Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Kdy přestane žárlit na sourozence?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
8.4.22 09:14
Kdy prestane zarlit na sourozence?
Pribyl nam do rodiny kluk jako buk, budou mu brzy tri mesice. Nas prvni syn (3.5r) to ale tezce nese. Denne knoura, poplakava, chce se chovat jen kdyz chovam miminko, kdyz ho krmim tak schvalne dela lumparny abych musela prestat a situaci vyresit.
Od zacatku se snazim venovat mu co nejvic casu. Vecer ho koupu a jen spolu cteme knihu, beru ho do parku, kdyz malej spi, jsem s nim v pokoji a hrajem si.
Nic ale nepomaha, prijde mi to snad jeste horsi. Ja ho chapu a je mi ho hrozne lito, ale co si budem, uz mi tecou nervy, kdyz mi schvalne visi na noze, breci protoze jsem mu nalila “spatne” dzus, atd 
jak to bylo u vas a co pomohlo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.4.22 09:22
Co ho zapojit do péče o miminko? Krmiš láhvičkou nebo kojíš? Normálně at ji on přidržuje tu láhvičku (spolu s tebou samozřejmě) At mu otře dupu třeba… odlepí plínu u přebalování. Udělej z něj důležitého velkého bráchu. Třeba jdi na wc a zavolej ho ať ho pohlídá, že nemůže být miminko samo, třeba nejdříve sleduj co bude dělat.. zapojila bych ho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.22 09:34
Starší syn má 3,5 roku a mladší 2 měsíce. Od začátku jsme ho zapojili do péče, přinese mi plinku a použitou vyhodí do koše, pridržuje mu lahvičku při krmení, zabaví ho. Vždy, když pomůže, tak mu poděkuji a pochválím ho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.22 09:37
Precti si knihu Sourozenci bez rivality, tam jsou naproste zaklady.
A prestan se k synovi chovat litostive jako k nejakemu chudakovi, co priserne trpi - bude se pak presne podle toho chovat 
.
Mimino je normalni soucast rodiny, ted toho casu proste chvili bude mene, nez se vypipla.
Klidne synovi rekni, ze tebe to taky stve, ze se ti nechce, ze uz zase breci, ze je to mimco nekdy desny, ale proste je tam ted nejmensi a ty se o nej musis postarat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.22 09:45
U nás to bylo úplně stejné. První syn bráchu doslova nenáviděl. Dělal šílené scény, jen jsem se k miminku přiblížila. Kvůli tomu jsem i nakonec přestala kojit, protože jsem to jeho řvaní nedávala. Nikdy malého nepohladil, nedal mu pusu, nechtěl s ním jakkoliv pomáhat, ani s ním být pomalu v jedné místnosti. Kdykoliv měl příležitost, snažil se mu ublížit. Lepšit se to začalo až ve 2 letech mladšího 
To pomalu začal chápat, že si s ním může i hrát a vymýšlet blbiny, ale do té doby to bylo šílený. Teď mají 6 a 5 let a ikdyž se pořád pošťuchují, tak bez sebe nedají ani ránu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.22 09:57
@Veru1987 píše:to uz delam od zacatku. Nekdy se mu chce pomoct, nekdy ne. Coz je ok. Od doby co je doma i miminko, mu rikam - prineses mi plinu prosim te, vyhod to do kose, nasel bys mu pyzamko? Atd…
Co ho zapojit do péče o miminko? Krmiš láhvičkou nebo kojíš? Normálně at ji on přidržuje tu láhvičku (spolu s tebou samozřejmě) At mu otře dupu třeba… odlepí plínu u přebalování. Udělej z něj důležitého velkého bráchu. Třeba jdi na wc a zavolej ho ať ho pohlídá, že nemůže být miminko samo, třeba nejdříve sleduj co bude dělat.. zapojila bych ho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.22 10:00
@Lucie_Sx píše:kde ctes ze se k nemu chovam litostive jako k nejakemu chudakovi? Pisu, ze je mi ho lito, ze to musi byt pro nej sok. Jinak jsem k nemu fer, prima, venuju se mu.
Precti si knihu Sourozenci bez rivality, tam jsou naproste zaklady.A prestan se k synovi chovat litostive jako k nejakemu chudakovi, co priserne trpi - bude se pak presne podle toho chovat
Mimino je normalni soucast rodiny, ted toho casu proste chvili bude mene, nez se vypipla.
Klidne synovi rekni, ze tebe to taky stve, ze se ti nechce, ze uz zase breci, ze je to mimco nekdy desny, ale proste je tam ted nejmensi a ty se o nej musis postarat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.22 10:32
Já bych naopak přestala s tím přehnaný venovanim a vynahrazovanim… prostě teď máme bráchu, nic se nemění, jedeme dál, jen s kočárem.. k nám vždy další dítě zaplulo tak nějak mimochodem, že vůbec nebyl důvod zarlit. Hlavní je, aby se mimino přizpůsobovalo vám, ne vy jemu. Jak to jen jde, samozřejmě. Čili žádný „musíme už domů, on má hlad“. Ale v klidu nakojit na hřišti. Žádný „teď buď ticho, ať může usnout“, ale "pojď, přečteme si pohádku a on třeba usne, pak si budeme hrát. Když zlobí pri kojení, nevsimat si ho. Dělá to naschvál kvůli pozornost a tu vždy dostane, že… takže ji dostat nesmí. Syn to taky zkoušel… s ledovým klidem (ale vevnitř mě to samozřejmě vřelo) jsem.ho nechala lit to pití na zem a dal kojila… az se mimino najednou, odložila jsem ho a staršímu dala hadr, ať si to po sobě uklidi a nové pití si naleje sám.. ale musíš to pak vyvážit i opačným směrem. Když budeš dělat něco se starším a mimino začne řvát, nebez hned za ním. Řekni, ať chvilku počká, že teď se věnuješ bráchovi.. (toimino to nepochopí, dal bude řvát, ale pro toho staršího to bude obrovská věc.. a mimino se nezvládne, když k němu přijdeš až za půl minuty). Toto je nejlepší a nejzazracnejsi věc. Sedne si to, neboj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.22 10:36
@ocean.mama píše:
kde ctes ze se k nemu chovam litostive jako k nejakemu chudakovi? Pisu, ze je mi ho lito, ze to musi byt pro nej sok. Jinak jsem k nemu fer, prima, venuju se mu.
Pises, ze je ti ho lito.
Tak se zkus prepnout do modu „neda se nic delat, ted to bude takto“.
Deti jsou na nas napojene, vnimaji nas, i to co vysilame podvedome.
Je fakt kontraproduktivni „venovat mu veskery volny cas, vynahrazovat mu to“ atd.
Nefunguje to.
Ani ta pomoc casto nefunguje.
On nepotrebuje prehnane ujistovani, prehnane mazleni, prehnanou peci, on potrebuje vnimat jistotu, bezpeci, pevne misto v rodine.
Jsi tady, jsi nase starsi dite, tvoje misto je tady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.22 10:41
Já bych to taky přestala probírat horem dolem a snažit se mu něco vynahrazovat, když to evidentně nefunguje. Synovi byly necelé 3 roky, když přibyla ségra, a bylo to jakože sakra náročné i bez ní (sešlo se to parádně s tříletou pubertou), nakonec jsem rezignovala a při kojení mu povolila tablet a byl celkem klid. Začalo to být super, když dceři byl cca rok, velmi rychle ho motoricky dohnala a kolem jejích 2 let byli regulérní parťáci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
8.4.22 10:42
@ocean.mama píše:
kde ctes ze se k nemu chovam litostive jako k nejakemu chudakovi? Pisu, ze je mi ho lito, ze to musi byt pro nej sok. Jinak jsem k nemu fer, prima, venuju se mu.
Píšeš, že je ti ho hrozně líto. Tenhle pocit v sobě máš a podle toho se chováš. Snažíš se mu vynahrazovat to, že už není jedináček a že už nemá tvou plnou pozornost. Cítíš to tak, že to pro něj musí být v tomto věku velice náročné se s takovou situací vyrovnat a snažíš se mu to maximálně ulehčit. Jinými slovy, vnitřně zpochybňuješ jeho schopnost vyrovnat se se situací, stavíš ho do role „chudáčka“ a podle toho se k němu chováš. Myslím, že každá matka po narození druhého dítěte má podobné pocity, ale jde o to, jak se k tomu postavíš. Jestli ho budeš stavit do role oběti anebo do role silného kluka, který to zvládne. Možná něco takového chtěla říct @Lucie_Sx a já s tím souhlasím. A přečíst tu zmiňovanou knížku taky moc doporučuji.
Ale chápu, že jsi chtěla spíš praktické tipy Ty tady taky zazněly a najdeš je i v té knížce.
- Citovat
- Upravit
8.4.22 10:47
@ocean.mama píše:
to uz delam od zacatku. Nekdy se mu chce pomoct, nekdy ne. Coz je ok. Od doby co je doma i miminko, mu rikam - prineses mi plinu prosim te, vyhod to do kose, nasel bys mu pyzamko? Atd…
Zapojila bych ho více u miminka…a ne jen podej, vyhoď, odnes, přines…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.22 10:49
Krome dobrych rad, co uz tady jsou, jsem kdysi vycetla jeste jednu, v navaznosti na @Midaku … formulovat veci ne tak, ze „mimimo potrebuje“ ale „ja potrebuji.“ Ne „mimino ted potrebuje jist“ ale „ja ted musim nakrmit mimino.“ Na tebe se (pry) bude zlobit o dost mene nez na vetrelce.
U nas teda to bylo obracene, prvni mesice uplne v poho, ale je pravda, ze jsme fakt velice rychle nabehli do „normalniho“ rezimu a mimino proste pribylo…a dopredu jsme si povidali o tom, ze s mikinkem bude dost prace a nekdy to bude narocne. Peklo zacalo, az kdyz ze mimino zacalo hybat a „rusit jeho kruhy“ 
No, sladili se nekdy az kolem 3 let mladsiho, kdy uz zacal byt solidne kooperativni.
Ale jinak tyhle sceny typu „spatne si mi nalila dzus“ jsou ve 3 letech pomerne normalni, to ani s mimimem uplne souviset nemusi 
Je to proste skvele obdobi…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.22 10:49
@pet p
Ano, tak to bylo mysleno, diky .
Presne prakticke konkretni rady viz knizka.
(U nas masivne nezarlil nikdo ze tri deti, tak minimalne u nas to funguje.)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.22 11:04
Taky mám kluky s 3,5 letym rozdílem. A probíhalo to hodně podobně. A nejhorší to bylo, když mladší začal chodit. Najednou z něj bylo největší miminko. Nic neuměl. Obout si boticky, obléknout se, najíst se.
Se vším, co se pomáhalo mladšímu chtěl taky asistovat. Teď je mladšímu 2 a ctvrt a ještě ho žárlivost nepustila. Teď mi přijde ze přichází pozvolna žárlivost mladšího na staršího. Asi se z toho cyklu nevyhrabem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
