Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
A co tě drží být doma? Od září můžeš do práce, dítě do skolky.
Mě taky nebaví si hrát s dítětem, ale třeba na chvilku jdu. Jsi na dítě sama? Nemůže s ním být pár hodin i někdo jiný? To udělá hodně.
Takový dny má asi kazdej někdy. Chce to mít pravidelné od dítěte relax. Já mám dnes taky divnej den. Místo prvního prázdninového výletu řešíme manzeluv úraz, nemocnici, zdržení stavby, která už tak je časově na knop… děti zlobí, protože měly být na výletě, ne na hřišti z vystrasenou a otravenou matkou… zítra bude lip ![]()
Mě to nebavilo včera, když jsem s mladším šla koupit starší gumáky a kouknout ne kolo a ten 1,5 to bral jako útěkovou bojovku. Starší už má v 8 letech boty v dámským…
Chtěla bych si večer jít sednout do pěkné restaurace, dát si pár vín a dobrou večeři a druhý den spát do oběda. A pak sex ranní v klidu… Haha ![]()
Tak tenhle nadpis me zaujal, protoze to jsem zejmena v prvnich dvou letech prohlasovala taky… „ja dneska nechci bejt mama
“
Hrani neni moje nejoblibenejsi cinnost, ale kdyz je cas a pohoda, proc ne. Co je horsi, kdyz se to sejde a uz od rana jedeme jen odrazeni odporu vuci vsemu. Cisteni zubu, prevleceni z pyzama, jidlo, nech to, nesahej, ne tam nejdeme, tam jit ale musime…, venku vztek a vzdor, vecer koupani, jidlo, cisteni zubu…
Ted se nam rozmohl takovy nesvar, ze vyhlasim, kam pujdeme a co tam budeme delat, dite nejvic nadseny a nateseny a premlouva, abysme sli hned… a jakmile reknu, ze se jdeme prevliknout a vyrazime, tak NE, NECI!
Vytrestana jsem pak ja, protoze co s nim zase doma. Takze jo, dost casto se od rana tesim, az vecer pujde spat
Za chvili se narodi druhy, to me zase klepne. Vydrzet!!
@Anonymní píše:
Ahoj, asi ozehave tema… ale synovi budou tri, za par mesicu. Dnes to na me uplne padlo. Strasne me nebavi si s nim hrat, zabavovat ho, mit oci i na zadku a sledovat aby si neublizil - jako “neskakej na gauci, narazis hlavou na stul” atd. Chci si jen sednout a byt. Sama, potichu. Neuklizet donekonecna bordel. Najist se v klidu. Neopakovat se do nekonecna bez vysledku. Ven jsem chtela jit, rikam mu “pojd, pujdem na hriste”. Odpoved “Ne”obliknout se nechtel a boty taky ne. Tak jsme doma. Jako on dohromady nic moc neprovadi, ale ja uz jsem tu nejaka zoufala ze vseho. Vyhoreni? Nevim. Ma rovinu rikam, ac se to tu jakoby rikat “nesmi”, ale - dneska me nebavi bejt mama. Jen se tesim, aby uz byl v posteli a spal a ja mela klid. Mate to nekdo stejne? Bavi vas si hrat cely den s detmi? Naplnuje vas to?
Ješte chvilku vydrž
za chvili se uz naji sam, oblikne sam, utre si zadek sam, nekdy si i neda na tlamu a pak uz to bude mnohem lepší ![]()
Ja si tehdy rikala: doprčic, kdy uz si udela aspoň šťávu… ![]()
Takové dny občas prostě přijdou. Mám taky syna 2,5 a k tomu pidi mimčo a občas je to prostě na palici být doma sama jenom s těma dětma. Mladší nemá ještě ani 2 měsíce, takže vyrazit si někam bez dětí nepřichází zatím v úvahu. Kojit, přebalovat, vařit, prát… uklidit ten bordel jak v tanku, co nadělá nudící se syn
A pak že je to mateřská DOVOLENÁ
Jsou dny, kdy bych je nejradši narvala do babyboxu…i s mužem
Neboj, nejsi v tom sama
Ale aby bylo jasno, miluju je nade vše, i když to zrovna není všecko podle mých představ.
@pikola píše:
Chtěla bych si večer jít sednout do pěkné restaurace, dát si pár vín a dobrou večeři a druhý den spát do oběda. A pak sex ranní v klidu… Haha
No to mi povidej! Ja si kolikrat dopoledne rikam, ze by byla chut, ale ta se vetsinou do vecera ztrati spolu s veskerou fyzickou i psychickou energii ![]()
Mě to teda taky nebaví, hlavně ten šílený věk do tří, čtyř let
bohužel se do školky nedostala, tak snad příští rok… víc dětí už doma nechci ![]()
Diky holky
@Janadel tos napsala presne, uplne mi mluvis z duse. Jo, ja jsem taky tehotna. Takze jestli se z toho muzu posr.at ted, tak co potom ![]()
@Janadel píše:
No to mi povidej! Ja si kolikrat dopoledne rikam, ze by byla chut, ale ta se vetsinou do vecera ztrati spolu s veskerou fyzickou i psychickou energii
Chlap se mi diví, že v deset večer, co dítě usne, ani v půl páté, než dítě vstane, nemám chuť
![]()
Jakmile nastane takovy den-a ze nastane u kazde matky-hned volam a hledam hlidani. Babicku, tetu, kamosku…proste nekoho kdo ten “den” nema a chce si uzit i s mym potomkem. Ja jsem v pohode pac si teda udelam to svoje klid/volno a odpocinu a dite je nadsena pac si den uzije na max a jeste jako bonus se na sebe odpo/vecer zase tesime.
Ne vzdy to samozrejme jde ale kdyz se to povede tak to stoji za to. A nemam pocit ze jsem selhala. Naopak, matkovsky jsem udelaĺa vse pro to aby dite bylo spokojene. A ja taky. Spokojena matka=spokojene dite.
Ahoj, asi ozehave tema… ale synovi budou tri, za par mesicu. Dnes to na me uplne padlo. Strasne me nebavi si s nim hrat, zabavovat ho, mit oci i na zadku a sledovat aby si neublizil - jako “neskakej na gauci, narazis hlavou na stul” atd. Chci si jen sednout a byt. Sama, potichu. Neuklizet donekonecna bordel. Najist se v klidu. Neopakovat se do nekonecna bez vysledku. Ven jsem chtela jit, rikam mu “pojd, pujdem na hriste”. Odpoved “Ne”
obliknout se nechtel a boty taky ne. Tak jsme doma. Jako on dohromady nic moc neprovadi, ale ja uz jsem tu nejaka zoufala ze vseho. Vyhoreni? Nevim. Ma rovinu rikam, ac se to tu jakoby rikat “nesmi”, ale - dneska me nebavi bejt mama. Jen se tesim, aby uz byl v posteli a spal a ja mela klid. Mate to nekdo stejne? Bavi vas si hrat cely den s detmi? Naplnuje vas to?