Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Druhé dítě v 36 letech - nevážná diskuze :)
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
3.6.22 16:16
Druhé dítě v 36 letech - nevážná diskuze :)
Ahoj všichni, jak jsem zmiňovala, mám brouka v hlavě a téma pro nevážnou odlehčenou diskuzi. Nedávám anonym, tak prosím něžně 
V kostce jde o to, že jsem vždy chtěla jen jedno dítě (když už nějaké). Jenže co se malá narodila, tak se mi asi zbláznily hormony a najednou musím pořád přemýšlet o tom, jestli přece jen nemít i druhé.
Objektivně, bylo by mi MINIMÁLNĚ 36 kdyby se narodilo, nemáme žádné hlídání, jsme ajťáci zvyklí na svůj pohodlný životní styl a ani jeden z nás není typ, že bychom žili jen dětmi.
Malá je malinko náročnější a už takhle moc nestíháme, nevím jak mít takovéhle miminko a k němu třeba aktivní dvouleté batole.
Navíc kdyby se nedej bože s manželem něco stalo, jedno dítě uživím v klidu, ale dvě už by byly o ústa.
Subjektivně pak nemám nejlepší zkušenost s dětství se sourozencem, byli mezi námi obří rozdíly (já týraná a brácha vymodlené zlaté dítě). I když bych samozřejmě nikdy nebyla jako moji rodiče, co když ty vzorce přece jen v tom mozku jsou 
Plus jsem spíš úzkostnější typ a mám méně energie, i kvůli dlouholetému traumatu v dětství i povahově (zřejmě nějaký zbytek genů po mojí labilní matce). Prostě se bojím, že bych to nedala.
Pozitiva naopak jsou, že tatínek funguje na 150%, máme dost peněz a dost velký dům s rozumnou hypotékou.
Jinak samozřejmě vím, že nemá smysl o tom teď tak přemýšlet a že bohatě stačí až budou malé tak dva 
Jenže je to fakt brouk v hlavě, a nejde ven
Nemám ani žádný konkrétní dotaz nebo tak, spíš mě zajímá jestli někdo třeba zažil něco podobného - ať to, že původně víc dětí nechtěl a po porodu najednou ano, nebo jestli někdo řešil podobné obavy - ať už co se týče těch škodlivých vzorců, nebo toho že náš životní styl je asi fakt víc kompatibilní s jedním dítětem, jestli ve 36 - 37 není už fakt pozdě atd. Prostě jen takový pokec 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.6.22 16:20
Je mi 36 a čekám první. Klidně, pokud muž bude chtít, troufnu si později i na druhé. S ostatním neporadil, nemám zkušenosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ludmilaadamkova
3.6.22 16:26
Někdo je starý už ve 30 někdo zvládno první ve 40 to je strašně subjetivní.
To musíš vědět ty jak se cítíš a jaké máš možnosti.
Za mě je 36 na dítě věk naprosto OK.
- Citovat
- Upravit
3.6.22 16:27
Pokud nežijete z ruky do huby, tak vlastně jediné, co by mě zajímalo, by bylo, jestli to druhé dítě my dva s mužem chceme nebo ne.
Jinak my teda víc dětí chtěli vždycky, ale už to první byl mnohaletý boj vůbec počít a porodit. U druhého jsme zkoušeli totéž, roky, ale pak jsme se přehoupli do módu, že to holt nejde, přirozené početí je u mě rovno absolutnímu zázraku, veškerý život přizpůsobili tomu jednomu, našli na jedináčkovi mnoho a mnoho pozitiv, pokoj přestavěli jako pro jedináčka… a po pár letech bum, ten absolutní zázrak se stal a my to museli dost rozdýchávat. Bylo mi osmatřicet, což taky nikdy nebyl pro mě ideální věk na mateřství, vdávala jsem se v pětadvaceti a doufala, že odrodím do třicítky 
A tak jako co už, nikdy jsem ani na chvilku nezalitovala a oproti divočejšímu staršímu je to mladší dítě fakt za odměnu. Jo, sdílejí pokoj, jo, na maturák půjdu tomu mladšímu o berličce (to je takové emiminovské klišé), ale je to fajn. A jo, taky čtu o tom, že děti s velkým věkovým rozdílem jsou jako dva jedináčci, nemůžou si rozumět, zatímco dva tři roky od sebe jsou značka ideál… ono se toho napovídá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.22 16:32
Mam deti 2 roky od sebe, zacala jsem v 31 letech a tak ctyri roky to byla fakt pakarna. Ale od te doby, co povyrostly, jsou nejlepsi partaci, spolu se zabavi a o to mene rodice potrebuji. Takze pokud chces mit do budoucna od deti ‚klid‘,tak si pospes, at to jsou opravdu sourozenci se vsim bsudy a ne dve deti… Ted jim je 12 a 14 a je tonaprosto dokonale. S manzelem mame cas na vsechno, co chceme a deti jsou detmi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.22 16:44
Ja mam tri, prvni dve jsem vedela urcite, ze chci uz dopredu, pred detma. Spis rozumove, mimina me pred tim teda vubec nebavila. Prvni byl nejnarocnejsi, jednak se clovek uci, je nervozni, to dite zrovna neuklidni a navic ten prvni fakt malo spal. Nic mu nebylo, kdyz spal, spal dobre, ale ja jsem skrivan a chci do postele v devet a on klidne az v 11 a pres den radil 
Takze jsem s dalsim trochu vahala…obe dalsi byla zlaticka, prvni pul rok prospaly, pohodova decka, jedly dobre, spaly dobre, usmivaly se…to proste nikdy nevis. A ani podle charakteru rodicu, to neodhadnes. Nejstarsi je ted klidas po mne, a spavy prostredni je ted choler po tatinkovi. A do tretiho jsem pak sla uz s tim, ze jsou decka uzasna a trocha nepohody za to stoji. Ale v tom veku par mesicu toho prvniho jsem si to fakt nemyslela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.22 16:50
@ugluk no, ono to tak samozřejmě bude, že za ty dva roky prostě uvidíme, jestli chceme nebo ne.
Jen mě fakt překvapilo, že mě něco takového vůbec napadlo, protože fakt vždy jsem vysloveně chtěla jedno, navíc malá není nejmíň náročná a celkově ty objektivní věci mluví spíš proti. Podle mě jsou to fakt hormony
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
3.6.22 17:04
Prvni jsem měla v 35, druhý v 38letech. Za mě pohoda. Hlídání taky moc nemám. Já teda u tebe žádnej problém nevidím. Nevím o tom, že by pro nás s dvouma dětma bylo horší než s jedním. Spíš se zabaví mezi sebou…
- Citovat
- Upravit
3.6.22 17:06
Já to měla podobně, také jsme chtěli s manželem jen jedno dítě, rodila jsem ve 32, kolem třetího roku dcery to na mě začalo jít a musela jsem manžela chvíli ukecavat, ale podařilo se mi ho přemluvit a nyní máme dětičky dvě .
Věkový rozdíl je 4 roky, jen to druhé dítě šíleně zlobí 
nyní jsou mu 4,5 roku, nad třetím tedy neuvažuji ani náhodou, ale nyní je mi už 40 (druhé jsem rodila v 36 letech).
Holt člověk názory mění, ale nikdy jsem nelitovala 
. Já vždy lituji jen toho, co jsem v životě neudělala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.22 17:10
No ja chtela vic deti a rozhodne pred 30, nevyslo, prvni jsem mela v temer 33…syn se narodil o neco driv, resili jsme milion nastesti drobnosti, ale furt neco, chodili na fyzio, nespal, nejedl…takze jsem pak chvili mela pocit, ze i to jedno je vic nez dost. Ale kdyz mu bylo neco pres 2 a trosku se to uklidnilo, vratily se puvodni predstavy…tak jsme to doho sli s predstavou, ze to chvili potrva a ejhle, povedlo se na prvni pokus…rodila jsem mesic po 36. narozeninach, kluci jsou od sebe 3 roky. No, kolikrat si rikam, ze jako mladsi bych mozna na ne mela vic energie, ze presne, kdyz budou maturovat tak uz budu nad hrobem , ale jinak myslim, ze nam to druhe dite prospelo…rozhodne tomu starsimu, i kdyz se to vic projevuje az ted, je jim temer 7 a 4, chvili to bylo dost slozite. Ono kazdy vekovy rozdil ma neco, s malym to mas hodne narocne v zacatcich, ale co vim z okoli, pomerne rychle se ty deti sladi, maji tak nejak podobne potreby…u vetsiho je to starsi dite uz samostatnejsi, ale zase jsou kazdy tak trochu jinde a byva slozitejsi koordinace. Zaruku nemas nikdy na nic, muzou byt nejlepsi partaci, muzou se nenavidet, ale nejcasteji se to asi kazdou chvili strida Dnes ma deti v pozdejsim veku cim dal tim vic lidi, uplny exot urcite nebudes, fakt zalezi no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.22 17:15
Řeknu ti to takhle, jsem v rodině jedinný jedináček a nikomu bych to nepřála, to že se dítě nemusí přizpůsobovat a dělit je malý bonus za to, že v dospělosti a nakonec ani v dětství nemá parťáka.
Pokud jde o sourozenecký vztah, tak z těch mnoha sourozenců, co v rodině jsou, je nevydařený pouze jeden vztah, jinak je sourozenec vždy a bez vyjímky ta největší opora.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sabrine
3.6.22 17:22
@Mariane.B taky jsem jedináček a jako dítě mě to mrzelo a teď mi 36 a už bohužel nemám rodiče tak o to to je horší, že tady člověk zůstane sám. Proto v 36 letech pořídím malé sourozence a budu doufat, že budou hezky vztah a nebude tady ta holka sama.
- Citovat
- Upravit
3.6.22 17:51
Ja měla představu tři dětí s tím, že první nejpozději do 25ti. No, první dítě jsem rodila před třicítkou a hned jsem si říkala, že maximálně ještě jedno, někdy. Další těhotenství nevyšlo a pak trvalo než se opět podařilo, takže druhý porod téměř po sedmi letech. Hned po porodu přišla touha po třetím, takže za dva roky jsem rodila potřetí. Bylo mi necelých 40. Dvouletý rozdíl u nás celkem v pohodě (menší bych ale rozhodně nechtěla), prostřední bez plen, bez kočárku, miminko vzala celkem v klidu. Ale miminko hodně náročné, absolutně nespavé. Teď je mladším 2,5 a 4,5 a už je to paráda. Hlídání nemáme, manžel dost v práci, ale holkám se snaží věnovat. Jen ten větší věkový rozdíl je samozřejmě náročnější na vymýšlení programu. Takže za mě 36 ok, i když každý to může vnímat jinak. Ale já si ten věk nějak nepřipouštím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.22 18:00
Já jsem kdysi chtěla velkou rodinu a viděla jsem to tak na pět dětí Pak jsem to časem snižovala. Po porodu druhé dcery jsem ještě plánovala třetí dítě. Teď po skoro 6 letech rodičáku jsem už tak vyřízená, že představa dalšího dítěte mě děsí a těším se do práce Takže ve výsledku jsem ráda za dvě děti, i to je na mě občas moc. jestli máš náročnější dítě, tak doporučuju počkat s dalším tak 2-3 roky. Naše holky jsou od sebe necelé tři roky a kolikrát to byl a je taky pěknej záhul.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.22 18:13
@Mariane.B píše: Řeknu ti to takhle, jsem v rodině jedinný jedináček a nikomu bych to nepřála, to že se dítě nemusí přizpůsobovat a dělit je malý bonus za to, že v dospělosti a nakonec ani v dětství nemá parťáka.
Pokud jde o sourozenecký vztah, tak z těch mnoha sourozenců, co v rodině jsou, je nevydařený pouze jeden vztah, jinak je sourozenec vždy a bez vyjímky ta největší opora.
Tímhle směrem bych tu diskuzi nerada směřovala jestli je jedináček chudák nebo ne, ono záleží vždy na rodičích - já byla chudák se sourozencem a manžel je velmi spokojený jedináček. Pokud je jedináček osamělý, je to chyba rodičů, a ne v tom smyslu že „neposkytli“ sourozence. Já byla osamělá kvůli bratrovi a neustálé péči o něj - samozřejmě taky selhání rodičů.
Pro dítě je nejdůležitější vyrovnaný a spokojený rodič, ideálně jako bonus když jsou dva a mají mezi sebou fungující vztah, sourozenec je vždy sázka do loterie.
Takže s tím že „dítě bude jako jedináček chudák“ já prostě neoperuju, beru do úvahy spíš objektivní věci jako peníze a věk, a pak to co subjektivně já a manžel chceme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
