Dočasná pěstounská péče

@janka23 Jen 8 let? Dcera má 10 a vím, že by to po psychické stránce hodně odnesla. S dítětem mladším 14/15 let do toho snad nikdo soudný jít nemůže. 

@modravlocka proc myslis? Zvlastni nazor. Mamka to dela 5let. Bracha mel 2mesice do 8let a druhy 13let a urcite psychicky na tom blbe nejsou. 

Jo a mamka si dnes jela do porodky uz v poradi pro 7miminko

@toma0105 nemyslim si ze to vyrizovani je na dlouho. dulezite je abyste prosli vsichni psychotesty vcetne decek ty s manzelem uspesne seminarem. co vim tak leckdy je uspesne hotovo za pul roku.

@Jedna babička píše:
@toma0105 nemyslim si ze to vyrizovani je na dlouho. dulezite je abyste prosli vsichni psychotesty vcetne decek ty s manzelem uspesne seminarem. co vim tak leckdy je uspesne hotovo za pul roku.

Uvidíme,už 2 roky o tom jen mluvím,není to rozhodnutí ze dne na den,takže teď jen zavolat do centra a uvidíme co dál.  

@silvie1978 @janka23 @toma0105 Soudím dle svých vlastních děti. Prostě mi na to přijdou i v tomto veku malé. Vidím v tom 2 zásadní problémy. První je v nutnosti dítě „poslat dál“ a už se s ním třeba nikdy nevidět. To je hodně těžké i pro dospělého. Přeci jen s ním člověk stráví část života, priroste mu k srdci, bere ho jako součást rodiny. Nedokážu si představit, co se musí honit 8 letemu dítěti v hlavičce. Nemyslím si, že by to dokázala vyřešit pouze komunikace a mluveni o tomto problému. Druhá věc, i 8 lete nebo 10 lete dítě potřebuje hodně pozornosti. Prijmuti pestounatka bude vždy na úkor vlastního dítěte. Dalo by se namítnout, že případné vlastní mimino by bylo také, ale přeci jen u pestounete je dost velký předpoklad, že bude extrémně náročné (např. závislá miminka matek fetacek, miminka, která za svůj krátký zivot nepoznala nic moc hezkého…). Ruku na srdce, jestli ženě při péči o takové dítě může ještě zbyt dostatek energie na své vlastní. Před pestounkami smekám a kdo ví, třeba jednou za X let, až mi vlastní děti odrostou, do toho půjdu také, ale teď určitě ne. V současné chvíli vnímám jako úkol vychovat své vlastní děti a zbytečně je nevystavovat možným traumatickym zážitkům.

@modravlocka píše:
@silvie1978 @janka23 @toma0105 Soudím dle svých vlastních děti. Prostě mi na to přijdou i v tomto veku malé. Vidím v tom 2 zásadní problémy. První je v nutnosti dítě „poslat dál“ a už se s ním třeba nikdy nevidět. To je hodně těžké i pro dospělého. Přeci jen s ním člověk stráví část života, priroste mu k srdci, bere ho jako součást rodiny. Nedokážu si představit, co se musí honit 8 letemu dítěti v hlavičce. Nemyslím si, že by to dokázala vyřešit pouze komunikace a mluveni o tomto problému. Druhá věc, i 8 lete nebo 10 lete dítě potřebuje hodně pozornosti. Prijmuti pestounatka bude vždy na úkor vlastního dítěte. Dalo by se namítnout, že případné vlastní mimino by bylo také, ale přeci jen u pestounete je dost velký předpoklad, že bude extrémně náročné (např. závislá miminka matek fetacek, miminka, která za svůj krátký zivot nepoznala nic moc hezkého…). Ruku na srdce, jestli ženě při péči o takové dítě může ještě zbyt dostatek energie na své vlastní. Před pestounkami smekám a kdo ví, třeba jednou za X let, až mi vlastní děti odrostou, do toho půjdu také, ale teď určitě ne. V současné chvíli vnímám jako úkol vychovat své vlastní děti a zbytečně je nevystavovat možným traumatickym zážitkům.

Pro pěstounské péči na přechodnou dobu máš na vlastní naopak víc času. Protože to je zaměstnání. Ráda ženských to dělá právě proto, že je to „práce“ doma. Jasně, je to zase práce 24 hodin. Ale to si musí každý rozmyslet.

Psychologicky se pracuje i s těmi vlastnimi dětmi. K miminku se přistupuje jako k někomu v nouzi, kdo akutně potřebuje pomoc. Třeba jako kdyby onemocněla mamina kamarádka a máma se starala o jejího prcka. Dočasně.