefunguje přímá komunikace a tak se musí naučit chodit oklikama.
u ani ne dvouletého fakt ne. REspektive ano - jakmile na něco přijde, tak zkouší co to dělá, ale ne se záměrem vytočit matku.
Pokud zjistí, že bušení do dveří mu přinese pozornost matky, tak to dělá - ale nic složitějšího. Pozornost samozřejmě chce každé dítě a co nejvíc. A zakladatelčin syn je právě na rozmezí mimina, kde je potřeba sytit potřeby a batolete, které se musí začít učit žít mezi lidmi, tedy vnímat že každý má potřeby, ne jen on. Ale to je hodně složité a abstraktní myšlení - ostatně spoustu dospělých se tohle nenaučí a bezohledně jedou svoje. Nedá se čekat, že to skoro ještě mimino bude zvládat a nebo že to, že to nezvládá je porucha, či chyba ve výchově.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 10:56
@unuděná píše:
No, já bych ty děti až tak nepodceňovala, v tomto věku už může jejich důvod být klidně ten, že zkouší, co mámu nejvíc vytočí a kde jsou nějaké hranice
Je pravda, že já vycházím jen ze zkušenosti se svým batoletem a se svou výchovou. Dcerka nic nedělá naschvál aby mě vytočila, vždycky vypozoruju, že jí šlo o něco konkrétního co potřebovala. Je jí teda 23 měsíců, třeba se to ještě změní, těžko říct.
Zrovna včera byla situace, že bych si mohla myslet, že mi něco dělá naschvál, ale i to mělo důvod. Vždy když přijde domů, tak si jde sama umýt ruce. Vzala ale mýdlenku s mýdlem a naplnila ji vodou a rozlila na zem. Mohla jsem ji okřiknout, ale přišla jsem k ní a zjistila, že to mýdlo bylo přischlé k mýdlence a že bez toho navlhčení by nešlo vyndat…pak to vylila, protože chtěla to mýdlo vyklopit. Kdybych to neprozkoumala, mohla bych to vzít jako akt vylívání vody na zem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Holky, už mám nervy na pochodu. Mám osmnáctiměsíčního syna, který prostě absolutně neposlechne. Ví, co znamená ne a nesmíš, ale buď na to vůbec nereaguje nebo se začne smát a pokračuje dál už vyloženě schválně.
Příklad: Začne bušit do dveří - několikrát řeknu ne, to nesmíš, přestaň - žádná reakce. Odtáhnu ho fyzicky od těch dveří a řeknu ne. Syn se začne smát a rozeběhne se k těm dveřím zpátky. Odtáhnu ho znovu a vezmu na ruce, následuje řev. V horším případě mi bouchnou nervy, dam mu na zadek a syn samozřejmě řve, jenže po uklidnění je schopný se smíchem opět jít dělat tu stejnou věc
Jinak je v pořádku, nijak nezaostává, nevidím to na nějakou poruchu.
Co s ním?