Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Váhám nad druhým dítětem, nějaké rady, co rozhodlo?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.5.25 15:41
Měla jsem období, kdy jsem chtěla druhé dítě a teď jsem ráda, že ho nemám. Mám hodně vícedětných kamarádek a přijde mi, že pak už se jede jen to samé přes kopírák, trvá to třikrát tak dlouho a šťastné z toho nejsou. A to nemluvím o tom, že vzít tři děti párkrát v týdnu na zmrzlinu, je dneska pomalu na bankrot. Doma si stěžují na hluk, jak po sobě děti řvou a v batohu mají za všech okolností upečenou buchtu. Děti mám ráda, užívám si ty jejich, ale doma mi jedno stačí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.25 15:46
Teď bych to neřešila. Počkej, až zkončíš školu a pak se k úvahám vrať 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.25 16:36
@Anonymní píše: Více
No tak mít dítě hlavně není jen užít si těhotenství a miminko. To je fakt dost mizerný důvod pořídit si druhé dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.5.25 17:00
@hanka.br. Ja tady ale nic neoduvodnuji. Rozhodne si nepredstavuju druhe dite jako “jsem tehotna, je miminko, vyroste a odlozim” pouze jsem poukazala na to, ze pro nekoho toto obdobi tehotenstvi a obdobi, kdy je dite male muze byt narocne a ja bych ho rada jeste jednou prozila. Ptam se uplne na jine veci a ne na to, zda mam podle vas dostatecny duvod k tomu, abych si druhe dite poridila.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.5.25 17:07
@mokkk dekuji za koment, verim, ze i ta zmrzlina za 3 deti je proste narocnejsi nez u jednoho. Jelikoz syn je ve skolce a ja pracuji, tak mame nejak zajety rezim a prichod druheho ditete by to vsechno zmenilo. Hluk doma by mi asi nevadil, casto nas navstevuji kamaradky s detma, tak si to dokazu predstavit, nejvic se proste bojim, jestli bychom tem detem dokazali doprat vse, co se tyce tech krouzku, taboru apod. 
- Citovat
- Upravit
23.5.25 17:14
Byli jsme na tom bídně. Týden před výplatou 300,– v peněžence, stavební úvěr a rozestavěný dům, ve kterém jsme bydleli. Za rodičovskou jsem koupila max. plenky. Pracovali jsme oba a to dost. Dovolená několik let doma. Nové hadry atp. neexistovaly. Jakmile to jen trochu šlo, po 3 letech, bylo druhé dítě. V jeho 2 letech jsme poprvé jeli na rodinnou dovolenou. Byla to těžká doba, ale neumím si představit, že bych je oba neměla a mrzí mně, že nejsou tři.
Popravdě chápu, že lidi řeší, jestli na to mají, ale přijde mi že to dnes řeší dost přehnaně.
Dodělej maturitu a na nic nečekej. Než budou potřeba kroužky, už zas budeš vydělávat. A protože působíš inteligentně, tím tuplem měj víc dětí. Takoví by se měli rozmnožovat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.25 17:18
Zakladatelko pokud je Tvůj muž bezdětný a dítě chce tak bych fo toho šla. Pokud oba pracujete a nemáte nějaké velké dluhy a závazky tak dvě děti utáhnete aniž byste z toho kdokoliv měli nějakou zásadní újmu
Počkala bych ale na ukončení studia.
Ideální čas na dítě stejně není nikdy 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.25 17:20
Když řešíš finance…já si myslím, že když dodělas maturitu, seženeš třeba lépe placenou práci a děti čím budou starší, tak těch OČR taky tolik nebude, protože deti jsou většinou nejvíce nemocné ve školce.
Musíš vědět sama jake máte příjmy a výdaje, ale být tebou tak taky přemýšlím nad tím, že budeš mít líp placenou práci, v praci třeba nějaký kariérní rust, třeba dostaneš přidáno. Úplně te chapu, že máš obavy, ale jestli jde jen o ty finance, tak to musíte s partnerem prostě nějak propocitat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.25 17:21
@prokr píše: Více
Jo, s tím souhlasím. Taky myslím, že když partner druhe chce a ty vlastně taky a řešíš tu finanční stránku, tak bych do toho po té škole šla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.25 18:18
Taky bych do toho šla.
My jsme plánovali jedno dítě a měli jsme ho. Druhé jsme vlastně nechtěli, ale otěhotněla jsem. Taky jsem slyšela, že přece když je oběd pro jednoho, bude v pohodě i pro druhého, ale mně taky šlo o kroužky, jejich vzdělání atd.
Nejsme na tom a ani jsme nikdy nebyli finančně krásně, ale opravdu si neumím představit, že bychom to druhé neměli. Jako jo, je to prostě dražší a vše platíš dvakrát - jejich sport by nás za rok na členském poplatku stál s jedním dítětem 8000 Kč, takhle nás to stojí 16000 Kč, plus vybavení dvakrát, vození na dvoje tréninky, placení turnajů dvakrát atd. Takže finančně to prostě je náročnější. Platíme jim tohle, jinde si zase tolik nedopřejeme, holt peníze řešíme.
Ale za ten pocit naplnění, že je máme, za to že se oni vzájemně mají, že sdílejí společné zájmy, to stojí. Taky se hádají, samozřejmě. Ale těch světlých, pohodových a krásných chvil je daleko víc.
U vás bych navíc brala v potaz, že partner žádné biologické dítě nemá, a když ho vlastně chcete oba, tak bych do toho šla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.25 19:51
Šla bych do toho po tom, co si doděláte maturitu. Kariéru můžete dělat i ve 40, ale druhé dítě ve 40 už mít nejspíš nebudete. Partner už tak bude na první dítě dost uzrálý ročník, když mu bude v té době už 39. A to tak nějak počítáte s variantou, že to vyjde, jakmile se pokusíte, ne? Takže bych to dál jak za tu maturitu neoddalovala. Asi si nebudete moct finančně vyskakovat, ale to opravdu nebudete sami. Takových rodin je nejspíš většina. Nemoct si vyskakovat a být chudý, to jsou dvě úplně jiné věci. A chudoba vám snad hrozit nebude, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.25 21:31
@mokkk píše: Více
Mám to úplně stejně, taky jsme po narození dcery chtěli, zjistilo se, že to úplně moc asi nepůjde, a teď jsem fakt ráda, že jsme do toho nešli.
Na druhou stranu, ono má oboje svoje výhody i nevýhody, a každý rodina si prostě najde to svoje pozitivní. Navíc zakladatelka by měla tzv dva „skoro jedináčky“, a to má zas svoje unikátní výhody a nevýhody.
Je navíc dost mladá a chlap vlastní dítě nemá, to jsou taky podstatné faktory.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.5.25 09:55
Urcite bych ho mela, ale az po maturite. Kdybys studovala vejsku, tak nereknu, ale maturita je dneska opravdu zaklad. A chlap urcite bude jeste jedno chtit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.5.25 10:16
To si musíš sama (s partnerem) rozhodnout. Nikdo nežije tvůj život. Jen bych počkala, až bude po maturitě.
Naše kamarádka letos porodila po 10 letech druhé. A je spokojená. Vypadají šťastně. Jen teda si vytvořila nějakou svoji myšlenku a na základě toho celou dobu tajila těhotenství. Do porodu fakt nikdo nepoznal, že je těhotná. Nějak pomoci oblečení maskovala. Ona si ve 36 připadala stará na další těhotenství. Odůvodnila to, že nemá dost sílu nikomu vysvětlovat, kdyby to nevyšlo.
Asi má ve svém okolí nějakou přímou špatnou zkušenost. Kdo věděl, tak měl mlčet. Takže součástí blahopřání od většiny po porodu, jak dala info na fb, tak bylo a kde se dítě vzalo, ty jsi byla těhotná? Vždyť jsem s tebou mluvila osobně pár dní zpět a nic nebylo vidět.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj,
asi tu to tema bylo x-krat ale nez hledat a ozivovat starou diskuzi, rozjedu novou…
Jasne, ze mi nikdo nevidi do hlavy a nikdo mi nemuze rict “mej druhe dite”, ale zajimali by me pravdive (klidne anonymni) pribehy vas, kteri jste opravdu vahali, zda druhe dite ano, nebo ne.
Synovi je 5,5 roku, tehotenstvi, porod vse ok, syn je zcela zdravej. Rada bych druhe dite, prozit si to tehotenstvi (za me krasne obdobi) jeste jednou, jeste jednou zazit jake to je, kdyz se to miminko narodi. Prvni tehotenstvi jsem si nemohla uzit tak jak bych chtela, nebot jsem v 7 mesici odesla od tehdejsiho partnera, ktery se o syna od jeho narozeni nikdy nezajimal a nestaral. Nyni mam 4 roky partnera, ktery syna miluje, bere ho jako sveho a syn ho ma za tatu. Zrovna se budeme stehovat do vlastniho bydleni a to je jeden z hlavnich duvodu, proc tolik vaham. PENIZE… partner ma slusne placenou praci, ja jsem pomalu co mesic na ocr, takze moje vyplata je tak polovicni co jeho, nyni se nemame spatne, nic nam nechybi, sem tam se trosku odvazeme, ale nerekla bych, ze mame na to, abychom si to druhe dite mohli dovolit, kdyz si vzpomenu, jake vydaje byli pri prvnim. Ja si dodelavam dalkove maturitu, to taky neco stoji a nejen penize, ale i cas. Kazdy mi rika “uzivis jedno, tak uzivis i dve”. Ale ja nechci deti jen uzivit, ja jim chci doprat, aby mohli jezdit na tabory, skoly v prirode, abychom je treba mohli vzit nekam na dovolenou, doprat jim pekne vanoce, krouzky ktere by je bavili, mit moznost jim koupit to, co si moc preji (ne rozmazlovat, ale v mezich). Toto vsechno s jednim ditetem lze, ale pujde to i s dvema detma? Partner by rad miminko, ale taky si toto vsechno uvedomuje a zaroven chape, ze studuji a bylo by to narocne. Cekat az dodelam skolu by asi slo (to mi bude 31, partnerovi 39) ale bojim se, ze pak to budu jeste vic oddalovat, protoze se budu snazit ziskat praxi v oboru. Zaroven se nechci smirit s tim, ze bych si nezazila jeste jednou to tehotenstvi a to male miminko. Syn taky chodi, ze by rad sourozence, ale verim, ze kdyby ho mel, tak by i nastali situace, kdy by ho radsi nemel 😀. Zajima me u vas, co jste vahali a nakonec se nejak rozhodli, jak se na to divate po par letech, jste radi za sve rozhodnuti, nebo toho litujete, ze jste si treba to druhe dite neporidili? Jak se zmenili naklady po prichodu druheho ditete? Cokoliv, co vas k tomu napadne, budu rada za vsechny komenty. Diky