Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Martha03 píše:
Tak jasně že tě ty kecy budou štvát, i když si z toho nic neděláš. Na nás všichni koulili oči proč jsme spolu přes 10 let a nemáme dítě a už se začali šířit i konspirační teorie jak ani nemůžeme. Tomu jsem se musela zasmát. Já teda nikdy nedospela do fáze, kdy bych chtěla i já. Uvědomovala jsem si ale svůj věk. Ne že by to nešlo v 35ti, ale spíš mi šlo o to kolik mi pak bude až bude dítěti 10 nebo 15 let. Chtěla jsem být pro své dítě ještě relativně aktivní. Manžel chtěl a tak jsem si řekla že vůči němu nebudu sobecka a půjdeme do toho. Ale musím upřímně říci, že pokud bych měla chlapa co by děti nechtěl dítě bych neměla. A nestydela bych se za to, je to můj život, moje rozhodnutí…
Díky, mám to přesně stejně, také nechci dítě ve čtyřiceti, jsem ráda, že to někdo vnímá podobně…tak třeba s tím přijde partner první ![]()
@SarinkaSar1 píše:
Právě s partnerem to máme úplně stejně, spíš mi jde o to, že se bojím, že mi ty hodiny tikat nikdy nezačnouprotože právě a možná i naivně, si myslím, že by to mělo bejt tak, že mají chtít ideálně oba dítě, prostě to nějak vnitřně cítit, to u mě absolutně chybí a říkám si, že jak jsem stará, tak už mě to právě ani nikdy nechytne. A určitě vy, co jste bezdětné, znáte ty blbý kecy zbytku rodiny (a to neříkám, že neumím dost rázně odpovědět) a po čase vás to už zase začne štvát
Podle toho, co pises, na deti propraveni jste. Kdybych cekala jako Ty, tak nemam ani jedno ani druhe (doufam teda, ze bude vse v poradku). Mas 9 mesicu se na to pripravit. Nas se nikdo nikdy na deti neptal, protoze vychazeli z toho, ze je nechceme, my nebyli nikdy rodinne typy. No otehotnela jsem poprve a vsichni sok. A ted podruhe ho budou kit asi taky, prvni dite ma uz 4 roky a my rikali, ze zustaneme asi u jednoho, ale zmenili jsme nazor.
@SarinkaSar1 muzes byt fakt v pohode, ja v tvych letech sbalila bagl a odletela na rok na novy zeland, pak jsem jeste par let cestovala, pracovala a deti mi zacly chybet az po 34 roce. (syn se narodil v 35, dcera v 37). dulezite je to, co citis ty v sobe a ne co si mysli okoli. … nevim, jak to mas vnitrne ty, ale ja vzdy vedela, ze jednou budu mit 2 deti, ale az nastane ten spravny cas
![]()
@Janli píše:
Byla jsem v dost podobné situaci. Taky jse si říkala, že nemá smysl si pořizovat děti pokud po nich vyloženě netoužím, ale já k tomu neměla ani partnera. Mateřský pud přišel když mi bylo 32, než jsem se dopracovala k dítěti, bylo 35. Druhý dítě v 38 letech. Dneska hodně lituju, že jsem do toho nešla dřív. Ono nejde jen o věk početí, ale o celý život strávený s dětmi. Až těm mým bude dvacet, mě bude skoro šedesát a modlím se, abych byla zdravá a vychovala je do dospělosti. Mysli i na tohle, ono mateřství v pozdním věku není žádná hitparáda ani pro ty děti.
kéž by takovy nazor melo vic žen…tady se pozdni materstvi prezentuje jako super vec, vse zalite sluncem, ruzovy oblacky a ono leda tak hovvno zlata rybko. ja to znam z druhe strany, kdy decko ve 20 melo 60 letou matku, pomalu ani maturitu si nedodelalo, protoze matka v 60 sama neutahla domacnost, nemocna, decko chtelo jet na erasmus, setrilo si na to, tesilo se na vs a melo akorat nocni smenu v makru, no des
a fakt neni o co stat, ale ve 40 jsou vsechny super zdravy a nic si nepripousti:nevim:
@debra.morgan já na výběr neměla, nebyl partner. Ale je mi líto, že nepřišel mnohem dřív, protože do dětí bych šla i když jsem se na to necítila. Že někdo odkládá mateřství dobrovolně, to nechápu. Ona je ta realita praští po palici až mnohem později.
@debra.morgan píše:
kéž by takovy nazor melo vic žen…tady se pozdni materstvi prezentuje jako super vec, vse zalite sluncem, ruzovy oblacky a ono leda tak hovvno zlata rybko. ja to znam z druhe strany, kdy decko ve 20 melo 60 letou matku, pomalu ani maturitu si nedodelalo, protoze matka v 60 sama neutahla domacnost, nemocna, decko chtelo jet na erasmus, setrilo si na to, tesilo se na vs a melo akorat nocni smenu v makru, no desa fakt neni o co stat, ale ve 40 jsou vsechny super zdravy a nic si nepripousti:nevim:
No to asi ne. Jsou i ženy, které prostě nenajdou toho pravého dříve. Jsou ženy které chtějí dělat kariéru, jsou ženy které si takhle neuvědomuji že až jim bude 60sat tak dítěti bude 20. Čeká se i na praktickou stránku věci až se dostaví dům, až bude více peněz. Já zase nejsem zastáncem toho pořídit si dítě bez myšlenky na zázemí, dobrou znalost partnera apod. Navíc dítě je dost nápor, teď neberu ženy, které už od 10ti let sní o svatbě a miminku ale o těch, které se začnou tak nějak zajímat až na prahu 30tky (patřím sem i já). Mám dítě, miluju ji a za nic bych ji nedala. Nejsem ale naivní a uvědomuji si jak náročná je péče o dítě, jaky dopad to má na partnerský život a jaký dopad to má na mě. Zcela jistě se to casem zlepší maličké je 5 měsíců, ale přišla jsem o svoje já. Jsem teď jen matka. Dítě je náročné, ani na záchod pomalu nemůžu, ano má lepší i horší dny, ale jsem u ni celý den. Hrajeme si cvičíme. Já ale nemám žádný cas na sebe, přišla jsem o sebe a svůj klid, to že se můžu kdykoliv sebrat zajet si na výlet nebo jenom provetrat hlavu. Manžel je milionovej pomáhá ale malá teď chce jenom mě a v tom mi pomoci nedokáže. Dítě je prostě náročné a s tím člověk taky musí počítat, že všechno ostatní jde stranou. Tohle je to co mě odrazovalo od dítěte a samozřejmě taky porod ![]()
Příspěvek upraven 01.04.19 v 14:27
@Janli píše:
@debra.morgan já na výběr neměla, nebyl partner. Ale je mi líto, že nepřišel mnohem dřív, protože do dětí bych šla i když jsem se na to necítila. Že někdo odkládá mateřství dobrovolně, to nechápu. Ona je ta realita praští po palici až mnohem později.
jasny no, ne vzdy to jde
, ja bych do toho nesla, mam hranici 35 uplna max., pak leda adopce, osvojeni, pestounka starsiho ditete. nastesti ma manzel stejny nazor. ja se klidne priznam, ze dobrovolne a planovane pozdni rodicovstvi odsuzuju, prave protoze vim z nekolika pripadu, kde to fakt dobre nebylo a neni do ted… a bude hur, nyni je mnohem vic deti se staryma rodicema
...... to bych pro sve deti nechtela
ach, no nic, to byl jen takovy povzdech. neni moje starost ![]()
@debra.morgan píše:
jasny no, ne vzdy to jde, ja bych do toho nesla, mam hranici 35 uplna max., pak leda adopce, osvojeni, pestounka starsiho ditete. nastesti ma manzel stejny nazor. ja se klidne priznam, ze dobrovolne a planovane pozdni rodicovstvi odsuzuju, prave protoze vim z nekolika pripadu, kde to fakt dobre nebylo a neni do ted… a bude hur, nyni je mnohem vic deti se staryma rodicema
...... to bych pro sve deti nechtela
ach, no nic, to byl jen takovy povzdech. neni moje starost
Mě moje máma měla ve 43 letech, neříkam, že to bylo ideální, ale vystudovala jsem vš, naučila jsem se být samostatná, protože jsem musela mít pořád brigády, abych si zaplatila školu..nikdy toho nebudu litovat, že mi dala takovouhle „školu“, protože narozdíl od většiny lidí, jsem se naučila si vážit toho co mám v hlavě a nemít rodiče furt za zadkem. Vidím to u sestry svého partnera, ta by si bez rodičů ani nepostavila nábytek. Takže bych to tak vehementně neodsuzovala, má to i své proti.
Stejně si to budeš muset nakonec rozhodnout jen ty sama. Řekla bych, že u většiny holek tvojeho typu (asi i já) je to potom tak, že se jim sice trochu stýská po starém životě bez dětí, kdy si mohly večer zajít s přáteli na vínko nebo na cvičení anebo s manželem odletět jen tak na poslední chvíli na víkend do Říma. Ale na druhou stranu už si nedokáží představit život bez jejich děťátka a neměnily by. Je to trochu schizoftenni a špatně se to vysvětluje, dokud to sama nezazijes. ![]()
Na tvém místě bych asi šla do dítěte. Nevím, v jakém oboru bys dělala doktorát. U některých oborů by to šlo právě při tom děcku lépe než třeba práce. Třeba u mě. Pracovat na dizertacce by člověk mohl kdykoli, kdy má chvilku, při práci je ale závislý na deadlinech zvenčí.
@SarinkaSar1 hele, jak te tu vetsina strasi starsimi rodicemi byt je traga, ver neni. jak jsem zminila vyse, patrim mezi ne i ja, a prestoze jsem na ne zustala sama, je to
pohodicka, clovek neni ze vseho tak vyprdeny jako mlady rodic, mame slusne zabezpeceni, muzu s nima litat na dovci, lyzovat, chodime po vystavach, do divadel, ted o vikendu jsme zrovna dali 20km cyklovylet (mala ma 6 a syn 9), dala jsem se na osvc, abych si jejich detstvi uzila,,… ono to neni o veku, plno mladych holek je jedna velka schnilotina, aby zabezpecili rodinu musi makat do umoru, nemohou doprat detem to co by ony chtely, a v mych ocich asi nejhorsi - v zivote nic neprozily. ale kazdy clovek je z jineho testa. zalezi, co bavi tebe
Příspěvek upraven 01.04.19 v 15:27
@SarinkaSar1 píše:
@debra.morganMě moje máma měla ve 43 letech, neříkam, že to bylo ideální, ale vystudovala jsem vš, naučila jsem se být samostatná, protože jsem musela mít pořád brigády, abych si zaplatila školu..nikdy toho nebudu litovat, že mi dala takovouhle „školu“, protože narozdíl od většiny lidí, jsem se naučila si vážit toho co mám v hlavě a nemít rodiče furt za zadkem. Vidím to u sestry svého partnera, ta by si bez rodičů ani nepostavila nábytek. Takže bych to tak vehementně neodsuzovala, má to i své proti.
tak pod to se podepisi, hlavne vetsina mladych matek, kdyz prestane byt zavisla na rodicich, stane se zavislou na chlapovi
a to nemluvim jen o financich ![]()
@markytka3 píše:
@SarinkaSar1 hele, jak te tu vetsina strasi starsimi rodicemi byt je traga, ver neni. jak jsem zminila vyse, patrim mezi ne i ja, a prestoze jsem na ne zustala sama, je to
pohodicka, clovek neni ze vseho tak vyprdeny jako mlady rodic, mame slusne zabezpeceni, muzu s nima litat na dovci, lyzovat, chodime po vystavach, do divadel, ted o vikendu jsme zrovna dali 20km cyklovylet (mala ma 6 a syn 9), dala jsem se na osvc, abych si jejich detstvi uzila,,… ono to neni o veku, plno mladych holek je jedna velka schnilotina, aby zabezpecili rodinu musi makat do umoru, nemohou doprat detem to co by ony chtely, a v mych ocich asi nejhorsi - v zivote nic neprozily. ale kazdy clovek je z jineho testa. zalezi, co bavi tebePříspěvek upraven 01.04.19 v 15:27
Nojo, jenomže o deset let později může být situace úplně jiná. Vidím to na svých spoluzackach, které měly děti kolem 22. Já se mrcasim s kojencem, kariéra žádná zavratna nebyla, pač v letech 2008-2012 byla ekonomika v háji a člověk bez praxe byl rád, že ho vzali aspoň někde. Ony v té době měly malé děti, které už jsou dnes relativně samostatné, a maminky můžou pracovat na sobě. A je to pro ně lehké i bez praxe, protože lidi je málo, mzdy rostou, všichni staví a cestují…
@Santa Juana píše:
Nojo, jenomže o deset let později může být situace úplně jiná. Vidím to na svých spoluzackach, které měly děti kolem 22. Já se mrcasim s kojencem, kariéra žádná zavratna nebyla, pač v letech 2008-2012 byla ekonomika v háji a člověk bez praxe byl rád, že ho vzali aspoň někde. Ony v té době měly malé děti, které už jsou dnes relativně samostatné, a maminky můžou pracovat na sobě. A je to pro ně lehké i bez praxe, protože lidi je málo, mzdy rostou, všichni staví a cestují…
no nevim, nevim, v tech letech se narodily me deti a naopak ted me hodne potrebuji (skola, krouzky, …) , nedovedu si predstavit ted studovat a praci mozna sezenou, ale i tak v ni travi vice casu nez s detma. a bez vzdelani a praxe neverim, ze ziskavaji dobre pozice.
@markytka3 píše:
tak pod to se podepisi, hlavne vetsina mladych matek, kdyz prestane byt zavisla na rodicich, stane se zavislou na chlapovia to nemluvim jen o financich
to je pravda. taky je to o prioritach, ty mam ja s manzelem jine nez 99% emimina, takze je tu moc neprezentuji, ale chtela jsem se omluvit zakl. nechtela jsem rozpoutat flame a odbocit od jeji tema. sorry ![]()
Byla jsem v dost podobné situaci. Taky jse si říkala, že nemá smysl si pořizovat děti pokud po nich vyloženě netoužím, ale já k tomu neměla ani partnera. Mateřský pud přišel když mi bylo 32, než jsem se dopracovala k dítěti, bylo 35. Druhý dítě v 38 letech. Dneska hodně lituju, že jsem do toho nešla dřív. Ono nejde jen o věk početí, ale o celý život strávený s dětmi. Až těm mým bude dvacet, mě bude skoro šedesát a modlím se, abych byla zdravá a vychovala je do dospělosti. Mysli i na tohle, ono mateřství v pozdním věku není žádná hitparáda ani pro ty děti.