Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Naše Markétka byla taky dráždivé dítko, propínání do luku, záklony hlavy, v klubíčku problém ji udržet, pořád plakala (taky nás teda k tomu trápily děsně prdíky), takže jedno k druhému. Pak se to srovnalo. Říkala kámoška fyzioterapeutka, že zaznamenala hodně dráždivých dětí po porodu císařem, tak třeba to s tím opravdu souvisí… ale studie na to není, jen její statistika ![]()
Nevím, jak se dráždivost vyvíjí u jiných, můžu posoudit jen z vlastní zkušenosti, ale protože u nás se přidružily ještě jiné věci, tak nevím, jak moc budu objektivní.
Dcerka se „srovnala“ až tak po 2.roce, kdy dohnala pohybově plus minus své vrstevníky. Každopádně má sklony k afektům, je netykavka, vztekavá, těžko uklidnitelná když na to přijde. Zajímavý ale je, že od jistý doby začala být extrémně kontaktní, chce se pořád mazlit, jako by si něco doháněla.
Kluk je císařový a je kliďas od narození, i když teď začíná mít telecí období ![]()
Holčička se narodila přirozeně a je dráždivá. Od narození hodně plačtivá až hysterická, skoro nespící. Větší změny k lepšímu zaznamenávám až teď. Podle neuroložky jsou tyto děti, neklidné, jen tak se nezabaví, potřebují změny, jednoduše se rozhodí jejich nálada…atd. Dokonce mohou být hyperaktivní.
V našem případě nás prý maličko spasí, až se rozleze, protože evidentně touží po pohybu. Na bříško se dostala už po třetím měsíci a od té doby se chce plazit a jak jí to nejde, tak se vzteká. Větší změny nastanou až začne chodit, ale usměvavé, hodné, miloučké dítko asi nebude niky ![]()
Projevuje se tak, jak je to popsáno v knize Něžná náruč rodičů. Prohýbá se jako luk, kouká se za sebe, je neklidný při kojení - buď kope a škube sebou nebo se jednou napije a pak se kouká kolem sebe (většinou teda za sebe) a to se opakuje, pak je nenajezený a za chvilku má zase hlad, špatně se mu usíná, je takový podrážděný než usne - pobrekává a šije sebou, když u sebe nikoho nemá, tak řve. Dříve jsem ho nosila v klubíčku, ale nelíbilo se mu to, tak jsem s tím přestala. Teď, když už vím, že by se takto měl nosit, tak to zase zkouším.
Mno tak u nás zrovna u kojení (i když se chytla až po měsíci) potíž nebyla .. ale ten luk, nespokojenost, předrážděnost ručiček, nožiček atd, přesně odpovídá. Ultra průser to byl třeba v kočárku, ten přímo nesnášela
Jednoduše řečeno totál nespokojený mimino ![]()
To náš malý se v kočárku právě vždycky uklidní, ale musí se vozit. Když se s ním na chvilku zastavím, tak už se ozve. Jedině až po delším vození klidně usne, tak ho můžu nechat na zahradě pospat samotného
. Ale chtěla bych hlavně vědět, co to vlastně znamená dráždivé dítě? Je v pořádku? Je to prostě jen takový typ dětí? A kolik jich procentuálně asi je? Nebo to znamená, že s ním není něco v pořádku a má nějakou poruchu? Prosím, pokud znáte odpověď alespoň na některou z mých otázek, tak odpovězte, lámu si pořád nad tím hlavu a nemůžu nikde najít odpověď. Díky ![]()
Dráždivé dítě je normální dítě, není nějak zaostalé či postižené, jestli se bojíš právě toho. Bude nejspíš živé dítě, takový nerváček, vztekloun, ale taky z toho vyroste, jsou teda případy jak jsem psala, že se to může vyvinout v hyperaktivitu
My pak vzhledem k tomu, že klubíčko nesnesla, praktikovali nošení na tygříka nebo když už udržela hlavičku a byla starší, tak nosit zády k sobě přiloženou na prsa, zadeček podsazený, druhou ruku na hrudníčku, hlava jí neměla kam padnout (jako myslím ten záklon) a navíc měla prima výhled a byla max spokojená (tu polohu mám přímo od kámošky fyzioterapeutky co cvičí s dětmi Vojtovku). Problém byl v tom, že člověk doma nic neudělal (šátek nesnesla, to byl souboj a řev, jinak bych ji tam nosila ráda). Pak už to bylo prima, když se začala otáčet, na kolínka a tak, to se zabavila mnohem víc, měla větší pole působnosti a byl větší klid ![]()
Teď je jí 2,5 roku, je myslím normální
, akorát mě občas přivádí do vývrtky, je dost vzteklá a umanutá, ale to je asi v tomhle telecím období normální
Motoricky nikdy nezaostávala, i když byla jako mimino dráždivá.
Díky všem za vaše reakce, moc jste mě uklidnily. Víťulku jsem nosila v klubíčku skoro od narození, ale nelíbilo se mu to, pořád se šponoval, tak jsem s tím přestala. Vůbec by mě nenapadlo, že je to kvůli tomu, že je dráždivé dítě. Teď když to vím, se ho tak snažím zase nosit. Snad si na to zvykne.
Ahoj všem, včera mi byla neurologem u dcery (2 měs.)pojmenována diagnoza dráždivější dítě. Ještě před prohlídkou jsme doma říkali, že je „věčně nespokojený kojenec“- často zničehonic brečí, je náladová, málo přes den spí, hračky ji zabaví na chvilku, u kojení se po pár minutách vzteká. Ráda bych se tímto zeptala na rady jak s takovým dítětem zacházet.
Co jsem vyčetla je zatím jen toto: 1)pravidelný režim-vadí když kojím dle potřeby po 2,5-3,5h a ne přesně po 3h? Spaní dodržujeme kolem 7 a v pevné zavinovačce, bez té neusne. 2)ukládat ke spánku po 2h bdění- ale jak jí donutit spát? U nás se fakt přesně stává toto:Tzv. dráždivé děti navenek působí, jako by spánek nepotřebovaly, opak je však pravdou… Často se rodiče právě u „dráždivých“ dětí domnívají, že se jim „ještě nechce spát“. Pokud jsou děti uloženy ještě před tím, než se dostaví motorický nepokoj, většinou lehce usnou a klidně spí. Když ale už nastane fáze nepokoje, děti usínají velice těžko, spánek bývá neklidný a dříve se budí.
Ahoj Hanull, především držím palečky a přeju pevné nervy…vím o čem mluvíš.
Naší malé je už rok, ale zažili jsme si docela peklo.
Režim je správná věc, ale kojit můžeš samozřejmě podle potřeby, to se nedá načasovat.
S tím spánkem máš naprostou pravdu, nikdy nebylo na malé zřetelně vidět, že by chtěla spát…tření očiček, zívání..atd. Je to moc těžké. My uspávali na skákacím míči do pátého měsíce a pak jsme začali pomalu odnaučovat. Není to zas tak veliký problém proto klidně své dítě rozmazluj, nos na rukou, uhoupávej…je to sice náročné na čas, síly také docházejí, ale ono se moc nedá dělat. Ano, je jasné, že se mimčo na tyto „zlozvyky“ navykne, ale poslouchat stálý pláč to také není ono
.
Jinak doporučuju hacku - závěsnou houpačku, malá spala mnohem déle a klidněji. Dávala jsem ji spát normálně do postýlky, ale stávalo se, že se vzbudila po pár hodinách a nemohla usnout, přehodila jsem ji do hacky a ta ji zase uhoupala.
Nevím jak je vaše miminko hodně dráždivé, naše nespala ani v kočárku, takže velice pomohlo nošení v šátku ![]()
Ahoj, zajímalo by mě, do jaké míry se musí dítě projevovat, aby už to byla diagnoza dráždivé dítě? Například: vzteká se vždy při kojení? Zaklání se pořád? Moje malá (1 měsíc) se občas u kojení zakloní a propne dozadu. většinou když už usíná a pak uplně odpadne. Je to třeba tak na konci každého druhého kojení. Jinak pije celou dobu klidně. Nosím skoro pořád v klubíčku, občas se mi prohne, ale do te'd jsem to přisuzovala prdům a bolení břicha. Jinak jí klubíčko nevadí, usíná v něm, ani tygřík, taky v něm usne. Taky jsem už párkrít viděla, že by se v leže na zádech chtěla postavit na špičky. Někdy se kroutí když spí, ale to jsem taky myslela, že jsou prdíky. Manžel byl hyperaktivní dost problémové dítě tak se toho bojim. Poraďte prosím, co dělat a čeho se hlavně vyvarovat, aby se tomu dalo předejít. Díky moc
Mam skoro triletou holcicku, od narozeni byla extremne plactive dite (trpela i hodne na prdiky), ktere velmi malo spalo a spatne usinalo. Jak rostla, tak ji drazdivost porad zustala, snadno ji neco rozcili, ma velike zmeny nalad, hodne krici. Mate zkusenosti, ze by tohle nekdy mohlo ustupovat nebo to bude porad stejne?
Dobrý večer, obnovuji diskusi. Mám 3m holčičku které byl diagnostikován neurologem tento syndrom. Strašně ječí, sama chvilku nevydrží, má extrémní svalové křeče a propíná se do luku. Začali jsme chodit na rhb, snažím se jí všemožně zklidnit ale nic moc na ní nezabírá. Můžete mi prosím poradit co zabíralo Vám?? Kdy se to začalo lepšit?? ( říkali mi tak od roka) A pokud máte už starší dítka tak jak fungují??? Také mi bylo doporučeno zavést jí nějaký režim. Máme ho zatím zavedený večer, koupání, kojení a pak spát, ale přes den nějak nevím jak ho zavést, máme doktory, mám ještě staršího syna kterého vodím do školky, víkendy jsou zase jinak…můžete poradit?? Mám strach aby pak neseděla někde v koutku a neklepala se nervama. Díky moc všem.
Ahoj, mám 8,5-měsíční dceru, narozená v termínu, bezproblémově, od narození do cca 6 m byla velmi klidná, bohužel pak přišla dlouhá komplikovaná viróza a od té doby je prakticky pořád prohnutá do luku, vzteká se, křičí. Jsou dny, kdy se to jakš takš dá, ale stačí trošiču rýma, větry nebo zuby a vůbec ji neumíme uklidnit. Nedá se ani vzít do náručí, jak se propíná. Šátek, který dříve měla ráda, nesnese vůbec, ani ji už do něj neumím dát, jak se vzpouzí. Dřív jsme ji hodně nosili v tygříku, klokánku, klubíčku, teď mám pocit, že jí zpřerážím kosti než ji tam našteluju, jak se tomu brání.
Mám ještě 3-letou dceru, která byla v určitém období podobná, ale ne tolik. Ta měla porod neplánovanou sekcí a měla prvky hypertonie už od narození, zatímco tato maličká byla až do půl roku úplně klidňoučké a spokojené miminko. Starší je bohužel stále trošku neurotik, ale nejde o nic extrémního vzhledem k věku, tak věřím, že se to srovná.
Mladší dceru ale vůbec nevím, jak zklidnit, protože do náručí vůbec nechce a neuklidní ji ani kojení, které usstarší fungovalo.
Doktorka to nijak neřešila, jen říkaů, že každé miminko je jiné, jsou různá období…Jak jste to zvládali?
Tygří máma