Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mam děti po roce, a starší jsem dávala spát nahoru do patra. Hernu mají dole, a stejně travime čas s hračkami v obýváku.
V tvým případě bych poridila chůvičky, monitor dechu, a miminko bych nechala spát nahoře. Nebo v době spánku chodit s kocarem.
Příspěvek upraven 01.05.22 v 07:38
Taky jsem měla hrůzu z toho jak zkoordinuju čtyřleťáka s miminem a on to nakonec vůbec problém nebyl. Ony ty druhé děti často dost vydrží (a nebo mám prostě jen kliku na hodné dítě, malý je fakt skoro bezúdržbový a velmi rychle se naučil usínat sám). Mladší spí přes den s námi v obýváku za běžného provozu a nebo jdeme na zahradu, kde spí v kočáře a starší může řádit a když je úplná krize šoupnu malého do nosítka a můžu něco málo dělat nebo se věnovat staršímu…
Nemám k miminu čtyřleťáka ale dvouletou a ta nadělá kraválu požehnaně. Mimčo spí od narození přes den v obýváku a je zvyklé na hluk, když spí, tak spí a dcera ho neprobudí.
Když byla starší dcera mimino, stačilo, aby pode mnou zavrzala podlaha a byla vzhůru. Nebyla zvyklá na hluk. Neboj, mimčo se přizpůsobí ![]()
Kolem první sme chodili po špičkách, další dvě si na ten provozní hluk zvykli v pohodě.
S tak velkým rozestupem mezi dětmi a barákem to bude na pohodu, neboj.
Mám starší děti 22 měsíců od sebe, do školky nechodil v té době ani jeden.
Mladší může spát nahoře v pokoji s chůvičkou a monitorem, zvlášť, když bude vedle v místnosti manžel. Mezi patry je tem hluk minimální z mojí zkušenosti, a kdyby náhodou, tak holt pustíš staršímu na tu dobu pohádku. To vychytáš, neboj ![]()
Spanek je ten nejmensi problem, co s nimi ohledne organizce dne mam.
Trilety chodi do skolky na dopoledne, desetimesicni usina kolem desate a vetsinou ho musim budit, kdyz jdem starsiho vyzvednout. Odpoledne spi v kocarku na spolecne prochazce nebo na zahrade, kde jsem se starsim. Vecer uspavam oba najednou po spolecnem koupani, kolem sedme spi. Ja spis nevim, co si s nimi pocit na zahrade - hrozne bych chtela udelat nejakou praci, ale prakticky to s nimi nejde, tak vzdycky cekam, az si je vezme na starost manzel a ja si pripadne beru jen starsiho, ktery pomaha. Mladsi se totiz neustale cpe hlinou nebo kytkama. Varim dopoledne, kdyz maly spi, nebo vecer, kdyz spi oba. Uklid zvladam castecne s nimi (pradlo, vysavani, vytirani, prach) nebo sama (wc, koupelna, spodni patro). Nakupy dela bud manzel nebo ja se starsim, kdyz manzel hlida. Kdyz je hezky, jsem s nimi cele odpoledne venku, takove dny mam nejradsi. Je to narocne obdobi na to, ze bych chtela stihnout plno veci, ale moc se to nedari, a tak uklid a praci nechavam co nejvic na dny, kdy je osklivo, a kdyz je krasne, jsme co nejvic na vyletech a venku.
Pokud mam oba doma a potrebuju tam mladsiho uspat, starsimu pustim pohadku, strcim neco k jidlu a jdu. Po usnuti zapinam chuvicku, monitor, zaviram dvere a lifruju starsiho co nejdal, kde si co nejtisseji hrajem, protoze mladsiho vzbudi i otevreni mycky. ![]()
Mladší děti jsou zvyklé na provozní hluk. Teď jsem si vzpomněla, jak roční dcera, třetí dítě v rodině, spala v postýlce v obýváku spojeném s kuchyní, kde právě probíhala narozeninová oslava nejstaršího dítěte, přišel celý sportovní oddíl kluků ![]()
Ano, tímhle jsem se utěšovala, jak jsou mladší děti zvyklé usínat kdykoli, kdekoli a v jakémkoli hluku. A mám dítě, které vzbudí i prasknutí podlahy… Stejně tak jsem se utěšovala, že malé děti hodně spí, tak že budu mít čas na starší dcerku… a mám dítě, které toho moc nenaspí. Holt někdo má štěstí a někdo to má prostě náročnější. Ale přežít se to nějak stejně musí
Mimochodem někde psala nějaká maminka, jak je to na pohodu, že si hraje se starším a mladší sedí opodál a sleduje je. Vážně? Jako vážně? To musí být to mimčo snad vycpaný nebo nějak narušený, protože si nedokážu představit naše dráče, že jen tak sedí a akorát kouká. Ne, ta se hned přižene a všechno zkoumá, boří, bere, žužlá, krade… Takže nějaké aktivity se starší jsou totálně passé, maximálně tak, když mladší spí. Jo a my máme věkový rozdíl 3 roky a 4 měsíce, starší je kvůli nemocem víc doma než ve školce, takže pak je marod i mimčo, které musím odsávat, což je boj a řev. Od září neustále sirupy, kapky, odsávání… a starší po necelých 2 týdnech ve školce už dneska zase popotahuje… Už se fakt těším na prázdniny… Jinak se osvědčilo, což radí holky i v diskuzích tady, děti moc neoddělovat a staršího do všeho zapojovat. Což je super rada, kdyby ovšem starší měla zájem… ale teď, když má mladší rok a kus a už je občas i parťák na hraní, tak je to o něco lepší. No, uvidíš, jak to bude fungovat u vás, protože každé dítě je originál a nikdy nevíš, jak to u vás bude nakonec vypadat to soužití. U nás například po návratu z porodnice, kdykoli mimčo začalo řvát, tak starší se vším práskla a s brekem opouštěla místnost, že tam s námi nebude. Nebylo to lehké a to jsme ji na sestřičku připravovali předem, ale ono je to pak stejně pro to dítě šok. A hezká rada, že se mu máš o to víc věnovat, abys mu to vynahradila, tak když jsi až do večera na děti sama a mimčo je de facto neodložitelné, tak s tím moc nenaděláš. Ale jako jo, čím jsou starší, tím je to lepší. Teda teď už se začínají přetahovat a prát o hračky, což jim vydrží asi hodně dlouho, ale už se aspoň chvílemi i zabaví. Tak držím palec, ať vám to dobře společně klape! ![]()
Podle mě to máš ideální. Za prvé, máte dům, takže dost místností tak, aby děti šly v případě potřeby oddělit. Navíc starší už je celkem velký, takže může vydržet chvilku sám, když budeš uspávat. Nemusel by už vzhledem k věku ani tolik žárlit. Pořídila bych ještě jednu cestovní postýlku do obýváku a uvidíš, jak ti to bude fungovat. Buď mimino necháš v obýváku, nebo bude spát nahoře, zatímco starší si bude hrát dole.
My máme 2kk a rozdíl mezi dětmi téměř 3 roky. Starší chodí často po o spát, navíc jsem ji nechtěla nechávat v jedné místnosti s miminem. Mimino tedy muselo spát většinou v obýváku. Teď už někdy spí spolu, někdy se vystřídají. Večer to ovšem bývá problém. Nejsem schopná uspat 3,5 letou a 10 m naráz. Vůbec celý ten režim mimina je divný, hodně se řídí režimem tě starší podle toho, jestli jde do školky nebo ne. Když jde do školky, tak spí mimino často v kočárku po cestě, a to v jiných intervalech než by spalo, když by bylo doma.
Ještě doplním, že to je směšné, když si vzpomenu, jak jsem strašně řešila režim u první dcery. Kdy jet autem, tak aby spala/nespala, kdy jít na procházku, na návštěvu…
kdybych toto řešila i teď s mladší, tak nikdy neodejdeme/neidjedeme nikam. To mladší dítě prostě se musí přizpůsobit. Velmi pomáhá, co tu píše jedna uživatelka. Přednost má starší dítě. Mimino má přednost jen na kojení.
@Anonymní píše:
Dobrý den,
předem se omlouvám za anonym, ale moje téma je dost pro někoho trapné a bude si myslet, že jsem úplně mimo,tak nechci, aby mě tu poznaly příbuzné a pak měly kecy
Mám takový dotaz na maminky, které mají doma dítko kolem 4-5 let a k němu miminko. Ptám se na organizaci dne. Samozřejmě v ideálním světě bude starší chodit do školky, ale známe, jak to chodí s nemocemi a takTakže máme menší baráček, dole kuchyň, obyvak, nahoře dětský pokoj a ložnice s manzelovou pracovnou, ten pracuje prakticky 100% času s domu. Jde mi o to, že starší samozřejmě už přes den nespi a jak zorganizovat ten spánek mladšího, když jsme všichni doma? Já vím, ze u mensiho, když měl kolem roku, tak ho vzbudilo vše, tak se děsím toho, že to bude nereálné, aby spal, protože staršího asi těžko udržím v tichosti
No a prostě celkově mě zajímá, jak se to organizačně dá zvládat vše kolem
Mám z toho úplně hrůzu, že to nedám…děkuji moc za reakce.
P. s. nejsem zas tak neschopná, jen vyjukaná z příchodu nové situace
Vítkovi bylo 5, když se narodil Vašek.
Přes den byl ve školce. Opakovaně jsem to s ním probírala, že nemusí, že klidně může být doma nebo chodit poo. Nechtěl. Takže ráno ho odvezl manžel do školky a my si s miminem jeli svůj režim - snídaně, kojení, hraní, vaření oběda, když se to stihlo, tak procházka. Po obědě polední klid a potom jsme jeli pro bráchu a šli na procházku. Někdy staršího vyzvedl manžel, takže jsme šli na procházku ve vsi. Odpoledne jsem se snažila věnovat staršímu, co to šlo. Večer kolem koupání, kterého se většinou účastnili všichni a já, pokud jsem to stihla jsem šla večeřet s manželem a starším a nebo jsem se zdržela u kojení a večeřela jsem dýl. Podotýkám, že mladší syn byl masakrální, ořvaný a nikdy neunavěný mimino. Jasně první 2 měsíce trvalo, než si to sedlo a začalo fungovat, ale pak už to jelo. Od chvíle, kdy mladší jedl s námi, to začalo být jednodušší.
Mám tedy větší věkový rozdíl, ale baracek taky a mimco mi spi venku v kočárku na terase. Starší si už vodí kamarády a podobne, a doma proste na spaní není klid, navíc já když prcek spi, tak uklizim, luxuju, vytiram, a to by ho budilo taky
když je vzhůru, udělat to neumím, protože jak je podlaha vlhka, placati se v tom a vypadá to děsně. Když vysavam, vyžaduje batole revem okamzite zapůjčení vysavace a to je pak taky dost velký terno
a nebo kramaří. A já to chci mít proste uklizeny hezky komplet aspoň na chvíli, než se vzbudi
a navíc venku spi déle a lip ![]()
Já jsem ta tazatelka ![]()
Děkuji všem moc za názory
Jak jsem tady četla, tak jsem se musela smát, jak jsem i já u prvního řešila každou blbost. Kdy kam jít, kam jet, dát v tichosti spát atd. No a hlavně, aby spal sám v pokojíčku, když mi kolem 2 let začal řvát, že tam být nechxe a chce k nám do postele, byla jsem na prášky
Teď s námi spí furt a já už si zvykla. V pokojíčku je velká postel a semtam tam chodí manžel, když má pocit, že je u nás malo místa
Takže už i za ty roky s dítětem jsem X věci přestala řešit.
Spis se chci ještě zeptat, jak to zvládaly starší děti? Já nechci staršímu ublížit, povídáme si o sourozenci, ale i tak se bojím, kdyby bylo mimčo ubrecene, náročné, jak by zvládal méně pozornosti ![]()
@Anonymní píše:
Já jsem ta tazatelka
Děkuji všem moc za názoryJak jsem tady četla, tak jsem se musela smát, jak jsem i já u prvního řešila každou blbost. Kdy kam jít, kam jet, dát v tichosti spát atd. No a hlavně, aby spal sám v pokojíčku, když mi kolem 2 let začal řvát, že tam být nechxe a chce k nám do postele, byla jsem na prášky
Teď s námi spí furt a já už si zvykla. V pokojíčku je velká postel a semtam tam chodí manžel, když má pocit, že je u nás malo místa
Takže už i za ty roky s dítětem jsem X věci přestala řešit.
Spis se chci ještě zeptat, jak to zvládaly starší děti? Já nechci staršímu ublížit, povídáme si o sourozenci, ale i tak se bojím, kdyby bylo mimčo ubrecene, náročné, jak by zvládal méně pozornosti
No, o tom se musí s dětmi mluvit, nebo ukázat, když někde bude nějaké miminko řvát, ať má trochu představu a ví, co ho ceka
klidně opakovaně, a pak, až situace nastane, tak mu říct, ze to je ono, ať se mu to spoji ![]()
Já jsem úplně v hazj-u. Kdyby nebyl muž dva týdny na otcovské a teď u nás moje maminka, tak to nedám. A to jsou obě děti tzv. hodné. U mě je to mozná dané mými zdravotními problémy po porodu a ještě pořád jsem v šestinedělí, ale je to mazec. Tak jen abys byla připravená i na tuhle variantu a dopředu raději upozornila partnera a jiné příbuzné, že můžeš potřeovat jejich pomoc.
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Dobrý den,
,tak nechci, aby mě tu poznaly příbuzné a pak měly kecy 
Takže máme menší baráček, dole kuchyň, obyvak, nahoře dětský pokoj a ložnice s manzelovou pracovnou, ten pracuje prakticky 100% času s domu. Jde mi o to, že starší samozřejmě už přes den nespi a jak zorganizovat ten spánek mladšího, když jsme všichni doma? Já vím, ze u mensiho, když měl kolem roku, tak ho vzbudilo vše, tak se děsím toho, že to bude nereálné, aby spal, protože staršího asi těžko udržím v tichosti
No a prostě celkově mě zajímá, jak se to organizačně dá zvládat vše kolem
Mám z toho úplně hrůzu, že to nedám…děkuji moc za reakce.
předem se omlouvám za anonym, ale moje téma je dost pro někoho trapné a bude si myslet, že jsem úplně mimo
Mám takový dotaz na maminky, které mají doma dítko kolem 4-5 let a k němu miminko. Ptám se na organizaci dne. Samozřejmě v ideálním světě bude starší chodit do školky, ale známe, jak to chodí s nemocemi a tak
P. s. nejsem zas tak neschopná, jen vyjukaná z příchodu nové situace