Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Musis mu byt neustale v dosahu a tem vecem zabranovat, kratce vysvetlit, pripadne proste ho vzit a odejit/odvlect.
Mlaceni nema smysl.
Musi vedet, ze kdyz to bude delat, ze proste zabava skonci, pujdete jinam.
Nedivim se, ze jiym detem vadi, kdyz je jine cizi dite objima a saha na ne.
Přesně jak píše @Lucie_Sx - prevence nežádoucího chování je základ. A taky jednou pomůže, až mu to jednou nějaké (obvykle starší a oráchlejší) dítě vrátí, třeba ho odstrčí atd. Ale to není rada, jen zkušenost ![]()
@Lucie_Sx jo, přesně tak se snažím to dělat. Jít prostě pryč. Za to, že je kontaktní prostě nemůžu, vysvetluju, ukazuju, že to dětem vadí, ale co zmůžu…
@unuděná bohužel ani starší dítě moc nepomohlo 😅 nebo mu to, že to vadí ukázalo opakovaně názorně malo.
Naše dcera bude bodobna. Je o dost mladší než váš. Je strašné společenská a hravá. Na děti se,, ptá " pokaždé když někam jdeme. Zrovna včera jsme byly v herně tam si připadám jako dostihový kůň. Jsem ji pořád v patách. Je schopna běhat za dětmi všeho druhu. To se moc neviplati jedna z holčiček ji prostě stricila když za ní vlezla do domečku. Na slečně bylo vidět že se prostě nechce kamarádit s každým a hračky byly prostě její. Dcera starším zkouší asistovat pro hře a brát hračky. Ne každé z toho má rozum. Tak jsem tam jako bodyguard a holku taham jinam.
Nejlepší je vychytat hodinu a chodit do kolektivu v době kdy je okolo min děti. Třeba v herně je kolem jedné hodně málo děti. Na hřištích přes oběd taky.
![]()
@Anonymní píše:
Naše dcera bude bodobna. Je o dost mladší než váš. Je strašné společenská a hravá. Na děti se,, ptá " pokaždé když někam jdeme. Zrovna včera jsme byly v herně tam si připadám jako dostihový kůň. Jsem ji pořád v patách. Je schopna běhat za dětmi všeho druhu. To se moc neviplati jedna z holčiček ji prostě stricila když za ní vlezla do domečku. Na slečně bylo vidět že se prostě nechce kamarádit s každým a hračky byly prostě její. Dcera starším zkouší asistovat pro hře a brát hračky. Ne každé z toho má rozum. Tak jsem tam jako bodyguard a holku taham jinam.
Nejlepší je vychytat hodinu a chodit do kolektivu v době kdy je okolo min děti. Třeba v herně je kolem jedné hodně málo děti. Na hřištích přes oběd taky.![]()
Takže určitě víte o čem mluvím. Člověk se snaží jim být pořád za zadkem, až je mi to kolikrát trapný, ale prostě mám hruzu z toho, že zase bude nějaký zle. Do hernicky přes oběd u nás nereálné, chodíme po obědě spát tak na dvě hodinky.
@Anonymní píše:
Takže určitě víte o čem mluvím. Člověk se snaží jim být pořád za zadkem, až je mi to kolikrát trapný, ale prostě mám hruzu z toho, že zase bude nějaký zle. Do hernicky přes oběd u nás nereálné, chodíme po obědě spát tak na dvě hodinky.
Někdy to jde třeba u domu je veliké hřiště na míčové hry a tam ti starší kluci nemají problém si s ní kopat. Minule nám půjčili míč. Ale zase člověk nechce omezovat ostatní děti. To je složitá volba. Kolikrát po chvilce kopání uvolníme místo a já si připadám jako uskostliva matka. To nejsem. Jen mi nepřijde fér aby se starší x minut museli omezovat.
Pokud náhodou potkáme někoho známého je mi jedno že se po sobě valí, behaji
Jsou mu dva, teprve se v kolektivu učí chovat. Jasně, že se to naučí a jako starší se bude chovat vhodně. Buď mu buď za zadkem a koriguj jeho chování a nebo do kolektivu nechoď, resp. do mensi skupiny nebo ideálně k jednotlivci. On je z toho rozrušený a tim plyne, že neposlechne. Nedělá to naschval, nebij ho.
Podle mě normální chování ve dvou letech i když to dokáže lézt na nervíky
![]()
No já ji nechávám ať se s dětmi srovná sama samozřejmě sleduju, pokud by někomu ubližovala zasahnu nebo kdyby někdo ubližoval ji. Taky je živější.
Ahoj holky, jdu si pro radu a trochu se vypsat. Jsem nesmírně vděčná za to, že máme zdravého, krásného syna. Co mě trošku trápí je, že jakmile je v kolektivu stejně starých dětí je divoký, neposlouchá. Má hrozně rád společnost a děti celkově. Jsem moc ráda, že je takhle hravý, ale maminky okolo to prostě neberou a přijde mi, že si šuškají, že mám divoké, nevychované dítě, které prostě nezvládám. S dětmi si chce hrát, neustále ukazovat hračky a tak dále.. naprosto chápu, že třeba některé děti v tomto věku nemají stejné potřeby, jako třeba zrovna koukat na tuhle hračku, která zajímá syna a podobně, nebo s ním běhat a smát se, ale co s tím mám dělat? Pravdou je, že když je v zápalu zábavy, neposlechne. Když na něj houknu, začne se vztekat. Když hází s věcmi, se kterými nemá dostane prostě po druhém upozornění přes ruku. Ne že bych byla zastánce facek, ale tohle mi přijde jakože v pohodě. Vyrostly vám z toho děti? Nebo to bylo čím dál horší.. když jsme sami venku třeba na odrážedle nebo jen tak na procházce…poslechne, kde má čekat, nebo zastavit atd, ale v kolektivu prostě ne. Navíc je hrozně kontaktní, rád se objímá, dělá malá atd. Zase chápu, každý to nemusí nemá to rád, ale prostě mu to nevysvětlim. Jsem z toho na prášky hlavně taky kvůli tomu, že máme na cestě druhé… Samozřejmě máme každý svou hlavu a nikdo po něm nechce, aby poslouchal jak hodinky, ale nějaký ten respekt…