Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Druhé dítě - já nechci, manžel chce, ale o vše se starám já
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.9.25 20:32
Co nechápe? Na tohle řekne nechápu to a celá debata skončí? Rozveď to. Žádné podmínky, žádný plán, žádná racionální diskuse, prostě nic?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.25 20:36
Řekla bych mu, že dokud nezačne zase fungovat i doma tak další dítě nebude. Možná nebude ani manželka jestli tak hodlá pokračovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.9.25 20:40
@Brace Jasný, chápu, že jsem to napsala hodně stroze. Jde o to, že když mu to říkám, tak mu vlastně přijde, že to nemám tak hrozné. Mám pocit, že si nedokáže představit, že jedu nonstop.. Protože on přece, když je potřeba (když jsem třeba pracovně přes noc pryc), tak on vyřízený není.. Ale nedokáže se vžít do pocitu, když takhle člověk funguje rok.. Dva dny jsou nic.. On si pak samozřejmě odpočine.. Já si přes den skoro ani v klidu nesednu s kafem..když už je náznak, že mě chápe, tak mi vlastně řekne, jak si představuju aby to bylo.. Já mu to řeknu a do víkendu je vše zapomenuto nebo je zrovna nutné udělat něco kolem baráku u čeho nemůže mít syna.. Neustále připomínáni mě už přestává bavit.. Když mu to řeknu ve chvíli, kdy jsme ve shonu, tak na chvilku pomůže.. A připadá si, jako že svou úlohu splnil.. Já nevím, jestli to vysvětluju pochopitelne.. Těžko se mi to vysvetluje..
- Citovat
- Upravit
21.9.25 20:43
Chceš druhý dítě? Tak nejdřív předveď, že funguješ i s prvním a dělbou domácnosti. Do té doby máš utrum.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Elielieliii
21.9.25 20:44
Manžel není ten kdo musí být těhotný, porod, šestinedělí…
Jestli navíc pojal rodičák jako takové prázdniny, tak by mu ani dvě děcka nestačily.
Poslední slovo máš, naštěstí, stejně ty.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.9.25 20:50
Ahoj, chápu tvoje obavy. Manžel taky furt mluvil o druhém až se zadařilo, teď jsem doma ještě těhotná (pracovala jsem do 20tt) a manžel má najednou pocit, že nemusí doma nic. Neustále po sobě nechává nepořádek, do toho mám 5ti letou dceru a furt jen uklízim, vařim, snažim se tu udržovat pořádek do toho dcera, je to náročný a manžel to nechápe.
Dokud jsem pracovala (i když jsem měla 1.trimestr dost rizikový a brala léky na nevolnosti abych mohla fungovat) tak manžel pomáhal, vyndal myčku, posbíral prádlo nebo vzal dceru ven abych mohla odpočívat a teď jsem 7 týdnů do porodu s velkým břichem už fakt unavená, nezvládám moc už dceru ani vykoupat a jemu je to jedno. Takže se kousnu a jdu to udělat i když mi tvrdne furt břicho a mám poslíčky.
Snažim se mu to vysvětlovat, no stejně je to k ničemu.. odkýve to s pak to stejně je ns mě, chápu že je taky unavený, ale je furt na telefonu s kouká tam na blbiny nebo hraje hry na pc.
Takže za mě určitě to pořádně promysli, já jsem šťastná že se nám to povedlo po roce a půl celkové snahy, ale nenapadlo mě že budu na všechno sama.
Prosím ponechat anonym.
- Citovat
- Upravit
21.9.25 20:50
V téhle situaci bych mu řekla, že ne. Ať se začne zapojovat ohledně domácnosti a dítěte a teprve potom by se vidělo. Ale abys ty dělala všechno a on si chodil jen do práce? Tak to ani náhodou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.25 20:56
Super díky za upřesnění. Nešlo by zkrátit pracovní dobu nebo najít jinou práci, aby byl více k dispozici dětem, případně práci na baráku? (Nevím co si mám představit pod o hodně horší pracovní doba) Vypadá to, že to finančně v pohodě utáhneš a on si může vzít více práce okolo dětí a když ani to nepomůže, tak bych do dalšího nešel, asi ho tolik nechce a chce tě více zaměstnat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.25 20:59
Měla jsem mnohem horší kus než máš ty, ale tím nechci říct, že ten tvůj je zrovna výhra. To není. Taky jsme měli názor, že budeme mít dvě děti, ale už u prvního mi ukázal, že bude absolutně všechno na mě. Vzhledem k tomu, že jsem k naplnění mateřství už další dítě nepotřebovala, protože jednak to bylo pohlaví, které jsem chtěla (nechci specifikovat, prostě někdo chce svého chlapečka nebo svou holčičku), jednak moje dítě je prostě pro mě úžasný člověk a od jeho narození mám ohledně mateřství splněný sen, tak jsem na další řekla ne. Mělo to své důvody. Druhé bych určitě milovala taky. Ale vůle ho mít z mé strany tam nebyla. Kdybych druhé fakt chtěla, tak i za cenu toho, že na to budu sama a bude to další kariérní omezení atd. A je fakt, že kdybych neměla to své vysněné pohlaví, tak bych chtěla zkusit druhé dítě. To si musíš srovnat sama. Jak to cítíš. Spíš mi přijde, že nechceš. Jestli tě syn maximálně naplňuje, tak je to pro tebe asi konečná. Ale taky je třeba brát ohled na manžela. Jestli touží vyloženě třeba holčičce, nebo jestli druhé dítě chce spíš proto, že je to obvyklejší mít děti dvě. ZJISTIT JEHO PRAVOU MOTIVACI. Kdybys ty druhé chtěla a on ne, tak by ses asi velmi trápila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.25 21:02
Znis jako bys delala v dole a melas toho nalozeno nejvic ze vsech pracujicich mamin s jedinackama.
1.Rano jdes do prace a vecer uz zas pro tehoz zamestnavatele pracujes? Chces byt snad reditelkou zemekoule nebo co honis? A fakt to stoji za to? Do rakve se nic nikdo nevezmem, ale do te doby, nez tam skoncis je fakt skoda tak vysilovat a honit domnelou karieru a ryt z toho nosem v zemi
2.jste pres den vsichni 3 pryc, tak snad teply obed mate vsichni a vecere pecivo s necim, testoviny, parky, pizza, kase pro maleho…je spousta rychlovek
3. Z tehoz duvodu vyse nechapu proc furt zminujes uklid
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.25 21:09
@Lissima píše: Více
také ovšem v těchto případech můžou vyjít dva kousky dětí nepreferovaného pohlaví
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.25 21:10
NE… ani náhodou
at začne laskavě fungovat jako otec a partner a milenec
až pak, časem, se můžete bavit dál…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.25 21:14
@Anonymní píše: Více
proč doma večer pracuješ „do práce“? když jsi tam celý den? nestíháš své pracovní povinnosti, tak si to nosíš domů na večer?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.25 21:34
@stinga píše: Více
Pokud dítě vodí do školky a vyzvedává ho, pochybuju, že stíhá odpracovat 8,5 hodiny, leda že by dítě bylo ve školce minimálně 9 hodin denně. Ve většině rodin, co znám, jeden z rodičů dítě vodí ráno a druhý odpoledne vyzvedává, a ten, co vodí ráno, začíná pracovat později a končí taky později, zatímco ten, kdo vyzvedává, začíná pracovat dřív a končí taky dřív, případně má tříčtvrteční nebo poloviční úvazek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj,
nějak si nevím rady s tím, jak vyřešit naší situaci. Jsme s manželem spolu hodně dlouho, vzatý jsme pět let. Máme 4 leteho syna.
Když jsme byli mladší a bezdětný, tak jsme měli oba stejný názor. Chceme dvě děti, max. dva roky od sebe. Po narození syna se to změnilo. Přes dva roky jsme si ani jeden na druhé dítě nevzpomněli. On byl na rodičáku, já chodila do práce. Důvodem byl můj stabilnější a mnohem vyšší příjem a zároveň minimálně omezující pracovní doba. Domácí práce i péči o syna jsme měli relativně spravedlivě rozdělené. Samozřejmě, že občas toho stihl víc, ale když ne, nebyl problém, udělala jsem to já. Nemůžeme si na to období stěžovat.. Manžel je teď rok a půl z rodičáku a chodí samozřejmě do práce. Během toho roka a půl se toho strašně změnilo. Najednou začal mít pocit, že když chodí do práce, tak nemusí doma dělat nic. Přiznávám, že pracovní dobu má mnohem horší. Já jsem doma víc, ale padlo na mě vše. Syn, úklid, vaření a stále do toho moje práce, kterou musím odkládat na večer, kdy jsem úplně vyřízená. Ráno vstáváme všichni společně, já obstarám sebe a syna, on jen sebe. Pak vedu malého do školky a letím do práce. Pak ho zase vyzvedávám, letime nakoupit, domů, jednou za dva dny uvařit, udržovat doma relativní pořádek a společné aktivity se synem. On přijde domů.. No a je doma.. Toť vše.. Chvilku si pohraje se synem, ten jde pak spát a mě čeká večerní maraton.. Večeře, práce a občas petiminutovy relax.. Pak většinou odpadnu.. O víkendu vstávám se synem v 6 ráno, on spí do osmi.. Já jedu celý den.. Domácnost, vaření, syn.. On občas během dne zabaví syna, udělá něco malého kolem baráku. Toť vše.. Já padám na hubu a ještě má občas blbé narážky nebo výčitky.. No a poslední půl rok chodí s tím, že by chtěl druhé.. Když mu tohle vše řeknu.. Vlastně to nechápe.. A já nevím, zda druhé zvládnu.. Mám dobře rozjetou kariéru, na rodičák by šel opět on.. Ale pak? A stejně na půl roku vypadnu z pracovního procesu (porod a mateřská).. A pak po rodičáku se obávám, že přijde to samé, e budu mít školáka a batole plus vše okolo a on zase nic.. Co vy na to říkáte? Jak byste komunikovali s manželem? Co byste v mé situaci dělali?