Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Doprovod na onkoteam
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
10.12.21 09:02
Doprovod na onko team
Ahoj všem,
obracím se na Vás s prosbou o rady/ zkušenosti.
Situace je následující: můj příbuzný (35let) po mně chce, abych ho doprovodila na onkoteam. Důvody, proč si vybral zrovna mne, jsou prý takové, že i když si se mnou třeba lidsky není bližší, než se svojí sestrou, tak proto, že mám v životě leccos za sebou (tragická smrt bráchy, pět těhotenských ztrát) - a že v tu chvíli mě to tam “nepoloží”. No, nevím…
Nicméně: požádal mě o to, já samozřejmě souhlasila, ani si tedy neumím představit, že bych v takovou chvíli někomu řekla ne.
ALE teď o tom přemýšlím, den D se blíží - a já se začínám tak nějak dost bát, abych ho tam správně podržela. Tuším, že situace je “velký špatný”, protože potíže má skoro rok, opakovaně mu v posledních dvou měsících odpoušteli litry vody z břicha, hubne…ale info o tom, že se jedná o zhoubné onemocnění, dostal až teď. A na onkoteamu se má dozvědět podrobnosti.
Prostě: nechci ho zklamat, chci mu v maximální míře pomoci.
Chtěla bych se tedy touto cestou zeptat těch, kdo mají zkušenost (ať už jako doprovod nebo v roli pacienta, nebo jakoukoli jinou v podobné situaci), prosím poraďte. Jak ho podpořit, čemu se naopak vyhnout, co byste v takovou chvíli uvítali…
Děkuji všem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
10.12.21 09:09
@MiliX já jako onko pacient a upřímně, nezávidím ti to
Ale co můžeš, napsat si na papír otázky, nebo mít papír sebou a psát si, co vám doktor řekne, protože informací bude dost a pak bys pátrala v hlavě, co vše vám Doktor řekl.
To jsem já ocenila, když se mnou byla ségra a toto udělala, já měla v hlavě vymeteno.
A pak věta–a co má dělat zkus přenést jako co můžeme dělat, jak můžeme pomáhat
Aby tak nějak věděla, že v tom v tu chvíli není sám.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.12.21 09:21
@MiliX z pohledu doktora - onkologa - je dobře, že jdete s ním. Pacienti jsou vetsinou totálně vystreslí a pak si nepamatují instrukce. Jsem vždy ráda, když mají ssebou „posily“. Budete tam hlavně jako „sekretářka“, takže jak píše paní výše, papír ssebou, klidně otázky sepsat s pacientem dopředu, vše si zapsat. Nebojte se, už Vaše účast bude uklidňující faktor. Držte se 
- Citovat
- Upravit
10.12.21 10:05
Primárně co potřebuješ je nepanikařit a psát si poznámky. A teda pokud ti něco není jasné, tak se ptát doktorů. To je všechno.
Téměř jistě se nedozví že „milej pane, je to blbý, tady máte číslo na hospic“ ale budou se probírat možnosti léčby. Tam bude spousta informací a variant a ne úplně srozumitelných běžnému člověku. No a na to se v tom zorientovat potřebuje člověk racionální myšlení. Onkologický pacient je většinou při takové příležitosti zaplavený emocemi všeho druhu a přitom prostě paměť a myšlení nefunguju. Proto tam potřebuje někoho, kdo v hlavě bude mít menší kolotoč a bude schopný si psát poznámky a hlavně ideální je ptát se jako úplný hlupák na všechno, čemu 100% nerozumíš. Doktory to nebude obtěžovat, když řeknou něco co nebude úplně srozumitelné, tak to holt zopakují trošku jinak. Ale musí se někdo ozvat.
Vyhni se litování, vyhni se tomu že budeš panikařit, vyhněte se tomu že zasednete k internetu a začnete googlit - je to těžký, ale to věštšinou do snahy o porozumění vnese jen víc zmatku.
Nenabízej „alternativu“, neshánějte zázračná řešení. Zaraž ho, kdyby začal spekulovat nad tím, čím si to zavinil - není to jeho vina, stejně jako by nebyla jeho vina.
Tady je pěkně sepsaných pár základních principů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.21 10:10
Hele - projdi tady nějaké diskuze na téma rakovina, je tu docela dost vyléčených lidí - realita bývá méně strašidelnější, než naše představy před tím, než jsme se s onkologickou tematikou setkali a hlavně teda současná medicína je opravdu někde jinde, než případně byla třeba když umírala moje babička před 20 lety.
Je celkem jasný, že v tobě se teď mele taky spousta emocí - potřebují ven - tím že je pojmenuješ, sepíšeš, promyslíš, prohovoříš s někým dalším - kdo při slově rakovina nezačne panikařit.
To zvládneš - a je moc prima, že ho chceš podpořit. Nebude to snadný, ale bude to méně děsivý, než jak se ti teď zdá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.21 13:53
Taky jsem byla jako doprovod s tchýni. Byla jsme tam ona (pacient) a já a tchán jako doprovod. Oni z toho byli zdrcení, nechytli skoro nic z toho rozhovoru. Pro mě to byla taky síla, ale já jsem tam byla za tu racionální. Předem jsme si prošli, na co bychom se chtěli zeptat, sepsali jsme si to a také jsme se dohodli a celý rozhovor jsme si nahráli na telefon.
Prostě tam být, to podle mě, stačí.
Hodně sil!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
